Učit stále stejně, tedy jen dobře, už přestává stačit, říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal

sobota 2. prosince 2017 ·

Až půjdou žáci loňských 9. tříd k maturitě, bude v ní už povinně i matematika. Jak se jim u zkoušky bude dařit, to je ovšem otázka. Celá třetina si jich totiž podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala ze základní školy odnáší tak slabé znalosti v tomto předmětu, že to jejich další vzdělání ohrožuje. Matematiku na odpovídající úrovni ovládá jen 35 procent žáků 9. tříd. Vyplývá to z rozsáhlého testování, ve kterém školní inspektoři zjišťovali, jak jsou na tom děti ve všech předmětech. Výsledky nejsou zrovna povzbudivé. "Máme výrazně homogenní třídy a to má negativní dopad především na průměrné žáky,“ vysvětluje Zatloukal v rozhovoru pro MF DNES.


Tomáš Zatloukal (msmt.cz)
V rozhovoru zazní i tyto otázky a odpovědi:

Jak to myslíte?

Učitel v homogenní třídě sleduje pokrok zpravidla podle skupiny nejsilnějších a nejslabších žáků, průměrní mu unikají. V heterogenní skupině ho to mnohem více nutí u každého žáka zjišťovat jeho silné a slabé stránky a individuálně přemýšlet o tom, jak je rozvíjet. Statistická čísla jasně vypovídají o tom, že to je efektivní. Heterogenní školské systémy mají menší podíl žáků v nejnižších znalostních úrovních a také větší podíl žáků v nejvyšších znalostních úrovních. Lepších celkových výsledků ale dosahují především díky tomu, že průměrné posunuly na vyšší úroveň.

Jeden z nejsilnějších argumentů proti inkluzi zní, že slabší žáci budou brzdit ty nadané.

Ano, zní to velmi logicky. Budeme vytvářet skupiny žáků, kteří mají stejné dispozice pro studium matematiky nebo jazyků, a vytvoříme jim ve školách podmínky. Udělali jsme to, máme homogenní skupiny, učitelé v nich učí všechny stejně. Jenže data ukazují, že je to jinak, tato logika nefunguje.

Je to ale velmi rozšířená úvaha. Stačí se podívat na obrovský zájem o víceletá gymnázia. Jak dopadlo srovnání mezi nimi a základními školami?

Toto testování opět potvrdilo, že gymnázia neplní svůj účel v tom smyslu, že by na nich studovali ti nejlepší. Třetina nejlepších žáků na základních školách má pravidelně v různých testech lepší výsledky než třetina nejslabších studentů víceletých gymnázií. A protože na základní školy chodí sedmkrát více dětí, znamená to, že na jednoho slabého studenta připadá sedm lepších žáků základní školy. To samé navíc platí i pro skupinu dětí, které v testech podaly excelentní výkon. V absolutních číslech je jich na základních školách více než na víceletých gymnáziích.

Celý rozhovor naleznete v dnešním vydání MF DNES

6 komentářů:

krtek řekl(a)...
2. prosince 2017 8:49  

A co nám článek říká? Že dvě třetiny dětí mají na základní škole problémy s matematikou. To říkáme na středních školách taky. A závěr? Přidat hodinu matematiky do každého ročníku na ZŠ? Zvýšit platy? Ne, máme výrazně homogenní třídy, v tom je problém. Takže nejlíp asi učitel naučí, má-li ve třídě jedno dítě s Downovým syndromem a jednoho budoucího Einsteina?

laimes28 řekl(a)...
2. prosince 2017 9:52  

vizitka stavu našeho školství jest i vizitkou činnosti čši

Josef Soukal řekl(a)...
2. prosince 2017 10:15  

Ono jde především o podmínky pro výuku. A ty inkluze ve stylu "za každou cenu" může výrazně zhoršit. Silně heterogenní skupina nemůže fungovat při větším a velkém počtu dětí a za situace, kdy dítě je vyučováno namísto učitele-specialisty "zaškoleným" učitelem, nebo dokonce zčásti asistentem (o téhle představě jsem také nedávno četl).
Abychom mohli učinit přesné závěry o víceletých gymnáziích, měli bychom odlišit ta, která přijímají žáky takřka bez výběru či z minimálního převisu zájemců - ta by měla být samozřejmě zrušena bez výjimky. Lepší obraz bude možné získat až po několika letech, kdy by se měly projevit důsledky kvalitnějšího přijímacího testu.

Josef Soukal řekl(a)...
2. prosince 2017 10:18  

Nevím, zda lze výsledky odjinud jednoduše srovnávat s výsledky u nás. Jde třeba o celkové výsledky jednotlivých vzdělávacích systémů, nikoli jen o to, zda dokáží některou skupinu někam posunout.

Ygrain řekl(a)...
2. prosince 2017 13:18  

"V heterogenní skupině ho to mnohem více nutí u každého žáka zjišťovat jeho silné a slabé stránky a individuálně přemýšlet o tom, jak je rozvíjet."

Krásná hraběcí představa, jak "by to mělo fungovat". Děsně ráda bych pána viděla, jak tohle dělá dlouhodobě, v sedmi třídách o třiceti žácích.

mirek vaněk řekl(a)...
6. prosince 2017 11:03  

Myslím si, že rodiče i ředitelé by byli rádi, kdyby většina učitelů učila dobře nebo aspoň průměrně.

Asi chybí kontakt s realitou.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.