Na praxích se potýkáme s ignorací a ponižováním od lékařů, kteří nás mají učit. Odmítají nám předat své zkušenosti, stěžují si medici v průzkumu MF DNES, kterého se účastnilo přes čtyři sta studentů medicíny. Podle některých doktorů ale chtějí medici všechno zadarmo a jsou líní.
„Nelíbí se mi systém ‚velevážených profesorů‘ a silná hierarchizace na pracovištích v ČR. Podle mě to brání otevřeným diskusím a lepšímu vzdělávání,“ kritizuje student, který se v dotazníku podepsal jen jako MT. „Ponižování ze strany starších lékařů a lékařek jsem také zažila mnohokrát jako student. Je to něco příšerného a velice únavného,“ dodává Lucie O.
Medici dokonce styl české medicíny nazývají anglickým termínem „education by humiliation“, v překladu učení ponížením.
Podle Julia Špičáka, přednosty Kliniky hepatogastroenterologie v IKEM je problém hlavně v tom, že by medici chtěli všechno zadarmo. „Když dvacet let sbíráte zkušenosti, pochopitelně si pak vybíráte, komu je předáte. Studenti musí být dobří a musí se snažit. Pro mě je potěšení učit člověka, který má zájem. Jenže medici jsou rok od roku slabší. A to řeknou všichni lékaři, jen ne na mikrofon,“ říká Špičák.
Celý text naleznete zde
.png)
9 komentářů:
"Jenže medici jsou rok od roku slabší. A to řeknou všichni lékaři, jen ne na mikrofon"
Takže už nejenom maturanti jsou rok od roku slabší, ale už i vysokoškoláci?
Ono na tom vlastně ani není nic divného, má to svoji logiku.
To, že se lékaři chovají povýšeně ke svým nástupcům, mě vůbec nepřekvapuje, protože má zkušenost je, že se tak chovají i ke svým pacientům. Samozřejmě ne všichni. Výjimky se najdou.
No jo. Ono když jde vzdělávací systém pod kytičky, tak ani výsledky studentů nebudou kvalitnější.
Studium je od slova studovat. Diskutovat mohou studenti ve škole, ale ne nad lůžkem pacienta.
Systém, kdy školy berou žáky se samými jedničkami bez přijímacích zkoušek a školy mají omezený počet míst (také zahraniční studenti) je trochu podivný. Pokud škola nemůže během studia selektovat studenty, kteří na to evidentně nemají, nemůže ručit za kvalitu absolventů.
Chápu, že to nevadí u sociologie či pedagogiky. Ale u medicíny to považuji za nebezpečné.
Nejspíš bude chyba na obou stranách. Ale od toho jsme tady my staří, abychom mladým v jejich začátcích pomáhali, ať už je to v medicíně nebo ve školství.
"Žádný učený z nebe nepadá."
A priori někoho odsoudit není správné. Možná je chyba i ve výuce na fakultách medicíny.
Alespoň u učitelů si to myslím, že je jejich příprava na VŠ nedostatečná, co se týče metodiky a didaktiky. Odborně jsou na tom výborně.
Vysokoškolští pedagogové nejsou dnes mnohdy schopni ani odučit hodinu. Běžně třeba místo výuky sedí vzadu a čtou noviny, nebo celou výuku plkají o všem možném, jenom ne o tom, co je v sylabu. Toto celé se týká celé škály univerzitních zaměstnanců, jak odborných asistentů, asistentů a lektorů, tak i docentů a profesorů. Konverzační kurzy v cizích jazycích probíhají tak, že lektoři celou dobu něco blábolí a studenti se ani jednou za celé cvičení nedostanou ke slovu. Profesoři mají nosánek pořádně vysoko, žádný student jim není dost dobrý, na první přednášky v semestru již chodí s tím, že studenti jsou hloupí a pod jejich úroveň, a celkově se chovají hůř, než uklízečky na univerzitách v civilizovaných zemích. Na školách v cizině běžně dostávají studenti řadu komplexních úkolů na procvičení, jejichž plněním se naučí velkou část učiva. To se u nás ale nepěstuje, protože by to museli naši nadřazení univerzitní pedagogové nedejbože opravovat a hodnotit, což je pod jejich úroveň. Místo toho studenti sedí na přednáškách, kam přijde profesor a za menšího či většího přisypávání urážek a arogantní manifestace toho, jaký on je vlastně Bůh na ně vyzvrací svá moudra, čímž veškerá výuka hasne. Existují dokonce i tací, co se neštítí chodit přednášet pod vlivem drog.
To, co zde popisuji, není nějaká obskurní soukromá vysoká škola v Horní Dolní, to je prosím Univerzita Karlova. Když jsem popisoval běžný styl výuky a chování dnešních univerzitních pedagogů svému dědečkovi, který studovat po válce, jenom nevěřícně kroutil hlavou.
Děti nemá vůbec smysl na české vysoké školy posílat, je-li to jen trochu možné, ať jdou do zahraničí. České univerzitní prostředí je již tak prohnilé, že kdo ví, jestli se dá někdy dohromady… Škodí mu jednoznačně přidělování docentských a profesorských titulů, kdo je dneska docent nebo profesor, je absolutně nedotknutelný, i když je třeba okolí jasné, že je to nezvladatelný sociopat, nebo že sexuálně obtěžuje studentky.
Dokud si univerzity nezačnou skutečně kontrolovat kvalitu výuky, nic se nezlepší. Jednoznačně se musí mnohem více naslouchat studentům. Ale to si studenti stěžují na Akademickém senátu, garantovi oboru, proděkanovi pro vše možné, děkanovi, dlouhá léta, a oni pořád nevěří, a nevěří… Potom se někdo uráčí milostivě seběhnout o dvě patra do posluchárny potají se podívat na přednášku svého kolegy a vyjde v totálním šoku, co se tam dělo… A teprve potom se začíná něco dít… :)
mahtyondo
Také nevěřícně kroutím hlavou :-). Možná je něco z toho pravda, ale každopádně tomu Vašemu příspěvku dominuje nekorektní zobecnění. Také jsou tam velmi pochybné teze - například o "nedotknutelnosti docentů". Mohl byste být při líčení svých zkušeností konkrétnější, prosím? Zkušenosti a názory VŠ studentů sem nepochybně patří... Děkuji! Hezký den!
Článek je snad výhradně o praxích studentů medicíny - diskuze výhradně o teoretickém studiu (navíc obecně na VŠ).
Samozřejmě to, co jsem napsal, neplatí o všech vyučujících, domníval jsem se, že to je každému jasné! No a k té nedotknutelnosti docentů a profesorů… Na nich totiž záleží akreditace. Vezměme si příklad Pedagogické fakulty v Plzni. Není to tak dávno, co chtěla Akreditační komise odejmout akreditaci velké části oborů. Jestli jsem si udělal dobrý obrázek ze zápisů AK na internetu (přiznávám, že toto nevím přesně, takže to nemusí být úplná pravda), tak stačilo, aby fakulta přijala jednu docentku pro obor obecná pedagogika, a najednou zamítnutí akreditace nehrozilo… Pro pana Komárka ještě dodám, aby náhodou nedošlo k nedorozumění, že tuto docentku neznám, a rozhodně netvrdím, že by byla jakkoliv špatná, je to jenom příklad, jak může na jednom jediném docentovi nebo profesorovi záviset akreditace dokonce desítek oborů celé fakulty, čímž se stává „nedotknutelným“.
Pane Nowaku, článek jsem nečetl celý, vím toho od různých současných / bývalých studentů medicíny dost, abych si domyslel, co v něm asi stálo. Ze zde publikované části článku jsem nabyl dojmu, že tam jde i o teoretické studium na lékařských fakultách, protože i o něm jsem slyšel dosti hrozné historky z mnoha stran. Ale už jsem řekl vše, co jsem chtěl, takže už nebudu zaplevelovat diskuzi příspěvky mimo téma.
Každopádně za tím, co jsem napsal v mém původním příspěvku, si stojím. Samozřejmě, že nejde o všechny. Jde mi o to, že věci, které by měly být úplnou výjimkou, jsou relativně běžné, a navíc je někteří začínají vnímat jako normální stav, což je špatně. Pane Komárku, konkrétnější být skutečně nemohu z pochopitelných důvodů a ani to není potřeba. Jsme tady (téměř) všichni učitelé, tak se zeptejme svých bývalých žáků / studentů, špíny se na nás potom myslím vyvalí až až :) Stalo se mi, že jednoho mého bývalého profesora znali lidé i z naprosto odlišného oboru z úplně jiné univerzity z úplně jiného města, protože byl již tak proslulý :)
Líný medik => hloupý doktor => smutný vězeň.
Okomentovat