První státní přijímací zkoušky na střední školy se podle ředitelů neosvědčily

čtvrtek 4. května 2017 ·

Střední školy na svých internetových stránkách oznámily výsledky přijímacího řízení. Letos poprvé muselo zajistit sjednocenou státní zkoušku přes 1100 škol v celé republice, podstoupilo ji přes 86 tisíc uchazečů. Řada ředitelů si ale na průběh stěžuje. Reportáž přináší Český rozhlas.


Zatímco většině studentů se po zveřejnění výsledků ulevilo, střední školy si stěžují na administrativní zátěž. „Ta zkušenost byla pro mě dost negativní, protože se to sešlo s maturitními zkouškami z češtiny,“ říká Luděk Bělehrad, zástupce ředitele Biskupského gymnázia v Českých Budějovicích.

Loni škola pořádala zkoušky vlastní, výsledky měla ten samý den. Teď podle něj musí někteří zájemci čekat až měsíc. Luděk Bělehrad dále vytýká nejasnosti v organizaci. „Čekal bych od ministerstva, které připravilo celý tento projekt, že vydá nějaký manuál, jak postupovat v celé té příšerné anabázi, kterou představovala jednotná přijímací zkouška pro školy,“ dodává.

Ředitelé oslovených gymnázií chtějí po ukončení výběrového řízení na střední školy s ministerstvem školství i společností Cermat vzniklé problémy řešit.


Celý text a reportáž ke stažení naleznete zde

15 komentářů:

Tajný Učitel řekl(a)...
4. května 2017 v 9:00  

Přijímačky se neosvědčily, nové maturity mají také přetrvávající mouchy. Já nevím. Nezrušíme tu šaškárnu?

Vít Tomis řekl(a)...
4. května 2017 v 9:06  

My ji nezrušíme. Jedině politická reprezentace vzešlá z příštích voleb.

Simona CARCY řekl(a)...
4. května 2017 v 9:12  

Pokud se do necelého měsíce musí vměstnat maturitní písemná práce z češtiny, první termín přijímaček, druhý termín přijímaček, náhradní termín pro neúčastníky prvního termínu přijímaček, náhradní termín pro neúčastníky druhého termínu přijímaček, maturitní didaktické testy z češtiny, maturitní didaktické testy z matematiky, testy z pěti cizích maturitních jazyků, pak je zřejmé, že k nadšení to má na školách daleko.
Řešením je jeden termín přijímaček a jeden náhradní. Takže pro správné používání pojmů: přijímačky jako zkouška se osvědčily, neosvědčil se harmonogram ministerstva, který nepočítá s paralyzujícími dopady na provoz školy. Argumentace, že když si škola dělala přijímačky sama, měla výsledky dřív je demagogické, protože nesrovnává srovnatelné. Sobecky lokální řešení nelze srovnávat s celoplošným, kdy nelze výsledky uvolnit dříve, než složí zkoušku poslední žák. Pokud se nezmění legislativní rámec, který určuje, jak mají být zkoušky organizovány, nezbude jiná možnost, než se mu přizpůsobit, byť to může citelně omezovat.

Vít Tomis řekl(a)...
4. května 2017 v 9:30  

přijímačky jako zkouška se osvědčily
Toto tvrzení se mi objektivně jeví jako předčasné či sporné a subjektivně s ním nesouhlasím. Zatím nevidím výhodu proti minulosti.

nezbude jiná možnost, než se mu přizpůsobit, byť to může citelně omezovat
Ano. Ve školách jsme si už zvykli, že před vlastní výukou má téměř cokoli jiného přednost. Nejen účast žáků v době vyučování na akcích pořádaných třeba obcí nebo neziskovkami, nejen tvorba projektů, nejen besedy s umělci, ... , teď už vyhrává před výukou i administrativa.

Vít Tomis řekl(a)...
4. května 2017 v 9:32  

Sobecky lokální řešení nelze srovnávat s celoplošným, kdy nelze výsledky uvolnit dříve, než složí zkoušku poslední žák.
Poslední žák složil zkoušku 19.4. a výsledky obdržel nejdříve 28.4.

mirek vaněk řekl(a)...
4. května 2017 v 10:15  

Chápu, že se některým ředitelům nelíbí, když se bude vědět jakou kvalitu žáků přijímají.

krtek řekl(a)...
4. května 2017 v 10:24  

Poslední žák složil zkoušku 19.4. a výsledky obdržel nejdříve 28.4.
Kromě náhradních termínů, kterých se to netýká, přijímací zkoušky dělalo tisíce žáků, to se do 20. dubna opravit nedá, zvlášť, když se opravuje centrálně (to není nic proti tomu).
Mně vadí:
1) byrokracie daná správním řádem - některé školy na hraně zákona vyhlašovaly výsledky 28. dubna, jiné 29.. jiné 2. a jiné 3.
2) přijatí jsou většinou přijatí na dvě školy, nepřijatí jsou v nejistotě, kam je vlastně vezmou.
3) druhého kola se vlastně žádné jednotné přijímací zkoušky netýkají.
4) názor ministryně, že by se žáci mohli hlásit až na pět škol.

RP řekl(a)...
4. května 2017 v 10:27  

Jsem třídní v 9. roč. - celoplošné testování vítám, většina žáků si zadání testů přinesla do školy, kde s učiteli probrali jednotlivé záludnosti, nikdo se nehroutil. Výsledky přijímacího řízení od úterka znají všichni (všichni se dostali na "svou" střední). Problém, který se tady na ČŠ tak řešil (zveřejnění zadání po 1. kole) si žáci vůbec neuvědomovali. Vím, že administrace všeho ve škole je obrovská, kolegy ze SŠ v tomto směru lituji.

Ygrain řekl(a)...
4. května 2017 v 10:28  

" nezbude jiná možnost, než se mu přizpůsobit, byť to může citelně omezovat"
No jasně, my se musíme přizpůsobit vždycky všemu.

poste.restante řekl(a)...
4. května 2017 v 10:41  

Ať se žáci hlásí třeba na deset škol, ale pak musíme celý systém přijímacího řízení změnit.
Zatím mi nikdo nedokázal vysvětlit, v čem byl špatný systém - jedna ppřihláška na dvě školy, žádné zápisové lístky, komunikace škol mezi sebou.

Kalendář, který připravilo MŠMT je šílený. Na některých školách byla výuka víceméně paralyzována na více než 14 dní. Proložit termíny podle správního řádu několik státními svátky a volnými dny byl také "skvělý" nápad.

Mluvit o osvědčení se přijímacích zkoušek můžeme, ale pak je třeba také říci, z čího úhlu pohledu.
Pro ředitele těžko - komplikuje jim přijímací řízení.
Pro žáky/rodiče taky ne. Přijímačky musí teď dělat i spousta těch, kteří předtím nemuseli.

Jenže kvůli nim to přece neděláme.

Vít Tomis řekl(a)...
4. května 2017 v 11:06  

když se bude vědět jakou kvalitu žáků přijímají.
Podstatné je, jakou kvalitu mají absolventi školy, ne uchazeči.

Eva Adamová řekl(a)...
4. května 2017 v 11:07  

Je zde ještě jeden problém. Když se podíváte na výsledkovou listinu prestižních gymnázií, je z ní patrné, že tyto testy vůbec nerozhodly o tom, kdo na ně bude přijat - téměř všichni deváťáci si s testy poradili tak, že získali kolem 40 bodů či něco přes (chybička se vždy vloudí a např. v matematice nebyly poslední úlohy nic až tak jednoduchého). O přijetí tak stejně rozhodly známky z vysvědčení, kterým ředitelé většinou dali váhu 40 %. Na některých oborech zase jsou přijímáni studenti, kteří testy zvládli na max. 10 bodů z 50. V kontextu toho je otázkou, zda má cenu tyto administrativně náročné přijímačky dělat, možná snad pro přijetí na osmiletá gymnázia.

Přínosem testů sice je, že donutily deváťáky trochu hrábnout, ale to pravda nebylo jejich hlavním účelem, to je spíš vedlejší efekt.

Simona CARCY řekl(a)...
4. května 2017 v 11:27  

To V:

"Podstatné je, jakou kvalitu mají absolventi školy, ne uchazeči"

až na to, že ti uchazeči jsou absolventy základních škol...

poste.restante řekl(a)...
5. května 2017 v 10:30  

až na to, že ti uchazeči jsou absolventy základních škol...

Já tu poznámku V. pochopil tak, že "kvalita" absolventů je odrazem základní školy - (což je pravda částečně) a že o "kvalitě" uchazeče střední škola nerozhoduje. Dokonce dnes často nemůže ovlivnit ani to, koho přijme.

Zdeněk NUTZ řekl(a)...
7. května 2017 v 1:54  

Nepřijetí žáka 5. třídy kamkoliv je možné pouze a jedině z kapacitních důvodů. Jakákoliv přijímací zkouška může být konána až po splnění povinné školní docházky! Takže je to celé fraška a ještě navíc protiústavní. Takže se státe všem těm zbytečně vystresovaným dětem omluv a co nejdřív e celou tu komedii zruš!!!!

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.