Ondřej Šteffl: České školství: iluze, dojmy, experimenty

středa 27. prosince 2017 ·

„Neznám za poslední léta ve školství případ, že by se u nějakého opatření či zákona analyzovala rizika, zkoumaly možné nezamýšlené důsledky nebo snad že by se něco vyzkoušelo na malém vzorku. Dopředu se nehledí, rozhoduje se na základě dojmů, pocitů, iluzí, ba i omylů. Poslední rok se lišil hlavně ještě větším množstvím nepromyšlených zásahů, jejichž hořké plody sklízíme a ještě sklidíme. Například inkluze,“ píše Ondřej Šteffl v Hospodářských novinách.


Ondřej Šteffl (facebook.com)
Šteffl pokračuje:

Ještě v roce 2013 bylo proti jen asi 20 procent lidí, letos je to už více než 60 procent. Někde inkluze probíhá dobře, ale na mnoha školách jsou potíže větší než malé, naštvaní jsou učitelé i rodiče. Pročpak se to nejdříve nezkusilo v jednom kraji? Už je jasné, že náklady budou o miliardy větší, než se počítalo. To vše nasvědčuje tomu, že jinak rozumný záměr nebyl promyšlen. Nikdo se neptal, zda jsou na to školy, učitelé a rodiče připraveni, a pokud nejsou, co je třeba udělat? Jaká jsou rizika? Nikdo nespočítal, co to doopravdy bude stát.

A tak je to ve školství se vším. Ať se podíváme kamkoliv. Jen za poslední dva roky od povinného posledního ročníku mateřské školy přes povinné přijímačky na střední školy, povinné plavání či maturitu z matematiky až po změnu zákona o pedagogických pracovnících, nikde nerozhodovaly data a analýzy, ale dojmy, pocity a iluze.

Celý text naleznete zde

7 komentářů:

Pavel Doležel řekl(a)...
27. prosince 2017 12:09  

Analýzy a data nemohou rozhodovat. Rozhodovat musí lidé. V případě všech zmiňovaných opatření, je možné jejich dopad zkoumat až s odstupem mnoha let, či dokonce desítek let a tak jako tak je měřitelný cíl otázkou arbitrární volby. opravdu není dobré, pokud se někdo snaží navodit dojem, že data a nalýzy něco rozhodnou, nebo že z nich plyne jednoznačný závěr. Mohou nanejvýše posloužit k otestování nějakých statistických hypotéz a to ještě na velmi pečlivě připravených experimentech. základem rozhodnutí pak je arbitrární volba mezi přímou podporou nejslabších, resp. jakési vágně definované socializace a podporou efektivity a tvorby elit.

laimes28 řekl(a)...
27. prosince 2017 13:49  

Pink Floyd - Another Brick In The Wall (HQ)

Jiřina Janáčková řekl(a)...
27. prosince 2017 22:24  

„Analýzy a data nemohou rozhodovat. Rozhodovat musí lidé. V případě všech zmiňovaných opatření, je možné jejich dopad zkoumat až s odstupem mnoha let, či dokonce desítek let a tak jako tak je měřitelný cíl otázkou arbitrární volby, opravdu není dobré, pokud se někdo snaží navodit dojem, že data a analýzy něco rozhodnou.“

Pane Doležele, vy jste mi teda mudrc a decision-maker budoucnosti. Vás je ve škole škoda. Uplatnění byste bezpečně našel na našem ministerstvu školství.

Jestliže MŠMT hodlalo rozjet inkluzi v řádu několika miliard ročně, nějaké analýzy, data a feasibility studie by snad před zahájením této monstr akce mít asi mělo. Neškodil by ani i nějaký systematický výcvik psychologů a speciálních pedagogů alespoň rok před zahájením akce, protože právě pracovníci v poradenství (SPC a PPP) o NFN a utrácení financí ze státního rozpočtu dominantně rozhodují. Dodnes si myslím, že právě tohle je ten nejlepší vtip předchozího roku, který nemá konkurenci. Kam se hrabe na rozhazování peněz ve školství nějaké Čapí hnízdo s ubohými 5 miliony z EU fondů.

Psycholog v PPP nebo SPC, který často nemá ani pedagogické vzdělání, rozhoduje o stotisícových částkách ročně a nikdo ani nemrkne. Speciálně pedagogická centra (SPC), která jsou zpravidla součástí nějaké speciální školy, v předchozím školním roce přidělovaly svému zřizovateli (tedy speciální škole) desetitisíce a nikdo ani nehlesl.

Některé školy jsou zavaleny notebooky, ve třídách jsou 2 a často i 3 asistenti pedagoga a v případě jiných škol psycholog či speciální pedagog SPC / PPP nenapíše dítěti s vývojovou dysfázií ani návrh na zpracování individuálního vzdělávacího plánu, který nic nestojí, natož pak nějaké reedukační a kompenzační pomůcky. Znám pár šikovných speciálních pedagogů, kteří psali pro vlastní školu na formuláři NÚV doporučení, kde byly uvedeny poměrně velké hromady pomůcek včetně notebooků. Pak jednoduše zašli do poradny, ta jim doporučení orazítkovala a do dvou měsíců měli vybavené třídy jako v Arabských Emirátech.

Myslíte si, že řadu těchto absurdit nebylo možné předpokládat? Pokusil jste se někdy ve škole překročit rozpočet stanovený zřizovatelem třeba jen o 2000 korun? V inkluzi v podstatě neexistuje termín „porušení rozpočtové kázně“. Nejsou prostě stanovena nejen žádná pravidla, odpovědnost za vynaložené finanční prostředky, ale ani žádné sankce za jejich zneužití. Jede se dál, močálem černým, kol bílých skal.

Inkluze je do jisté míry finančním rájem a peklem současně. Co napíšete či nenapíšete, to také škola dostane anebo také nedostane. A o tom je!
Analýzy a data nemohou rozhodovat? Proč tedy v nedávné době spatřily světlo světa dvě novely vyhlášky 27/2016 Sb.? To někoho na ministerstvu navštívila ve snu Panna Maria a řekla: "Kurva, šetři, nebo přijdeš do pekla?
Inkluzi dávám rok, maximálně dva! Tuhle jízdu na inkluzivní lochnesce nemůže školský rozpočet dlouho vydržet.

Pavel Doležel řekl(a)...
28. prosince 2017 8:35  

Milá paní Janáčková,

děkuji za milé hodnocení, ale musím uvést na pravou míru několik nepochopení z vaší strany:

1) Nepracuji ve škole a tudíž mě v ní těžko může být škoda.

2) Nemusíte mne přesvědčovat o nesmyslnosti plošné inkluze, jsem od začátku jejím fundamentálním odpůrcem. A to nejen jejího provedení, ale zejména jejího samotného přínosu a významu. Nejsem příznivcem sociálního inženýrství a tudíž se nedomnívám, že by mě někdo měl vychvovávat na živých examplářích reprezentujících jednotlivé typy poruch, s nimiž se mohu v životě setkat. Připadá mi to nedůstojné pro obě strany.

3) Jsem matematik, který se živí analýzou dat a vytvářením predikčních modelů - mimojiné. A jsem také vystudovaný ekonom, takže mě netřeba přesvědčovat o tom, že inkluze je průser i po stránce jejího provedení. Ostatně takto fungují prakticky veškeré projekty ve školství a nejen tam. Je to prostě proto, že veřejná sféra nemá dostatek kvalifikovaných lidí, kteří by dokázali projekty takového rozsahu dobře připravit. Většina z nich je totiž v komerční sféře za dvoj až čtyřnásobné platy, než jaké mohou mít ve sféře veřejné - pokud nejsou ministrem. Lidé, kteří podobné projekty připravují jsou povětšinou lidé typu Laurenčíkové-Šimáčkové, Zapletalové, apod. A ty jsou lidi, kteří nemají sebemenší vzdělání ani v ekonomii, ani v čemkoliv, co by jim umožnilo plně odhadnout dopady. Finanční analýza je pro ně neznámý pojem.

4) Možná jsem nepochopil, o co panu Štefflovi v článku jde. Pokud jde o rozhodování o tom, zda plošnou inkluzi zavést, či nikoliv, jedná se o čistě ideologické rozhodnutí, v němž nám analýzy dat nepomohou. Pokud jde o provedení, pak není třeba provádět analýzy historických dat, ale pořádně provést feasibilitu, včetně finanční analýzy, aby bylo předem jasné, kolik to bude stát a kde na to stát vezme. Kde se na to vezme, by mělo být zodpovědností vlastníka projektu, což v tomto případě, po mém soudu, byla přímo ministryně Valachová. Na její hlavu plně padá celý ten průser. A že to takto dopadne, věděla většina. Ministerstvo by nemělo nikdy a za žádných okolností naslouchat zájmovým ideologickým uskupením, ale mělo by mít vlastní kvalitní oddělení analýz a předpovědí, kde by zaplatilo dostatečně kvalitní lidi, kteří by jim ty analýzy a pravidelné předpovědi prováděli. Jenže to je musí pořádně zaplatit a spoléhat na elitní vzdělání typu Matfyz, Jaderka, IES a ne na nějaké sociology typu Klusáček, nebo na odborníky na pedagogický výzkum z pedagogických fakult. A také by bylo potřeba zaměstnávat kvalitní informatiky, kteří zajistí potřebná data a jejich kvalitu. V Cermatu se to už daří velmi dobře, nevím, proč by to nemělo jít na ministerstvu - tedy kromě toho, že narozdíl od Cermatu, ministerstvo je orgán politicko-ideologický, kde se nejprve zná správná odpověď a pak se teprve hledají data, která ji potvrdí.

Jiřina Janáčková řekl(a)...
28. prosince 2017 14:56  

Milý pane kolego, pochopitelně nic proti Vám, ale není pochyb o tom, že Ondřej Šteffl má pravdu. Jakou hodnotu má však pravda v dnešním světě? Nejsem ekonomka, ale myslím, že by bylo zcela logické, aby všechny školy, PPP a SPC měly mít stanoven maximální strop finančních prostředků, které mohou utratit v daném školním roce za inkluzi. Finanční strop by se odvíjel od počtu žáků v dané škole, od počtu reálných klientů v SPC nebo PPP. Nežijeme přece v Bahrajnu, že?
Kdo, proboha, dnes sleduje kolik finančních prostředků utratily školy, PPP nebo SPC za inkluzi v daném školním roce? Nemělo by to být v kompetenci krajů, které jsou zpravidla zřizovateli škol? Od obce v Horní a Dolní tuto kompetenci asi nelze očekávat. Neměla by inkluze probíhat podle přesně stanovených pravidel, aby byly vytvořeny rovnocenné finanční podmínky v jednotlivých krajích, obcích a školách? V NÚV vzniklo kontrolně revizní pracoviště, které je paralelní inspekcí, dokonce s mezinárodní účastí (Jedna vedúci pracovníčka dokonca hovorí po slovensky). Školy a poradenská zařízení teď tedy kontrolují dvě instituce, ale stejně to není nic platné, protože kontrola ex post utracených peněz má podobu tradičně zavedeného koloběhu dalších papírů, dobrozdání, posudků a stanovisek.
Školy, SPC a PPP jsou zavaleny smrští stále vznikajících metodických materiálů, které už nikdo ani nečte. Jenom do května 2017 vyprodukoval NÚV 30 metodických traktátů a hraběcích rad, co ve školách, SPC a PPP se žáky dělat a co zase nedělat.
Komentáře k vytváření Doporučení pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (na základě dotazů pracovníků ŠPZ) – 1. část
Individuální vzdělávací plán
Základní informace ke vzdělávání dětí, žáků – cizinců ve školách
Vykazování PO z hlediska finančních prostředků
Okruh řešených otázek se zástupci legislativy – Předměty speciálně pedagogické péče – členění
Organizace vzdělávání při poskytování podpůrného opatření Intervence spočívajícího v zajištění předmětu speciálně pedagogické péče
Příklady realizace předmětů speciálně pedagogické péče na prvním stupni základního vzdělávání
Metodické a výkladové informace ke školskému zákonu – Organizace předškolního vzdělávání, Individuální vzdělávací plán, Vzdělávání cizinců, Výuka oborů Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Další informace
Nápověda k užívání interaktivního formuláře Zprávy a Doporučení ŠPZ – verze 1.7 (k 18. 11. 2016)
Číselníky RAZN
Formát složeného kódu Identifikátor znevýhodnění (SIZ) – rozšířeného o další znevýhodnění
Číselníky BAPO, RAP
Smlouva o výpůjčce
Charakter podpory – I. stupeň podpůrných opatření – Kdo, kdy a jak pracuje s Plánem pedagogické podpory, role školy a školských poradenských zařízení, role rodičů – leden 2017
Organizace a instituce působící v oblasti migrace, Krajská sdružení, Metodické příručky a zdroje pro výuku, Doporučená odborná literatura
Meta, o. p. s. – Společnost pro příležitosti mladých migrantů – Diagnostický nástroj
Stanovisko ČŠI k poskytování poradenských služeb dětem – cizincům a žákům – cizincům
Nápověda k užívání interaktivního formuláře Zprávy a Doporučení ŠPZ – verze 1.8 (k 9. 2. 2017)
Prezentace „Interaktivní formulář: vybrané možnosti a další kroky“ – Mgr. Matěj Seifert
Členění činností a poskytovaných školských poradenských služeb mezi PPP a SPC – leden 2017
Uzpůsobení podmínek pro konání jednotné přijímací zkoušky 2017
PO vykazovaná a proplácená
Příplatky k normativu na dítě, žáka, studenta ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené podle §16, odst. 9, školského zákona
Zajištění výuky předmětů speciálně pedagogické péče
Stanovisko k možnostem činnosti stávajících základní škol praktických po 1. 9. 2016
Zásady financování společného vzdělávání v kontextu nejčastěji kladených otázek vyplývajících z jednání s řediteli škol a s krajskými úřady
Možnosti čerpání finanční prostředků z fondů EU
Zajištění asistenta pedagoga na základě doporučení školského poradenského zařízení vydaného po 1. 9. 2016
Problémy s asistentem pedagoga
Postup školy v případě účasti žáka se speciálními vzdělávacími potřebami na škole v přírodě

Jiřina Janáčková řekl(a)...
28. prosince 2017 14:57  

Inkluzivní mašinérie na MŠMT a v NÚV neustále produkuje další a další nesmyslné návody, pokyny bez ladu a skladu, které jsou podobné jako vejce vejci židovskému vtipu o Kohnovi, kterému chcípají slepice a jde se poradit k rabínovi. Ten mu opakovaně moudře poradí, až mu všechny slepice do poslední pochcípají. "To je teda hrozná škoda", povídá rabín, "protože měl jsem pro tebe ještě hromadu užitečných rad. Tak, až si pořídíš nové slepice, nezapomeň se zastavit."

tyrjir řekl(a)...
30. prosince 2017 1:18  

Společné vzdělávání dostalo bez řádné konzultace se školami a bez ověření zákonný rámec:

http://www.ceskaskola.cz/2015/09/jiri-tyr-spolecne-vzdelavani-dostava.html

Bohužel to tehdy prošlo Vládou i Parlamentem. U Kariérního řádu už se to MŠMT naštěstí v tom Parlamentu nepodařilo...




Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.