Příčiny problémů lidí z ghett: Nedostatečná motivace pracovat, spoléhání na sociální dávky, nízká vzdělanost, zanedbávání výchovy, závislosti...

„Problémem sociálně vyloučeného obyvatelstva, který se promítá do způsobu života a tedy i do jednotlivých jeho sfér, je nízká vzdělanost této specifické skupiny. Častým jevem je v této skupině obyvatel zanedbávaná školní docházka, ze které pramení další neschopnost obstát v životních situacích. Dalším problémem je časté zanedbávání výchovy a nedostatečné předkládání vzorů, jakým způsobem vést život a plnit své společností přirozeně dané povinnosti,“ píšou autoři studie Nové formy lichvy a zadlužení. Zkoumají v ní příčiny zadlužení obyvatel sociálně vyloučených lokalit, často Romů. Výzkum si nechala zpracovat vládní Agentura pro sociální začleňování. Přinášíme několik podstatných ukázek.

Finanční strategie obyvatel „sociálně vyloučených lokalit“ (SVL)

Využívání lichvářských půjček bez smlouvy a spotřebitelských úvěrů je běžnou součástí finančních strategií mnohých obyvatel SVL. Potřeba domácností půjčku využít je úzce spjata s různými socio patologickými problémy těchto lidí. V rámci case studies byly výše představeny příklady různých scénářů životních situací, které vedou skrze zadlužení k sociálnímu vyloučení. Jedná se však také o případy domácností, které již sociálně vyloučeny byly, a zadlužení se u nich prohlubuje. V některých případech jsou příčinou zadlužení lichvářské půjčky bez smlouvy, které se však většině popsaných případů daří splácet. Jinak je tomu v případě nekalých obchodních praktik souvisejících se spotřebitelskými úvěry, které se již splácet vybraným domácnostem většinou nedaří a dostávají se tak do dluhové pasti.

Skladba příjmů rodin se různí ve vztahu na příležitosti, kterými jsou zejména:

a) sociální dávky,
b) ilegální práce,
c) legální práce,
d) sběr kovů,
e) zisky z krádeží, prodeje drog a jiné kriminální činnosti,
f) lichvářské půjčky bez smlouvy,
g) využívání spotřebitelských úvěrů.

...Vyskytují se domácnosti, které mají měsíčně k dispozici vysoké částky v řádu několika desítek tisíc korun. Tyto finanční zdroje pocházejí většinou ze sociálních dávek a ilegálního zaměstnání. Množství finančních prostředků jednotlivých rodin však není měřítkem životní úrovně, neboť tyto finanční prostředky některých těchto rodin pohlcují závislosti na drogách, gambling a ve velké míře již vzniklé dluhy z minulosti, které se některé domácnosti snaží splácet. Ve výsledku se v takovýchto případech neliší finanční situace od jiných rodin, které mají podstatně nižší příjmy.

... Jednotným rysem rodin v rámci cílové skupiny, které mají vysoké příjmy, je závislost na sociální podpoře státu a ilegální práci, která se stává doplňkovým zdrojem obživy těchto rodin, kdy právě tato složka příjmu tvoří nadstandard. Bez ohledu na výši příjmu je častým rysem neschopnost sestavit a dodržovat finanční rozpočet, který je často součástí finančních strategií mimo jiné nízkopříjmových skupin obyvatel, které se na sociální dávky spoléhat nemohou. Neschopnost zodpovědně plánovat svou krátkodobou i dlouhodobou budoucnost z pohledu financí je důsledkem řady jevů, které jsou popsány v kapitolách níže.

12.2.1 Pozice obyvatel SVL na trhu práce

Jednou z příčin sociálního vyloučení je v nezaměstnanost a také nedostatek motivace obyvatel SVL pracovat. Dle výpovědí lokálních aktérů ve všech lokalitách výzkumu obzvláště současná generace mladých Romů k práci nemá nikterak vřelý vztah. Tento jev je však patrný i u některých obyvatel z řad majoritní společnosti, kteří jsou pobírateli sociálních dávek. Důvody demotivace shánět si legální zaměstnání je skutečnost, že příjem ze sociálních dávek je vyšší, než příjem v potenciálním zaměstnání, kterého tyto to osoby dosahují většinou ve špatně placených profesích. Zajistit si příjem z legální pracovní činnosti je tedy nevýhodné. Bariérou pro vstup na trh práce je také nedostatečná kvalifikace většiny obyvatel SVL. V neposlední řadě se jedná také o diskriminaci romských obyvatel SVL na trhu práce ze strany zaměstnavatelů, kteří dle výpovědí sociálních pracovníků i Romů samotných příslušníky této menšiny mnohdy odmítají zaměstnat. V řadě případů se jedná o Romy, kteří jsou dostatečně kvalifikováni a mají o získání legálního zaměstnání zájem.

Častým problémem zejména mladých obyvatel vyloučených lokalit a ubytoven jsou nedostatečné vzory ve výchově. Vyrůstají v prostředí, ve kterém je velmi problematické vytvořit si k práci kladný vztah a brát ji jako jeden ze základů fungující společnosti. Vyrůstají v okolí osob, které také nejsou a některé ani nikdy nebyly zaměstnány. Nové generaci tedy není práce předkládána jako standardní zdroj obživy.

12.3 Souhrn zásadních vlivů na vznik zadlužení

Sociálně slabí obyvatelé si půjčují na věci, které jsou pro ně nedostatkové, nebo nedokáží ze svých příjmů ušetřit na jejich pořízení. Domácnosti s nízkými příjmy si půjčují na potraviny, oblečení, hygienické potřeby, nájem, energie a další běžné životní potřeby. Životní standard jednotlivých rodin se různí. Každá z nich přistupuje k finančnímu hospodaření rozdílně. Rozšířeným problémem je, že osoby využívající půjček si mnohdy půjčují peníze na věci, které k běžnému uspokojení životních potřeb nejsou nutné. Kupují je jen z důvodu udržení dojmu vysokého sociálního statusu a prestiže. Někteří Romové také nepřímo uvedli, že je tomu tak za účelem vyrovnání se zvyklostem majoritní společnosti. Hodnota peněz je však jeden z faktorů, který si tito lidé neuvědomují, a to mimo jiné z toho důvodu, že spoléhají na sociální dávky, o jejichž získání nemusejí výrazněji usilovat. Lze konstatovat, že sociálně vyloučené rodiny, které obstarávají své potřeby ve větší míře prací a nespoléhají na finanční pomoc státu, dokáží také lépe s penězi hospodařit a uvědomují si jejich hodnotu.

V každé z lokalit etnografického výzkumu byly zaznamenány případy, kdy rodiny naprosto vědomě uzavíraly půjčky u nebankovních společností s jasným cílem půjčku v budoucnu nesplácet, popřípadě od splácení půjčky z důvodu finanční tísně upustili. Jednotným rysem při takové situaci je odevzdanost problému, tedy rezignace na zodpovědnost a nechuť tíživou životní situaci řešit. opodstatněné.

12.3.1 Bydlení

Uhrazení nájmu či záloh na energie je častou motivací obyvatel sociálně vyloučených lokalit k získání půjček jakékoli formy. Jedním z důsledků složité situace s bydlením je migrace sociálně vyloučeného obyvatelstva způsobena nevyhovujícím bydlením, či ztrátou bydlení, a to jak v rámci jednotlivých vybraných měst výzkumu, tak mezi městy v celé ČR. Cílová místa migrace sociálně vyloučeného obyvatelstva jsou volena různými klíči. Obvykle se jedná o lokality či města, kde má rodina příbuzné. Jestliže se rodina stěhuje do jiného města za příbuznými, nemusí to vždy nutně znamenat „za příbuznými s bytem“, stěhují se někdy i za příbuznými do ubytovny, popřípadě jen do blízkosti takovéto rodiny. Častou motivací je také využití zázemí větších měst, které skýtají více možností ubytování, než menší sídla.

Častá trajektorie problému s bydlením je: výpověď z bytu -  hledání jiného bytu - příbuzní - ubytovna, kdy se jednotlivé fáze mohou měnit a opakovaně střídat, popřípadě situace končí bezdomovectvím či využitím služeb neziskových organizací zaměřených na bydlení.

12.3.2 Nízká vzdělanost

Problémem sociálně vyloučeného obyvatelstva, který se promítá do způsobu života a tedy i do jednotlivých jeho sfér, je nízká vzdělanost této specifické skupiny. Častým jevem je v této skupině obyvatel zanedbávaná školní docházka, ze které pramení další neschopnost obstát v životních situacích. Dalším problémem je časté zanedbávání výchovy a nedostatečné předkládání vzorů, jakým způsobem vést život a plnit své společností přirozeně dané povinnosti. Důsledky nízké vzdělanosti jsou neschopnost uplatnění na trhu práce a v neposlední řadě také již zmiňovaná nízká finanční gramotnost, která je častou příčinou problémů spojenými s nekalými obchodními praktikami spojenými se spotřebitelskými úvěry a lichvářskými půjčkami bez smlouvy. Mnozí lidé postižení lichvou si nedokáží spočítat, kolik celkově ve všech splátkách vrátí a za jakou dobu jsou vůbec schopni půjčené peníze naspořit. Rovněž nevědí, jak dlouho částku zvanou „intereš“ platí a kolik peněz už lichváři vrátili. Podobným problémem je neschopnost rozeznání nesolidního spotřebitelského úvěru, jehož čerpáním se domácnosti mnohdy nevědomě vystavují riziku nesplnění nevhodných podmínek a následným sankcím, jejichž výše má na finanční situaci těchto domácností drtivý dopad a dostávají se tak do existenčních problémů.

12.3.3 Gamblerství

Dle zkušeností výzkumného týmu a výpovědí obyvatel, jejichž problémy jsou popsány v rámci jednotlivých case studies uvedených výše, je frekventovaným problémem sociálně vyloučených osob závislost na výherních automatech. Tento druh závislosti je častým problémem nejen jednotlivců, kteří živí rodinu, ale také celých domácností. Závislost na hraní na automatech v mnoha popisovaných případech vyúsťuje v zadlužení a nutnosti spoléhat se na neobvyklé zdroje financí, kterými jsou právě lichvářské půjčky a spotřebitelské úvěry. Problémem je ovšem plnění vzniklých závazků, které je na žebříčku uspokojování životních potřeb a závislostí upozaděno.

12.3.4 Závislost na alkoholu a dalších návykových látkách

Rozšířeným problémem sociálně vyloučeného obyvatelstva je častá závislost alkoholu a drogách, na které si tito lidé půjčují nemalé částky od místních lichvářů i nebankovních institucí. U takovýchto osob je častým jevem ztráta veškerého majetku, jak v exekucích, tak vlastním prodejem do zastaváren, apod. Zadlužení se pak netýká pouze těchto osob, které svým neuváženým chováním dluhy způsobily, ale také jejich rodin, které jsou takto do problému zavlečeny bez možnosti situaci ovlivnit.

Členové místních komunit popisují jako významný problém rozšíření drogové kriminality. V Ústí nad Labem i Ostravě bylo zjištěno, že prodejci drog v romské komunitě jsou téměř výhradně Romové, stejně tak jako prodejci drog v majoritní skupině obyvatel pocházejí z majority. Z pohledu drogové scény lze tedy hovořit o etnicky separované scéně. Začátek užívání drog u jedinců je v SVL často způsoben získáním negativního vzoru starších členů komunity. Specifickým rysem užívání drog v rámci sociálně vyloučených lokalit je skutečnost, že se často jedná o záležitost rodinnou. Užívání drog se stává několikageneračním problémem v rámci jednotlivých rodin. Typ užívané drogy potom závisí na věku a finančním zázemí rodiny.

/Citace jsou ze stran 152-156/

Celá studie je ke stažení zde