Strašák povinné matematiky žene žáky na umělecké školy

pátek 10. února 2017 ·

Střední umělecké školy čelí nebývalému náporu přihlášek ke studiu. U jejich přijímaček je totiž rozhodující nadání uchazečů, a ne výsledky ve státních testech z matematiky a češtiny, které letos poprvé proběhnou povinně. Zejména matematice by se žáci rádi vyhnuli. Reportáž přináší deník Právo.

Jednotné přijímačky na maturitní obory proběhnou až v dubnu, avšak umělecké školy už mají výběrové řízení za sebou. A změna trendu je patrná. „Loni jsme měli asi 230 přihlášek a bývalo to zhruba tak i v minulosti. Letos jsme jich ale měli 300,“ řekla Právu Jitka Mrázková, zástupkyně ředitele Vyšší odborné školy uměleckoprůmyslové a Střední uměleckoprůmyslové školy v Praze, která se zaměřuje mimo jiné na design, malbu, grafiku a řezbářství.

Zvýšený zájem o studium uměleckých oborů potvrzuje i ředitel Střední umělecké školy v Ostravě Martin Mikolášek. Dříve se na studium do jeho školy hlásilo zhruba 120 lidí, letos jich bylo 150 až 160.

Zvýšený zájem o umění nelze vysvětlit populačním růstem. Počty deváťáků zůstávají v poslední době zhruba stejné. Loni jich bylo 75 010, o rok dříve 74 602 žáků a předtím 74 527.


Celý text naleznete v dnešním vydání deníku Právo

49 komentářů:

Tajný Učitel řekl(a)...
10. února 2017 15:31  

Hurá! Bude mnoho umělců. Kultura pokvete. Snad se urodí příští Dvořák, Harapes, Slavíček nebo Seifrt. Pak bude Česká republika opět na špici světového kulturního dění. Diky Cermate. Díky Mšmt, díky. Tak prefíkaný plán jak posílit český kulturní život by nevymyslel ani Machiavelli.

Eva Adamová řekl(a)...
10. února 2017 16:27  

Ono těch umělců o moc víc nebude. Oni si totiž ti, kteří se hlásili na umělecké školy, řekněme v předtermínu, mohou ještě podat další dvě přihlášky spolu s ostatními. Pokud u přijímaček uspějí, tak na tu uměleckou nenastoupí (stárnutí zápisového lístku je běžnou záležitostí). Faktem je, že uměleckým školám to může způsobovat problémy.

Fanda Moudry řekl(a)...
10. února 2017 17:15  

10. února 2017 15:31

Spíše to vidím na bázi nahnat velkou část populace do učebních oborů. Kolik asi studentů pojmou umělecké školy? A průmyslové lobby zajásá nad spolupracujícím MŠMT.

Tajný Učitel řekl(a)...
10. února 2017 19:09  

Mám ženiální plán. Dát to maturity, co dím, už k přijímačkám, povinně i tělocvik, chemii, informatiku a němčinu. To bude panečku učňů. Ta slast, při pomyšlení na masy žáků bušících na brány učilišť ve strachu z přijímaček/maturit. Ta rozkoš, při pomyšlení na naše skvělé mladé intelektuální elity pospíchající poloprázdnými mramorovými chodbami gymnázií z laboratoře do knihovny, uctivě zdravící laskavé profesory. Mlask.

Jana Karvaiová řekl(a)...
10. února 2017 19:39  

Na umelecke skoly se delaji talentovky. Asi ne kazdy, kdo se chce vyhnout matice, je zvladne.

Pavel Doležel řekl(a)...
10. února 2017 20:47  

Tak, druhý očekávaný dopad povinných přijímaček se dostavil. První je zásadní zvýšení poptávky po doučování. A bude to pokračovat litaniemi tajných i netajných, kterým je lépe pod pláštěm nevědomí. Pod pláštěm, z pod nějž nejen není vidět ven, ale také, a v tom se rochní ještě víc, není vidět dovnitř.

Dám si dnes skleničku portského, abych to oslavil. A až začne tajný projevovat hysterii, bude jasné, že jsme na dobré cestě. A to bych pak zapil bílým venezuelským rumem. Děláte mi radost.

poste.restante řekl(a)...
10. února 2017 21:19  

Na umelecke skoly se delaji talentovky. Asi ne kazdy, kdo se chce vyhnout matice, je zvladne.

No jo. Jenže o úrovni "talentu" rozhoduje komise učitelů z dané školy.
A zatím tu pořád máme financování na hlavu.
Naštěstí o počtu uměleckých oborů rozhoduje zřizovatel.
Je nepravděpodobné, že se počty umělců z roku na rok zdvojnásobí.

Tajný Učitel řekl(a)...
10. února 2017 23:39  

Pořád ještě nikdo nevysvětlil o kolik a ve srovnání s kým je počet českých maturantů nad-dimenzovaný a kolik by těch maturantů mělo být, aby to nad-dimenzované nebylo. Laťky se mohou každý rokem nastavovat o něco výše výše (aby se gymnazisté maturitě nesmáli), povinné předměty se mohou přidávat a cut off skóre nastavovat k maturitě i přijímačkám, ale kdo a podle čeho řekne, kdy už budou ti strašáci dost velcí a laťky dost vysoké? Zatím si doučovatelé a vydavatelé zaručených příprav mnou ruce, koruny se sypou. Naučíme generace vyplňovat testy. Nic víc a nic míň.

poste.restante řekl(a)...
11. února 2017 0:14  

Nic víc a nic míň.
Což o to, ve Vašem případě i to by bylo dost.
Maturita je pořád komplexní zkouška. Testy jsou jen její součást.
Takže naučit je toho budeme muset přece jen trochu víc, nežli jen vyplňovat testy.
A pro začátek by myslím stačilo, kdyby se laťka alespoň začala blížit úrovni z roku 1990. Nebo alespoň přestala klesat.

Jana Karvaiová řekl(a)...
11. února 2017 7:47  

TU-
nejde o POČET maturantů.
Jde o počet žáků, studentů, kteří budou umět to, co jsme uměli my, když jsme maturovali.Na co nám budou zástupy maturantů, kteří budou na úrovni deváté třídy?
To je gro našeho problému.

Pavel Doležel řekl(a)...
11. února 2017 9:55  

"Pořád ještě nikdo nevysvětlil o kolik a ve srovnání s kým je počet českých maturantů nad-dimenzovaný a kolik by těch maturantů mělo být, aby to nad-dimenzované nebylo."

Vysvětlujeme vám to stále dokola, ale vy to stále nechápete. Tady se krásně ukazuje ta neschopnost exaktního symbolického uvažování. První věc, kterou je třeba provést, je definovat si pojem "maturita". My všichni, co jsme v minulosti maturovali, máme jakousi přestavu, co by žák měl umět, aby mohl maturitu mít. A vidíme a slyšíme, že dnešní maturita znamená mnohem méně, než dříve. A inteligenti se rozčilují, že proč bychom ji měli ještě zesložiťovat, když bez ní už dnes člověk nemůže pomalu ani prodávat. Jenže ona ta kauzalita je přesně opačná a to těm neracionálním mozkům prostě ne a ne a nedojde, kdyby se rozkrájely na plátky. Ekonomie rozděluje proměnné na reálné a nominální. Reálné měří něco reálného, nominální měří něco uměle vytvořeného. Kupříkladu reálný a nominální hrubý domácí produkt. Nominální může růst klidně dvojciferným tempem a reálný přitom zvesela klesat. A lidem a ekonomice se daří podle toho reálného, ne podle toho nominálního. No a s maturitou je to stejné. Důvod, proč kdysi měli maturanti nízkou nezaměstnanost nebyl v tom nominálním "mám maturitu", ale v tom reálném, co stálo za tím. Tedy v myšlení, dovednostech, schopnosti se učit, schopnosti se motivovat, schopnosti se na něco předepsaného externě soustředit déle, než 5 minut, schopnosti soustavné práce, atd. Pak přišlo období, kdy se pár chytrých hlav dalo dohromady a vymysleli způsob, jak levně dosáhnout blahobytu - budeme vyžadovat maturitu u všech a vzdělání necháme volnému trhu. Bude to stejné, jako rohlíky, takže když Pepíček ten doktorát z medicíny poptává, tak je povinností státu mu vytvořit tu správnou a ideálně individuální nabídku. A budeme mít konečně vzdělanců a maturantů více, než celý svět. No jenže desetiletí se sešlo s desetiletím a ejhle, vono to ňák nefunguje soudruzi. Maturitu najednou chtějí i od kosmetičky podlahových krytin a sales representatives (rozuměj: podomního prodejce předražených krámů). A proč to nefunguje? Protože pojem maturita je pojem nominální, dokud není pevně svázán s reálnými neměnnými požadavky. Tak si řekněme, že maturitu dostane každý, kdo se umí podepsat. Nejsem proti. Ale pak zaveďme jinou výstupní zkoušku, nazvěme ji jinak a dejme do zákona, že kdo tuto novou zkoušku nemá, nemůže být přijat na vysokou školu a nemá ukončené SŠ vzdělání.

Nikdo neřekne, kolik má těch maturantů zrovna letos být. To by bylo věštění. Ale společenské systémy není nezbytné řídit jako výrobní firmu, či továrnu. A ani to není žádoucí. Abychom pomohli skutečnému reálnému, nikoliv nominálnímu vzdělání, stačí nastavit podmínky a nechat je působit. Ti alespoň trochu šikovní studenti si s tím poradí, ačkoliv dnes na to z vysoka kašlou. A kašlou na to tím více, čím jsou nadanější. Proč? Protože nemusí. A sám jste tady mnohokrát zmiňoval ten princip efektivity, kterým se řídí drtivá většina lidí - tj. nebudu vynakládat peníze, čas, jiné prostředky na dosažení něčeho, čeho mohu dosáhnout tak říkajíc zdarma.

Tajný Učitel řekl(a)...
11. února 2017 11:33  

Paní Karvaiová, některým zjevně o počty maturantů jde. Je jich prý příliš mnoho. Tak se jen opakovaně táži kolik by jich mělo být aby jich bylo tak akorát.
S tím, co říkáte souhlasím. Žáci by měli vědět více, než ví. Otázkou je zda více nevědí protože nemají studijní předpoklady, nebo, protože nemají dostatečně velký strach z přijímaček a maturit, nebo nám dětská populace tak nějak plošně hloupne, nebo učitelé neučí tak, jak by měli, nebo rodiče nemají čas na motivaci apod.

Někteří badatelé a učitelé tvrdí, že děti se rapidně a plošně mění, v jistém smyslu hloupnou, v důsledku masově rozšířené zábavní technologie. Pokud tomu tak je, je nutno změnit a přizpůsobit vhodně výuku této nové generaci dětí. Tzn více pohybu, více rukodělných činností, více umění, což bude mít ve svém důsledku positivní dopad na ty více teoretické předměty. Není řešením nastavit větší bubáky a vyšší laťky.

poste.restante řekl(a)...
11. února 2017 12:22  

Není řešením nastavit větší bubáky a vyšší laťky.
Tak znovu. Nejde o vyšší laťky, ale o nesnižování tak nízko, až se stačí přes laťku vleže překulit.
Tuhle blbost udělala předchozí politická garnitura a mnozí se Vám to snažili opakovaně vysvětlit. Naposled teď pan Doležel jen o pár řádků výše.

Tak se jen opakovaně táži kolik by jich mělo být aby jich bylo tak akorát.
Chápete rozdíl mezi pojmy absolutní a relativní?
Co vlastně chcete slyšet?
Počet, nebo procento?

Ale ušetřím Vám práci s odpovědí.
Ani jedno není správně a ani jedno nelze stanovit.
Je to stejné, jako kdybyste chtěl, aby někdo určil, kolik lidí má mít řidičák. Nebo kolik procent populace.

Správně je jedině a pouze říci, jaké požadavky mají být splněny a do jaké minimální míry.
No a protože "laťka" je příliš nízko, je maturantů příliš mnoho.
Je to jen taková významová zkratka, kterou pochopil každý, kdo ji pochopit chtěl.
Už to chápete? :-)

Jirka řekl(a)...
11. února 2017 15:57  

I JÁ! I JÁ! IÁ! ÍÁÁ!

Tajný Učitel řekl(a)...
11. února 2017 16:09  

poste.restante, nová maturita již několik let „funguje“. Všiml jste si, zda je méně lépe vzdělaných maturantů? Aby se laťka mohla nastavit, je potřeba vědět, zda není nastavena příliš nízko nebo vysoko, že. Já se pouze táži, jak a na kolik procent ne/úspěšných se ta laťka kalibruje a zda existuje strop. Někdo to přece musí vědět. Přinejmenším ti, kteří kalibrují a ti, kteří jim dávají zadání. Proč je tato otázka nelegitimní, či nepochopitelná?

Pravíte, že laťka je příliš nízko, tudíž je maturantů příliš mnoho. Znamená to zároveň, že máme příliš mnoho středních škol s maturitou? Pokud ano, některé by bylo možné zavřít, ale opět bude, kvůli kapacitě, potřeba znát procento populace, ze které chceme mít maturanty. Třeba nová maturita a přijímačky ve spojení s Ma zabere, pak bude žáků s maturitou méně a bude také potřeba znát jejich procento, aby jich zas třeba nebylo příliš málo. Chápete, kam tento způsob myšlení vede?

Je cílem vzdělávacího systému vzdělat co nejvíce a co nejlépe všestranně, tudíž i manuálně, vzdělaných lidí, nebo je jeho cílem roztřídit populační ročník na studijně nadané maturanty a zbytek? Pokud bychom chtěli docílit toho prvního a já se domnívám, že chceme, nelze to provést jinak, než investováním do přípravy, výběru a odměn učitelů, změnou financování škol a decentralizací jejich správy. Pokud chceme mít iluzi plošné kontroly a třídit, pak ano, testy jsou k tomu ideálním nástrojem. Jsou tzv objektivní a není potřeba se žákovi podívat do očí, dokonce s ním ani hovořit. Pouze zvednout či sklonit pomyslný palec.

Pak se však stáváme sociálními inženýry, kteří vychází z něčího konstruktu jakýchsi projektovaných potřeb společnosti, jež se ovšem neustále a rapidně mění, nebo v horším případě loutkami průmyslové lobby či elitářských intelektokratů.

Fanda Moudry řekl(a)...
11. února 2017 16:26  

11. února 2017 16:09

Jde Vám o to, aby byly zrušeny přijímací zkoušky a státní část maturity (matematika) a to evidentně z důvodů levicově multikulturních. Jinak si Vaše počínání nedokáži vysvětlit.

Pavel Doležel řekl(a)...
11. února 2017 18:19  

"Je cílem vzdělávacího systému vzdělat co nejvíce a co nejlépe všestranně, tudíž i manuálně, vzdělaných lidí, nebo je jeho cílem roztřídit populační ročník na studijně nadané maturanty a zbytek?"

To je nesmyslná otázka, která perfektně zapadá do toho ultralevicového aktivisticko-humanitního myšlenkového pelechu. Co to je za blábol - co nejvíce a co nejlépe všestranně vzdělaných lidí? To je jako z nějakého předvolebního politického mítinku, kde soudruzi všechno řeší komplexně a optimálně - pochopitelně hubou, protože ta vydrží všechno. Řešil jste, tajný, někdy nějakou skutečnou optimalizační úlohu? Evidentně ne. První rozpor už je v tom - co nejvíce a zároveň co nejlépe všestranně vzdělaných. Pořád se k tomu dokola vracíme. Vy - ultralevicoví pseudointelektuálové - prostě nedokážete v těch vašich mozečcích pochopit, že podstatou fyzikálního světa je omezenost jakýchkoliv zdrojů. Podstatou fungování jakéhokoliv systému je volba mezi alternativami, nikoliv vytáhnout si to žádoucí z každé z alternativ a pak to zpatlat dohromady a prohlásit to za ideál. Racionálně uvažující lidé jsou si vědomi toho, že podstatou různých alternativ je to, že se vzájemně vylučují. Čili, můžete si vybrat - buď budete chtít mít co nejlepší všeobecné vzdělání, ale pak na něj dosáhne omezená část populace, nebo budete chtít dát vzdělání každému, a pak bude nekvalitní. Obojí dohromady propaguje pouze blbeček.

Tajný Učitel řekl(a)...
11. února 2017 18:41  

Co by tedy, dle vás, mělo být cílem vzdělávání dětí? Třídit? Naučit? Připravit pro život? Připravit pro zaměstnání? Připravit pro potřeby společnosti? Naučit se učit? Vyberte hodící se a/nebo dosaďte vaši verzi.

Pavel Doležel řekl(a)...
11. února 2017 18:54  

Cílem vzdělávání dětí, jsou vzdělané děti. Třídění, učení se, vč. učení se učit, atd. jsou pouze prostředky. Příprava na zaměstnání a příprava pro potřeby společnosti jsou potom jedny z mnoha pozitivních externalit vzdělanosti. Jako další lze zmínit zásadní snižování transakčních nákladů státu i zaměstnavatelů, snižování míry entropie a zvyšování míry informace, atd.

Tajný Učitel řekl(a)...
11. února 2017 20:05  

Je žádoucí, aby vzdělaných dětí bylo co nejvíce a je toto obecné "co nejvíce" možno kvantifikovat? Má jich být určité procento, stejně jako určité procento hůře vzdělaných a posléze velmi špatně vzdělaných dětí? Pořád se to tak nějak vrací ke Gaussovi, že? A zde je ten problém, jelikož gauss nám pouze ukazuje nějaké hodnoty v populaci, ale tyto hodnoty mají nejasný vypovídající potenciál vzhledem k tomu, zda je jedinec schopen, či neschopen být "dobře vzdělán", resp, zda je výhodné pro společnost do vyššího vzdělání tohoto jedince investovat, protože jedinec může nižší intelekt kompenzovat pílí, ambicí, cílevědomostí, čímž se stane pro společnost velmi cenným a bude velmi pěkně "snižovat transakční náklady státu a zaměstnavatelů".

Jirka řekl(a)...
11. února 2017 22:52  

protože jedinec může nižší intelekt kompenzovat pílí, ambicí, cílevědomostí,

Nebudu jistě sám, kdo je přesvědčen, že MUSÍ! To je ten kardinální problém. Vy říkáte, že může. Kdo mu v tom brání? Rodiče, učitelé?
A na druhou stranu já na MATFYZ opravdu nemám!

krtek řekl(a)...
12. února 2017 8:58  

Kvantifikací je, že zvládne maturitní zkoušku. Na patřičných 34 % musí za hodinu a půl, resp. skoro dvě hodiny vyřešit slovní úlohu, několik příkladů s mocninami a zlomky, úpravu výrazů, atd., atp. Co je na tom k nepochopení? Kde máte jaké překážky? Nebo snad příklady typu: kolik jsou 2/3 z 3/4 považujete pro maturanty za příliš obtížné?

poste.restante řekl(a)...
12. února 2017 10:14  

Má jich být určité procento, stejně jako určité procento hůře vzdělaných a posléze velmi špatně vzdělaných dětí? Pořád se to tak nějak vrací ke Gaussovi, že?
Takže Vy, Tajný učiteli, ani "tomu Gaussovi" nerozumíte, jak se ukazuje.
Gaussova křivka, nebo přesněji ta její varianta, kterou máme obvykle na mysli, nám znázorňuje pravděpodobnost nějakého náhodného jevu. Šlo by říci, že vyjadřuje "hustotu pravděpodobnosti".
Gaussova křivka tudíž může popisovat třeba velikost nohy, výšku postavy, nebo naměřené IQ u nějakého dostatečně velkého vzorku populace.
Pokoušet se ji ale naroubovat třeba na stupně dosaženého vzdělání je úplná pitomost.
Jednak stupně vzdělání nemají spojitý charakter, ale od toho by ještě šlo odabstrahovat.
Hlavně ale výše vzdělání nemá náhodný charakter a její stupně jsou stanoveny normativně, nikoliv přirozeně.
Když budeme chtít, můžeme stanovit normou, zákonem, že každý občan ČR má ihned po dosažení 18. roku života nárok na maturitní vysvědčení.
Tím pádem nám křivka zdegeneruje na něco, co bude vypadat jako stupně vítězů, kde na jednom konci budou ti, kdo jsou tak hloupí, že si to maturitní vysvědčení ani nevyzvednou a na druhém konci ti, kteří dosáhli i vzdělání navíc.

Celá Vaše "argumentace" z 11.2 20:05, ve které vyfabulujete tvrzení, abyste ho vzápětí "vítězně" rozporoval je tedy založena na nepochopení, nebo (snad) na dezinterpretaci nešťastného matematického aparátu, který ale nemůže za to, že s ním manipuluje neumětel.


Protože už tady nějakou dobu debaty vedeme, tak si troufám odhadnout, proč se tak vytrvale dožadujete nějakého ČÍSLA (počet, procento). Máte naivní představu, že budete moci hned vzápětí toto číslo napadnout a jeho navrhovatele obvinit, jak jinak, ze sociálního inženýrství.

Takhle to ale nefunguje.
Společnost v průběhu času dospěla ke zjištění, že situaci ve společnosti i byznysu značně usnadňuje, když si stanoví určité "kvalifikační stupně".
Tak vznikly mistrovské zkoušky a posléze i maturita.

Jejich úspěšné vykonání dokladuje dosažení předem stanovené úrovně znalostí, či dovedností.
Obsah těchto zkoušek a tedy také nepřímo "počet" lidí, kteří tohoto stupně dosáhnou ale není nějak pevně určen. Naopak v čase se mění.
Třeba včera byla na ČT1 opět uvedena komedie "Cesta do hlubin študákovy duše". Nemusím snad složitě vysvětlovat, že obsah maturitní zkoušky se v časech této komedie významně odlišoval od maturity současné.
Stejně jako se liší složení bakalářské zkoušky z dob Jana Husa od zkoušek na téže univerzitě dnes.

Vaše utkvělá snaha dopátrat se nějakého procenta, pomocí kterého je určováno, kolik žáků si zaslouží získání maturitního vysvědčení je tedy z logiky věci nesmyslná.
Jediné, o čem má smysl diskutovat, je obsah a složení těchto zkoušek.
Abych Vám to usnadnil: Má smysl debatovat o tom, zda obsahem DT z ČJL má být znalost pojmu epizeuxis, nikoliv o tom, kolik maturantů má při zkoušce z ČJL uspět.

krtek řekl(a)...
12. února 2017 10:20  

Abych Vám to usnadnil: Má smysl debatovat o tom, zda obsahem DT z ČJL má být znalost pojmu epizeuxis, nikoliv o tom, kolik maturantů má při zkoušce z ČJL uspět.
Ještě přesněji - má znalost tohoto pojmu oddělovat ty, co dostanou jedničku, od těch, co dostanou trojku.

poste.restante řekl(a)...
12. února 2017 11:38  

Ano. Děkuji za upřesnění.
I když, pokud bychom měli dvě úrovně maturity, pak by byla legitimní i debata o tom, jaká míra znalosti pojmů literární teorie je v nižší úrovni nezbytná.

Tajný Učitel řekl(a)...
12. února 2017 18:02  

poste.restante, přesně tak. Tvrdíte tedy, že se DT nekalibrují.

Pavel Doležel řekl(a)...
12. února 2017 18:09  

"Je žádoucí, aby vzdělaných dětí bylo co nejvíce a je toto obecné "co nejvíce" možno kvantifikovat?"

Samozřejmě. Ale než začnete jejich počet maximalizovat, musíte si přesně říci, co to znamená "vzdělané dítě". Bez toho se nehnete, protože prostě nevíte, co vlastně chcete maximalizovat. Pokud chci maximalizovat počet maturantů, pak musím říci, co to znamená a pak hledat způsoby, jak toho dosáhnout. Pokud je ale tím způsobem změna významu maturity, pak neřeším původní úlohu, ale provádím jakousi lacinou marketingovou hru na maximalizaci počtu vzdělaných.


"Má jich být určité procento, stejně jako určité procento hůře vzdělaných a posléze velmi špatně vzdělaných dětí?"

Nikdo nikdy neřekl, že jich MÁ být nějaké procento. Procento úspěšných a neúspěšných nesmí být řídícím parametrem systému. To, že existuje tlak na to, aby bylo, je politická hra zbabělců.

"Pořád se to tak nějak vrací ke Gaussovi, že? A zde je ten problém, jelikož gauss nám pouze ukazuje nějaké hodnoty v populaci, ale tyto hodnoty mají nejasný vypovídající potenciál vzhledem k tomu, zda je jedinec schopen, či neschopen být "dobře vzdělán", resp, zda je výhodné pro společnost do vyššího vzdělání tohoto jedince investovat, protože jedinec může nižší intelekt kompenzovat pílí, ambicí, cílevědomostí, čímž se stane pro společnost velmi cenným a bude velmi pěkně "snižovat transakční náklady státu a zaměstnavatelů"."

Dejme tomu. V procesu vzdělávání ale v mém světě musí nastat okamžik, kdy je dosažené vzdělání ověřeno. Teoreticky to může být až na konci vzdělávacího procesu, ale nebylo by to k těm dětem kruté? A nebylo by to zatraceně neefektivní? Nemohu při nejlepší vůli souhlasit s tím, že lékař, statik, jaderný fyzik, právník, atd. budou do svých oborů dosazováni stranou, vládou, nařízením, odchozením si docházky, zaplacením příslušné částky na soukromá konta, či na státní účet, apod. To je stejné, jako bych mezi lidi pustil lék, nebo potravinu, jehož bezpečnost nebyla ověřena. Cílem testů, je zabránit škodám na životech, na zdraví a na majetku. A nejen testům ve školství. Ale psal jsem to sem mnohokrát. takže se nebudu opakovat s jejich výčtem. Kdo tomu nerozumí, nechť se vrátí do mateřské školky.

Pavel Doležel řekl(a)...
12. února 2017 18:18  

"A na druhou stranu já na MATFYZ opravdu nemám!"

Takové tvrzení vyžaduje jistou životní moudrost, které se každému nedostává. Já Matfyz mám, ale nemám na to, abych se plynně domluvil pěti světovými jazyky. Nemám na to, abych byl spisovatelem románů. Nemám na to, abych dokázal Riemannovu hypotézu. A vím to. A někdo nemá na to, aby pochopil přirozený logaritmus. A co? Jak dlouho se bude hrát tahleta idiotská hra na to, že každý má na všechno, na co chce mít, protože všechny nedostatky může nějak dohnat? NEMŮŽE! Můj mozek prostě na Riemannovu hypotézu nestačí. Vím o tom, jsem s tím smířen. Mám snad předstírat něco jiného? Proč? Proč proboha potřebuje pořád někdo něco předstírat, podvádět, lhát, obcházet, podlézat, uplácet? Co to je za hodnoty, které člověku toto umožňují? Co to je za víru svatou? Ve jménu koho a čeho máme právo si hrát na něco, čím nejsme? Ve jménu povrchní, falešné, neexistující rovnosti? Ve jménu spravedlnosti? A jaké spravedlnosti? Spravedlnosti, která objektivně neexistuje?

Pavel Doležel řekl(a)...
12. února 2017 18:27  

"poste.restante, přesně tak. Tvrdíte tedy, že se DT nekalibrují."

No ony se kalibrují, ale má to být pouze za účelem dosažení stejné úrovně obtížnosti. To, že politici chtějí, aby se podíl neúspěšných v čase na daném typu školy moc neměnil a tím kalibraci obrací na jiný řídící parametr, který ovšem řídícím být nemá, to nevyčítejte ani testům, ani jejich tvůrcům. To je prostě politické zadání, která vychází vstříc vám - kritikům všeho, co vás může ohrožovat tím, že strhne to, za co se schováváte, abyste nebyli vidět v celé vaší "kráse".

Tajný Učitel řekl(a)...
12. února 2017 21:01  

Tak kalibrují, ale pouze kvůli stejné úrovni obtížnosti a hraní s obtížností je hříčka politiků, nikoli tvůrců testů. Vskutku. Takže meziroční navýšení obtížnosti "aby se gymnazisté nesmáli" bylo dílem politiků? Třeba pan Kostečka spolu s Konvičkou kandidují za úsvit.

Mimochodem, neznalost pěti jazyků, či neschopnost napsat román vás nediskvalifikuje z vyššího vzdělávání. Potíže s pochopením logaritmu nyní ano.

poste.restante řekl(a)...
12. února 2017 22:16  

Potíže s pochopením logaritmu nyní ano.
Což je jenom dobře. Ale to Vy nikdy nepochopíte.

krtek řekl(a)...
13. února 2017 5:24  

Neříkám kolego a marně hledám odpověď na sprostotu, jakou jste napsal, TU. Spíte klidně? Mám Vás litovat? Ještě že tu máme Rychlé šípy: "Nejste hoden ve stínu páně Kostečkova velblouda pojídat šlupky z banánů."

Tajný Učitel řekl(a)...
13. února 2017 7:25  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Tajný Učitel řekl(a)...
13. února 2017 7:27  

Krtku, vy ani pan Kostečka nemůžete být nikdy pohoršeni natolik jako tisíce maturantů a učitelů, kteří u maturit zjistili že se jim pravidla změnily během hry. Ve stínu velblouda člověka, který provedl tuto "malou úpravu" aby "se gymnazisté nesmáli" bych nechtěl ani uvolnit větry, natož pojídat slupky od banánů, děkuji pěkně. Kdo ví, třeba tento rok někdo provede "malou úpravu" aby "učni neplakali", ale něco mi říká, že ne.

Tajný Učitel řekl(a)...
13. února 2017 7:42  

Potíže s pochopením logaritmu nyní ano.
"Což je jenom dobře. Ale to Vy nikdy nepochopíte."

Vzhledem k tomu, že lze se talent pro matematiku rozeznat už u dětí v předškolním věku, stejně jako hudební sluch, nebo talent výtvarný, marně se snažím pochopit, proč je právě tato dispozice, a ne například schopnost hrát na hudební nástroj, tak klíčově nutná k tomu, aby se někdo dostal na sš s maturitou a posléze na vš a vychází mi z toho, že aparatčíci na mšmt dostali zadání, zřejmě od průmyslu nebo/a našich dobrých elitářů, zredukovat počet maturantů a navýšit počet učňů na nějaké vycucané procento, koukli a vybrali nejobávanější předmět, plácli ho k přijímačkám a maturitám a je vymalováno.

Tragické je, že se i mezi učiteli, většinou ne-matematikáři, najdou vždy nostalgici, kteří nadšeně zahýkají argumenty jako, matiku musí umět každý, kdo chce studovat cokoliv, protože matika je prý dobrá pro myšlení a kdo neumí matiku na sš úrovni jakoby nebyl a podobná slaboduchá hesla. Proč třeba ne fyzika, když už? Nebo sólový zpěv? Zpěv léčí, to se ví.

Jirka řekl(a)...
13. února 2017 9:52  

Proč je to slaboduché heslo? Já bych raději, aby platilo blahoslaveni chudí duchem než vládnoucí chudí duchem.
A proč vám dělá logické myšlení takové problémy?
Kdo se někdy pokoušel o zvládnutí fyziky, zjistil, že bez matematiky je to nemožné.
Dokonce je stále méně dětí, které jsou schopny intonovat, protože jejich nadání nikdo včas nerozvíjel. Noty si ale bez matematiky nepřečtou.
Náš farář říká: "Kdo zpívá, dvakrát se modlí". Zpívám rád, budu i za vás.

poste.restante řekl(a)...
13. února 2017 10:17  

Vždyť jsem psal, že TU to nikdy nepochopí...
Ale zkusím to.
Matematika je prostředek pro vyjádření vztahů, popisu objektů na určité úrovně abstrakce.
Na základní škole stačí trojčlenka a procenta.
Na střední potřebujete funkce a třeba ty logaritmy.
Na vysoké se neobejdete bez integrálů, derivací a třeba komplexních čísel.
V technických a přírodních vědách bez diskuse.
Dokonce i v humanitních vědách je třeba znalosti logiky, odvozování a třeba statistiky. To se pak jinak může stát, že se objeví sociolog, který plácá nesmysly, neboť má hokej ve statistice nebo vládní ekonom, který nepřekročil úroveň kupeckých počtů. Důsledky pro společnost mohou být fatální.
Jistě. Je možné skládat hezkou hudbu a netušit nic o frekvencích a vyšších harmonických. Je možné být spisovatel a neznat formální logiku.

Ale není možné být vzdělaný člověk a nezvládnout přitom středoškolské "počty". Protože o nic jiného se u státní maturity nejedná.

A evidentně je možné být tajným a navíc učitelem a přitom mít základní neznalosti ve formální logice, hýkat o tom a ještě být hrdý na to, jak vlastní hýkání hezky zní.
(Tu zmínku o hýkání jste si vysloužil svou poslední poznámkou. Normálně bych na tak trapnou úroveň diskuse neklesnul. Ale na hrubý pytel...)

Tajný Učitel řekl(a)...
13. února 2017 14:11  

Na základní škole stačí trojčlenka a procenta.
Na střední potřebujete funkce a třeba ty logaritmy.
Na vysoké se neobejdete bez integrálů, derivací a třeba komplexních čísel.
V technických a přírodních vědách bez diskuse.


a) ale v životě se, pokud jste třeba historik, jazykář, hudebník, řidič, spisovatel, básník, lyžař, chovatel psů, zahradník,
Na humanitách s diskuzí?

poste.restante řekl(a)...
13. února 2017 15:00  

a) ale v životě se, pokud jste třeba historik, jazykář, hudebník, řidič, spisovatel, básník, lyžař, chovatel psů, zahradník,
Na humanitách s diskuzí?


Tak trochu nechápu Váš výběr profesí. Diskuse se vede v kontextu povinné maturitní zkoušky z matematiky. Možná jsem měl tady speciálně pro Vás zdůraznit, že mnou uváděné příklady se samozřejmě týkají maturitních oborů.
Ale budiž.

historik - humanitní věda - integrály nikdo nechce, ale logaritmy? - slyšel jste někdy o radiokarbonové metodě datování?

jazykář - myšleno zřejmě učitel jazyků, humanitní věda - integrály nikdo nechce - frekvenční analýza zvuků, Chomského klasifikace jazyků, formální pravidla přirozených jazyků, ... - samá matematika, většinou středoškolská

hudebník - hrát na piáno lze i se základkou, nevím jestli na řízení orchestru je třeba maturita a jinak jde o umělecký obor, kde se povinná maturita z matematiky nekoná, pod úroveň základního vzdělání bych ale raději nešel. Nebo snad myslíte, že hudebník by neměl umět násobilku?

řidič, spisovatel, básník, lyžař, chovatel psů, zahradník - Nechápu. Všechno jsou to profese, pro které není třeba většinou ani středoškolského, natožpak vysokoškolského vzdělání. Tady jste asi trošku ujel, ne?
Nevím o tom, že by zahradníky a chovatele psů někdo "mučil" s logaritmy, ale pokud chtějí mít maturitu, pak je mi líto, ale učivem projít musí. Na úrovni nezbytné pro pochopení oborové problematiky. Jen pro Vaši představu třeba ty logaritmy jsou předepsány i v docela uměleckém maturitním oboru Fotograf. Samozřejmě dotace matematiky je zde min 8 hodin, tedy např. 2 hodiny týdně po 4 roky.
Po zahradníkovi (H obor) samozřejmě nikdo logaritmy nechce. Končí se tam s jednoduchými funkcemi, pak trochu planimetrie a výpočty těles - což celkem chápu. Zahradník by měl umět spočítat objem jámy na kompost. Stejné je to i u chovatelů koní a zemědělců-farmářů.

Na humanitách s diskuzí? - téhle poznámce nerozumím. O humanitních oborech jsem přece psal. Ale obecně mohu říci, že pokud má jít o vysokoškolsky vzdělaného člověka, pak (s výjimkou uměleckých oborů) by měl zvládnout středoškolskou matematiku na úrovni, kterou nazývám středoškolské počty. Minimálně proto, aby nebyl ve společnosti jiných vysokoškoláků za idiota a nevyptával se třeba, co je to medián, nebo funkce sinus. Nemluvě o společenské nebezpečnosti jedinců, majících ambice podílet se na řízení věcí veřejných bez elementárních znalostí "počtů".

Tajný Učitel řekl(a)...
13. února 2017 17:23  

Všichni matematiku mají, minimálně na zš a většina i na sš, že. Jsou učeni a hodnoceni, že. Nikdo matematiku z osnov nevygumoval.

Na vyřešení DTMa v nynější podobě, musí mít jeden na Ma takříkajíc "hlavu". Tato hlava/talent/dar/dispozice je od boha daná někomu a někomu zas ne. Stejné, jakoby jste chtěl smz ze zpěvu, nebo z malování.

Nevěřte mi, zeptejte se kolegy matematikáře, kolik že je podle jeho odhadu ve třídě v průměru talentovaných dětí. Možná se měli zeptat i naši rezortní kormidelníci, ale třeba je to nenapadlo. Asi si to neuměli spočítat.

Donnie Trumpů středoškolské počty jistě zná, jsa obchodníkem, bohužel jsou mu, v jeho funkci klíčového řídícího věcí veřejných vyspělého světa, platné jak mrtvému kabát, protože je blb. Blb může mít doktorát z mat-fyzu, nebo univerzitu vlastnit a stejně blbem zůstane.

Jirka řekl(a)...
13. února 2017 21:30  

Demagog.cz

poste.restante řekl(a)...
13. února 2017 21:47  

Donald Trump uspěl především proto, že inteligentní lidé podcenili situaci, byli si příliš jistí a rezignovali na svou povinnost vysvětlovat ostatním, jak se věci mají.

Možná, že kdyby si jeho voliči uměli některé jeho sliby spočítat, neuspěl by.

Inteligence není v přímé korelaci s blbovitostí. To není nic nového.

K úspěšnému vykonání DT z Ma není potřeba talent na matematiku. Stačí se jen učit a na hodinách nehnípat s vysvětlením, že "Já z matiky maturovat nebudu, tak co."
Tu maturitu zvládnul takový matematický antitalent, jakého tři nezávislí matikáři dlouhá léta neviděli. Navíc to byl dálkový student - čtyřicátník, studující při zaměstnání s jednou hodinou matematiky týdně. Znám ho osobně a když to zvládnul on, tak na denním studiu, s násobným počtem hodin výuky to musí dokázat každý, pokud není lempl. A o to celou dobu jde. Ten můj známý totiž makal a učil se.

Tajný Učitel řekl(a)...
14. února 2017 7:44  

No a já znám jednoho, který dřel, nespal při hodinách a DT nedal. Nestihl to.

krtek řekl(a)...
14. února 2017 10:14  

Chtěl jsem napsat něco o tom, že z 50 bodů, resp. 24 příkladů za dvě hodiny nestihnout polovinu, už o něčem svědčí. Ale tak tupé hovado kandidující za úsvit (pro ostatní kromě TU - ani ve snu) si to dovolit nesmí. Tak se jen zeptám: A ty, co stihl, měl správně? Aby řeč nestála.

Tajný Učitel řekl(a)...
14. února 2017 10:50  

Více méně. Má ten problém, že je pečlivý na úkor rychlosti, vše kontroluje, provádí zkoušky atp. Má na Ma hlavu, jinak by šel na cizí jazyk. Říkali jsme mu, kašli na pečlivost nasázej to tam jak Baťa cvičky, on ale prostě není ten typ. Pro "objektivní" systém je to přijatelná ztráta, pro něj téměř konec světa.

poste.restante řekl(a)...
14. února 2017 11:42  

dřel, nespal při hodinách a DT nedal. Nestihl to.

Třikrát?
Nebo dokonce šestkrát?

Pavel Doležel řekl(a)...
14. února 2017 21:40  

"Všichni matematiku mají, minimálně na zš a většina i na sš, že. Jsou učeni a hodnoceni, že. Nikdo matematiku z osnov nevygumoval."

Přesně tak. A proto by neměl být problém vyřešit za pár minut několik triviálních úloh.

Pavel Doležel řekl(a)...
14. února 2017 21:42  

"Více méně. Má ten problém, že je pečlivý na úkor rychlosti, vše kontroluje, provádí zkoušky atp. Má na Ma hlavu, jinak by šel na cizí jazyk. Říkali jsme mu, kašli na pečlivost nasázej to tam jak Baťa cvičky, on ale prostě není ten typ. Pro "objektivní" systém je to přijatelná ztráta, pro něj téměř konec světa."

A je to venku. Jestli je chytrej po vás, tak se nelze divit.

Jirka řekl(a)...
14. února 2017 22:28  

V Thajsku by řekli: "Je chytrej, ale ne moc."



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.