EDUin: Školy jsou odpovědné za to, aby žáci nebyli vystaveni politické propagandě

středa 28. června 2017 ·

Se startem předvolební kampaně před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny PČR vyvstává otázka, do jaké míry mají být školy součástí politického života, jaká je jejich role z hlediska zprostředkování informací o politice jako správě věcí veřejných a jak tuto roli naplňovat, aby zároveň nedocházelo ke zneužívání škol jako místa pro politickou propagandu. Časopis Respekt upozornil na kauzu spojenou s kampaní Andreje Babiše, jeho návštěv ve školách, případně pozvánek škol do komplexu Čapí hnízdo. Je patrné, že v určitých případech školy svou roli nenaplňují či nezvládají, byť zprostředkování informací o politice je pevnou součástí základního vzdělání.

Škola, jako místo, kde by se nastupující generace měly seznamovat s procesem politické správy věcí veřejných i s reáliemi současného politického života, nese přímou odpovědnost za to, jakým způsobem tuto svou roli naplňuje. Na jedné straně by měla zajistit dostatečnou znalost a pochopení základních principů, odpovídající věku žáků, na straně druhé by měla být škola a její učitelé – jako vysokoškolsky vzdělaní lidé – schopni ochránit své žáky před možnou politickou propagandou, k níž může docházet zejména při osobním kontaktu se zástupci jednotlivých stran.

Představujeme základní návod, jak by se škola měla své role zhostit:

- Politika do školy patří. Škola je simulací polis, obce, a správa věcí veřejných by měla být součástí vzdělávání a výchovy zejména s ohledem na podporu dovedností v oblasti společného rozhodování, demokratického procesu a uvědomění si vlastní společenské a politické role.

- Politici do školy mohou. Součástí vzdělávání je i seznamování žáků s aktuální politickou situací a s tím, kdo veřejné zájmy na české politické scéně zastupuje. Pokud se škola rozhodne politiky zvát, neměla by se chovat selektivně a měla by umožnit žákům seznámení se zástupci všech rozhodujících politických sil v ČR. V případě, že není schopna takovou pluralitu zajistit, je lepší pozvat nezávislé experty z oblasti politického dění (politologa, novináře).

- Za dění ve škole je ze zákona přímo odpovědný ředitel. Pokud se škola rozhodne pozvat politika k diskusi s žáky, je ředitel odpovědný za to, že žáci nebudou vystavování ideologické či politické propagandě. To platí i tehdy, pokud škola absolvuje exkurzi s politickým programem či obsahem. Není možné, aby např. zřizovatel či kdokoliv jiný vyvíjel na školu nátlak, aby pozvala k návštěvě konkrétního politika. Pokud to tak je, ředitel školy by měl tuto skutečnost zveřejnit a obeznámit s ní rodiče žáků.

- Politici, pokud jsou zváni do škol nebo se při jiné příležitosti setkávají s žáky, by měli udržovat etické standardy a nepropagovat vlastní stranu či ideologii. Aby školy zajistily pokud možno co největší míru nestrannosti, měly by s politiky předem dohodnout obsah jejich vystoupení. Pro učitele může být v daném okamžiku náročné odlišit, co je a co už není únosné. Kromě předem dohodnutého programu je vždy lepší, pokud je učitelů přítomno více a zvýší se tím pravděpodobnost, že na prohřešky proti etice a zájmům vzdělávání upozorní a politiky konfrontují.

- Žáky je vhodné na situaci připravit. Měli by být schopni – dle věku a vyspělosti a za pomoci učitelů – konfrontovat politiky kritickými otázkami, samozřejmě v rámci korektnosti a slušnosti. Politik je ze své funkce veřejně odpovědný a škola by měla žáky vést k tomu, aby takto roli politika chápaly.

- V případě jakýchkoliv nejasností či problémů by měl ředitel kontaktovat MŠMT. Ministerstvo zřídilo institut školského ombudsmana a mělo by tedy i v těchto případech umět poradit či adekvátně zasáhnout.

- Z hlediska zákona je možné v případě pochybností o tom, zda škola plní své zákonné povinnosti, požádat na základě podnětu o prošetření Českou školní inspekci (mohou tak učinit i rodiče). Z hlediska toho, jakým způsobem daná politická strana či politik přistupují k podobným aktivitám, lze požádat Úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí o prošetření, zda daná strana zahrnula náklady do nákladů na kampaň.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Školy a učitelé nejsou v jednoduché roli. Zvládnout diskusi s politikem nemusí být snadné a ne každý učitel je na to dostatečně vybaven. Ředitel školy by měl velmi pečlivě zvažovat možnosti, které jeho škola má, a podle toho jednat. Neutrální expert zabývající se politikou je v případě pochybností lepší řešení než vystavit žáky otevřené politické kampani. Gró toho, co by se žáci měli dozvědět o politice, spočívá v jejich osobním komunitním a společenském angažmá a pochopení principů demokracie prostřednictvím toho, jak funguje samotná škola.“


Zdroj: Tisková zpráva EDUin

1 komentářů:

Karel Lippmann řekl(a)...
28. června 2017 18:10  

Mladí lidé nemají potřebnou životní zkušenost, proto jsou snáze manipulovatelní. Jenže je tady také další problém: myšlení v souvislostech je na našich školách v plenkách. Za tzv. kritické myšlení je pokládáno myšlení mechanické ("strojové"), které vyžaduje nabiflovat se fakta a mechanicky je spojit. S tím také propaganda počítá, proto je založena na mechanicky uchopitelných heslech či obrazech, které jsou často v rozporu s realitou, jsou však reálné ve svých důsledcích (viz Thomasův teorém).
"Netvrďte mně, že mladý člověk, který nabude Vámi ctěné celistvé kvality, si neprostuduje před pohovorem u počítačové firmy zcela pragmaticky její konkrétní historii, nezjistí si platy běžné v dané sféře a neosvojí si modelové otázky personalistů a odpovědi na ně. Vyrukovat tam s Kantem, vyletí z místnosti jako cepelín."
Toto vyřkl člověk mající značný vliv na celostátně aplikovaný obsah předmětu, který je ke kultivaci myšlení v souvislostech přímo předurčen - češtiny.
Naše školy ovládá rozum instrumentální, podřízený naplnění cíle, který je stanoven někým jiným, většinou anonymním (nejlépe trhem). Toto je v dnešním školství samozřejmostí. A co je nejhorší, selhávají hlavně lidé, kteří jsou pokládáni (nebo se sami pokládají) za špičkové intelektuály. Ti se dnes dopouštějí tří zásadních chyb: za správné myšlení pokládají to, co si myslí oni sami (jinak smýšlející si zaslouží mravní opovržení), skutečnost je zajímá především z hlediska estetického, sociální podstatou mnoha neblahých jevů se nezabývají (záplatovaný, ale čistý), základnímu a střednímu školství se až na čestné výjimky nevěnují vůbec.
Učitelé předmětů, jež jsou předurčeny k tvorbě názoru, musí mít svůj názor a žákům ho sdělit a zdůvodnit, jinak nemohou totéž žádat od nich. Není ale správné (bohužel tomu tak ale často je), aby svůj názor korigovali podle toho, co se zrovna v mediálně známých intelektuálních kruzích nosí. A už vůbec nesmí žáka za názor jiný než jejich peskovat, zesměšňovat a hodnotit. Jediné, co mají právo požadovat, je, aby žák formuloval skutečný názor, tedy racionálně utvořený postoj, ne iracionální předsudek.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.