„Theodore Zorn pozoroval jev, který se začínal silně projevovat už počátkem 90. let minulého století. Nazval jej obsesí změny. Všímal si, že každý nový management má pocit, že musí provést nějaké rychlé, pokud možno radikální změny, jinak bude považován za neefektivní či méněcenný. U bank či firem si přemíru změn srovná trh, ale jiná je situace na ministerstvech, u státních i soukromých televizí a obecně v médiích. Typické je, že změnu je nutné ukázat široké veřejnosti, a tak se většinou týká těch nejvíc viditelných a často nejúspěšnějších projektů a programů. Změny jsou pak primárně zaměřeny na oblasti, které změnu nepotřebují. Některá odvětví jako školství či zdravotnictví se tak ocitly ve stavu konstantní reformy,“ píše Václav Cílek pro Týdeník Echo.
 |
| Václav Cílek (gli.cas.cz) |
Často jde o změny, které pocházejí jen z psychologického přesvědčení, že jsou nutné. Kořeny tohoto přesvědčení bychom nejspíš dohledali u velkých amerických korporací, které měly za cíl předběhnout konkurenci. Politici pak z toho udělali ochranu pracovních míst a začali hovořit o rozvoji společnosti. Původně ryze kapitalistická doktrína získala sociální kabát a začala vypadat jako obecné dobro. Vznikl tak nástroj, který usnadňuje nové ekonomické či politické garnituře vyměnit své předchůdce a tvářit se přitom, že je to čin, jaký akcionáři, zaměstnanci či voliči vyžadují.
Vztah ke změně je součástí kulturní tradice. Některé společnosti, jako třeba západní či v poslední době čínská, změnu oslavují, jiné, například muslimské společnosti, jsou k ní zdrženlivé, protože se ptají: Změna k čemu?
Jinak zní slovo změna v poradním sboru banky a jinak v manželské poradně. Stává se protikladem dříve chválených, ale namáhavých postojů, jako je trpělivost či vytrvalost.
Někteří psychologové dokonce radí, že i rodiny by se měly scházet a diskutovat o společných cílech. Řečeno současnými slovy - i rodinu bychom mohli řídit jako firmu. Která ze současných firem však nabízí stálé a bezpečné místo?
Celý text naleznete v týdeníku Echo
0 komentářů:
Okomentovat