Ministerstvo školství neplánuje omezování počtu středních škol, chce ale snížit jejich kapacity, aby školy přestaly přijímat příliš velký počet žáků. Chtělo by tak docílit toho, aby na maturitních oborech byli pouze žáci se studijními předpoklady. Včera to ve Sněmovně řekl ředitel odboru středního a vyššího odborného vzdělávání ministerstva školství Petr Bannert. Informuje ČTK.
Resort školství chce více pracovat s kapacitou středních škol. „Problém je v tom, že jsou obrovské kapacity, které nejsou obsazené. (…) Uvažujeme o tom v další novele školského zákona, snížit reálné kapacity ve školách, aby se přiblížily těsně nad současný reálný stav. Utáhnout ty kohouty,“ uvedl Bannert.
Celý text naleznete zde
.png)
44 komentářů:
To jsou jenom řeči. Chci vidět, až budete utahovat kohouty u gymnázií a soukromých škol. Stačilo by nastavit úroveň přijímaček.
Po bitvě a před volbami je každý generál/hrdina. Nestálo by to za nějaký grantík na výzkum jevu?
A proč by se proboha měl utahovat kohout u gymnázií, na nichž studuje kolem 22 % žáků v ročníku???? Při 50 % studujících na VŠ je jasné, že by to byl absolutní nesmysl. I OECD nás dlouhodobě upozorńuje, že máme nízký podíl lidí se všeobecným vzděláním a vysoký podíl pouze vyučených.
Milé ministerstvo, potíž je v tom, že u přijímaček nelze vždy předpovědět na co uchazeč má či nemá za čtyři roky. Vy se zřejmě ve své úřednické moudrosti domníváte, že to přece ukáží vaše oblíbené testy, ale, je mi líto, že vám to takto musím prozradit, není to tak. Testy ukáží pouze, zda žák umí ten den vyplňovat testy. Učitelé u přijímaček nejsou proto, aby prováděli nádražní selekci schopen/ neschopen na základě testového skóre, nýbrž aby rozeznali studijní potenciál žáka. Testy jsou pouze jedním z indikátorů, navíc nepodařených. Tak už se vzpamatujte a začněte myslet hlavou a ne prdelí.
DALŠÍ KROK K POSÍLENÍ POZICE ČR JAKO LEVNÉ MONTOVNY EU?
Stát, který rozpočtově financuje své školství přibližně 2/3 obvyklého podílu z HDP a vedle toho ho ještě mizerně resortně řídí (usiluje o rozpočtovému financování a skutečným problémům neodpovídající systémové změny typu nefunkčního systému RVP/ŠVP, nefunkční Inkluze a pečovatelsky orientovaného Kariérního řádu, které posilují pečovatelskou funkci škol na úkor jejich primárně vzdělávací finkce, což vše vede ke zhoršování kvality vzdělávání ve veřejných školách, k nezájmu absolventů PedF o učitelství, ke zvětšování počtu soukromých škol atd.) má dvě záklaní možnosti
- odstranit výše popsané nesrovnalostí,
- provést administrativní opatření k posílení toho nežádoucího stavu.
Zdá se, že to druhé se právě děje:
- Politici dali nejhůře placenými českým učitelům minimalistický platový dudlík, který jejich nejhorší pozici podstatně nezlepší, o dohledném zvétšení rozpočtového financování na jinde obvyklou úroveň se vážně nemluví,
- k postatné nápravě dalších výše popsaných systémovych nesrovnalostí zatím nedochází a jsou činěny další kroky k posilování toho nežádoucího stavu, který má záporný vliv na úroveň kvality vzdělávání v České republice.
Myslím, ze administrativní omezení možnosti maturitního studia ve veřejných školách je, jinak řečeno, krokem k nahánění dětí do učebních oborů nebo do soukromých škol a krokem k posílení pozice České republiky jako levné montovny EU
J.Týř
PS: S jednotnými přijímačkami souhlasím jen jako s kontrolním nástrojem k ověření kvality výuky v ZŠ. Pokud by měly sloužit především jako nástroj k nahánění dětí do učilišť, jsem pro jejich okamžité zrušení.
Maturitní test je každý rok pečlivě kalibrován tak, aby neprošlo 20%. Takže nepřijmout někoho znamená, že výsledek bude stejný. Navíc znalosti a studijní předpoklady jsou rozdílné věci (VŠ vědí). Mizerná základka (resp. střední škola) způsobí, že by budoucí vynikající absolvent vůbec nebyl přijat. To je však špatně.
BTW: měřit studijní předpoklady bohužel testem nejde.
On si tady snad někdo vážně myslí, že jakékoli přijímací zkoušky na střední školu zjišťovaly studijní předpoklady? Ani dříve ani nyní tomu tak na většině škol nebylo. Co byste ještě po učitelích chtěli? Jediný rozdíl je ten, že na mnoha školách nemusí testy smolit učitelé po vyučování, ale dostanou je hotové. Mimochodem, bývalý kolega (ještě učící) se letos dost divil, že na maturitní obory na jeho škole se chtělo dostat cca 25 žáků končících v 8. ročníku ZŠ. Rodiče se pak divili také, že je škola odmítla.
Jediné co pomůže a do čeho se nikomu nechce je redukce sítě středních škol, úprava požadavků pro výkon profesí (odstranění požadované maturity u mnoha oborů) a pomocí navýšení platových i dalších finančních prostředků, včetně např. změny platby na žáka, posilování kvality školství.
Pozn. Pokud na základní škole nerozpoznali studijní potenciál žáka za 9 let, nechtějte to po učitelích středních škol. Během pár minutového pohovoru to beztak poznat nemohou a během tří až čtyřletého studia už je to obvykle pozdě. To, že se bude problém hrnout až na VŠ ho stejně nevyřeší.
BTW: měřit studijní předpoklady bohužel testem nejde.
A přesto se měří (VŠ vědí). A je jim to fuk.
"On si tady snad někdo vážně myslí, že jakékoli přijímací zkoušky na střední školu zjišťovaly studijní předpoklady?"
No, ano myslí. Třeba já. Na naší škole jsem to dělali léta. Teď máme testy, které studijní předpoklady nemohou zjistit, ale stojí na nich přijímačky. Zřejmě o tom někdo zapomněl písemně a doporučeně uvědomit ouřednictvo. Asi se myslelo, že je to tak evidentní, že i úředník pochopil. A pak milé ministerstvo praví, nepřijímejte žáky kteří nemají na maturitu. Jakoby měli učitelé zaručenou jasnozřivost pomocí magických testů. Ministerstvo čar a kouzel.
Tajnej, ty testy pochopitelně nepřipravují ouředníci, anýbrž odborníci na testování, většinou vzděláním statistici, nebo matematici - ideálně. Že ty testy nepředpovídají nic přesně, to se ví, to není žádná novinka, ani váš světový objev. Zcela obdobně je tomu u testování v medicíně, v bankovnictví, v průmyslu, ve stavebnictví, v dopravě, atd. A tam jde o životy kolikrát ještě mnohem intenzivněji a přímo. Nic lepšího ale k dispozici není - snad jedině léčitelé. U testu ovšem lze za určitých okolností měřit predikční sílu prostřednictvím různých měr, které jsou přesně definované a ví se, co znamenají. U binárního targetu ideálně tzv. Accuracy Ratio, Kolmogorov-Smirnovova statistika, Lift křivky, ROC křivka založená na hodnotách specificity a senzitivity testu na jednotlivých "cut-offech", atd. Problémem je reject inference, ale i na tu existují metody, jak se s ní vypořádat. Nebudu to celé vysvětlovat, stejně byste to nepochopil.
Studijní potenciál, či studijní předpoklady by se predikovat daly, kdyby ovšem někdo řekl co to je a jak se to pozná. Někdo si vymyslí nějaký vágní blábol a pak kritizuje testy, že ho nejsou schopné predikovat, když ani nikdo neříká, jak provést back-testy takových modelů, protože zkrátka ani nevíme co vlastně je vysvětlovaná proměnná.
Hypoteticky tedy předpokládejme, že testy nejsou. A na nějakou školu se hlásí 260 žáků a kapacita je 60, protože učebny nenafouknete a další kvalitní učitele neseženete a na směny pracovat taky nemůžete. Koho vyřadíte z možnosti pokračovat ve studiu? Toho, kdo se vám nelíbí v pár minutách nějakého pohovoru? Budete si hrát na toho boha vy? Dělá vám to dobře, býti tím laťkovačem místo autorů testů? Nebo dostanete befelem, koho vzít a koho ne na základě postavení a peněženek pánů rodičů - čehož jsem byl mnohokrát na konci devadesátých let (tak nějak těsně po zhasnutí) svědkem? Stát nezajímá, kolik na tom trhnete vy, nebo jestli se budete moci 4 roky ukájet pohledem na dlouhé nohy slečny, která se vám líbí. Pokud máte nějaké potřeby, naplňujte si je za své. Nikoliv za erár. Já nevidím důvod, proč by vám měli daňoví poplatníci svěřovat neověřitelnou volbu budoucích osudů mladých lidí. Jo, jasně, těm autorům testů ji svěřujeme, ale s vědomím toho, že oni z toho žádné výhody nemají a nemůže jim dost dobře přijít befelem, kdo přesně musí projít a komu se je třeba přizpůsobit. A v tom je ten zásadní rozdíl, který vy už asi nikdy nepochopíte. A že poznáte pohovorem více, než v testu? No tak pokud jde o nohy, tak určitě. Pokud jde o znalosti, schopnosti a vědomosti, tak vy tedy ani náhodou. To byste je totiž nejprve sám musel mít.
Tajnej, smyslem přijímacích testů není nahnat někoho do montovny. Pokud bude v naší populaci 90% Einsteinů, nechť klidně všichni dělají částicovou fyziku. A na světě se jistě velmi dobře uplatníme jako národ. Pak nebude problém sehnat dostatek učitelů a soustředíme se na to, v čem máme komparativní výhodu oproti ostatním zemím. Jenže bohužel, tak tomu není. Zpět do reality. Montovna není cílem testů, montovna je přirozeným a velmi žádaným uplatněním lidí, kteří jsou vynikajícími dělníky, ale matematiku a jazyky nikdy dělat nemohou, protože se je prostě nejsou schopni naučit. Ty testy nemají za cíl takové lidi vyrobit (oni prostě existují a existovat budou), ale zabránit tomu, aby mohl někdo předstírat, že jsou těmi Einsteiny a chtěl na to státní finance, granty, či dotace. Vy se sice předstírat snažíte, obcházíte to, okecáváte to, vymýšlíte nějaké údajné vedlejší efekty a kdesi cosi, ale podstata je stále stejná. Když máte průměrný výsledek u maturity z matematiky v Praze 76 percentil a v Ostravě 52 percentil, tak to taky nevyřešíte tím, že přestěhujete Ostraváky do Prahy. To byste snad mohl pochopit, ne?
Je mi jedno kdo testy připravuje, stejně tvůrci nemají vliv na nic. Plní vadné zadání. Pokud žáků propadne moc/málo jednoduše se harmonizuje, s meziroční obtížností si hraje kde kdo bez autorizace kohokoli apod.
Když testy nejde predikovat úspěšnost u sš studia/maturity, na co tedy u přijímaček jsou a když už, proč je jim dána rozhodující důležitost při přijetí uchazeče?
Proč by společnost měla věřit učitelům namísto testům při přijímání žáků?
Protože ti učitelé mají eminentní zájem vybrat žáky, kteří se na jejich školu, školu kde učí, hodí a kteří vyhovují profilu/cílům/zaměření té specifické školy a které ti učitelé budou následně čtyři roky učit. Vaše cancy o dlouhých nohách uchazečky jsou jen projekce vaší frustrované mysli.
Váš rant o montovnách nechápu. Cílem testů je centrálně filtrovat uchazeče na sš s maturitou na základě skóre pitomého testu, které snad ani nedovede predikovat úspěšnost ve studiu. Kam se podějí neúspěšní uchazeči je otázka na delší debatu.
Celé to divadlo s testy je v lepším případě pouze vadně informovaná šaráda pro ukojení ega novodobých elitářů rojících se kolem momentálních ministrů. V horším případě je to něčí zakázka k cíli poslat více lidí do výroby, nebo odklonit peníze do testování a příprav na něj, nebo je záměrem snadná centrální kontrola "toků lidí", vstupů a výstupů vzdělávání a následná možná existenční manipulace se školami. Nebo vše dohromady. Vyberte hodící se.
Nevím, ale na podstatnou část maturitních oborů se dostane každý, kdo se přihlásí. O tom, že by si na těchto oborech vůbec mohli vybírat, nemůže být ani řeč. Proč by si tedy měli situaci komplikovat pohovory? Se slabšími ročníky do této skupiny bohužel už spadla i regionální gymnázia.
No a na výběrové školy, kam není až tak jednoduché se dostat, se musí přijímačky dělat, co nejprokazatelnějším způsobem. Nedovedu si představit v dnešním světě ambiciózních papínků s ostrými lokty, že by si ředitel dovolil brát žáky pouze na základě nějakého subjektivního pohovoru, ten může být pouze doplňkový, a protože jednotné přijímačky mají váhu minimálně 60 %, mají na něj ředitelé prostoru ve zbývajících 40 % docela dost. Přesto pohovory nedělají a velmi dobře vědí proč. To by se jim také mohlo stát, že by je ambiciózní papínkové utloukli odvoláními.
měřit studijní předpoklady bohužel testem nejde
Žjůva. A už to někdo sdělil ve společnosti Scio, že mají po chlebě?
:-)
To nikomu z místních obránců "práva studovat co chci" a bojovníků proti jednotným přijímačkám až doteď nevadily testy OSP, na základě kterých "filtrují" uchazeče vysoké školy a činily tak donedávna i některé střední?
Tak v čem je problém? V testech, nebo v tom, že jednotné přijímačky mají v rukou "ouřadové" a nikoliv soukromá firma?
A aby nedošlo k omylu, já nemám nic proti svobodnému rozhodnutí samosprávných VŠ volit formu přijetí uchazečů o studium.
Jen mi vadí zjevná schizofrenie v přístupu některých jedinců.
"On si tady snad někdo vážně myslí, že jakékoli přijímací zkoušky na střední školu zjišťovaly studijní předpoklady?"
TU: No, ano myslí. Třeba já.
Tak o tom jsem ani chvilku nepochyboval. Jasnozřivý zrak a hluboká empatie Tajného, toť jednoznačně záruka absolutní objektivity.
(No, možná ještě pámbu a Chuck Norris.) Škoda jen, že ho nemůžeme naklonovat.
:-)
Heleďte, kolegové. Je jasné, že nikdy žádný test ani pohovor skutečný potenciál neodhalí. Kdyby to totiž bylo tak snadné, tak by už desítky let neměli problém nejen střední a vysoké školy, ale ani miliony personalistů a šéfů, vybírajících si své podřízené. Dali by jim testík, nebo položili pár otázek a hned by věděli, koho přijmout a koho ne.
V pracovních vztazích se to řeší zkušební lhůtou a smlouvami na dobu určitou.
To ale ve školství u uchazečů jaksi nejde.
A pak milé ministerstvo praví, nepřijímejte žáky kteří nemají na maturitu. Jakoby měli učitelé zaručenou jasnozřivost pomocí magických testů. Ministerstvo čar a kouzel.
Tak, přiznejme si, že taková výzva v podstatě jen demonstruje nemohoucnost MŠMT.
Leč křišťálových koulí, ani jasnozřivosti netřeba.
Opravte mne, jestli se pletu, ale netestují přijímací zkoušky náhodou znalosti předchozího stupně vzdělávání?
A nedá se náhodou předpokládat, že kdo nezvládnul učivo daného stupně, bude mít nejspíš na dalším stupni problémy?
Že kdo neumí malou násobilku, jen obtížně zvládne soustavy rovnic?
Asi opravdu není nutné vzývat démony, ani putovat za horizont událostí, aby se dalo odhadnout, že když se na maturitní obor hlásí žák s pětkami, či převládajícími čtyřkami na vysvědčení z pololetí deváté třídy, nebo dokonce žák opouštějící základku ve třídě osmé, je pravděpodobnost jeho úspěšného zvládnutí maturitní zkoušky vcelku mizivá.
My opravdu nemůžeme s určitostí předpovídat, jak kdo bude studovat.
Máme vlastně jediné.
Zkušenost, že když někomu opravdu o něco jde, tak se většinou snaží. A třeba se na přijímací zkoušku připraví.
A kdo nezvládl učivo předchozí anebo nedokáže ani opakovaně zvládnout přijímací zkoušku, pak s velkou pravděpodobností nezvládne ani mnohem náročnější studium.
(Ale nepochybuji o tom, že empatický učitel, který "myslí hlavou a nikoliv zadnicí" v rámci patnáctiminutového přijímacího pohovoru spolehlivě určí, že deset z dvanácti žákových učitelů na základní škole byli neschopní pitomci, kteří jen nedokázali odhalit jeho studijní potenciál.)
:-)
Proč by společnost měla věřit učitelům namísto testům při přijímání žáků?
Protože ti učitelé mají eminentní zájem vybrat žáky, kteří se na jejich školu, školu kde učí, hodí a kteří vyhovují profilu/cílům/zaměření té specifické školy a které ti učitelé budou následně čtyři roky učit.
Kecy v kleci.
Ti učitelé mají především eminentní zájem mít koho učit. Tedy mít práci a dostávat výplatu. A tento primární zájem už pak není problém zabalit do vznešených slov.
Vykládejte mi chvilku o tom, jak nějaká škola si stanoví přísné podmínky a když třeba jen tři uchazeči "vyhovují profilu/cílům/zaměření té specifické školy", tak třídu neotevře. A těch zbývajících 27 a více uchazečů pošle domů a poradí jim jinou školu.
A propustí dva či tři učitele.
Systém financování nutí školy, aby přijímaly každého, kdo umí vyplnit přihlášku. Aby snižovaly požadavky a nechávaly žáky "proplouvat" studiem.
A stát, tedy my, to máme jen financovat a nesmět ani stanovit minimální požadavky? Poslyšte, já bych potřeboval nové auto, nechcete mi na něj dát peníze a na nic se neptat?
Současné přijímačky rozhodně nejsou dokonalé a je na nich co zlepšovat.
Každému, kdo se jen trochu zabýval teorií testování je jasné, že usazení takového systému trvá několik let. A že "harmonizace" není sprosté slovo, ani důsledek spiknutí židozednářů, ale běžná součást systému.
Celé to divadlo proti testům je v lepším případě pouze vadně informovaná šaráda ze strany jiných novodobých elitářů, kterým se stát opovážil sáhnout na jejich "svatosvaté a výlučné právo" aby jen a pouze oni sami mohli rozhodovat o tom, kdo může a kdo nesmí být přijat na tu "jejich" školu.
Tak až to bude skutečně jejich škola a nebudou přijímat ani korunu z veřejných prostředků, ať si vybírají třeba podle velikosti nohy.
Ale do té doby holt budou muset strpět fakt, že jejich názor je menšinový a parlament přijal pravidla jiná.
To není na článek? Komárku?
"Opravte mne, jestli se pletu, ale netestují přijímací zkoušky náhodou znalosti předchozího stupně vzdělávání?"
Bingo. Můžeme se bavit o tom, že specializované školy jako chemická nebo zdravka by asi měly spíš zájem o předchozí znalost chemie či biologie, ale dá se očekávat, že žák s dobrými výsledky v ČJ a M bude tyhle předměty zvládat taky.
Situaci, kdy žák nastupuje ze základky s mizernými základy angličtiny a v záplavě nových, obtížných technických předmětů ještě dohání jazyk, vídám rok co rok. Neumím si dost dobře představit Tajného zanedbaného žáka, jak takhle dohání úplně všechno, co na základce nepojal (včetně neexistujících či nedostatečných pracovních návyků). Několik jednotlivců to možná zvládne, ale v naprosté většině bude výsledkem neprospěch ve vícero předmětech a odchod ze školy po 1. ročníku. Žák ztratí rok (nemluvě o depresi z neúspěchu, což motivaci k dalšímu studiu zrovna nepodpoří), škola finance, jiný žák, který mohl být na jeho místě, ztratil příležitost. Jestliže žák se studijními potenciálem skončí na učňovském oboru, lautr nic mu přece nebrání, aby si, až duševně dospěje a prodělá osvícení, že vzdělání je třeba, dodělal maturitní nástavbu a pak šel třeba na vysokou, či snad ano?
Krom toho, nevím, jak kdo, ale já si dobrého řemeslníka cením a uznávám jeho autoritu v jeho oboru, protože já tu činnost dělat neumím. Rozhodně ho nepovažuju za méněcenného nebo společenskou ztrátu, protože nemá nějaký papír. Skoro mi přijde, že v tom volání po studiu pro všechny se skrývá jakési nepěkné elitářství, jako by člověk, který nestudoval maturitní obor, byl něco horšího nebo neprospěšného.
Viděl jsem možná více než stovku přijímacích testů z češtiny, jež si vytvářely samy školy - ani jeden z nich nesplňoval současné nároky, občas ani vzdáleně.
Pokud školy zaváděly přijímací pohovory, část žáků se na ně cíleně připravovala (jak pozdravit, jak odpovídat), někteří pravděpodobně i na zcela konkrétní otázky (to jsou ty "konexe", o kterých tak rád píše třeba O. Botlík, pokud se ovšem netýkají maturity). Nemá smyslu školy paušálně odsuzovat, ale pokud centrální přijímačky jim o úrovni uchazečů poskytnou výchozí informaci v kvalitě, jakou nikdy předtím neměly.
Osobně jsem přesvědčená, že řízení počtu absolventů je marná snaha, dokud všude budeme číst a slyšet, že jedině a pouze vysoká škola nám přinese v životě úspěch a dostatek financí. Nerušila bych střední školy, ale když už, zrušila bych drtivou většinu v posledních letech zavedených vzdělanostních podmínek pro výkon určitého zaměstnání. Dokud nesnížíme hodnotu papíru s jakýmsi titulem, budou se lidi snažit na školy dostat už jen proto, aby mohli pracovat v oboru, který si zvolili jako svou obživu. Cesta, že zachováme nároky na papír, ale snížíme možnost se k papíru dostat, nás opravdu žene do náruče montoven a podržtašek.
NP k O. Štefflovi komentujícímu výzvu MŠMT středním školám:
Nicka Pytlik řekl(a)...
Přestaňte brát žáky, kteří na maturitu nemají, žádá ministerstvo...
To je špatně, samozřejmě. Ministerstvo to domotalo. Správně to má být opačně:
'Začněte brát žáky, kteří na maturitu mají, nařizují pytlicí...'
https://www.blogger.com/comment.g?blogID=9043871272554960992&postID=1070773168122308748
poste.restante napsal,
Opravte mne, jestli se pletu, ale netestují přijímací zkoušky náhodou znalosti předchozího stupně vzdělávání?
A nedá se náhodou předpokládat, že kdo nezvládnul učivo daného stupně, bude mít nejspíš na dalším stupni problémy?
Pan poste restante to říká stejně jako pan prezident. Tak jak to je. Líbivě.
Potíž je v tom, že předchozí stupeň vzdělání je různé kvality a rodiče jsou také různí. Také ukazuje zkušenost. Čtyřkař z matiky na zš může klidně dostat dvojku o pololetí v prváku a naopak. Také zkušenost. Neví se, dokud se to nezkusí. Jako obyčejně, přisuzujete patnáctiletým vlastnosti dospělých a neuvědomujete si, že za téměř každým cílevědomým patnáctiletým jsou cílevědomí rodiče nebo aspoň inspirativní učitelé, nebo obojí. Chápejte, dnes adolescenti nechodí deset kilometrů sněhem do školy, ani ráno nedojí krávy, nenosí vodu ze vzdálené studně, netopí v kamnech.
Opětovně strašíte neznalostí násobilky, nebo psaní a čtení. V tom případě je třeba se ptát, co dělaly ty děti a také a zejména jejich učitelé devět let? Takže matlalové/rodiče zanedbali žáky a my je za odměnu nepřijmeme na střední, protože se přeci měli učit, holomci. Líný , nepozorný, neučí se. A ven. Staré dobré časy.
Vím, že se vám to jeví jako utopie, ale během patnáctiminutového pohovoru lze zjistit mnoho. Zkuste si to někdy a odfiltrujte do jisté míry testy a průměry, přijměte lidi na základě své učitelské intuice a po čtyřech letech vyhodnoťte. Nám to tak léta fungovalo a výborně. Naši absolventi studují a mají práci. Neválí se pod mostem neznalí násobilky, či psaní. Také zkušenost. Je ovšem mnohem snazší nepřijmout osobní odpovědnost, spočítat body, udělat čáru a moc se s tím nemazlit, že. Nemusíme je ani vidět.
Nevím co by daňový poplatník preferoval pro své dítě, zda neosobní přístup suchého ouřady, nebo skutečný zájem o to, koho a proč škola do dalšího vzdělávání příjme. Ale to vy víte nejlépe a dovedete tak líbivě napsat.
"je třeba se ptát, co dělaly ty děti a také a zejména jejich učitelé devět let"
Už jste někdy slyšel to úsloví, že můžete přivést koně k vodě, ale nemůžete ho donutit pít?
BTW, kolik těch žáků, co neuměli násobilku ani i/y jste vlastně ke studiu přijali?
Ygrain,
Žádné. Žáky, kteří neumí číst psát a násobit nebereme.
Pak ovšem popíráš sám sebe. Co když takový žák dojde poznání, že je to užitečné a chytí se?
To ho hodíte přes palubu jenom kvůli tomu? Co jeho skrytý studijní potenciál?
"Pak ovšem popíráš sám sebe. Co když takový žák dojde poznání, že je to užitečné a chytí se?
To ho hodíte přes palubu jenom kvůli tomu? Co jeho skrytý studijní potenciál?"
:D
Jinými slovy, hranice přece jen existuje.
BTW, co se u Tajného na škole dělá, když počet studia schopných uchazečů přesáhne kapacitu prvního ročníku? Rychle se přistaví nová třída?
To mě taky napadlo.
Když počet uchazečů na naší školu přesáhne limit, který jsme schopni přijmout, uchazeče, kteří jsou "pod čarou" nepřijmeme. Kdybychom je mohli přijmout, kdybychom měli prostory a učitele, alespoň některé z nich bychom určitě přijali. Toto je nyní debata teoretická, jelikož struktura nových přijímaček spolu se strašákem maturity z Ma, mnohé z těch, kteří by dostudovat mohli vyloučí/odradí. Nejsme naivní snílkové, abychom brali všechny uchazeče; u některých je přeci jen z pohovoru i výsledků dosavadního vzdělávání evidentní, že naše škola pro ně ideální není. Měli jsme ale případy, kdy žák dosud vůbec neměl třeba cizí jazyk a za čtyři roky z něj úspěšně maturoval a pokračoval dále ve studiích. Nebo jsou žáci, jejichž rodný jazyk není čeština a během čtyř let se s pomocí dostanou na požadovanou úroveň a mohou dále studovat.
Opakuji, že se jedná především o žáky různými způsoby znevýhodněné, které současný styl přijímaček a maturit odsune na kolej úzce specializovaného vzdělání. Tzn, současný systém zvýhodňuje žáky se vzdělanými rodiči a dobrými učiteli, a klade překážky žákům, kteří sami od sebe nedovedou nalézt potřebnou motivaci a vůli k učení, nebo je jejich vzdělávání poznamenané nějakou poruchou učení, nebo je to první generace cizinců apod.
"Měli jsme ale případy, kdy žák dosud vůbec neměl třeba cizí jazyk a za čtyři roky z něj úspěšně maturoval a pokračoval dále ve studiích. Nebo jsou žáci, jejichž rodný jazyk není čeština a během čtyř let se s pomocí dostanou na požadovanou úroveň a mohou dále studovat. "
Popisuješ zcela jiné případy, než jakými se oháníš...
Pan poste restante to říká stejně jako pan prezident. Tak jak to je. Líbivě.
Poste.restante to říká tak, jak to cítí a jak si to myslí. Je mu jedno, jestli se to někomu zdá líbivé, protože je mu jedno, když se to jindy zdá nelíbivé. (Třeba věty vzápětí následující.)
Potíž je v tom, že předchozí stupeň vzdělání je různé kvality a rodiče jsou také různí.
Potíž je v tom, že Vy si pletete vzdělávací instituci s charitativní organizací.
Školy tu jsou od toho, aby vzdělávaly a ne od toho, aby napravovaly všechny "nespravedlnosti světa".
Jistě, mohou a měly by se snažit některým žákům jejich znevýhodnění pomáhat překonat. Ale není a nikdy to nemůže být jejich primární účel. Nebo snad chcete, aby učitelé kupříkladu docházeli do domácností svobodných matek a snažili se nahradit chybějící mužský prvek?
Pokud ano, pak jste se spletl v profesi a měl byste uvažovat o přestupu třeba do Armády spásy, nebo do nějakého spolku financovaného OSF.
A zdůrazňuji "pomáhat překonat", nikoliv kompenzovat a vytvářet úlevy. To naopak považuji za jeden z největších omylů a chyb protlačovaných do současného školství.
Nikoliv snížit laťku, ale pomoci přeskočit tu nastavenou.
Čtyřkař z matiky na zš může klidně dostat dvojku o pololetí v prváku a naopak.
No ano. Ale co to má co dělat s přijímacím řízením?
Copak při přijímačkovém testu, nebo "pohovoru s Tajným" má nějaký vliv, jaké známky měl žák na základní škole?
Když se připraví a přijímačky zvládne, tak budou známky ze ZŠ zcela irelevantní.
Když píšu o "pětkaři", jde samozřejmě o zjednodušení. Zavedený stereotypní pojem.
Každopádně ale můžeme vcelku se slušnou pravděpodobností předpokládat, že když žák na ZŠ dostane i v dnešní době pětku na vysvědčení, tak už opravdu lepší známku nezaslouží a učivo tedy nejspíš opravdu nezvládá.
Neví se, dokud se to nezkusí.
Aha. Takže Vaše řešení v důsledku spočívá v tom, že všechny žáky přijmeme na gymnázia, protože o ty je největší zájem a ten zbytek, který si vybere jiné maturitní obory, přijmeme také.
Je jedno, že uchazeč neumí "do pěti napočítat". Prostě se to zkusí a pak se uvidí.
No jo. A co tedy s těmi, u kterých "se to zkusí" a zjistí se, že to nejde?
Odpověď tuším. Učitelé se musí více snažit, že?
Jako obyčejně, přisuzujete patnáctiletým vlastnosti dospělých a neuvědomujete si, že za téměř každým cílevědomým patnáctiletým jsou cílevědomí rodiče nebo aspoň inspirativní učitelé, nebo obojí.
Jako obyčejně řešíte něco, co s tématem vůbec nesouvisí a pak vytvoříte umělý konflikt.
Někdo se naučí malou násobilku proto, že je geniální, někdo proto, že mu za zadkem sedí maminka, která na to dohlídne.
Klíčové je, že k tomu aby zvládnul maturitní obor, tu malou násobilku nejspíš bude potřebovat. A pokud ji neumí, pak by se ji měl doučit.
A když se ji doučit nechce, pak by neměl být na maturitní obor přijat. Už jen proto, aby "nezabíral místo" jinému, který se snažil a naučil se.
Ale nikdy nikdo nikomu nebrání, aby se ji doučil třeba v osmnácti na učňáku, nebo ve čtyřiceti v dospělosti a následně vystudoval maturitní obor. (Já totiž učím i dospělé dálkaře, víte?)
A jen pro úplnost, nemáte pravdu ani ve výchozím předpokladu. Existují i patnáctiletí, kteří na sobě dokáží pracovat navzdory nepodnětnému prostředí.
Chápejte, dnes adolescenti nechodí deset kilometrů sněhem do školy, ani ráno nedojí krávy, nenosí vodu ze vzdálené studně, netopí v kamnech.
Chápejte, že tím, že oponenta onálepkujete "myšlenkovým stereotypem 19. století", se s jeho argumenty nevypořádáte.
A ani z Vašich názorů se touto cestou moderní a pokrokové myšlenky nestanou.
Opětovně strašíte neznalostí násobilky, nebo psaní a čtení.
Nestraším. Popisuji realitu. (A o psaní a čtení jsem nepsal.)
V tom případě je třeba se ptát, co dělaly ty děti a také a zejména jejich učitelé devět let? Takže matlalové/rodiče zanedbali žáky a my je za odměnu nepřijmeme na střední, protože se přeci měli učit, holomci. Líný , nepozorný, neučí se. A ven. Staré dobré časy.
Ne, ne. Kdepak.
Tajný přijme na maturitní obory a posléze na vysokou všechny. Za odměnu za to, že se narodili. Protože oni přece nemohou za to, jaké mají rodiče a učitele matlaly.
Báječný nový svět. :-)
Jistěže je třeba se ptát, co všichni dělali těch devět let.
Ale odpověď, která to většinou vysvětlí, nebudete chtít právě Vy ani trochu slyšet.
Vím, že se vám to jeví jako utopie, ale během patnáctiminutového pohovoru lze zjistit mnoho.
To jistě lze. Ale o znalostech žáka, jejich šíři a hloubce rozhodně nezjistíte tolik, jako během patnáctiminutového testu. Pokud budete chtít.
Vy ovšem chtít nebudete. Vy totiž vyvěštíte z pohovoru, že žák, který násobilku neumí, ji neumí kvůli neschopnosti lidí kolem něho.
A ten, který ji umí díky své píli, ale při pohovoru neodhalí dostatečně svůj "potenciál", holt bude mít smůlu.
A říkáte tomu "objektivita".
Zkuste si to někdy a odfiltrujte do jisté míry testy a průměry, přijměte lidi na základě své učitelské intuice a po čtyřech letech vyhodnoťte. Nám to tak léta fungovalo a výborně. Naši absolventi studují a mají práci. Neválí se pod mostem neznalí násobilky, či psaní. Také zkušenost.
...
Měli jsme ale případy, kdy žák dosud vůbec neměl třeba cizí jazyk a za čtyři roky z něj úspěšně maturoval a pokračoval dále ve studiích. Nebo jsou žáci, jejichž rodný jazyk není čeština a během čtyř let se s pomocí dostanou na požadovanou úroveň a mohou dále studovat.
Jistě. Protože ty, kteří násobilku neumí, prostě nepřijmete. Protože nemusíte.
A chcete radit těm, kdo nemají na výběr.
To není zkušenost. To jsou knížecí rady. Kecy v kleci.
Až budeme mít na jedno volné místo pět uchazečů, až si budeme moci vybírat, koho odmítneme, tak ...
Ne, ani pak nezačnu psát podobné chytrosti.
Chápete alespoň to, že když si vybíráte žáky, pak Vaši učitelé mohou být, podle Vašeho slovníku, úplní matlalové, ale chytří žáci to "přežijí"?
A pokud jsou Vaši učitelé "jenom průměrní", pak absolventi logicky musí být úspěšní?
Když je žák dobrý, tak musí narazit na opravdu úplného ignoranta učitele, aby ho dokázal pokazit.
Osobní zodpovědnost s tím nemá co dělat.
Nevím co by daňový poplatník preferoval pro své dítě, zda neosobní přístup suchého ouřady, nebo skutečný zájem o to, koho a proč škola do dalšího vzdělávání příjme. Ale to vy víte nejlépe a dovedete tak líbivě napsat.
Daňový poplatník pro SVÉ vlastní dítě většinou chce, aby bylo přijato na školu, kterou si vybral. Bez ohledu na to, jestli k tomu má předpoklady.
Ovšem daňovému poplatníkovi, který není rodič, se vcelku logicky nemusí líbit, že to má všechno zbytečně a neúčelně platit.
Líbivé jsou naopak řečičky "o skutečném zájmu". Obzvláště, pokud mají jen obhájit vlastní sobecký zájem.
PR napsal, Školy tu jsou od toho, aby vzdělávaly a ne od toho, aby napravovaly všechny "nespravedlnosti světa".
Jistě, mohou a měly by se snažit některým žákům jejich znevýhodnění pomáhat překonat. Ale není a nikdy to nemůže být jejich primární účel. Nebo snad chcete, aby učitelé kupříkladu docházeli do domácností svobodných matek a snažili se nahradit chybějící mužský prvek?
Pokud ano, pak jste se spletl v profesi a měl byste uvažovat o přestupu třeba do Armády spásy, nebo do nějakého spolku financovaného OSF.
Nikoli všechny a nikoli vždy a ne snižováním laťky. Ale školy by neměly házet žákům zbytečné klacky pod nohy. Škola může pro děti udělat mnohem více, než se domníváte. Úkolem školy není pouze vzdělávat, ale i vychovávat a inspirovat. Například, poskytovat jediné (teplé) jídlo denně, nebo motivovat k dalšímu studiu nebo občas nabídnout naslouchání, nebo aktivity po škole nebo poskytovat jedinou možnost k pohybu. Pokud v to nevěříte, vaše věc a vaše ztráta. Nikde jsem nepsal o přijímání všech uchazečů, i když, proč ne. Záhy by se vidělo, kdo na to má a kdo ne. Určitě lepší než PREVENTIVNĚ pomocí testu nepřijmout i ty žáky, kteří potenciál studovat mají, ale zrovna neudělali jeden test.
Opakuji pomaleji. Naše škola nebyla výběrová, resp. naše priorita nebyla vybrat nejchytřejší lumeny gymnaziálního typu, spíše ty uchazeče, kteří na naší školu chtěli specificky kvůli tomu, co ta škola nabízí nad rámec RVP. Teď se naše škola stala výběrovou, takříkajíc proti své vůli.
Zbytek vašeho školního světa je temná dystopie, plná nečestných učitelů, líných žáků a neschopných či příliš ambiciozních rodičů.
Úkolem školy není pouze vzdělávat, ale i vychovávat a inspirovat. Například, poskytovat jediné (teplé) jídlo denně, nebo motivovat k dalšímu studiu nebo občas nabídnout naslouchání, nebo aktivity po škole nebo poskytovat jedinou možnost k pohybu.
Souhlasím a dodávám, že k tomu jsou tu i jiná ministerstva a jiné profese než mizerně placení učitelé, jejichž hlavní úlohou je učit, tedy vzdělávat. Stát nechť zaplatí učitele, aby dobře vzdělávali a vedle toho nechť dá na školství jinde obvyklých 6% z HDP, aby mohly být i ty další věci. Kdo si myslí, že to vše vydřidušsky vyždíme z hladovějících učitelú, mýlí se. Řekne vám to i pokladní v Lidlu.
J.Týř
Nikoli všechny a nikoli vždy a ne snižováním laťky. Ale školy by neměly házet žákům zbytečné klacky pod nohy.
Souhlasím. Jenže přijímací zkoušky NEJSOU zbytečné klacky pod nohy.
Je to prostě jen způsob, jak vyřešit problém převisu poptávky.
A způsob, jak ověřit, že uchazeč má vstupní znalosti, potřebné k pokračování studia.
Tak z nich přestaňte dělat strašáka a ničitele dětských životů.
I před revolucí bylo běžné, že někdo vystudoval učební obor a následně dvouletou maturitní nástavbu. A někteří pak i vysokou. A to v dobých, kde převis poptávky byl N-násobný a školy se nemusely podbízet. Tak v čem je problém?
Škola může pro děti udělat mnohem více, než se domníváte. Úkolem školy není pouze vzdělávat, ale i vychovávat a inspirovat. Například, poskytovat jediné (teplé) jídlo denně, nebo motivovat k dalšímu studiu nebo občas nabídnout naslouchání, nebo aktivity po škole nebo poskytovat jedinou možnost k pohybu. Pokud v to nevěříte, vaše věc a vaše ztráta.
Tak předně, napsal jsem:
"Školy tu jsou od toho, aby vzdělávaly a ne od toho, aby napravovaly všechny "nespravedlnosti světa".
Jistě, mohou a měly by se snažit některým žákům jejich znevýhodnění pomáhat překonat. Ale není a nikdy to nemůže být jejich PRIMÁRNÍ účel."
Přeformuluji to speciálně pro Vás. Primárním účelem školy je vzdělávat. Ale nikdy jsem netvrdil, že jediným účelem.
Ale to, o čem mluvíte: "inspirace, teplé jídlo, naslouchání" není a nemůže být smyslem, účelem existence škol. Od toho tady jsou jiné instituce.
Anebo musíme přeformulovat zákony.
Všechno to, o čem píšete, jsou i podle mne samozřejmé součásti učitelské práce a prostředí školy. Ale jsou založeny na morální a osobnostní vyspělosti učitelů. Proto by měl být jejich výběr prováděn velmi pečlivě.
A pokud jde o mě osobně, mou víru a ztrátu...
Odpovím Vám příběhem, který jsem zde už jednou vzpomínal.
Před několika lety jeden z žáků naší školy bohužel spáchal sebevraždu.
V dopise na rozloučenou uvedl, že škola byla jediné místo, kde se cítil dobře.
Neumíte si představit, jak moc to pro mne znamená. I pro mou každodenní práci.
Nikde jsem nepsal o přijímání všech uchazečů, i když, proč ne. Záhy by se vidělo, kdo na to má a kdo ne. Určitě lepší než PREVENTIVNĚ pomocí testu nepřijmout i ty žáky, kteří potenciál studovat mají, ale zrovna neudělali jeden test.
Pokud žáci potenciál studovat mají a ZROVNA neudělali jeden test, tak ho dozajista udělají podruhé. A připomínám, že letos ho mohli dělat dvakrát. (Osobně bych byl pro to, aby ho mohli dělat třikrát.)
Pokud ale neudělá žák přijímačky ani opakovaně, tak si opravdu rád nechám vysvětlit, co je to tedy vlastně ten studijní potenciál a jak se pozná, když motivovaný žák není schopen zvládnout učivo příslušného stupně.
O přijímání VŠECH uchazečů jsem psal já.
Je to nutný důsledek Vašeho přístupu: "Dát šanci, zkusit to."
Ale znamená to tři věci, které Vám nedocházejí:
1. Nemáte k dispozici kapacity škol, které by to umožňovaly. Kde je vezmete?
Co s učilišti, na které chodí už teď jen ti, kteří "zbudou"? Zavřeme je?
2. "Zkusit", znamená také zákonitě pro nemalou část žáků nutnost neuspět. Když dáte "šanci" i tomu pětkaři, aby studoval na gymnáziu, pak je hodně pravděpodobné, že časem zjistí, že požadavky tohoto typu studia prostě nezvládá.
Přijde Vám jeho trauma ze selhání menší, nežli neúspěch při už přijetí?
3. Jak budete řešit problémy, které zákonitě vzniknou, když třeba v pololetí půlka třídy odejde?
Kam? Na jaké jiné školy?
Co s učiteli, kteří mají smlouvu, ale nemají koho učit?
Anebo, jako obvykle, prohlásíte, že za selhání pětkaře na gymnáziu nesou vinu učitelé?
Opakuji pomaleji. Naše škola nebyla výběrová, resp. naše priorita nebyla vybrat nejchytřejší lumeny gymnaziálního typu, spíše ty uchazeče, kteří na naší školu chtěli specificky kvůli tomu, co ta škola nabízí nad rámec RVP. Teď se naše škola stala výběrovou, takříkajíc proti své vůli.
Tak jinak. Stalo se Vám někdy na Vaší škole, že počet uchazečů, nebo žáků, skutečně nastoupivších ke studiu byl menší, nežli počet volných míst?
Zbytek vašeho školního světa je temná dystopie, plná nečestných učitelů, líných žáků a neschopných či příliš ambiciozních rodičů.
Ale pendrek.
V mém světě převládají slušní lidé, kteří se snaží poctivě dělat svou práci.
Ale vyskytují se v něm i ti, které popisujete. A jakožto systémový analytik jsem zvyklý stavět systémy pro reálný svět a ne pro utopie.
Nemohu za to, že Vy žijete na obláčku, nasazujete si růžové brýle a ještě kritizujete ostatní za to, že jejich brýle nejsou "dostatečně růžové".
PR Stalo se Vám někdy na Vaší škole, že počet uchazečů, nebo žáků, skutečně nastoupivších ke studiu byl menší, nežli počet volných míst?
Stalo, třídu zcela naplníme pouze cirka každý třetí rok.
poste.restante, v mnohém s vámi souhlasím, mnohá neporozumění pramení z rozdílných typů škol, předmětů a žáků které učíme.
V jednom se ale nikdy neshodnem. Domnívám se, že (dobře připravené) testy podobné dt se hodí přinejlepším na sporadické, dílčí, informativní ověřování znalostí určitého specifického, předem jasně vymezeného charakteru, které má pouze momentální vypovídající hodnotu pro žáka a učitele. Nemělo by na nich záviset přijetí či ukončení střední školy. Pro tyto účely je test, z mnoha důvodů, nástrojem zcela nevhodným a ve svém důsledku poškozujícím kvalitu vzdělávání pro žáky i učitele.
Vy tvrdíte, že nic lepšího nemáme. Já tvrdím, že ano. Sami sebe. Pravíte, že to je idealismus, růžové brýle. Já zas myslím, že nechat si nabulíkovat, že jsme nezodpovědní a zkorumpovatelní a kvůli tomu přenechat naši práci a odpovědnost strojům, popřípadě úředníkům, je nepřijatelné.
Bohužel pro mne, je úředníky zrovna nasloucháno vaším názorovým souputníkům. Za velice krátkou dobu budeme svědky plošné digitalizace vzdělávání v součinnosti s transformací RVP. Jednou jste napsal, myslím, že pod článkem Orwellizace českého vzdělávání, že pokud by k tomuto došlo, byl byste první, kdo by bil na poplach. Nuže, nyní k tomu velice záhy dojde. Těším se na dunění poplašných zvonů.
Já zas myslím, že nechat si nabulíkovat, že jsme nezodpovědní a zkorumpovatelní a kvůli tomu přenechat naši práci a odpovědnost strojům, popřípadě úředníkům, je nepřijatelné.
Ale tak to přece není.
Testy a další způsoby ověření znalostí přece navrhují lidé a ne stroje.
Pokud jsou špatné, pak je to chyba lidí.
A já rozhodně netvrdím, že přijímačkové testy jsou dokonalé.
A rozhodně by je neměli připravovat "úředníci", ale vždy pedagogové s příslušným vzděláním.
Nejde o to, jak se mi snažíte podsunout, že bych tvrdil, že všichni jsou nezodpovědní a zkorumpovatelní.
Podívejte. Zákony přece přijímáme také proto, aby ošetřily způsoby jednání, které jsou nepřijatelné, aniž bychom předpokládali, že se tak chovají všichni.
Většina lidí nekrade a nikdo netvrdí, že všichni kradou. (Kromě Babiše.)
Ale přesto potřebujeme zákony, trestající krádež. Kvůli těm několika, kteří kradou.
Tomu se říká, stát nohama na zemi a nemalovat si duhové světy.
Až jednoho dne, třeba díky robotizaci, stoupne produktivita práce natolik, že na celé planetě zavládne komunismus, bude klidně možné, že opravdu přijmeme všechny žáky na budoucí gymnázia "jen na zkoušku a pak se uvidí".
Ale prozatím na to nemáme zdroje.
A tak musíme řešit otázku sestavení pořadí uchazečů pro přijetí na vybraný typ studia už při přijímacím procesu a ne až následně.
Osobně si ale myslím, že pořád bude nutné k absolvování výuky komplexních čísel nutným předpokladem znalost malé násobilky.
A že nejlepším způsobem, jak to ověřit, je nechat žáka spočítat nějaký ten příklad. A ne s nim diskutovat o tom, jak by se naučil násobilku, kdyby k tomu měl vhodné podmínky, nebo kdyby se mu bývalo chtělo.
:-)
Co brání tomu aby příklad byl součástí pohovoru?
Někteří učitelé hodnotili příliš/málo přísně. Bezpochyby.
Přijmeme proto zákonná opatření, která postihnou především žáky.
Mimochodem, je čas bíti na poplach, velký brach se probudil.
Co brání tomu aby příklad byl součástí pohovoru?
Logika?
Tedy že nelze dost dobře současně odpovídat v pohovoru a zároveň řešit příklad?
:-)
Ale doufám, že jste to myslel tak, že žák nejdřív bude mít čas na řešení příkladu a případně dalších pár otázek a pak může následovat pohovor.
A pak samozřejmě odpověď zní, že tomu nebrání nic.
A jen tak mimochodem, neodpovídá vlastně takový průběh tomu, jak mohou probíhat přijímačky už teď?
:-)
Pokud se velkého bratra týče. V tuto chvíli prochází běžný žák během studia dvěma plošnými zkouškami. Přijímačkami na střední a maturitou.
Nevím, jestli tohle je důvod k "bití na poplach".
A RVP reformu opravdu potřebuje.
Já opakovaně tvrdím, že to je Ctrl+A, Delete.
Ale tak velký optimista nejsem.
Ale doufám, že jste to myslel tak, že žák nejdřív bude mít čas na řešení příkladu a případně dalších pár otázek a pak může následovat pohovor.
A pak samozřejmě odpověď zní, že tomu nebrání nic.
Ano takhle-nejdříve 30 minut na tři příklady a umělecký text s otázkami k pochopení nejdříve-pak pohovor o způsobu řešení, objevení, popřípadě napravení chyb, interpretace uměleckého textu a obecný rozhled, zájmy, aktivity, pokud možno doložené portfoliem. Už vidíte smysl a výhody takovéhoto pohovoru ve srovnání s testem?
Reforma rvp je směrovaná k vytvoření uzlových bodů v procesu vzdělávání, kdy se bude "výsledek vzdělávání" ověřovat testy plus k vytvoření situace, kdy každý žák bude mít, během výuky svůj školní počítač, na němž budou žáci při různých hodinách pracovat. Domnívám se, že tento počítač bude propojen s centrálou, která bude zaznamenávat žákovy/učitelovy aktivity, zadávat průběžné i "uzlové" testy a testy hodnotit. Mnoho je dohledatelné na webu mšmt. Velký bratr se probudil.
Ale tajnej, jakejch zase 30 minut na tři příklady? Vy jste asi zapomněl na distraktory, néé? Pět hodin jim dejte a hlavně NE-MĚ-ŘIT. Jen zhodnotit, poděkovat a zakončit proslovem.
Doležele, škoda času.
Přesně tajnej. Ale mého.
Okomentovat