Ondřej Šteffl znovu argumentuje proti omezení soukromých škol. Aktualizace: Přinášíme nekrácený text komentáře

sobota 18. února 2017 ·

Rostoucí počet nově vznikajících soukromých škol zatím vnímá státní školství mnohem víc jako hrozbu než jako příležitost. Nikoliv ale proto, že to nějak vážně narušuje stávající systém státních, rep. obecních škol, ani ne proto, že by to znamenalo odliv žáků ze škol. Počet soukromých základních škol sice roste, ale jde vesměs o školy malé a celkový počet žáků, kteří do nich chodí, je pouhé jedno procento všech školou povinných dětí a ročně se zvětšuje o pouhou desetinu procentního bodu. Problém nejsou ani výdaje. Na každém žákovi na soukromé škole ušetří veřejné rozpočty minimálně dvacet procent. A nejde ani o inkluzi, většina vznikajících soukromých škol je silně proinkluzivní, často dokonce u jejich zrodu stojí rodiče s obtížně zařaditelnými dětmi.

Co (ne)chtějí jedni rodiče

Ondřej Šteffl (facebook.com)
Hlavní problém je v tom, že rostoucí zájem zřetelně odhaluje, že část rodičů chce od škol něco trochu jiného, než většina státních škol nabízí. O co jde? Data k tomu nemáme, a nemá je bohužel ani MŠMT, ale zdá se, že tihle rodiče by uvítali něco takového: 1. umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení, 2. podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů, 3. vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci, 4. rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých, 5. připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti,… 9. pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci.

Bránit vzniku škol, které něco takového nabízejí, je nesmysl. Poptávku části rodičů po jiném pojetí vzdělávání to nezastaví. Naopak. S dětmi v tradiční škole budou nespokojeni a nejspíš to tam dají i najevo. A vedle toho budou hledat nejrůznější jiná nesystémová řešení, která českému školství rozhodně neprospějí. Budou zakládat pseudoškoly mimo systém s dětmi v domácím vzdělávání, docházku do státní školy budou různým způsobem obcházet (jsou to vesměs vzdělaní a schopní lidé a jistě si cesty najdou), pošlou děti do zahraničních škol v cizině, ale zahraniční školy jsou i u nás, odstěhují se do jiné země atd.

Rozumnější by bylo vznik takových škol podpořit, a to bez ohledu na zřizovatele. Jednak proto, že i podle Školského zákona má vzdělávání zohledňovat vzdělávací potřeby jednotlivce a být veřejnou službou. Mělo by tedy brát v úvahu i to, co část rodičů žádá. Především však takové školy zaslouží podporu proto, že naplňují přesně to, co stát sám deklaruje jako cíle vzdělávání.

Kdo naplňuje cíle 

Pokud čtenář předpokládal, že výše uvedených šest bodů je program ScioŠkol, asi ho překvapí, že jsou to doslovně citované cíle základního vzdělávání z platného Rámcového vzdělávacího programu. Přesně tohle by tedy měly být cíle každé školy!

A na více místech už opravdu takové školy existují. Za všechny třeba státní (!)školy v Plané nad Lužnicí, v Chotýšanech, v Chrudimi nebo v Chrášťanech, kde ředitelují Hana Velánová, Daniela Bukovská, Zdeněk Brož a Karel Derfl. Jenže takových škol zatím zdaleka není dost, a tak ne každý rodič, který by o podobnou školu stál, ji má v dosahu. Poznatky odborné literatury, zprávy České školní inspekce ale především zájem rodičů svědčí o tom, že většina státních škol uvedené cíle zatím naplňuje jen málo. A často o to ani neusiluje.

Ano, na takových školách je často místa dost. Ale to, že je místo na školách, které uvedené cíle Rámcového vzdělávacího programu moc neplní, to přece nemůže být důvod k tomu, nepovolit školy, které k těmto cílů chtějí směřovat. To by znamenalo úplně popřít cíle vzdělávání, které stát deklaruje.

Zájem rodičů o modernější pojetí vzdělávání znamená, že část rodičů (konečně!) chce vlastně přesně to, co chce i stát. Je to tedy skvělá příležitost využít zájmu rodičů a posunout vzdělávání v České republice žádoucím směrem.

Překážkou jsou druzí rodiče

Co vlastně brání vzniku dalších takových státních škol? Proč už nejsou všude? Překvapivě, nejvážnější překážkou jsou ostatní rodiče. Většina rodičů stále chce víceméně takovou školu, jakou znají ze svého dětství. Hlavně jedničky, dobře složené zkoušky, cení se poslušnost a množství encyklopedických znalostí. Podle hesla, „když jsme tím prošli my, nemůže to uškodit ani našim dětem“, je jim učení, které děti baví, podezřelé. Poptávka po škole, kde jde o to, aby se děti uměly učit, výuka podněcovala zvídavost a tvořivé myšlení, rozvíjela respekt k druhým a podporovala děti, aby se projevovaly jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, zdaleka není většinová. Těžko se divit školám, že k takovým cílům příliš nesměřují, když většina rodičů nic takového nechce.

Řada škol ale už našla řešení. Uvnitř jinak klasické školy daly vzniknout třídám, kde se učí podle jiných principů a zásad. Takové třídy mají už dlouho v Praze 4 na Beránku či Na Dlouhém lánu v Praze 6, na Kladně v Norské, kde mají volitelné Montessori programy, alternativní třídy najdeme i v Mníšku pod Brdy, v Mělníku, v Rychlebech, v Tišnově a na řadě dalších míst. Alternativa jen v některých třídách uspokojí rodiče, kteří hledají modernější pojetí výuky, a nevadí ani těm, kteří chtějí zůstat při starém. A zpravidla je i pro školu jednodušší najít potřebné kantory, když jinému pojetí výuky nejsou všichni na škole nakloněni.

Takové třídy ovšem obvykle vznikají až na nátlak rodičů a jen tam, kde je nátlak dost silný a včasný. S podobnými projekty by ale mohly a měly přicházet samotné školy, tak jako třeba nyní na gymnáziu Na Zatlance. Zřízení alternativní třídy jistě není nic snadného a přináší i problémy, proto by školy především potřebovaly od Ministerstva slyšet, že je něco takového žádoucí, a ne že se takové aktivity zakazují. A jistě by také uvítaly metodickou, organizační a finanční podporu. To všechno by ovšem mělo být možné zajistit z operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, vždyť přesně k takovým inovacím má celý program sloužit.

V čem mohou pomoci soukromé školy

Není pochyb, že právě ti rodiče, kteří dnes zakládají soukromé školy nebo do nich hlásí své děti, by se do vzniku takového programu rádi zapojili. Rádi by pomohli, a něco tak udělali pro vzdělávání svých dětí. O nic jiného jim ostatně ani nejde.

Školy aktivních ředitelů, jako jsou ty v Plané nad Lužnicí, v Chotýšanech, v Chrudimi či v Chrášťanech samozřejmě už nyní pomáhají školám, které se do něčeho podobného pouští. Výhoda soukromých škol je v tom, že zpravidla začínají na zelné louce, jsou malé, přece jen je svazuje méně předpisů, zřizovatel je neunavuje administrativou, mívají i více peněz a pokud mají ve své vizi jasno, soustředí se kolem nich rodiče, kteří s vizí souzní. A tak na rozdíl od velké státní školy mohou zkoušet a ověřovat netradiční postupy, zavádět moderní metody, přinášet inovace, jít rychle dopředu. A takové školy pak mohou být inspirací pro všechny ostatní. Společnost Scio připravuje program ScioŠkoly Školám, jehož smysl je právě v tom, aby se další školy státní, církevní i soukromé mohly inspirovat a čerpat ze zkušeností, nápadů a postupů, které ve ScioŠkolách vzniknou, odzkoušejí a odladí. A samozřejmě, že jsme připraveni pomoci i školám s přípravou a případně i realizací alternativních tříd, pokud se rozhodnou je zřídit.

Když zesiluje vítr, někdo staví hradby a jiný větrné mlýny.



Text původně vyšel v MF DNES

(Ondřej Šteffl je zakladatelem a ředitelem společnosti Scio, která mimo jiné provozuje 4 soukromé školy)

46 komentářů:

krtek řekl(a)...
18. února 2017 8:26  

Děkuji za závorku na konci.
Tušíte někdo (laimes, Doležal, ...), co se skrývá za větou, že za žáka chodícího na soukromou školu stát ušetří? To jako že ten snížený normativ na žáka v soukromé škole je tak nízký? Nebo jde o pobídku k pokračování "nepřímeé privatizace školství"?
Nějak to nepobírám.

Janek Wagner řekl(a)...
18. února 2017 9:10  

Re: "za žáka chodícího na soukromou školu stát ušetří?" Je to jednoduché, normativ na žáka pro soukromé školy je 60-90 % normativu pro školy veřejné. A obce, kde mají žáci trvalé bydliště, ušetří za provoz školy. To je samozřejmě relativní, ale v případě, že žáci jsou ze stejné obce, což je například u tzv. komunitních škol běžné, může to znamenat i úsporu na investicích.

Josef Soukal řekl(a)...
18. února 2017 9:35  

Na druhé straně škola navíc odebere finance, které stejně neušetříte (vytápění, osvětlení, údržba). Problém je v tom, že soukromé školy - a to i ty zakládané s čistými, nejen podnikatelskými úmysly - si tak jako tak žáky přebírají a problémové děti nechají na bedrech školám státním (vím, že existují výjimky). Soukromá škola by v principu neměla mít jiné úlohy, ale také povinnosti jako škola státní, včetně inkluze, a zasloužila by si pak stejnou státní dotaci. Chápu vznik malých místních škol, řeší-li problém s umístěním žáků; ale na co přispíváme z rozpočtu takovému PORGu (nic proti jeho pedagogům), to opravdu nevím. Nechť tyto školy místo charity, tj. několika stipendií, berou polovinu žáků neplatících, a pak je možné jim výrazně přidat ze společného.

Pavel Doležel řekl(a)...
18. února 2017 10:42  

Pane Wagnere technicky máte jistě pravdu, ale podívejme se na to z obecnějšího pohledu. Veřejné vzdělávání je veřejná služba. Dobře, nenuťme lidem veřejné služby, o něž nestojí, souhlasím. Stát nechť zřizuje veřejné školství pro ty, kteří o ně mají zájem. Není povinností každého občana využívat všech dstupných veřejných služeb. Tady by to ale mělo v tom tolik proklamovaném, liberálním světě, končit, protože dál už je to ekonomický nesmysl. Pan Šteffl se totiž zjevně domnívá, že každý má nárok na stejný příspěvek od státu. Že každý žák dostane od státu na vzdělávání nějakou fixní částku na rok a jak si je využije, je na jeho rozhodnutí a rozhodnutí jeho rodičů. Nepochopil totiž princip veřejných služeb a tak si na tu fixní částku dělá nároky jako soukromý podnikatel. Prostě stát má povinnost rozdat každému (ultralevicovost nejhrubšího zrna) a pak budou podnikatelé o tyto peníze se státem soutěžit na volném trhu. Jenže ty peníze se z toho volného trhu prostřednictvím zdanění dostávají právě proto, že je třeba vzdělávání zavést jako veřejnou službu. To znamená, že nepřizpůsobiví to nedostanou na ruku, aby si za to koupili chlast, nevzdělanci to nedostanou na ruku, aby to utratili na službách pochybných kvalit a nebo se nechali napálit nějakými aktivisty, či jinými hochštaplery. Je to vlastně stejné, jako ve zdravotnictví. Taky nedám každému na ruku fixní částku ať si jí na své léčení a prevenci využije jak chce. Proč? Protože jde o prinicp veřejného pojištění. Protože někdo bude potřebovat péči, na kterou nemá a někdo žádnou. A pro společnost je jak v případě zdravotnictví, tak v případě školství mnohem efektivnější a dlouhodobě stabilnější i z pohledu sociální soudržnosti a fungování společnosti jako celku, provozovat obě služby jako veřejné. A stát tyto služby platí a vyžaduje za to určitý výkon pro společnost. Požaduje, aby se mu to vrátilo. U soukromých škol ale takový tlak není. Klient zaplatil, rozdáme hezké formativní hodnocení, aby se zvětšené cingulum, či amygdala (nebyl čas zjišťovat kdo je kdo) pěkně napapaly a daly zase na chvilku pokoj. Pozitivní externality, které má vzdělané obyvatelstvo produkovat soukromník neřeší. Jeho cílem je maximalizace zisku a spokojenost zákazníků, nikoliv soudržnost společnosti, efektivita, či kvalita vzdělání. Každému na tělo, co si zaplatí. Jeden nechce dělat matematiku, protože je náročná, tak proč ne? Klient je klient. Posloužíme, poradíme (jak se jí vyhnout). A znevýhodnění, kteří potřebují mnohem dražší a soustavnější péči? A co je nám po nich? To ať si vyřeší stát bez nás.

Je skutečně do nebe volající, co si tihle podnikatelé s lidskou blbostí ještě dovolí. To, co pan Šteffl dělá a proč se tak angažuje, je normální snaha o lobování za vlastní budoucí zisky. On říká, že stát má povinnost dotovat soukromé podnikatele v nějakém odvětví a ještě má tu drzost navozovat představu, že je to pro stát levnější. Inu, pokud by výstupem byly stejné pozitivní externality, pak za cenu totální sociální segregace společnosti na třídy, asi ano. Ve výsledku budeme mít třídu bohatých, kteří si vzdělání zaplatí a vrstvu ostatních, kteří spadnou do toho přebraného a píčovinami zničeného veřejného školství. Jak asi pak budeme dopadat v PISA testech? Pochopí Feřtek, až uvidí, že máme sice průměrné výsledky jen mírně podprůměrné, ale máme největší podíl prakticky negramotných, že byl jen užitečným idiotem? Dojde mu to? A co bude propagovat potom, když třeba na ty drahé soukromé školy sám mít nebude?

Pavel Doležel řekl(a)...
18. února 2017 10:48  

Vysvětlení pro tajného a Howe: "průměrné na úrovni státu, podprůměrné v mezinárodním srovnání".

Pavel Doležel řekl(a)...
18. února 2017 10:51  

"a to i ty zakládané s čistými, nejen podnikatelskými úmysly..."

Pane Soukale, co je na podnikatelských úmyslech nečistého? A co je na nepodnikatelských čistého? Já nevyčítám panu Štefflovi, že chce maximalizovat zisk, ale jak to dělá. To je nečisté a sprosté. Ten samotný cíl mu lze těžko vyčítat. Ostatně každý z nás něco maximalizuje a peníze jsou jen jedna z forem, jak to měřit a porovnávat - byť jistě ne jediná.

Pavel Doležel řekl(a)...
18. února 2017 10:54  

"Nechť tyto školy místo charity, tj. několika stipendií, berou polovinu žáků neplatících, a pak je možné jim výrazně přidat ze společného."

S tím nesouhlasím. Veřejná služba nechť je pro koncového uživatele "bezplatná". Soukromou nechť si plně hradí. A mým cílem je udržet tu kvalitu veřejných tak vysokou, aby i ten nejméně ekonomicky vybavený měl možnost stát se novým Einsteinem a byla mu poskytována kvalitní a úplná péče, kterou potřebuje.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
18. února 2017 10:59  

Veřejná služba nechť je pro koncového uživatele "bezplatná". Soukromou nechť si plně hradí.

Ano. To dává smysl.

Janek Wagner řekl(a)...
18. února 2017 11:46  

Pane Doležele, díky za Váš rozbor. I mým primárním zájmem je veřejné školství s maximální možnou kvalitou pro všechny žáky. Zároveň ale vyžaduji svobodu volby, která je podle mého názoru ve Vašem pojetí plně ze státního rozpočtu dotované veřejné a zcela nedotované soukromé školy hrubě potlačena, protože zvyšuje bariéru přístupu k soukromým školám (bez ohledu na jejich zaměření). Na druhou stranu i když jde o zhruba 3000 měsíčně na žáka, při dvou a více dětech v rodině to může být nepřekonatelné. Podle mne si například komunitní škola zaslouží stejnou podporu jako škola veřejná. Stejně tak například soukromá škola pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, která nabízí nadstandardní péči (a i takové jsou a budou přibývat, když bude inkluze doslova povinná).

Nejsem schopen zcela rozklíčovat aktuální podnikatelský projekt Scia. Sám jsem s Ondřejem Štefflem měl před lety na téma zakládání malých škol schůzku a byli jsme tehdy celkem zajedno. Ale já na to jdu opravdu zdola.

Q. E. D. řekl(a)...
18. února 2017 12:16  

Problém nejsou ani výdaje. Na každém žákovi v soukromé škole ušetří veřejné rozpočty minimálně dvacet procent.

Podle této logiky by stát zrušením všech veřejných škol a přenesením vzdělávání jen na soukromé školy ušetřil 20 % rozpočtu na školství. Jsem zvědav, kterého ministra to napadne navrhnout. Koneckonců, jak víme, neviditelná ruka trhu je to nejlepší řešení na všechny problémy společnosti!

Eva Adamová řekl(a)...
18. února 2017 12:36  

Zkusme se zamyslet nad tím, co bude dít, když stát přestane soukromé školy povolovat. Český člověk si jistě najde nějakou tu únikovou cestičku. Jednu takovou už objevili alternativní rodiče v našem městě. Děti jsou zapsány ve škole v Březové na domácí vzdělávání, ale dochází do komunitní školy, kde je učí pedagog, který je placený oklikou přes neziskovou organizaci Centrum pro rodinu, kam rodiče zasílají sponzorské dary. Učí se však v poměrně nevyhovujících podmínkách a bez pomůcek pro normální základku naprosto běžných.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
18. února 2017 14:43  

Nejde o to povolovat, ale financovat. Když bude soukromá škola opravdu soukromná, neměl by být s povolováním problém.

Jsem zvědav, kdy finty – o kterých píše paní Adamová – objeví nějaká komunitní sekta.

Josef Soukal řekl(a)...
18. února 2017 16:18  

Pane Doležele, bezděky jsem - na základě toho, jaké informace s ke mně dostávají z některých soukromých škol - ztotožnil podnikání se zaměřením na zisk bez ohledu na kvalitu a vůbec smysl poskytovaných služeb.

Josef Soukal řekl(a)...
18. února 2017 16:23  

K financování soukromých škol: Holandská cesta je samozřejmě čistější, ale jak vyřešit tlak rodičů usilujících o to, aby své děti "vyplatili" ze systému státního školství?

Vl.Václavík řekl(a)...
18. února 2017 19:34  

Jak vyřešit tlak rodičů usilujících o to, aby své děti "vyplatili" ze systému státního školství?
To je moc dobrá otázka, pane Soukale. Asi by bylo dobré zjistit, proč rodiče tu státní školu nechtějí. Pokud hledají lepší vzdělávání pro své děti, tak možná nejde ani tak o obsah vzdělávání, ale o jeho způsob. Pan Šteffl to v úvodu svého příspěvku výstižně napsal: "Část rodičů chce od škol něco trochu jiného, než většinou nabízejí ty státní."
Podle mnoha zde probíhajících diskusí však soudím, že bohužel není příliš velký zájem podívat se "sine ira et studio" na negativní věci v našich školách a přistoupit na nutné změny.

Josef Soukal řekl(a)...
18. února 2017 19:41  

To je, pane Václavíku, jen část pravdy; nicméně je to i část pravdy. A určitě neplatí pro ty rodiče, kteří chtějí věci, na které pan Šteffl "zapomněl": Vzdělávání bez problémových spolužáků, vzdělávání lépe zaplacenými a méně uštvanými učiteli, "papír", který by jinde jejich potomek třeba nezískal... Ta škála důvodů odchodu je široká. Zrušit soukromé školství jistě není reálné řešení. Na druhé straně jeho nárůst podle mého názoru nevěští nic dobrého.

Veronika řekl(a)...
18. února 2017 20:57  

Před pár týdny jsem řešila u svého žáčka problém. Přišla nespokojená maminka, že dítko nosí domů netknuté svačiny a jak je možné, že všechny děti nesedí v 9:40 s ubrouskem na lavici a v tichosti nepojídají domácí přihotovené dobroty.
Jak je to možné? Pryč je doba jednotné pracovní doby, kdy většina populace měla stejné biorytmy. Některé děti mi již v 7:40 svačí, některé snídají a některé teprve v 9:40 shánějí v bufetu vyhláškově nezávadnou potravinu.
No a stejné je to i s přístupem ke škole. Doba uniformované jednotnosti je pryč. Určitě se dřív učilo snadněji. Chceme pro děti individuální otevřený přístup? Tak nám stát má vytvořit podmínky.
A když nejsou, tak si rodič zkrátka najde někoho sobě blízkého, jehož dítě svačí ve stejnou dobu. Rodiče jsou spokojení, děti jsou spokojené a já se divím, že se tomu vůbec někdo diví.

Zdeněk Nutz řekl(a)...
19. února 2017 8:42  

No podle mě je diskuse o tom, zda nějak brzdit soukromé školství úplně zbytečná a hlavně nesmyslná. Tak jao zdravotní pojišťovna platí souukromou ordinaci stejně jako státní(krajskou), rodič platí stejné daně, musí být zavedena rovnost ve státním příspěvku soukromé a státní školy.

A pokud roste počet soukromých škol a někomu se tento nárůst zdá moc veliký, podívejte se na film Škola základ života. Nejlépe víckrát po sobě. Ten film už v době svého vzniku parodoval tehdejší "způsoby" vzdělávání.

A potom se běžte podívat do většiny současných vežejných škol. Nic Vás nenapadá? Proč je to pořád tak stejně stejný? Befeleme, pes se veze, propan, butan.... a co tím chtě básník říci???

Pavel Doležel řekl(a)...
19. února 2017 9:02  

"Zkusme se zamyslet nad tím, co bude dít, když stát přestane soukromé školy povolovat. Český člověk si jistě najde nějakou tu únikovou cestičku."

Proč by stát neměl povolovat soukromé podnikání? On by ho jen neměl financovat. Přesně jak píše pan Soukal. To je stejné, jako bych požadoval po státu, aby mi hradil 80% nákladů na moji bezpečnostní agenturu a to proto, že 10% populace se rozhodlo, že se jim nelíbí uniformy policistů a chtějí alternativu. Tahleta občanská společnost není schopná pochopit, o čem je demokracie. Že je prostě v něčem potřeba se přizpůsobit názoru většiny. Nemůže mít každý všechny služby šité na míru podle svých potřeb.

Pavel Doležel řekl(a)...
19. února 2017 9:12  

"No podle mě je diskuse o tom, zda nějak brzdit soukromé školství úplně zbytečná a hlavně nesmyslná. Tak jao zdravotní pojišťovna platí souukromou ordinaci stejně jako státní(krajskou), rodič platí stejné daně, musí být zavedena rovnost ve státním příspěvku soukromé a státní školy."

To je naprostý nesmysl. Vy asi nebudete mít ekonomické vzdělání, viďte?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
19. února 2017 11:14  

V posledním blogu pan Šteffl srovnává zakládání bezpečnostní agentury a školy. To je už naprosté zoufalství. Bezpečnostní agenturu nebude nikdo omezovat, ale bezpečnosntí agentura nenatahuje ruku po státním příspěvku.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
19. února 2017 11:19  

"musí být zavedena rovnost ve státním příspěvku soukromé a státní školy."

Proč?

A naopak: chcete, aby státní školy mohly vybírat "příspěvky"?

Zdeněk Nutz řekl(a)...
19. února 2017 14:29  

Ala pánové, soukromá škola přece není soukromé kadeřnictví. Tak to přestaňte srovnávat. Pokud budeme chtít státní cukrárnu, tak ji samozřemě nebudeme dotovat cukráře a zmrzlinový stroj, ale bude si na sebe muset vydělat. Ale škola je snad něco jiného. Máme to v ústavě. Každý má právo na základní a střední vzdělýní. Nebo se platu? A daně rodičů, kteří na toto právo přispívají dostávají ty školy. A je zcela jedno, jestli jsou státní, církevní soukromé, neziskové, medvědí nebo sloní.
A pokud je tu nějaký problém s tím, že nestátní škola může vybírat školné a veřejná nesmí, tak to v rámci rovného přístupu povolme i té stání. Když za to budou poskytovat něco navíc, tak proč ne. To jsem tomu zase dal..... to bude křiku....

Jirka řekl(a)...
19. února 2017 15:54  

To jsem tomu zase dal..... to bude křiku....

Přibývá čím dál víc lidí, kteří dát navíc nemohou, ale stát musí chtít, aby jejich děti dostaly alespoň solidní základ. Myslím, že cesta vybírání nebude schůdná. Píšu to úplně potichu. Už dnes mají školy v ŠVP lyžařský výcvik, ale funguje jako týden prázdnin navíc pro děti, které na to mají a lyžovat dávno umí. Za týden vyrážejí ještě na jeden týden s rodiči.

Fanda Moudry řekl(a)...
19. února 2017 15:57  

18. února 2017 19:34

Vl.Václavík

Jednou z hlavních motivací proč dát dítě na soukromou školu je obejít inkluzi (na vedlejších soukromých školách mají najednou 2x více zájemců). Málokdo má zájem, aby jeho dítě sdílelo kolektiv s dětmi s mentálním postižením a poruchami chování. A patřičným sociálním sítem je pak školné a výběr žáků (SCIO školy).

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
19. února 2017 17:28  

Každý má právo na základní a střední vzdělýní.

A jak z toho plyne dotace soukromé škole?

poste.restante řekl(a)...
19. února 2017 17:36  

Ideálním podnikáním jsou tzv. "přirozené monopoly". Třeba takové Vodovody a kanalizace. Nikdo si nenatahá do svého baráku jiné trubky, pokud není se stávajícím poskytovatelem spokojen. (To mimochodem věděli zahraniční investoři a "nevěděli" zastupitelé a radní, kteří své VaKy prodávali.)

Pokud by státní příspěvek pro soukromé školy byl stejný jako pro školy veřejné, pak hned druhý nejlepší byznys by bylo založit si školu.


A pokud je tu nějaký problém s tím, že nestátní škola může vybírat školné a veřejná nesmí, tak to v rámci rovného přístupu povolme i té stání. Když za to budou poskytovat něco navíc, tak proč ne. To jsem tomu zase dal..... to bude křiku....
Nebude. Při vší úctě, pane Nutzi, nějak vám uniklo, že ten "nějaký problém" je jeden paragraf z ústavy, který je jaksi v rozporu s takovým "nápadem".


Vážení tohle je nesmyslná diskuse.
Stát je povinen garantovat svým občanům bezplatné základní a střední vzdělání.
Stát není povinen garantovat soukromým školám jejich příjmy.


Uvědomte si, že existuje široké spektrum názorů na financování soukromých škol.
Od "ani korunu, když chceš soukromé vzdělání, tak za své" až po "stejný příspěvek jako veřejným školám".
Výsledkem je politicky průchozí kompromis. A ten je aktuálně takový, jaký je.

Kromě toho, teze, že úspora na žáka soukromé školy je pro stát 20%, je prostě hloupost. Úspora tam určitě je, ale rozhodně ne tolik.

Pavel Doležel řekl(a)...
19. února 2017 18:41  

Uvažování ve stylu - stát bude sloužit lidem proto, že platí daně, je opravdu hodně hloupé. Daně nejsou předplatným nějakých soukromých služeb, ale příspěvkem na služby veřejné. Pan Nutz toto zjevně nepochopil.

Já třeba platím daně dost velké. A nevyhovuje mi práce policie. Představoval bych si, že budou dva policisté držet službu u dveří mého bytu, když nejsem doma a třetí bude vodit mé dítě do školy a ze školy a dohlížet na jeho bezpečnost. Nechci nějaké ty finanční a protikorupční policisty. To mě nezajímá. Já jsem alternativní a vidím si jen na špičku svého nosu. Když si tedy zaplatím 20% nákladů na ty tři policisty, doplatí mi stát těch zbylých 80%? Nárok mám, daně platím velké jako kráva.

Tak daleko to ta naše občasnká společnost a městští liberální intelektuálové dotáhli. Čím jsou blbější a nevzdělanější, tím větší nesmysly propagují. A čím větší mají vliv na školství, tím více lidí jim na ty kraviny naletí. Ale hlavně "myslet v souvislostech" a "kriticky". To hlavně soudruzi.

Zdeněk Nutz řekl(a)...
19. února 2017 19:15  

No já tady možná vypadám jako nějaký nenažraný majitel soukromé školy, která vybírá 20 táců měsíčně a protože mám málo, tak bych chtěl od státu těch 100% abych si namastil kapsu ještě více. No ale nemějte strach. Jsem jenou informatik a správce sítě jedné obecně prospěšné společnosti, která má sice slovo soukromé v názvu, nicméně je pouze nestátní. Máme asi 15% převis poptávky, do primi berema prakticky jenoj jedničkáře. Máme těch 90% od státu a šlolné je 1500 měsíčně. jelokož ale dáváme prospěchové stipendium 1500 měsíčna, školné prakticky platí pouze malá číst. naši kantoři berou na paltech asi o 15 % meně než na státní škole. Pokud náhodou zbydou nějaké peníze, vše se vracé zpět do nákupu pomůcek a vylepšení prostředí školy. Pokud si někdo myslí, že založit soukromou školu je takový děsný bussiness a zdroj vaty, tak ať si to zkusí. Děláte tady, jako by stát tu školu platil já nevím jak. copak škola je jen o platech? A kdo topí, svítí, platí pronájmy, odpadky, opravy budovy a další náklady? To že dostaneme jen 90% osobně považuju za "špatně". napište proč a za co jsme trestaní. A to se ještě musíme snažit ,a by nám to někdo neořízl na 60%. Prostě podle mě, i když mě tu různě osočujete já nevím z čeho, mělo by to být fiftyfifty.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
19. února 2017 19:56  

Pane Nutzi,

popsal jste další velké mínus mnoha soukromých škol - ještě mizerněji placené učitele než ve školách státních.

poste.restante řekl(a)...
19. února 2017 20:18  

Napište proč a za co jsme trestaní.
No za to, že pracujete v soukromé škole. :-)

Koukněte, pane Nutzi, nejde měřit všechny soukromé školy stejně. Něco jiného je PORG (se sponzory z ČEZu) a něco jiného školička založená alternativními aktivisty.
Na druhou stranu, do soukromé školy někdo dává dítě nejčastěji proto, že chce získat něco jiného, než mu nabízí síť veřejných škol. Tedy něco navíc. Těžko budete prodavačce s něco málo větší než minimální mzdou vysvětlovat, že má ze svých daní přispívat na nadstandardní pokoj v nemocnicích, nebo lepší podmínky pro vzdělávání pro potomky lépe situovaných spoluobčanů, když ona si totéž dovolit nemůže.
(V případě Vaší školy třeba uvádíte jako výhodu průměrných 22 žáků ve třídě.)
A je jedno, že se budete ohánět sociálními stipendii a podobnými "úlitbami a PR akcemi" soukromých zřizovatelů. Jde prostě o soukromé podnikání a zřizovatelé soukromých škol obvykle nejezdí ve starých škodovkách, aby si utrhli od úst pro svou školu.
Zkuste se na problém podívat z úhlu pohledu "správce státu", který musí nabízet službu veřejného bezplatného školství a přitom má ještě "sponzorovat" soukromý byznys. Proč? Aby pak dál musel tuto nákladnou síť škol udržovat s prostředky sníženými o žáky, kteří odešli na soukromé školy?

Opakuji. Výše příspěvku státu je věcí politické dohody. Může se nám to nelíbit, ale tak to je.

Pavel Doležel řekl(a)...
19. února 2017 20:35  

Pane Nutzi, já pochopitelně vím kde a jako co pracujete. To není takový problém zjistit, ale nepovažuji to v diskusi za podstatné. Nejde o to, jestli si chcete namastit kapsu vy, nebo někdo jiný. Jde o princip veřejných služeb, které se Šteffl a spol. snaží zničit. Sice ne přímo, pouze jako vedlejší produkt své "nabídky rodičům", ale výsledek bude stejný. Je to extrémně nebezpečné. K čemu to povede jsem už psal.

Mně prostě to vaše uvažování připadá jako uvažování vojáka v poli, který se žene za ujíždějícím tankem nepřítele v domnění, že prchá, zatímco jeho velení vidí, že se žene do pasti. A toto zkratkovité, jednoduché, prvoplánové, subjektivní uvažování bez kontextu, bez pochopení souvislostí a návazností, nepředvádíte ve zdejších diskusích pouze vy. Jsou tady na to dva jiní experti - tajný a Howe. Trochu mě to mrzí. Tak snad alespoň vy si to necháte vysvětlit. Když ne ode mě, tak od kolegy poste-restante, který má neskonale větší nadání vysvětlovat.

Pavel Doležel řekl(a)...
19. února 2017 20:39  

Řekl bych, že zaplevelení veřejných služeb soukromými podniky byla největší chyba polistopadováho vývoje. Ať už jde o státní zakázky a obrovské tunely, tak o vzdělávání, zdravotnictví, apod. Ve zdravotnictví už to dospělo tak daleko, že ani já už nevidím lepší cestu, než postupnou privatizaci. Hádejte ale kdo to odskáče? Já ne.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
19. února 2017 20:58  

Pane Nutzi,

vy jste VG? Pak si nezasloužíte 90%, ba ani těch 60%.

Zdeněk Nutz řekl(a)...
19. února 2017 21:56  

A vy jste kdo, že se tak ptám, že chcete rozhodovat kdo si co zaslouží. No když tedy myslíte, odcházím zdechnout do houští.....

Vl.Václavík řekl(a)...
19. února 2017 23:21  

Je potřeba znovu připomenout, že zrušení monopolu státu na poskytování vzdělávání patřilo k základním požadavkům transformace po roce 1989. Vznik soukromých škol byl toho logickým důsledkem. Odpovídá situaci ve vyspělých zemích.
Pokud má někdo pocit, že by soukromé školy mohly "ničit" ty veřejné, pak je třeba si položit otázku, proč stát tomu "ničení" tak vehementně napomáhá tím, že dostatečně nepečuje o své školy jak financováním, tak podporou didaktických inovací. Pro zkvalitnění vzdělávání mohou být soukromé školy velkým přínosem - ukazují cestu (podobně jako některé školy státní). Stačí dobře se zamyslet nad úvodním článkem O. Šteffla.

poste.restante řekl(a)...
20. února 2017 2:26  

Pane Václavíku, opět demonstrujete svou neobjektivnost. Dle mého soudu Vám z níže uvedené věty vypadlo slůvko, které jste u veřejných škol zdůraznit neopomněl.
Po mém soudu by to správně mělo být napsáno takto:
Pro zkvalitnění vzdělávání mohou být NĚKTERÉ soukromé školy velkým přínosem - ukazují cestu (podobně jako některé školy státní).

Debata není o tom, které školy jsou ničeny čím a kým.
Stát zanedbává školství jako celek.
V dobách silných populačních ročníků se dalo přežít a v případě soukromých škol i docela dobře profitovat. Nyní máme hladová léta.
Jenže místo aby došlo k navýšení celkového objemu financí, budeme se tady dohadovat o ohryzané kosti.

A ještě jedna poznámka. Stát může vcelku dobře fungovat i bez soukromých škol. Bez veřejných škol jen těžko. Je dobré rozlišovat, co je základ systému a co je nadstavba.

Zdeněk Nutz řekl(a)...
20. února 2017 10:40  

Pane Václavík, je to přesně tak, jak píšete. To že tolik let po revoluci stále existují lidé, kterým slovo soukromý smrdí a chtěli by jen všechno státní (možná snad ještě družstevní), to je smutné, nicméně máme názorovou pestrost a musíme se smířit i s tím, když někdo tvrdí, že státní je základ a soukromé je nadstavba. A kolik je státních ordinací praktických lékařů? A kolk je státních obchodů? Prostě pokud se někomu tak strašně nelíbí nárůst počtu soukromých škol, tak ať něco dělá s těmi státními. To že jsou dobré i špatné školy v obou typech je jasné. A pokud společenská poptávka po soukromých školách bude, tak bude i kdyby se různí lidé stavěli na hlavu....
A stále trvám na tom, že jejich financování (nikoliv dotování) ze strany státu musí mát svá přesná pravidla a ta pravidla musí být spravedlivá. Pokud dáte souktomé škole na platy jen 90% toho, co dáte škole nestátní, podle mě to spravedlivé není. Existuje nějaké srovnání s něčím mimo školství? Třeba zdravotní pojišťovna platí jiné body soukromé a jiné státní ordinaci? Školství je prostě hrazeno ze státních prostředků, tedy z daní a proč má rodič, který se rozhodl pro soukromou školu těch 10% doplácet, když už je jednou zaplatil na daních. Ať školné platí, ale za to co je navíc...
Á to zase budu ten nejhorší já vím.....

krtek řekl(a)...
20. února 2017 10:52  

Pane Nutzi,
až budou soukromé školy zcela bez školného a jejich zřizovatelé budou přijímání žáků koordinovat s veřejnými zřizovateli, pak na Váš argument přistoupím a budu souhlasit se 100% příspěvkem.

Jirka řekl(a)...
20. února 2017 13:48  

Á to zase budu ten nejhorší já vím.....

Pane Nutzi, nejsme hloupí, zlí a nepřející proto, že se Vám snažíme vysvětlit svůj názor na věc. Nedovolávejte se spravedlnosti. Jde jen o politickou vůli. Pan Doležel to vysvětlil srozumitelně. Vyvraťte jeho argumenty.

Pane Václavíku, proč se ve vyspělých zemích po všech politických chybách, které vedly k úpadku veřejného školství, snaží i pravicové vlády veřejné školství zachránit a zlepšit? Snažíme se, aby naše vlády prozřely včas a veřejným školám tak vehementně neškodily (inkluze, KŘ).
Rád si nechám ukázat cestu. Mnohým v diskuzi ale vadí, že se tak neděje za stejných podmínek (počet žáků, inkluze).
V tom je možná ta potíž. Skvělým státním školám stát hází klacky pod nohy, skvělým soukromým jen přispívá.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
20. února 2017 16:03  

VG

1. představují předčasnou selekci (varovali psychologové už na počátku boomu)
2. jsou v rozporu s přínosy společného vzdělávání (pokud nám na něm opravdu záleží)
3. je jich zbytečně mnoho (– i těch státních – i proti původním plánům)
4. nepřinášejí očekávanou přidanou hodnotu (jen vyzobávají základky)

Proč tedy podporovat ještě i soukromá VG?

P.S. V holandském systému bych s tím problém neměl.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
20. února 2017 16:05  

Existuje nějaké srovnání s něčím mimo školství?

Ne.

Nejsem ekonom, ale nějaký rozdíl mezi daněmi a pojištěním snad vnímám.

poste.restante řekl(a)...
20. února 2017 18:44  

To že tolik let po revoluci stále existují lidé, kterým slovo soukromý smrdí a chtěli by jen všechno státní (možná snad ještě družstevní), to je smutné, nicméně máme názorovou pestrost
Odpověděl jste si sám.
Nejde o to, co komu smrdí a co komu ne. Jde o to, že tolik let po revoluci může mít každý svůj názor na to, jak veřejné služby uspořádat. Někdo si třeba myslí, že všechny školy mají být jen soukromé a stát by je měl platit v plné výši nákladů. I to je názor.

a musíme se smířit i s tím, když někdo tvrdí, že státní je základ a soukromé je nadstavba.
No ano. I když se Vám to nejspíš nelíbí.
Jenže nejde o to, že někdo nemá rád soukromé školy, jak se asi ve svém stihomamu domníváte.
Jde o to, že naše ústava garantuje svým občanům bezplatné základní a střední vzdělání. A garantem je stát. Stát a nikoliv soukromník.
Jak by se Vám líbila představa, kdyby stát garantoval bezplatné školství pouze prostřednictvím soukromých škol. Jejich zřizovatelé by dostávali platbu za žáka a nesměli by vybrat ani korunu navíc, protože garantována je i bezplatnost.
Soukromé školy jsou nadstavba a to pro ty občany, kteří si jejich služby mohou dovolit. Což není většina.
A i ti, kteří si je mohou dovolit už dnes, mohou tak činit jen díky platbě státu. Pokud by rodiče měli hradit plné náklady sami, bylo by soukromých škol sotva pár desítek.

A kolik je státních ordinací praktických lékařů?
To není argument. Ve skutečnosti se totiž lékařů nikdo neptal, zda chtějí soukromé praxe, či nikoliv. Jedna moje známá vždy tvrdila a tvrdí, že studovala medicínu proto, aby mohla léčit lidi a ne proto, aby byla podnikatelka. Ji to veškeré papírování a vykazování neskutečně nebaví a nechce ho dělat. Pokud by měla možnost, klidně by vrátila OUNZ a byla obyčejnou obvodní lékařkou, zaměstnankyní.

A kolk je státních obchodů?
A schválně, jestli uhodnete, proč? :-)

Prostě pokud se někomu tak strašně nelíbí nárůst počtu soukromých škol, tak ať něco dělá s těmi státními.
Řekl bych, že právě na tomto fóru najdete spíše ty, kteří s "tím" něco dělají. Jenže často narážejí na překážky, které soukromé školy nemají. Čím to?

To že jsou dobré i špatné školy v obou typech je jasné.
Zvláštní. Když člověk otevře noviny, nebo rozklikne odkaz, tak odevšad zní, jak jsou ¨veřejné školy mizerné a soukromé skvělé. A když už je náhodou veřejná škola dobrá, tak má určitě nějaký ten "montessori", nebo "daltonský" ŠVP?
Opravdu si myslíte, že tento mediální obraz odpovídá realitě?

A pokud společenská poptávka po soukromých školách bude, tak bude i kdyby se různí lidé stavěli na hlavu....
Nezlobte se, ale to je jen Vaše představa. Řekl bych, že většině zdejších diskutérů existence soukromých škol nijak nevadí.

A stále trvám na tom, že jejich financování (nikoliv dotování) ze strany státu musí mát svá přesná pravidla a ta pravidla musí být spravedlivá. Pokud dáte souktomé škole na platy jen 90% toho, co dáte škole nestátní, podle mě to spravedlivé není.

Výchozí předpoklad zní. Na soukromé školy dává dítě ten, kdo na to má.
Dozajista víte, že existuje projekt na financování obědů pro děti, jejichž rodiče si nemohou ani tuto platbu. Myslíte, že by mohli dát dítě na soukromou školu?
Je to spravedlivé?
Pojem "spravedlnost" tady totiž vůbec nemá co dělat.
Pan Doležel by Vám mohl uvést příklady, jak funguje financování veřejných služeb. Ale pochybuji, že by Vás to zajímalo, protože protiargumenty slyšet nechcete.
Pochopte tedy alespoň, že Vaše pojetí "spravedlnosti" je jen jedním z mnoha možných. A ti druzí mají zase jinou představu o tom, co je a není spravedlivé.
Proto výše příspěvku státu soukromým školám je výsledkem politického kompromisu.
(Pravděpodobně, kdyby příjmy 95% občanů byly třeba jako v Kuvajtu, nikdo by se nezajímal o veřejné školy. Nebo by bylo všem trapné nezaplatit i vysoké školné.)

poste.restante řekl(a)...
20. února 2017 19:23  

Existuje nějaké srovnání s něčím mimo školství? Třeba zdravotní pojišťovna platí jiné body soukromé a jiné státní ordinaci?
Vidím, že o realitě financování mimo školství máte jen mlhavou představu.
To si pište, že různé nemocnice mají různou platbu za stejnou operaci slepého střeva, nebo žlučníku. (A nemohu si to odpustit: Je to spravedlivé?)

Soukromé ordinace mají individuální smlouvy. Výše příspěvků na služby podléhá tvrdému vyjednávání a ordinace musí splňovat různé podmínky, aby měly své náklady hrazeny. Dokonce i dvě ordinace vedle sebe ve stejné budově mohou mít různé platby.
Víte třeba, že když jeden obvodní lékař zaskakuje za jiného, nemocného kolegu a v důsledky předepíše více léků, může být od pojišťovny penalizován za nepřiměřené výdaje?
To vše se navíc může měnit, pojišťovna od pojišťovny. "Standard" nastavuje VZP, ale jiná pojišťovna může mít podmínky smlouvy postaveny úplně jinak.
A perla na závěr.
Představte si, že když VZP usoudí, že v dané lokalitě je daná specializace plně pokryta, tak s nově vzniklým zařízením smlouvu nepodepíše a jeho klienti se pak mohou buďto přeregistrovat, nebo "jet pouze za své".
To je sranda, že "státní" instituce může "nepovolit" vznik nového soukromého subjektu, že jo?


Školství je prostě hrazeno ze státních prostředků, tedy z daní a proč má rodič, který se rozhodl pro soukromou školu těch 10% doplácet, když už je jednou zaplatil na daních. Ať školné platí, ale za to co je navíc...
Tak znovu. Jak k tomu přijde prodavačka, aby přispívala podnikateli na jeho "nadstandard"?
Jak k tomu přijdu, když jedu po dálnici třikrát za rok, abych platil stejné daně, jako někdo, kdo po ní jezdí denně?
Jak k tomu přijdou bezdětní manželé, že platí za školy pro cizí děti?
A jak k tomu přijdu já, když mám tři děti, které budou přispívat na důchod i těm, kdo se dobrovolně rozhodli děti nemít, tudíž mají více peněz, nežli já?
Stát garantuje síť veřejných bezplatných škol. Komu jeho nabídka nevyhovuje, ať si nadstandard platí.
Zkusme to na příkladu. Dospělý člověk vypije za rok cca 1 000 litrů vody, většinou z veřejného vodovodu. Za to zaplatí nějakou částku, která pokrývá náklady na distribuci vody. Jak to, že je tato částka v různých místech různá, dokonce i když jde o stejného dodavatele a srovnatelné podmínky?
Se stejnou logikou by bylo možné tvrdit, že by stát (VaK) měl stejnou částku vracet majitelům soukromých studní i těm, komu nevyhovuje na pití voda z veřejného vodovodu, a chce si vozit domů vodu z Antarktických ledovců.
Nemá smysl argumentovat "spravedlností".

Á to zase budu ten nejhorší já vím.....
To je, opakuji, jen Vaše představa. Nebo ukřivděnost.
Ale upřímně, bral byste se tak vehementně za soukromé školy, kdybyste na jedné z nich neučil?
Bojujete stejně vytrvale za to, aby se zlepšily podmínky i pro veřejné školy?
Diskutujete stejně plamenně, když někdo napíše neobjektivní urážky na adresu veřejných škol?
Na tom se totiž právě pozná objektivita.

Soukromé školy jsou součástí vzdělávacího systému.
Prostředků na školství dává náš stát málo. Méně, nežli je obvyklé ve srovnatelných zemích.
Tyto bídné prostředky "stát" musí rozdělovat.
Protože se jich nedostává, musely místní reprezentace v mnoha případech sáhnout k redukci a slučování veřejných škol. Bylo to bolestivé a stálo to mnoho lidí pracovní místa.
A podle Vás tentýž stát nemá právo regulovat soukromé školství, ale je povinen jen platit?
Jak je možné, že zatímco veřejnému gymnáziu kraj sníží výkony a místo dvou tříd dovolí jen jednu, zatímco soukromé gymnázium v dojezdové vzdálenosti navýší bez problémů počet tříd z jedné na tři? A když by se stát pokusil omezit výkony soukromé školy, strhnul by se okamžitě křik o omezování soukromého podnikání a práv žáků.
A to Vám přijde spravedlivé?


P.S.:
A aby bylo úplně jasno. Já osobně proti soukromým školám rozhodně nic nemám. Na jedné z nich totiž externě učím.

Pavel Doležel řekl(a)...
21. února 2017 8:24  

"Pane Václavík, je to přesně tak, jak píšete. To že tolik let po revoluci stále existují lidé, kterým slovo soukromý smrdí a chtěli by jen všechno státní (možná snad ještě družstevní), to je smutné, nicméně máme názorovou pestrost a musíme se smířit i s tím, když někdo tvrdí, že státní je základ a soukromé je nadstavba."

Pokud to má být reakce na mé vysvětelní pojmu "veřejná služba", tak je zcela mylná a reagující na vlastní předsudky, nikoliv na obsah sdělovaného. Nevím, zda jsou mezi námi lidé, kterým cokoliv soukromého smrdí, ale já to tedy rozhodně nejsem. Naopak v komerční sféře celý svůj profesní život působím a do státního bych z různých důvodů nešel ani kdybych měl dělat ministra. Nejde o názorovou pestrost, nýbrž o pochopení rozdílu mezi veřejnou a soukromou službou, pochopení toho, za jakým účelem je veřejná služba zřizována a proč jí nelze nahradit službou soukromou. Na to je celá vědecká teorie. Protože dalekosáhlým vysvětlováním toho, za jakých podmínek funguje volný trh a jaké z těchto podmínek vzdělávání (resp. přesněji vzdělání) nesplňuje, bych ostatní kolegy už nudil, odkazuji vás tedy na samostudium ekonomické teorie, Walrasovy a Marshalovy rovnováhy, případně složitějších typů rovnováh, jako je třeba Arrowova a na studium podmínek, které tyto rovnováhy vyžadují jakožto podmínky nutné. A pak můžeme víst diskusi o tom, proč je základní a mnohdy i sekundární a terciální vzdělání na rozdíl třeba od rohlíků, či kadeřnických služeb, poskytováno ve většině vyspělého světa jako služba veřejná.


"A kolik je státních ordinací praktických lékařů? A kolk je státních obchodů?

To je argumentace nevzdělance. Pokud bych měl argumentovat stejně hloupě, ptal bych se, kolik je na světě soukromých parlamentů, nejvyšších soudů, armád? A chcete žít v zemi, kde jsou parlament a soudy soukromé podniky? Nelze než vás opět odkázati na samostudium ekonomické teorie a teorie her, jinak diskuse postrádá smysl.

"Prostě pokud se někomu tak strašně nelíbí nárůst počtu soukromých škol, tak ať něco dělá s těmi státními.

To se asi navážíte do argumentace některých kolegů, ale já osobně proti soukromým školám vůbec nic nemám. Je to jiná služba, než školství veřejné, poskytující jiné statky, ale kdo jsem já, abych někomu bránil v poskytování soukromých služeb, po nichž existuje poptávka. Ale za své, pánové, za své. Podnikání ve stylu EU, kdy podnikatelským záměrem je vyčerpat fondy, případně dotace, či státní příspěvky, je obrovský a těkžko napravitelný omyl kolosálních rozměrů.

"To že jsou dobré i špatné školy v obou typech je jasné. A pokud společenská poptávka po soukromých školách bude, tak bude i kdyby se různí lidé stavěli na hlavu...."

Nevidím sebemenší důvod se stavět na hlavu. Poptávka mi nevadí. Ale poptávka neznamená, že si na ní soukromý podnikatel vezme státní dotaci a ještě navíc, jak se tady snaží kdosi rozehrávat, že poptávka má být jedinou podmínkou pro povinnost státu dotaci poskytnout. Kdyby mi někdo vyprávěl, že na tohle někdo někomu nalítne, tak bych tomu nevěřil.

"A stále trvám na tom, že jejich financování (nikoliv dotování) ze strany státu musí mát svá přesná pravidla a ta pravidla musí být spravedlivá."

No tak fakticky to není financování, ale dotace, byť ne z právního pohledu, nicméně tuto koncepsi spravedlnosti si laskavě strčte za klobouk. Je to úplně stejné, jako bych si chtěl založit vlastní alternativní Nejvyšší, či Ústavní soud a domáhal se práva na to, aby mi ho stát financoval. Proč? Inu proto, že jsem sehnal 10% lidí, kteří nejsou spokojeni s rozhodováním současného Nejvyššího, či Ústaního soudu. To je snaha o rozklad základních principů demokratické společnosti.

Pavel Doležel řekl(a)...
21. února 2017 8:24  

"Pokud dáte souktomé škole na platy jen 90% toho, co dáte škole nestátní, podle mě to spravedlivé není.

A jak tedy definujete tu spravedlnost? Všem stejně bez ohledu na poskytovanou službu? A proč tedy nemáme spravedlnost i na straně příjmů státu? Proč neplatíme všichni stejně vysokou daň? To by bylo spravedlivé? Nehněvejte se, ale těchto natažených pracek, na které je napojen zobák plný kváků o rovnosti, těch už jsem zažil. Volání po spravedlnosti, ale jenom vocamcať pocamcať. Jestli chcete platit daně stejně vysoké jako já, nebo chcete, abych platil já sejné jako platíte vy, tak to pro vás bude zatraceně nevýhodné. A tady rovnost končí. Tady spravedlnost najednou dostává úplně jinou barvu. Najednou pro většinu lidí nebude spravedlivá rovná daň (nemyslím jednotnou sazbu, ale skutečně rovnou absolutní částku), ale zdanění procentem a ještě půlka národa bude chtít zdanění progresivní. Kde je ta proklamovaná spravedlnost? Proč má někdo platit víc na stejné služby?

"Existuje nějaké srovnání s něčím mimo školství? Třeba zdravotní pojišťovna platí jiné body soukromé a jiné státní ordinaci? Školství je prostě hrazeno ze státních prostředků, tedy z daní a proč má rodič, který se rozhodl pro soukromou školu těch 10% doplácet, když už je jednou zaplatil na daních. Ať školné platí, ale za to co je navíc...
Á to zase budu ten nejhorší já vím.....
"

Ano, zdravotní pojišťovny mají nasmlouvané úhrady za jednotlivé výkony s každým zdravotnickým zařízením zvlášť, takže ve Střešovicích dostane nemocnice za výkon třeba 13 tisíc a v Hořovicích 25. A je to z medicínského hlediska absolutně tentýž výkon. Podobně soukromé ordinace. Vy se, zdá se mi, zvolna probouzíte z nějakého zimního spánku, který trval tak 25 let. Zjisťete si stav věcí, nastudujte si tu problematiku a pak snad budete mít validnější argumenty. Zatím je to jen o tom, že propagujete ze svého subjektivního a dosti omezeného pohledu nějakou vlastní samoteorii o tom, co by proč jak mělo být a co je spravedlivé, aniž byste ovšem znal podstatu problému a aniž byste ty své představy domýšlel do důsledků. Vy prostě jen vidíte, že vám dává někdo míň, než někomu jinému (neby si to alespoň myslíte) a voláte po tom, abyste se měl lépe. Nic jiného za tou argumentací nevidím. O spravedlnosti, potřebě zakládat soukromé školy, ani potřebě je financovat z veřejných zdrojů, to z vaší strany není.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.