Žaneta Pixová: Jak komplikuje špatná znalost mateřštiny učení se cizímu jazyku a co s tím

neděle 17. září 2017 ·

O tom, jak se v poslední době zhoršuje úroveň naší mateřštiny, se můžeme dočíst na mnoho místech a nejenom dočíst. S potížemi vznikajícími především neznalostí gramatiky, špatné slovní zásoby nebo spisovné podoby slov se setkáváme takřka na každém kroku. A špatná znalost mateřštiny komplikuje i výuku cizích jazyků. Níže uvedené poznatky byly shromážděny metodou pozorování v rámci individuálního vzdělávání dětí i dospělých v anglickém a německém jazyce v letech 2010–2016. U dětí se jednalo z převážné části o doučování, ať již z důvodu horšího prospěchu, přípravu na maturitní nebo přijímací zkoušky, u dospělých o učení se novému jazyku nebo oprášení starých jazykových znalostí.


Zajímavé je, že níže popisované jevy byly patrné při výuce anglického i německého jazyka přibližně stejnou měrou. Informace jsou proto uváděny společně k oběma jazykům. Pro lepší přehlednost je vždy v závorkách první překlad v angličtině, druhý v němčině. Pokud se naopak určitá záležitost vyskytla jen u jednoho z jazyků, je uveden jen příklad z daného jazyka.

Zákeřné slovní druhy

Tradiční české slovní druhy (podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa, příslovce, předložky, spojky, částice, citoslovce) patří obvykle k tomu, co školáci, ba i dospělí, kteří se vrátí k učení po delší odmlce, znají. Co však dělá potíže, je zařadit automaticky slova k daným slovním druhům.

a) Co je podstatné
V angličtině i němčině je třeba při práci s překladem poznat, zda se jedná o podstatné jméno především kvůli potřebě členu v angličtině (a, the) i němčině (der, die, das, ein, eine). Podstatná jména v obou jazycích odpovídají přibližně vymezení podstatných jmen v češtině, tudíž postačí znalost poznávání podstatných jmen z mateřského jazyka. Přestože podstatná jména obvykle bývají dobře poznatelná, některá z nich dělají potíže, především typu abstrakt – veselost, strach, souběh (glee, fear, conjunction; der Lustigkeit, die Angst, der Gleichlauf). V němčině navíc při neodhalení, že jde o podstatné jméno, přibývá chyba ve velikosti počátečního písmena, které se na rozdíl od češtiny píše u podstatných jmen standardně velké.

b) Předložky na tahu
Podnadpis je nadsázka, inspirována snahou žáků o užití slov v cizím jazyce odpovídajících co nejlépe české verzi. Svou roli zde hrálo opět mechanické učení se slovíček. Předložka s, se (with; mit), užívaná v češtině se sedmým pádem, například se všemi (with all; mit allen) byla užívaná ve větách některými žáky nesprávně jako náhrada za zvratné zájmeno se. Věty typu Učí se doma. (He learns at home. Er lernt zu Hause.) tak získaly chybnou podobu – He learns with at home. Er lernt mit zu Hause. V němčině byl tento jev nejčastější u dospělých, kteří neměli s daným jazykem doposud žádné zkušenosti, nebo jen malé.

Zákeřná gramatika

Čeština patří k těžkým jazykům a je patrné, že neznalost její gramatiky komplikuje značně i učení cizího jazyka, a to u žáků učících se angličtinu i němčinu přibližně stejnou měrou. Jako první můžeme uvést vyjmenovaná slova, kde dělají potíže slova, která existují ve dvojí podobě, například mít a mýt. Není výjimkou, že studenti zapíší větu pro překlad – On bude mít málo peněz. – s gramatickou chybou – On bude mýt málo peněz. A někteří z nich ji takto následně i přeloží – (He will wash a little money. Er wird ein wenig Geld waschen.), namísto správné varianty (He will have a little money. Er wird ein wenig Geld haben).

Zákeřná syntax

Problémy u pokročilejších žáků potom dělala i neznalost syntaxe. Jako první je možné uvést potíže s rozpoznáním nebo správným přidáním podmětu, protože jak angličtina, tak němčina se bez něj ve větě neobejde. Například u věty Prší denně. měli někteří žáci problém rozpoznat, že se jedná o nevyjádřený podmět – ono, a věty překládali s podmětem rodu mužského – On prší. (protože déšť rovná se on – He rains daily. Er regnet täglich.), zatímco správně má být Ono prší. (It rains daily. Es regnet täglich.).

Co s tím

Mírně expresivní dodatek k nadpisu otevírá prostor pro diskuzi. Na otázku co s tím, částečně odpovídá i bližší pohled na příčiny výše uvedených potíží. Vedle samotné neznalosti za chybami často stojí nesoustředěnost a především mechanické učení se slovíček. Přestože moderní učebnice i způsoby výuky již pracují se slovíčky v souvislostech, dialozích, ne každý student to dovede zužitkovat.

Často chybí bližší seznámení s danými jevy (gramatickými, syntaktickými aj.) a především srovnání s češtinou. Zvláště u učebnic, které jsou pouze v cílovém jazyce (angličtině, němčině), dělá mnohdy problémy látku pochopit.

V případě, že chybí základní znalosti, někteří studenti u vyplňování učebnicových, mnohdy i zábavných cvičení, jeví spíše snahu mít je co nejrychleji zvládnuté a trefit se do požadované varianty, případně se ji naučit zpaměti. To je patrné i u rozhovorů, které se trénují v roli fiktivních postav, kdy je porozumění obsahu až za memorováním.

Co se naopak osvědčilo, bylo napřed vyjasnit daný jev v mateřštině a pak ho srovnat s probíraným jevem v cílovém jazyce (angličtině, němčině) – zaměřit se na shody a odlišnosti. Pro lepší představivost sloužilo také dobře, když si studenti představili celou komunikační situaci a sebe v roli mluvčího a zaměřili se na to, co sdělují (vyprávění o minulosti/budoucnosti?), komu (nám všem / někomu jinému – jim?), čeho tím chtějí dosáhnout (je to rozkaz/prosba?).

Celý text naleznete zde

11 komentářů:

laimes28 řekl(a)...
17. září 2017 10:30  

kdo má 3-4 z češtiny nemá smysl ztrácet čas výukou cizího jazyka,kromě dvouletého cyklu, kde se dotyčný naučí haudujudu a hledat ve slovníku

Ygrain řekl(a)...
17. září 2017 20:26  

Ale houby. No tak nebude dotyčný mluvit gramaticky dokonale, nicméně pořád je schopen zvládnout výrazně víc, než podsouváte.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
17. září 2017 22:34  

Jo jo, máme "Jiříka" :-)

Jinak souhlasím s Ygrain, jenom to chce vhodnou "výuku" a i kopytu může být cizí jazyk přínosem, když bude chtít.

BP řekl(a)...
17. září 2017 23:01  

Jako učitelka českého jazyka a cizího jazyka jsem se setkala s opačnými výsledky: čeština za 4-5 a angličtina třeba i za 2.

BP řekl(a)...
17. září 2017 23:04  

Je to o motivovanosti: pro češtinu ji žák nemá, ale angličtina ho baví - setkává se s ní na internetu, v písničkách, ve filmech. Učit se češtinu mu připadá zbytečné, přece s ní komunikuje: mluví i rozumí, tak proč se ji ještě dále učit (myslí si dotyčný žák).

laimes28 řekl(a)...
18. září 2017 4:36  

umět a umět je rozdíl a je třeba si pojem vyjasnit,dříve pod pojmem "umět jazyků" se považovalo jej kompletně zvládat,takže dotyčný se uměl dohovořit,uměl překládat do/z,dokázal číst beletrii v originále ( viz skladník ve šroubárně) a pak se používal termín domluvit se,to člověk jazyk "neuměl",ve škole se jej ani neučil,tzv. jej pochytil cestováním,aby se člověk jazyk skutečně naučil,stačily 2-4 roky dle intenzity/metodiky výuky a inteligence žáka,se zavedením povinné ruštiny od 4-9 třídy,jsme přešli z onoho umět na domluvit se,což vzhldem k příbuznosti jazyka bvlo snadné,neb i čtyřkař se zmohl na větu typu "ja chodivaju po parke",kdo se chtěl jazyk skutečně naučil,chodil do školy jazykové,po 89 nastala tragedie,když jsme ruštinu pouze nahradili angličtinou a ještě protáhli výuku od první třídy po maturitu,efektivita mizerná,výsledkem je,že někdo se domluví a někdo ani to ne,takže v nejlepším případě k vám do firmy nastoupí bc děvče ,absolventka aj,jako referentka s aj,která se umí domluvit i v usa,ovšem překlad nám vázne a písemný projev ouha,ouha....

laimes28 řekl(a)...
18. září 2017 4:55  

aby výuka byla efektivní,stačí pro seznámení s jazykem 2h týdně v 8+9 roč na zš ,na střední a pak v 1+2 roč na sš intenzivně 4hod a ve 3 roč již jen konverzace s rodilým mluvčím,ve 4.roč nic a z maturity cizí jazyk zcela vypustit,
tragédií našeho školství jest mizerná efektivita založená v letech normalizace " všechno všem",po 89 to vzalo úplně děsivé obrátky,přibylo hodin,přibylo předmětů,žák vysedává ve škole celé dny a pořádně neumí nic,ovšem to, co se děje poslední pětiletku, je skutečně tragédie,jelikož ten žák toho má fakt moc,tak aby to všechno zvládal,všechny ty kreativní výchovy od sexuální až po půjčkovou gramotnost ,tak mu ubereme to, co jej nejvíce zatěžuje matematiku,k čemu v životě k bezpečnému sexu matematika,a taky omezíme češtinu,to se vlastně ani učit netřeba,všichni jsme přece češi a domluvíme se....

laimes28 řekl(a)...
18. září 2017 5:11  

po r 1948 došlo k velké změně: všichni ,můžete (musíte´) chodit do školy,všichni se můžete (musíte) někým stát,ty pepíčku soustružníkem,ty mařenko učitelkou a ty toníčku nadanám vědcem,po 89 to vzalo nečekanou sluníčkovou zkratku : vy všichni: pepíčku,aničko,toníčku , jste od narození nadanými vědcy,učit se již netřeba,pouze zdokonalovat svou kreativitu a stanete se vším !

Jana Karvaiová řekl(a)...
18. září 2017 6:07  

U zaku a studentu bez problemu- bez dys vady, bez snizeneho intelektu nebo bez dalsich vad- tam bych problem nevidela. Jenze jak nastoupi problem, vyuka jazyka je tezka. Zvladnou jeden jazyk na alespon minimalni urovni, to se da, i kdyz takovy clovek bude opravdu umet jen zakladni fraze a par slovicek a zbytek dotvori pantomima. Vyuku druheho jazyka uz povazuji u takovychto zaku a studentu za muceni bez efektu. Vykriky nasich spasonosicu o neplnohodnotnem vzdelani neberu. Zkuste diteti s tezkou dyslexii, LMP nebo dysfatikovy natlacit do hlavy druhy jazyk. A presto ty snahy tu jsou a musi se kolem toho delat poradenske tanecky, aby takovy clovicek byl od druheho jazyka osvobozen.

Ygrain řekl(a)...
18. září 2017 15:39  

Myslím, že je lepší umět jeden jazyk pořádně než dva mizerně a že pro většinu populace jsou dva jazyky neúměrná zátěž. Nicméně, není-li dyslexie kombinována s hodně nízkým intelektem, i dyslektik se dokáže domluvit na dost slušné úrovni (mnohdy lépe než student tzv. intaktní, leč líný).

BP řekl(a)...
18. září 2017 20:39  

Ygrain:
Přesně!



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.