Za poslední květnové noci roku 1945 bylo na dvacet tisíc Brňanů německého jazyka – starců, žen a dětí – vyhnáno ze svého domova. Více než 1700 jich náročnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo, proto tento poválečný exces vstoupil do dějin jako tzv. brněnský pochod smrti. Připomněla ho Pouť smíření, kterou včera začal druhý ročník festivalu Meeting Brno. Jeho tématem je jednota Evropy, ohrožená populismem a společenskou radikalizací.
MEETING BRNO se koná každoročně na konci května a nabízí platformu pro setkání zástupců různých názorů, kultur a náboženství. Jeho program sestává z diskusních fór s inspirativními hosty a množství uměleckých vystoupení, která rozvíjejí hlavní festivalové téma,“ píšou organizátoři na webových stránkách festivalu.
Web festivalu s podrobným programem naleznete zde
Článek o festivalu na Aktuálně.cz naleznete zde
5 komentářů:
Nezaznamenala jsem na ČŠ připomínku pochodu smrti ke konci války, která má nedaleko od nás pomník. Tam pochodovali Češi.Zapomínáme a obracíme.
Nedávno jsem viděla dva válečné filmy a i když to dnes není populární mohu říci, že se vůbec nedivím lidem, kteří se )bohužel) vyřádili na německém obyvatelstvu. Kdybyste tu dobu zažili........ Zlo se nemá odplácet zlem, ale jsme jen lidi a odsuzovat dnes něco, co už mnozí vůbec nejsou schopní pojmout rozumově a pocitově.....Nesmíme zapomínat na základní zákon - akce a reakce. Můžeme si donekonečna hrát na humanisty, přesto kdyby dnes došlo k válce, koukali byste,kolik lidí by se chovalo jinak, než když by už neměli plný talíř, střechu nad hlavou a klid.
Pochod by měl dále směřovat k pomníku obětem druhé světové války z řad Čechů a německých antifašistů. Položit tam věnec je základ slušnosti. Tak to vypadá vysoce ideologicky. Jako potomek sudetských Němců se za tuto vyváženost přimlouvám. Co tím organizátoři sledují? A že mají tak vysokou podporu přímo z politických míst? Je všeobecně známo, že Němci z Brna byli opravdu vřelými příznivci zrůdné ideologie nacismu. Také je třeba připomenout, že běsnění "revolučních gard" bylo hluboce protiprávní a fakticky se jednalo také o vraždy.
Chodím pomáhat své tetě (86 let) a naslouchám jejím vzpomínkám... Kamarádka Hana, bydlela hned vedle, židovka. Vrátil se pouze Hanin otec, Hana i její matka ne. Učitelská rodina na útěku z pohraničí, prosila o přístřeší u nich doma (moji prarodiče měli 8 dětí, ale vzali je). A mohla bych pokračovat.
Paní Karvaiová, máte naprostou pravdu.
Minulost nelze posuzovat podle měřítek dnešní doby.
všechny zločiny jsou odsouzeníhodné ať je páchá kdokoli,jenže při těchto akcích se jedná o navození pocity viny za tyto válečné zločiny na čechy,potažmo srovnat,dostat je na stejnou úroveň a relativizovat historickou událost,vždyť jsme vlastně byli styjní ,my češi i my němci,obojí můžeme za válku,za její rotzpoutání,oba jsme páchali zločiny,válka neměla vítězů a poražených......
Okomentovat