Vyrostla v Mostě, ale učit se na gymnáziu třikrát dokola ty samé věci už ji nebavilo, tak odjela studovat do Ameriky. V pětadvaceti letech se Zuzaně Vuové podařilo uspět v náročném výběrovém řízení a stát se českou mládežnickou delegátkou v OSN. V rekordně krátkém čase také získala práci v OSN, stará se o sociální záležitosti v Libanonu. V Česku jezdila po školách a snažila se, aby se studenti více zapojili do veřejného dění. "Mladí lidé jsou částečně frustrovaní. Nejvíce se bojí, že po absolvování školy neseženou práci. Nelíbí se jim, že nikdo nebere vážně jejich názory," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
 |
| Zuzana Vuová (twitter.com) |
Sama na svá léta na gymnáziu vzpomíná rozporuplně. Pochvaluje si, že se naučila systematické práci, chyběly jí ale výzvy, diskuse a kritické myšlení. Proto na poslední rok střední školy odjela do Ameriky. "Začala jsem cítit, že opakovat tu samou látku potřetí jen více do hloubky už není pro mě," popisuje důvody, proč se za oceán vydala.
V Americe si studenti vybírají kurzy podle svého zájmu a obtížnosti, kterou zvládají. Když se hodně zajímají o španělštinu, mohou za rok přeskočit tři různé úrovně. "Nemusíte být pořád ve třídě se stejnými lidmi," upozorňuje.
Ve Spojených státech se jí poprvé někdo zeptal na její názor. "Bylo to pro mě neuvěřitelné. Na seminářích jste ve skupince s deseti lidmi a ti říkají tak zajímavé věci, že jsem o nich přemýšlela třeba další týden," vysvětluje své nadšení.
Celý text naleznete zde
3 komentářů:
Prosím nezaměňovat pojem gymnazista a středoškolák! Když si to plete i tato studentka, čemu se diví. A když myslí, že gymnazista = mladý čech.
Nechci shazovat mládí, ale pochopím, že politika zajímá názor mladých, protože s tím pracuje a určitě to využije. Také pochopím, proč mistra ve fabrice či doktora v nemocnici nezajímá názor absolventa gymnázia.
Je škoda, že ta slečna věnuje svoji energii oné zcela zbytečné organizaci.
A s tou frustrací bych to neviděla tak černě. Jestli má někdo na ni "nárok", pak je to generace dneších -sátníků.
Někdy mi připadá, že někteří / mnozí (?) mladí se tváří, jako by bylo něčí povinností vyslechnout jejich názory, potažmo se jimi řídit, i když jsou s prominutím blbé. Kromě toho, jak už bylo řečeno, jsou případy, kdy jsou názory člověka bez patřičného vzdělání a praxe irelevantní a obojí předokládá jiný věk, než -náct. Není to nic proti náctiletým, ale některé věci se musí odžít.
Já to beru tak, že i my jsme v tom věku měli hodně ideálů. Spíš idealistických myšlenek. Ale hezké to bylo. probuzeni jsme byli všichni při střetu s realitou. Ale to snění bylo hezké. Opravdu.
Okomentovat