Oldřich Botlík, Tomáš Feřtek: Školství potřebuje toleranční patent. Čeští tradicionalisté a inovátoři ve vzdělávání se musejí naučit spolu žít.

neděle 21. května 2017 ·

„Rozmanitost je v ohnisku vášnivých debat dvou skupin, které pracovně můžeme nazvat tradicionalisty a inovátory. Shodnou se jakž takž snad v jediném: že nynější stav českého vzdělávání a žákovských znalostí je bídný,“ píšou Oldřich Botlík a Tomáš Feřtek v rozsáhlé úvaze o stavu a výhledech českého školství v Orientaci Lidových novin.

Autoři pokračují:

Oldřich Botlík (eduin.cz)
Liší se ovšem v názoru na příčinu a v hodnocení trendů. Tradicionalisté soudí, že děti umějí stále méně právě kvůli zavádění nejrůznějších novot provázených hlavně snižováním nároků. Zlepšení očekávají od návratu k přísnosti, píli, drilu, tradiční organizaci vyučování a silné státní kontrole. Inovátoři mají naopak za to, že úpadek znalostí je způsoben setrvačností školy jako instituce, která se novotám brání, a proto se jen obtížně přizpůsobuje měnícímu se světu. A jejich přímá učitelská i rodičovská zkušenost říká, že pokud děti dělají to, co jim dává smysl, jejich znalosti a dovednosti se rychle zlepšují. Ale především jsou mnohem motivovanější.

Skutečnost je ovšem mnohem komplikovanější. Vzorově čistých inovátorů ani tradicionalistů moc nenajdete. Vzdělávání se v posledních letech ukazuje být silným společenským tématem a jednotliví diskutující jsou namícháni vmnoha odstínech kombinujících názory obou směrů. Složité a proměnlivé je totiž i téma, o němž debatují. Neboť zpochybnitelný je už samotný zdánlivě nesporný fakt, že výsledky žáků se stále zhoršují....

Tomáš Feřtek (eduin.cz)

Pravděpodobná budoucnost je v soužití malého segmentu tradicionalistických škol zaměřených především na výkon vedle převahy škol středního proudu, které nebudou dráždit rodiče přílišnými novotami, ale děti se tam budou cítit dobře. Stejně tak ovšem potřebujeme radikálně inovativní školy, veřejné i neveřejné, zkoumající neprobádaný terén a otvírající všem ostatním nové možnosti, kudy se vydat. Čím víc jich bude, tím lépe. Stát je tím, kdo má toto mírové soužití různých kultur vzdělávání umožnit - a ne říkat, která z těch možností je správná.

Proto by stát neměl tento proces komplikovat kontraproduktivním zaváděním nepromyšlených jednotných zkoušek, zbytečných kvalifikačních požadavků a dalších chomoutů. Naše politická reprezentace zatím odmítá pochopit, že jejím hlavním úkolem je neškodit, když už nemůže pomoci.


Celý text naleznete v sobotní příloze Orientace Lidových novin

17 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...
21. května 2017 v 9:23  

"Stejně tak ovšem potřebujeme radikálně inovativní školy, veřejné i neveřejné, zkoumající neprobádaný terén a otvírající všem ostatním nové možnosti, kudy se vydat."

To jakože ve smyslu, že všechny cesty vedou do Říma? No nevím, dlouholetá praxe mne spíš utvrzuje v tom, že některé cesty vedou do ř..., a my si setsakra musíme dát pozor na to, abychom vybranou cestou žáky nepoškodili.

tyrjir řekl(a)...
21. května 2017 v 10:27  

Myslím, že nejprve by měli být potrestáni ti, kteří spáchali systém RVP/ŠVP, jak to před léty navrhl pan profesor Piťha. :)))

Unknown řekl(a)...
21. května 2017 v 11:40  

Jak krásně demagogické. Deset let modernisté, reformátoři a školští podnikatelé drancují české školství a pronásledují tradiční učitele, mnohé vyštvali ze škol. A teď, když se zbytky tradičních poctivých kantorů začínají bránit, protože situace je tak neúnosná, že nemají co ztratit, tak reformátoři vzkřikují něco o tolerančním patentu.
Tak se dělá politika. A některá média to i tisknou. A Česká škola publikuje. Tomu se říká vyváženost. Články pseudopokrokové, diskuze občas vyvracející bláboly.

Josef Soukal řekl(a)...
21. května 2017 v 11:49  

Jde pouze o to přesvědčit veřejnost, že vznik placených a alternativních škol je ku prospěchu všem. Viz odkaz na ZŠ Labyrint - školné 2500 měsíčně, max. 100 dětí v devíti třídách; k přijímacímu řízení: "Při rozhodování o zařazení dítěte do ZŠ Labyrint Lhota vycházíme ze souhrnu kritérií, jejichž cílem je vytvoření vyvážené a harmonické skupiny dětí. Za účelem vytvoření takové skupiny přiměřeně přihlížíme zejména k věku a školní zralosti dítěte, dále k tomu, zda má dítě ve škole sourozence a v neposlední řadě je pro nás důležité, jaká očekávání mají rodiče dítěte od vzdělávání v ZŠ Labyrint." Zkrátka děti ze sociálně slabých rodin či rodin problémových si, státní školo, nech.

Pavel Doležel řekl(a)...
21. května 2017 v 12:32  

Když se zruší plošná inkluze, dávky v nezaměstnanosti, sociální podpory všeho druhu, veřejné fondy o jejichž čerpání rozhodují lobbysté, úředníci a politici a PAYG systém financování starobních důchodů, tak nemám nic proti tomu, aby si rodiče dávali své děti na soukromé školy a je mi úplně jedno, jestli tam pojedou podle RVP, nebo podle Bible Svaté, nebo manuálu Hvězdné flotily Aštara Šerana. Blázni zůstanou blázny a logická argumentace je těžko vyléčí. Ano, budou na tom bity ty děti, ale snad se ty nebláznivé včas vzepřou a pochopí, jaká je realita. Budou to mít těžší a mnohé na to doplatí, ale když jsou blbí rodiče, stát z nich inteligenty neudělá.

Každý ať se vzdělává a vzdělává své děti podle svého nejlepšího přesvědčení, ale pak zrušme přerozdělování. Stát nebude nikoho nutit k tomu, aby se podle něj choval odpovědně, ale na oplátku bude požadovat individuální odpovědnost spojenou s vlastním rozhodnutím a plné nesení jeho následků. Nelze to dělat tak, že každý si zvolí co chce a odpovědnost ponese společnost jako celek. Takový model je dlouhodobě neudržitelný a hlavně jemu přičítám znechucení velké části lidí ze současné politiky. Je to otázka toho, kolik si toho ti, kteří ten systém živí, nechají ještě líbit a kolik si toho nechají ještě nakydat.

Odlišil bych zásadně poskytování veřejných statků jakožto dobrovolného vzdání se určité svobody ve prospěch celku za účelem poskytování služeb a statků, které na bázi volného trhu poskytovat nelze (tvorba práva, vymáhání práva, veřejné služby, apod.), na němž se shodne většina, od lobbingu malých skupinek lidí, které si přivlastňují právo rozhodovat o tom, co je pro koho dobré, co je obecně prospěšné a co nikoliv a jejichž hlavní motivací je zpravidla vlastní uplatnění a živnost. Pokud někdo nechce být nucen státem k určitému chování, které je většinou považováno za odpovědné vůči společnosti, pak musí pozbýt s tím spojených práv na ochranu. je to vždy něco za něco. Ostatní nejsou na světě proto, aby se o mě starali a zajišťovali mi slušný životní standard. To já musím něco odvádět společnosti, být schopen uspokojovat něčí poptávku, a pak za to mohu požadovat, aby někdo uspokojoval také tu moji. Je to o dobrovolnosti vzájemného uspokojování poptávek.

Unknown řekl(a)...
21. května 2017 v 12:41  

A že do alternativních škol nejsou vpouštěny děti s PAS, mentálním postižením a sociálním vyloučením? Výjimky se možná najdou, ale v žádném případě se nejedná o většinový jev. To se to potom učí. Jedna báseň. Veřejné ZŠ se naopak potýkají s obrovskou byrokratickou zátěží ve formě např. PLPP, IVP,....a s jejich vyhodnocováním. O snížené úrovni vzdělávacího procesu ani nemluvě. Zkuste si zaučit ve třídě, kde melou dva asistenti a ostatní žáci nemají klid na práci třeba při psaní, při poslechu v hodinách jazyků,....

Unknown řekl(a)...
21. května 2017 v 13:08  

inovátoři ať si inovují na soukromých školách,na státních musí být pořádek

Tajný Učitel řekl(a)...
21. května 2017 v 16:31  

"Deset let modernisté, reformátoři a školští podnikatelé drancují české školství a pronásledují tradiční učitele, mnohé vyštvali ze škol."

A jinak spíte dobře? Nejsou to alternativní školy, které volají po zrušení škol hlavního proudu.

"Jde pouze o to přesvědčit veřejnost, že vznik placených a alternativních škol je ku prospěchu všem."

No, on je. Stejně jako multikultura je lepší než homogenita, politická pluralita je lepší než jedna strana, více druhů sýra na výběr je lepší než jeden stejný.

"A že do alternativních škol nejsou vpouštěny děti s PAS, mentálním postižením a sociálním vyloučením?"

Vážně? Co na to ČŠI?

Pavel Doležel řekl(a)...
21. května 2017 v 17:02  

"Stejně jako multikultura je lepší než homogenita, politická pluralita je lepší než jedna strana, více druhů sýra na výběr je lepší než jeden stejný."

A více chorob je lepší, než méně chorob, více typů trestných činů je lepší, než typů méně. Prostě variabilita je vždy lepší, než homogenita. Když se do svíčkové přidá trochu piva, čočka a smažený řízek, tak to je pak teprve to pravé. Stejně jako když se do moravské vísky nastěhuje dva tisíce muslimů, postaví si tam mezi ty vinné sklípky mešitu a místo moravských krojů zavedou hidžáby a místo moravských lidových písní, zpívají nějaké ty modlitby. Prostě namixujme ty kultury, jak to jen jde, protože tajnej rozhod, že to je tak nějak lepší.

Feřtek řekl(a)...
21. května 2017 v 17:10  

K té uzavřenosti pro děti s nějakým problémem. Zrovna Lhota u Opavy je příklad školy, kde je takových dětí výrazně větší podíl než v běžné veřejné škole. Platí to o většině nově vznikajících škol, protože je často vyhledávají rodiče, kteří ve veřejném školství narazili na problém. To neznamená, že takové jsou všechny veřejné školy, leckde jsou vstřícní, ale stejně tak není na místě paušální výtka, že neveřejné školy jsou jen pro zdravé, bílé, chytré. Nejsou.

Nicméně téma toho článku je je jiné. Nutnost a prospěšnost soužití různých typů škol v jednom systému. K tomu máte nějakou poznámku?

Veronika Valíková řekl(a)...
21. května 2017 v 17:52  

Že různé typy škol jsou velmi prospěšné - jako je prospěšná různost v oblékání, vaření, umění i myšlení.:)

ODKUD ZASE PŘIPLULA TA STÁLE SE VRACEJÍCÍ IDEA, ŽE STÁT MÁ NAŠE MYŠLENÍ OVLÁDAT, REGULOVAT A SMĚROVAT SKRZE ŠKOLSTVÍ?

Tolikrát tu byla, tolikrát jsme ji zahnali...

Tajný Učitel řekl(a)...
21. května 2017 v 19:31  

Doležele, teď jste právě nalezl nové hlubiny hlouposti.

Tajný Učitel řekl(a)...
21. května 2017 v 19:32  

Na viděnou v Severní Korei.

Josef Soukal řekl(a)...
21. května 2017 v 19:47  

Pane Feřteku, chcete tvrdit, že ve zmíněné škole je dětí ze sociálně či jinak problémových rodin více než v běžných školách? Lze se o tom někde konkrétně dočíst?

Josef Soukal řekl(a)...
21. května 2017 v 20:31  

A já pořád, odkud má TU ty svoje šílené úlety.

Vl.Václavík řekl(a)...
21. května 2017 v 22:39  

inovátoři ať si inovují na soukromých školách, na státních musí být pořádek
1. Naštěstí je dost inovátorů i v běžných školách. Možnost zpracovat vlastní školní vzdělávací program k inovacím otevírá cestu.
2. Pořádek ve škole - to je míněn starý pořádek? Třeba jak stojí psáno ve 100 let staré didaktice pro učitelské ústavy: "Při vyučování hleď docíliti naprostého ticha. Netrp šepotu, napovídání, zbytečného smíchu, jídla, všelikého vrtění, otáčení a šoupání nohama..."

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
22. května 2017 v 0:29  

Tak ať si "reformátoři" a "odborníci" ala Feřtek, Kartouz začnou napřed u sebe. Kydají na nás hnůj a teď chtějí co? Zjistili, že donekonečna se kydat nedá?
Naprostý souhlas s m vankem.

Rádi i z tohoto cenzurovaného plátku udělali svou hlásnou troubu.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.