Tomáš Feřtek: Žravého džina víceletých gymnázií už do lahve vrátit nemůžeme

pondělí 20. listopadu 2017 ·

„O tom, že znovuobnovení víceletých gymnázií byla asi největší chyba počátku devadesátých let, existuje mezi odbornou a učitelskou veřejností víceméně shoda. Tehdy jsme vypustili z lahve džina, který konzumuje žactvo ve velkém, je víc a víc při chuti a nedaří se ho nacpat zpátky. Kromě jiného to staví na hlavu představy o společném vzdělávání (inkluzivní škole),“ píše Tomáš Feřtek pro Respekt.cz.


Tomáš Feřtek (eduin.cz)
Feřtek pokračuje:

Jestliže ve specializovaných školách pro děti s nějakým problémem máme dnes necelá 4 procenta dětí (ve vyspělých vzdělávacích systémech to bývají 2 procenta), pak na víceletá gymnázia, což je vlastně tentýž typ škol, jen na opačné straně spektra, máme 10 procent populace – a ve velkých městech je podíl ještě větší. Přitom většina úspěšných vzdělávacích systémů takový typ škol vůbec nezná. Společné vzdělávání, jehož se neúčastní až pětina dětí, totiž moc společné není.

Zcela odlišný názor na to vcelku pochopitelně mají ředitelé víceletých gymnázií. A pak mnozí rodiče. Pro ty je víceleté gymnázium jedinou legální a bezplatnou únikovou cestou ze základky, s níž nejsou spokojeni. Pokud žádnou lepší nemají na dohled, pravidelně zvolí víceleté gymnázium. Nabízíme jim snad nějakou jinou cestu? Navíc pro příslušníka střední třídy je dnes prakticky povinností alespoň se v páté třídě o gympl pro své dítě pokusit. Jinak si o vás okolí myslí, že je vám potomek lhostejný.

Jedinou rozumnou cestou, jak zkrotit gymnaziálního džina, je vytvořit mu silnou konkurenci. Velká část rodičů by dítě na základní škole nechala (a nechává), pokud by měli (mají) pocit, že jim nabídne víc než gympl. Takové školy existují a lze se do nich zajít podívat, jak to dělají. Cesta je ověřená, funguje. Jen se jí zatím vydalo minimum škol. Kromě jiného proto, že ze strany státu se jim velké podpory nedostává. Pokud se to nezmění, následky sklidíme všichni. V pokračujících debatách, jak nejsou lidi, jak nikdo nechce dělat rukama, jak se zhoršují naše výsledky v mezinárodních testech, jak roste počet „nepřizpůsobivých“.

Tyhle řeči vedeme už léta. Tak už pro to konečně něco udělejme. Co by to mělo být, víme. Ale nerušme problematickou objížďku, dokud jsme neopravili hlavní cestu.

Celý text naleznete zde

17 komentářů:

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
20. listopadu 2017 18:33  

Na začátku zdánlivě kritický vůči VG. Na konci už jenom Feřtek.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
20. listopadu 2017 18:56  

Ten text je naprosto naivní a představa konkurence, kterou mají vytvořit základní školy? S inkludovanými a nepřizpůsobivými žáky? To si dělá srandu.

------------------------------
Tento příspěvek byl shledán ideologicky nezávadným nebo ho ještě cenzor nestihl smazat. Pokud zde v diskusi ještě je, je možné, že bez vysvětlení zmizí, protože na tomto webu dochází k cenzorským zásahům podle vyznávané ideologie cenzora, přesto, že v patičce webu je informace, že diskuse nejsou cenzurovány. Je to lež.

Zdeněk Nutz řekl(a)...
20. listopadu 2017 20:56  

To jsou ale moudra, takže to chápu dobře, že vlivem VG přibývají nepřizpůsobiví? A to že máme jen 4 % ve speckách a 10 % na VG, tedy prostě na gymlech to je špatně? Má to snad být obráceně? A učitelská a odborná veřejnost si něco myslí o VG? A to tvrzení jste vzal pantáto kde? Jo a kde je ten Váš problém? Vám nějak vadí, že si rodiče mohou už po páté třídě vybrat? Vy jste teda EXPERT k pohledání. A třeba lékaři mají střední studovat kde? Na nějaký průmce?

Nowak řekl(a)...
20. listopadu 2017 22:11  

Kritické útoky proti VG jsou pořád stejné. Vznik VG počátkem 90. let byl zcela logický - byl spojen s představou, že jde o obnovení tradic kvalitního českého školství z dob 1. republiky. Gymnázia byla komunistickému režimu trnem v oku - název gymnázium se pro SŠ vrátil v roce 1968, za normalizace byl obsah výuky změněn na polytechnický a rysy gymnaziální výuky byly z velké části odstraněny. Za to již v 80. letech poměrně masově vznikaly specielně zaměření třídy na 2. st. ZŠ (jazykově, přirodovědně, sportovně ...). Příliš brzské třídění žáků tedy víceletá G nezavedla. VG však doopravdy nebyla nikdy obnovou staré tradice - od začátku se 2. st. ZŠ lišila vlastně jen názvem a výběrem žáků, neměla samostatné osnovy a nemají vlastní RVP, ani vlastní učebnice.

Vhodnost VG v zvláště v této podobě je jistě svým způsobem diskutabilní. Je zajímavé, že v těchto diskuzích ale nikdy nezazní odkaz na rakouskou a německou zkušenost - tam se přece o tomtéž diskutovat muselo také a tradice je společná.
Jasným faktem ovšem je, že rodiče mají o VG zájem - jde jít ostře proti takovému zájmu?

Taky mě napadá, kdo asi čte Respekt? Nejsou to právě ti rodiče - příslušníci střední třídy, které Feřtek odsuzuje, kteří pro své děti VG právě chtějí? Když už současný Respekt nevidí, že T. Feřtek není zrovna hvězda a Respektu moc čest nedělá, neměl by Respekt vidět. že T. Feřtek vlastně vystupuje proti typickým čtenářům tohoto časopisu? (Ale možná čtou R. úplně jiní lidé, než já si myslím.)

Vera řekl(a)...
20. listopadu 2017 23:11  

Nevím, o jaké shodě Feřtek mluví. Možná je to tím, že na rozdíl od něj jsem strávila posledních cca 15 let na VG.
Taky nevím, jak jinde, ale v našem městečku panuje shoda v tom, že VG je pro děti přínos. A) jejich znalosti v cizích jazycích (mluvím jen za svůj obor) jsou prokazatelně lepší - důkazem je FCE i CAE u třetiny až poloviny třídy v oktávě. B) přechodem na VG se řada dětí vyhnula šikaně, které byly z různých důvodů vystavené na ZŠ. Daly by se jistě uvést další příklady, ale tyto dva postačí.
Jistěže VG dávají šanci jen některým dětem, ale to je snad logické. Nad tím, že například fotbalové kluby si vybírají jen ty nejlepší, se nikdo nepozastaví a to se jedná jen (sportovci prominou) o sport. Že ti, kteří jsou na tom intelektově velmi dobře, by měli mít svoje vzdělávací zařízení, je špatně?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
21. listopadu 2017 7:45  

Ty nejlepší? 20-30 % nejlepších? To nám ta laťka kamsi upadla, že?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
21. listopadu 2017 7:46  

Výsledky jsou lepší? Protože na VG je přece jen nějaký výběr. Chlubíte se nezaslouženým peřím.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
21. listopadu 2017 7:52  

Možná je to tím, že na rozdíl od něj jsem strávila posledních cca 15 let na VG.

Samozřejmě.

Vera řekl(a)...
21. listopadu 2017 9:06  

Pane Sotoláři, já se ničím nechlubím.Pouze konstatuju, že VG má na vzdělávací scéně svoje místo. Určitému typu žáků dává šanci se (zjednodušeně řečeno) naučit víc. Že se tam dostanou i děti, které na to "nemají", je pravda, ale někteří rodiče - protože to je ve většině jejich snaha dostat dítě na VG - si to neuvědomují nebo nepřipustí. Ti shání svým dětem doučování / soukromé hodiny už od třetí třídy, aby se dítě připravilo na přijímačky, ale nedomyslí, že to není konec snažení.
Já, na rozdíl od současné oficiální linie, si myslím, že nadaným a schopným jedincům se mají vytvářet takové podmínky, aby své schopnosti a dovednosti mohli rozvíjet. V mladém věku aby je mohli rozvíjet za pomoci schopných a vzdělaných dospělých. Schválně se vyhýbám slovu "učitelů", protože ti jsou jen částí. My jsme se nyní upnuli na pomoc těm nejslabším. To je v pořádku, ale oni se nebudou zabývat ani matematickým modelováním ani vývojem nových léků. To budou dělat ti, ke kterým byla příroda štědřejší(omlouvám se za zjednosušení). A ti musí dostat šanci. Povězte mi, která škola jim ji dává ve srovnatelné míře a kvalitě jako VG.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
21. listopadu 2017 9:56  

To chlubení neberte prosím osobně. Ale opravdu si myslíte, že přidaná hodnota VG je vysoká? VG žijí především z té štědrosti přírody. A je motivací pro rodiče opravu nějaké rozvíjení, nebo jde o společenské postavení? Myslím, že to kdysi jasně pojmenovat ministr Zeman. V každém případě jsou VG jasně v rozporu se společným vzdělávání.

poste.restante řekl(a)...
21. listopadu 2017 11:09  

Koukám a nestačím žasnout.
Tak EDUIN nakonec prozřel? Po letech výhrad ze strany učitelů, že sice kritizuje sociální selekci, ale VG mu nevadí?
Že by klíčovým postavám této společnosti odrostly děti a opustily gymnázia?
:-)

Řekl bych to takhle.
Tato země nemá výrazné zásoby nerostných surovin. Uhlí končí, uran to nespasí a ta trocha ropy na Jižní Moravě nestojí za řeč. Možná něco kápne z lithia, ale na to bych nespoléhal. Spíš to skončí jako s jinými surovinami. Zisky v soukromých kapsách, nejlépe v zahraničí a pro stát ekologické zátěže a stovky horníků bez práce po zavření dolů.
Zemědělským státem nejsme už víc jak sto let.

Jestli tedy máme nějaký kapitál a potenciál do budoucna, tak je to v našich lidech.
Čili potřebujeme schopné a inteligentní lidi do vědy a výzkumu, schopné a znalé vývojáře a manažery, kteří se budou moci opřít o schopný a vzdělaný střední technický kádr.
Domnívám se, že jsme příliš malá země na to, abychom si mohli dovolit plýtvat talenty.

VG mají být a většinou i jsou prostředím, kde by se talenty měly rozvíjet.
U konzervatoří a sportovních škol je to úplně stejné.

Je také pravda a potvrdí to většina učitelů, kteří na VG učí, že jsou tam i děti, které tam nepatří. Až doposud bylo možné z tohoto stavu vinit systém financování škol normativem na hlavu. Uvidíme, jestli se to změní.

Faktem také je, že při porovnávání výsledků absolventů 4G a VG není rozdíl takový, jaký bychom očekávali.
Znamená to, že potenciál žáků, který je během prvních let na VG nastartován, není vždy ve vyšších ročnících rozvinut.

Pak se tedy ptejme, co je toho příčinou a jak to změnit. Ale to by bylo na samostatnou úvahu. N
emyslím ale, že když motor nepodává očekávaný výkon, že je řešením jej rozflákat a koupit motor, od kterého vyšší výkon ani nečekáme.

A že jsou VG únikem pro děti a jejich rodiče z neustálými reformami a "inkluzí" zdevastovaných základních škol? Víme to všichni, tak si nehrajme na opak.
Řešením není pomocí nějakých podpor a projektů "rozvíjet" druhé stupně základních škol, aby nabízely "více než gymnázia".
Úplně stačí, když odstraníme důvody, proč ze základek "zdrhá každý, kdo jen trochu může" a budou odcházet jen ti, kdo na to opravdu mají svým intelektem.

Ten, kdo na to bude mít, ať už inteligencí, nebo peněženkou rodičů, bude vždy hledat "exkluzívní" prostředí.
VG jsou prozatím školami, kde vedle sebe mohou sedět děti primáře i uklízečky, pokud zvládnou udělat přijímačky. Když je zrušíme, děti primářů a podnikatelů skončí na soukromých školách, které si uklízečky dovolit nemohou a v důsledku se sociální diferenciace a exkluze prohloubí a nikoliv sníží.

Kamínek řekl(a)...
21. listopadu 2017 11:11  

Základní škola jako alternativa k VG? My se o to na naší škole pokusili úspěšně asi 15 let existencí tříd s rozšířenou výukou informatiky. Na to celkem rodiče slyšeli, i když přestup na VG bylo vždy otázkou prstiže, v komunitě vietnamských rodin dokonce povinností. Po 15 letech nás navštívila ČŠI a celou naši koncepci rozmetala na mraky s tím, že je diskriminující, neboť části žáků znemožňuje přístup ke vzdělání (co kdyby nějak čtyřkař chtěl zvládat pokročilejší práci s Excelem apod.). Zároveň docházelo k selekci žáků a vzniku nesouměrných tříd, kde se v jedné hromadili žáci s SVP (kterých má být pouze omezenpočet). Vše vyvrcholilo konstatováním, že základní škola si nemá hrát na alternativu pro VG, ale být základní školou. Takže tolik k představě alternativ pro VG, pane Feřteku ...

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
21. listopadu 2017 11:31  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Zdeněk Sotolář řekl(a)...
21. listopadu 2017 11:33  

Faktem také je, že při porovnávání výsledků absolventů 4G a VG není rozdíl takový, jaký bychom očekávali.


Přesně. To je ta malá přidaná hodnota k darům přírody. Možná by se alespoń měla VG vrátit tam, kam byly původně myšleny: pro cca 4 % mimořádně nadaných. Ale stejně se měly nechat na pokoji i "zvláštní" školy pro cca 4 % žáků hraničních či zanedbaných. (Kdo za to může, že v jisté skupině těch zanedbaných je tolik?) Pak by se Gauss uklidnil. Stávající model inkluzívních základek a přecpaných VG je zcela nesmyslný.

Pepa řekl(a)...
22. listopadu 2017 7:21  

Ale pánové PR a ZS, co znamená Vaše "...Faktem také je, že při porovnávání výsledků absolventů 4G a VG není rozdíl takový, jaký bychom očekávali..."?
Za prvé, jaký rozdíl byste tedy očekávali?
Za druhé, čím byste ho měřili? Zůstanu u své aprobace - státní maturitou z matematiky? To rozhodně není spolehlivé kritérium, když všichni víme, že požadavky této zkoušky jsou blíže ZŠ než SŠ, alespoň u velké části úloh. Není pak překvapením, že tuto zkoušku zvládnou žáci 4G i 8G s "rozdílem MENŠÍM, než bychom čekali". Já ovšem vím z vlastní zkušenosti, že v 8G si mohu v hodinách dovolit podstatně více, než ve 4G a myslím, že tohle Vám potvrdí téměř každý kantor, který má vlastní možnost srovnání....
Za třetí, otázkou také je, zda "rozdíl menší, než bychom čekali" není způsoben větším úsilím kantorů na 4G, a že tedy přidaná hodnota je tam větší než na 8G (neříkám, že je to dobře).
A obecně k tématu, už nikoliv adresně k PR a ZS - jak se můžete divit rodičům, které zajímá, co z jejich dítěte bude, že v případě dostatečných schopností volí VG? S dnešní základkou, která ne vlastní vinou už je spíše zaopatřovacím než vzdělávacím ústavem? Kde se nesmí dávat dú, aby náhodou děti nebyly přetěžovány a spousta dalších věcí?
Dnešní snaha o inkluzi mi přijde spíš jako snaha srovnat všechny do latě a obava, aby někdo nevyčníval ani na jednu stranu. Jenže tak prostě normální rozdělení nefunguje. Mám už nějakou dobu pocit, že všichni zasloužení o stav našeho školství v poslední době chyběli ve škole, když se zrovna Gaussova křivka probírala...

Veronika Valíková řekl(a)...
22. listopadu 2017 13:48  

Jinudy...

Na VG (osmiletá) přicházejí děti zhruba ve dvanácti, před počátkem puberty. Když začnou různé hupy, protesty, revolty, jsou už rok dva v kolektivu, v němž se většinou dohrabou k maturitě. Nemusí v přelomovém období dělat zkoušky. Mají dost času poznat své spolužáky a sžít se s nimi, vznikají tak skutečná přátelství na celý život.

Pro učitele je to velmi těžká práce. Obrovský rozsah témat, metod atd. Na druhou stranu mohou vyzkoušet více způsobů, mají více možností, jak děti přitáhnout. Je to skvělá zkušenost.

Pro veřejnost mohou být VG trnem v oku, pro ty, kteří v nich fungují, jsou jednoznačně přínosem. Chápu argumenty, že na ZŠ zbudou horší žáci - ale redukovat VG proto, aby se zprůměrovalo celorepublikové vzdělání, považuji za stejně krátkozraké, jako rušit soukromé a církevní školy proto, aby měli všichni studenti stejné podmínky v jednotně vedených školách státních. Je to sociálně- inženýrsko-levičácký blud, jen trochu jinak formulovaný. Pěkný den.

Pepouš řekl(a)...
22. listopadu 2017 14:10  

A tak ještě jinudy ...

Pokud na VG chodí více dětí než by mělo, zůstává na ZŠ více těch horších žáků, k tomu navíc inkluze a tak podobně. No a pak přijde nějaký chytrák, udělá nějaké to testování a najednou se zjistí, že úroveň znalostí na ZŠ poklesla. No a pak přijde nějaký expert na vzdělávání a začne všude vykládat, jak to Ti učitelé na základkách dělají špatně a jak je možné, že na druhém stupni se nechuť k některým předmětům (matematika a spol) na druhém stupni zvyšuje. No jak by ne, Ti lepší, motivovaní jsou v tahu.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.