Jana Karvaiová pro Českou školu k diskusi o úlevách při maturitní zkoušce

neděle 16. října 2016 ·

Nechci psát vyloženě odborný článek. Reaguji pouze na diskusi vedenou pod článkem o úlevách pro děti se SPU (VPU) při maturitních zkouškách. (Článek a diskusi naleznete zde)

Jana Karvaiová (cz.linkedin.com)
Specifické poruchy učení nebo také vývojové poruchy učení, to je oficiální název pro soubor poruch, které ztěžují lidem proces učení se. Jedná se podle výzkumů o malé neurologické poruchy, které narušují artikulační oblasti, vizuo-motorické schopnosti, logické myšlení, vnímání abstrakce, koncentraci apod. Ne všechny symptomy musí nutně mít každá osoba, které byla jako SPU diagnostikována. Ale většinou jde právě o souhrnná narušení jednotlivých těchto funkcí, kdy jedinec má později problémy s učením. Tuto vadu lze již dnes poměrně dobře diagnostikovat. Takže není možné se domnívat, že poradenská zařízení jen píší „papíry“ pro úlevu líných dětí. Bohužel, to, co mnoha lidem přijde jako samozřejmost – schopnost číst, psát, počítat apod. je u těchto lidí ztížena a většinou nestačí jen píle k její kompenzaci.

Opět, nebudu se zde rozepisovat o reedukačních metodách. Jedno je však jisté. Osoby se SPU nemají v mnoha školách dostatečnou podporu. Z jednoho prostého důvodu. Na pedagogických fakultách se budoucí učitelé sice o těchto vadách učí, ale pouze obecně. Reedukační techniky se neučí. Mnozí učitelé nabývají dojmu, že dítěti se musí věnovat např. formou doučování, případně, že stačí nějaké úlevy.

Nestačí to. Ve chvíli, kdy je tato porucha u dítěte diagnostikována, musí nastat proces reedukace. Speciálních metod, kdy se dítěti napravují jednotlivé schopnosti. Žádná z metod není „zázračná“ a učitel musí hledat, co danému jednotlivci pomáhá. Většinou se pracuje s narušenou jemnou či hrubou motorikou. U dyslektiků je důležité je učit pracovat s mikromotorikou očních pohybů, artikulčních orgánů, je třeba provést analýzu sluchových schopností a v případě jejich narušení je reedukovat, totéž se zrakovým vnímáním. Hodně se také věnuje rozvoji prostorové orientace a dalším schopnostem. A ruku na srdce, kdo z učitelů tohle dělá? Moc jich nebude. Škola, která má ve svém sboru speciálního pedagoga, ať už jako běžného učitele nebo školního speciála, má tak říkajíc vyhráno. Tento učitel může provádět reedukaci např. skupinovou místo některých hodin českého jazyka či matematiky. Ne, není to zameškání hodin předmětů, pro tyto děti je přínosnější naučit se kompenzovat svůj hendikep, než sedět na hodině a stejně nechápat, co se učí.

Přínosné je začít pracovat s dítětem co nejdříve. Často se stává, že v určitém věku je vada dostatečně zkompenzovaná a není již potřeba s dítětem dále pracovat individuálně. Pozor ale, tato vada je doživotní, to je důležité si uvědomit. A budou jedinci, kterým bude nutné poskytovat pomoc třeba i na vysoké škole.

Každé dítě, které navštěvuje základní nebo střední školu, má posudek z pedagogicko psychologické poradny. Zde učitel najde většinou dost podrobně rozpracovaný návod, jak s dítětem pracovat (tedy ty tzv. „úlevy“) a také seznam pomůcek, které by žákovi pomohly. Jestli ty zprávy učitelé čtou nebo ne, toť otázka. Totéž se týká maturitní zkoušky, i zde jsou dána pravidla pro jednotlivá postižení, většinou navržená poradenským zařízením. Nevidomému musíte poskytnou text v Breillově písmu nebo na počítači s programem , kde je psaný text převáděn do mluvené podoby. Neslyšící bude naopak potřebovat psaný text a ještě někoho, kdo ovládá znakovou řeč. U žáků se SPU stačí většinou více času na zvládnutí zkoušky, možnost psát na notebooku nebo podobném zařízení (pro dysgrafiky a dysortografiky), případné dovysvětlení textu učitelem (u dyslektiků). K maturitě se stejně většinou dostanou ti nejpilnější a nejinteligentnější z této skupiny žáků. S touto vadou lze vystudovat vysokou školu. Ti lidé jsou většinou dost inteligentní na to, aby pochopili, co v životě zvládnou a co je mimo jejich schopnosti. Asi nenajdete třeba dyslektika překladatele. Ale proč by nemohl být zahradním architektem apod.

Nejdůležitější asi bude změnit postoj k lidem s touto vadou. Stále totiž přetrvává názor, že kdyby chtěli...... A to je špatně. Není to o snižování latěk, je to o umožnění lidem, kteří mají problém, tu zkoušku zvládnout. Každému je jasné, že nevidomí nebude moci číst běžnou knihu. Stejně takto musíme nahlížet i na lidi se SPU.

Chápu učitele středních škol, především těch prestižnějších, že nechtějí, aby maturitní zkoušku dostal každý, kdo jim usedne do lavice, i když na to tzv. nemá. Dobrý učitel pozná, zda jde o dítě s postižením (tedy alespoň pojme podezření a navrhne odborné vyšetření) nebo zda jde o dítě, které prostě intelektově na danou školu nepatří. Také nejsem zastáncem toho, abychom masově udělovali všem zkoušky pouze za účast. Musíme si umět přiznat, i když se to dnes politicky nenosí, že jsou jedinci, kteří opravdu nejsou studijní typy a ti by měli čas věnovat vyučení se poctivému řemeslu, které začíná být nedostatkové. Proč asi? Ale to je zase jiný příběh.

158 komentářů:

Unknown řekl(a)...
16. října 2016 v 23:00  

"že jsou jedinci, kteří opravdu nejsou studijní typy"

Přiznejme si otevřeně, že se jedná o jedince s IQ pod 70. Mám pocit, že k maturitě je třeba mít IQ o trochu vyšší. Najdou se však aktivisté, kteří by rádi tuto překážku překonávali se svými svěřenci podlezením.

Jana Karvaiová řekl(a)...
17. října 2016 v 6:05  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jana Karvaiová řekl(a)...
17. října 2016 v 6:14  

Add. Q.E.D. Bylo tím myšleno každé dítě, které mělo podezření na nějaký problém.Pokud si problémů učitel nevšiml, je to dost tristní.

Pane Moudrý, obávám se, že nejohroženější skupinou jsou žáci s IQ hraničním, tj. až do 80.To jsou právě ti, kteří do praktických škol nesmí, takže zůstávají v základních školách. Pokud mají ambiciozní rodiče, klidně odcházejí i na obory s maturitou )vždyť všichni víme, že jsou školy, které nepohrdnou ani dětmi, o kterých dopředu tuší, že zrovna studijní typy nejsou.Tyto děti ještě před 8 lety mohly navštěvovat i ty praktické školy. Od roku 2014 nesmí,ani když jdou jen bodík přes limit. Asi chápete,co ten jeden bodík znamená. A jen tak pro zajímavost, na gymnázium v Libereckém kraji nedávno nastoupila dívenka z praktické školy. Bralo se bez zkoušek, dívka měla výborné známky a podle názvu vzdělávacího programu nebylo jasné, o jakou školu šlo.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
17. října 2016 v 6:51  

A teď jde o to, jak se k dívence postaví ono gymnázium. Teoreticky by dívenka měla "propadnout" z více předmětů.
Jenže taky to může být tak, že se jí dostane úlev (dobře, když má papír) a skrze ty úlevy se bude ona a rodiče dožadovat dalšího postupu, ne proto, kolik bude umět, ale pro ty "papíry".

Unknown řekl(a)...
17. října 2016 v 7:42  

a jednoho dne bude přeměna gymnázií v základky a základek ve zvláštní školy dokonána

mirek vaněk řekl(a)...
17. října 2016 v 7:43  

Paní Karvaiová díky za vysvětlující článek. A teď bych se zeptal ústavů a MŠMT, kde mají učitelé metodickou podporu a informace o reedukačních cvičeních? Že by se toho chopila nějaká neziskovka svázaná s úředníky?

Jinak máte pravdu. Zkušený učitel pozná zda není z dítětem něco v pořádku, ale do poradny musí s dítětem rodiče. Takže spousta dětí i na střední škole má evidentně problém, ale nikdo s nimi v poradně nebyl.
Co se týká IQ, to rozhoduje jen v extrémních případech. Vývojové poruchy učení jsou významné především u inteligentních žáků. Mimo IQ je důležitá i pracovitost dotyčného a v tom je problém. Pracovitost a píle se v posledních letech jaksi nenosí.

Jana Karvaiová řekl(a)...
17. října 2016 v 9:58  

Ano, máte pravdu.Poslední slovo mají rodiče.Jestliže tito do poradny nedorazí, nemusí škola nijak ulevovat. To by se jim také mělo vysvětlit. Ulevovat neznamená snižovat nároky, to by ti rodičové také měli vědět. Víme ovšem, jaká je s některými domluva.

Ygrain řekl(a)...
17. října 2016 v 11:05  

"Zde učitel najde většinou dost podrobně rozpracovaný návod, jak s dítětem pracovat (tedy ty tzv. „úlevy“)"

Vesměs ani ne, aspoň ne v těch, které mi prošly rukama. Spíše se jedná o velmi obecná doporučení typu "navýšit čas", upřednostňovat ústní zkoušení atd. Případně i perly typu "zkoušet slovíčka", což na střední škole opravdu nemá místo.


"Jestli ty zprávy učitelé čtou nebo ne, toť otázka."
No, teď už je číst nesmí. Zprávy u sebe shromažďuje výchovný poradce a musí je mít ve zvláštní skříňce. Uzamykatelné.

"Totéž se týká maturitní zkoušky, i zde jsou dána pravidla pro jednotlivá postižení, většinou navržená poradenským zařízením.... případné dovysvětlení textu učitelem (u dyslektiků)."
Tohle jsem v praxi ještě neviděla (a přiznávám, že ze školení pro PUP si to nepamatuju). Jak by to mělo probíhat, a jak by se to mělo zařídit organizačně, když zadavatel testu není vyučující cizího jazyka?

Jinak děkuji za přínosný článek.

Tajný Učitel řekl(a)...
17. října 2016 v 12:30  

Nevidomí běžnou knihu nepřečtou...

Co třeba člověk s vysokým intelektem, ale nízkou rychlostí?
Nehoden univerzitního studia?

Co třeba rychlý žák s vysokým intelektem, trpící testovou úzkostí? Také nehoden?

Tajný Učitel řekl(a)...
17. října 2016 v 12:42  

Ulevovat neznamená snižovat nároky

např. žák s dyskalkulií v 9. tř. zš nemůže:

A: jít na sš s maturitou, neudělal by přijímačky ani maturitu z Ma, tudíž je automaticky shledán nehoden dalšího, byť humanitního studia

B: jít na střední školu bez maturity. Musí složit přijímačky z Ma, daj mu PUP, tzn dostane stejné zadání o něco delší čas, což mu je prd platné, jsa dyskalkulikem

Může:

se ucházet o přijetí na uměleckou střední školu a objevit v sobě talent tvořivý

NEBO

jít dělat za zš vzděláním

NEBO

jít na pracák

TOTO JE VÝSLEDEK DLOUHODOBĚ GENIÁLNĚ PROMYŠLENÉ VZDĚLÁVACÍ POLITIKY MŠMT, bravissimo

Jana Karvaiová řekl(a)...
17. října 2016 v 13:16  

Pane Tajný, možná byste se měl v diskusích vyhnout tématům, kterým houby rozumíte.A když zž chcete diskutovat, tak by bylo záhodno nějak k věci.

Jana Karvaiová řekl(a)...
17. října 2016 v 13:26  

Každý učitel,který učí žáka s nějakým hendikepem je povinen vědět, co s ním. ZZprávy se dávají škole proto, aby s dítětem pracoval a ne aby strkala rady do šuplíku. Pokud mám v ruce zprávy z poradny, je tam dokonce i zmíněna literatura, kterou si může učitel přečíst či učebnice, se kterými může učitel pracovat. Také tam jsou třeba interaktivní výukové programy a internetové portály, kde je možné učivo procvičovat ve škole i doma. Zde je opravdu nutné změnit postoj k takovým dětem a ne "slovíčka zkoušet nebudu,na střední rozhodně ne". Jenže třeba pro toho dyslektika s krátkodobou pamětí je to nutnost. A jestli si učitel dupne, že něco dělat nebude, dítěti to nepomůže.Především si myslím, že se musí více snažit učitelé středních škol. Klidně mě tu teď sežerte. Já vím, že jste často zvyklí pracovat s velmi inteligentním materiálem a potom najednou je tu človíček, který má problém. Buďte rádi, že máte jen jednoho. Na základkách jich mají třeba deset ve třídě a to je šrumec. A taky se s tím musí nějak poprat. Ti se sluchovými nebo zrakovými vadami mají aspoˇn ještě možnost jít na speciální školy pro tento druh postižení, ale ti se SPU nebo ADHD ne. A je potřeba se s nimi naučit pracovat. Jsou na to kurzy. I já teď na jeden chodím v rámci DVPP.

Charlie řekl(a)...
17. října 2016 v 14:54  

B: jít na střední školu bez maturity. Musí složit přijímačky z Ma, daj mu PUP, tzn dostane stejné zadání o něco delší čas, což mu je prd platné, jsa dyskalkulikem

Nevím o tom, že by na učební obory byly povinné přijímací zkoušky, pouze pro maturitní a nástavbové.

Pozn. Nějak se nám ty dys- množí. Co jim tak dát rovnou DiS, ať se to rýmuje?

Nicka Pytlik řekl(a)...
17. října 2016 v 15:35  

možná byste se měl v diskusích vyhnout tématům, kterým houby rozumíte.

Ne možná, ale určitě! Mele nesmysle, které někde zaslechl, nebo si přečetl. Asi jako na tom svém blogu s tím dotazováním se a chozením na záchod na gymnáziu. Doveda. Kolem školy chodí možná tak, když jde večer do báru.
Na gymnáziu žáci s dysfunkcí ne vyloženě běžně, ale jsou. Dyslexie, dyskalkulie, zrakové omezení, snížená mobilita. Přiměřená péče ve spolupráci s lidmi, kteří tomu rozumějí.
Co k tomu říci víc.
Snad jen, kdo mele nesmysly, bývá zpravidla hlupákem, a kdo ve zlém tak činí, je blbec.

Josef Soukal řekl(a)...
17. října 2016 v 15:37  

Tajný samozřejmě znovu pitomě plácá. Dnes je možné maturovat z češtiny za takových úlev, že maturitu získá i člověk, který není schopen napsat víc než jen velmi jednoduchý text. Nepochybuji, že něco podobného bude existovat pro matematiku.

Eva Adamová řekl(a)...
17. října 2016 v 16:08  

Objevila se zde zmínka o rodičích. Dovolím si připojit své zkušenosti s rodiči a jejich dětmi se SVP či bez nich. Ano na jedné straně jsou rodiče, kteří berou doporučení svých dětí k vyšetření do poradny jako jakési stigma a je problém je do poradny dostat. Mám ovšem s poradnami tu zkušenost, že i když tam takového rodiče např. dyslektika dostaneme, zakrývá problémy dítěte a udělení diagnózy se zuby nehty brání. Na druhé straně jsou tu ovšem rodiče, kteří z poradny tu diagnózu vymlátí, i když obtíže dítěte jsou minimální, protože úlevy jsou hold úlevy. Vliv rodičů na výsledky vyšetření je bohužel obrovský. Důsledkem přístupu rodičů a bohužel i nekvalitní práce poraden pak je, že na škole máme několik dyslektiků bez úlev a několik "dyslektiků" s úlevami. Situace se nezlepší do doby, než bude součástí každé školy specialista, který bude pravidelně komunikovat s učiteli a rodiči. Ve Finsku žádné poradny nemají, řeší to tímto způsobem a funguje to. Moje zkušenosti s PP poradnou jsou hrůzostrašné. Vyjádření učitelů je většinou vůbec nezajímá. K vyšetření do poradny jde žák s vyplněným nesmyslným dotazníkem na jednu stránku, v němž se odpovídá ano, ne, či zlepšil se nebo stagnuje. Když jsem se před několika lety pokusila poslat do poradny žákyni s papírem A4, na němž jsem se snažila podrobněji popsat její obtíže, vzkázali mi, že to takto nechtějí a rodičům to okomentovali slovy "ta matrikářka je nějaká moc chytrá." Zprávy z vyšetření se navzájem podobají jako vejce vejci. A sem tam se i objeví perlička typu: nedávejte mu za vzor staršího bratra, přičemž žák žádné sourozence nemá.

Nicka Pytlik řekl(a)...
17. října 2016 v 16:32  

Situace se nezlepší do doby, než bude součástí každé školy specialista, který bude pravidelně komunikovat s učiteli a rodiči.

Upřesňuji, že každé běžné školy. Prohlašují to v Salamance!

Ygrain řekl(a)...
17. října 2016 v 16:49  

"Každý učitel,který učí žáka s nějakým hendikepem je povinen vědět, co s ním. ZZprávy se dávají škole proto, aby s dítětem pracoval a ne aby strkala rady do šuplíku."

No, to jsem si dřív myslela taky. Ale už loni jsme dostali pokyn, že zprávy a potvrzení z poradny jsou důvěrné materiály, které třídní učitel nemá dávat z ruky, a má z nich kolegům rozeslat "výcuc" typu "dyslektik, přidat čas". No a zhruba před 14 dny přišla naše zaškolující se nová výchovná poradkyně s tím, že tyto materiály už má mít u sebe pouze ona, zamčené, protože momentálně prý za to inspekce popotahuje. Tak jim bylo sděleno na školení.

"Zde je opravdu nutné změnit postoj k takovým dětem a ne "slovíčka zkoušet nebudu,na střední rozhodně ne"."
Jen bych ráda upřesnila: učím žáky, kteří mají za sebou už několik let angličtiny. Znalost izolovaných slov je jim k ničemu, musejí je umět použít. Takže konverzujeme. Poté, co se téma procvičovalo, personalizovalo atd.

"Jenže třeba pro toho dyslektika s krátkodobou pamětí je to nutnost. A jestli si učitel dupne, že něco dělat nebude, dítěti to nepomůže.Především si myslím, že se musí více snažit učitelé středních škol. Klidně mě tu teď sežerte. Já vím, že jste často zvyklí pracovat s velmi inteligentním materiálem a potom najednou je tu človíček, který má problém."
Tak zmlsaná velmi inteligentním materiálem tedy nejsem, to opravdu ne. A podporovat studenty se snažím, a snažila bych se i víc, kdyby třeba jediný ten cár z poradny, který jsem kdy viděla, obsahoval nějaké zdroje nebo instrukce. Takže koukám po školeních, po literatuře, a ze všech těch rad typu "problematické slovo napíšeme na karton, na kterém ho žák vyšlape ve správném pořadí" hledám něco, co bude moci (a ochoten) dělat náctiletý.

Jana Karvaiová řekl(a)...
17. října 2016 v 17:06  

Poradny pracují různě, nejsem naivní. Asi máme to štěstí, že zde tu práci nedělají formálně.
Inkluze- průser všech průserů. Protože právě práci s dětmi se SPU by umožnila funkce speciálního pedagoga (nebo i více speciálů) v jedné škole.Jenže nejsou peníze. I teď jsou placení z nějaký přiblblých výzev atd. Hlavně, že se tu budeme ohánět Salamankou. Vyhudovat umí každý, především ti pseudohumanisti.Ale posílit rozpočet a udělat to školství opravdu vstřícné pro děti s SVP, to ne. To je prostě stylem: učitelé třeba se po.....e,ale vy to MUSÍTE zmáknout, protože jste profesionálové. Žádná metodická pomoc, žádné podpory, žádné příplatky za postižené, prostě binec. uf to jsem si ulevila.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
17. října 2016 v 17:17  

Já slyším od našich výchovných poradkyň spíše stížnosti na poradnu, než že by "nám" poradily. Většinou jsou i ty rady, jak někdo zmínil výše, celkem k ničemu.

poste.restante řekl(a)...
17. října 2016 v 18:40  

Můj osobní názor je ten, že spíše nežli poradna, kam se žák dostane párkrát za rok by byli prospěšní příslušní pracovníci přímo ve škole. Tam jsou totiž potřební nejvíc.
Papír s razítkem, na kterém je napsáno vágně formulované "doporučení" a který navíc nesmím ani vidět a přetlumočí mi jeho obsah výchovná poradkyně, je mi vcelku na draka. Potřeboval bych si o konkrétním žákovi s profesionálem promluvit přímo.
Myslím, že na větších školách by se pro ně našlo práce dost.
Je to i o detenčních místnostech, práci s problémovými žáky, kdy je někdy dost obtížné za dvě hodiny týdně dostat se žákovi pod kůži a zjistit skutečnou příčinu problémů, atd.

Jenže to bychom museli dát do školství nějakou tu kačku navíc. A účelně.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
17. října 2016 v 19:39  

"tyto materiály už má mít u sebe pouze ona, zamčené, protože momentálně prý za to inspekce popotahuje"

Vyhláška říká shromažďuje, ne však kde a jak. Mě za uzamykatelnou skříňku inspekce nepopotahovala. Moc jednotné to evidentně není. Bordel č. 1.

"Tak jim bylo sděleno na školení"

A kdo byl školitel? Na to se dá houby spoléhat. Bordel č. 2.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
17. října 2016 v 20:16  

"Potřeboval bych si o konkrétním žákovi s profesionálem promluvit přímo."

To je možné a žádoucí, akorát když třeba takových žáků učím padesát, nevím, jestli by to bylo v reálu možné.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
17. října 2016 v 21:12  

"několik dyslektiků bez úlev a několik "dyslektiků" s úlevami"

To my máme s úlevami – řadu nedyslektiků ! To je teprve žrádlo.

Tajný Učitel řekl(a)...
17. října 2016 v 21:27  

Co třeba člověk s vysokým intelektem, ale nízkou rychlostí?
Nehoden univerzitního studia?

Co třeba rychlý žák s vysokým intelektem, trpící testovou úzkostí? Také nehoden?

Nicka Pytlik řekl(a)...
17. října 2016 v 21:53  

Co třeba člověk s vysokým intelektem, ale nízkou rychlostí?
Nehoden univerzitního studia?


A to jako s nízkou rychlostí čeho? Myšlení?
Asi jako houslový virtuos bez hudebního sluchu. Nebo horolezec trpící závratí.
Ti dva opoždění géniové, víc jich asi v populaci nebude, si budou jistě rádi bádat sami doma. Než dojdou na autobus, aby odjeli studovat do Matičky, bude už předevčírem.

rychlý žák s vysokým intelektem, trpící testovou úzkostí

může klidně pracovat třeba jako akreditovaný tester ECDL. Ostatně:
„Dědeček byl vyhlášený samotář. Lidem se vyhýbal a nikoho kolem sebe nesnesl. Ale odjakživa toužil stát se hostinským. Nejdřív si otevřel hospodu u silnice na Písek. Ale chodili mu tam lidi...”
Trošku se zklidněte, člověče!

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
17. října 2016 v 22:26  

Nejhorší jsou pitomci, co se tajně naučili číst a psát, co teď s nimi?

Nicka Pytlik řekl(a)...
17. října 2016 v 22:44  

slyším od našich výchovných poradkyň spíše stížnosti na poradnu, než že by "nám" poradily

Vždyť i ten poradce je také jenom člověk. Pardon, poradkyně - člověčice. Nebo člověčka?
Se slzou v oku vzpomínám na svého psychiatra, jak si sedl vedle mne, vzal mne kolem ramen a povídá, to si pane inženýre ani nedovete představit, jak já mám těžký život.

Tajný Učitel řekl(a)...
18. října 2016 v 7:32  

Je dyskalkulik nehoden maturity?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
18. října 2016 v 7:47  


Když odmaturuje, tak je. Když neodmaturuje, tak není.

Unknown řekl(a)...
18. října 2016 v 9:39  

A panu Tajnému Učiteli vadí přijímací zkoušky na SŠ a státní maturita. Nedivím se, pač pro aktivisty je to přímo pohroma a nejvyšší možné zlo.

Ygrain řekl(a)...
18. října 2016 v 9:43  

Ach bože, Tajnej... myslíte to asi dobře, ale to provedení je jak od argentinosaura v porcelánu.

I kvůli těžším stupňům dys jsem pro to, aby zůstala zachována volitelnost mezi cizím jazykem a matematikou (pokud se neprosadí dvoustupňová zkouška s úplným minimem, jak jsme se shodli s kolegou poste.restante). Mám studenta s opravdu velkými problémy v jazyce, ale šikovného v technických předmětech, a nevidím důvod bránit mu v budoucím uplatnění.

Jana Karvaiová řekl(a)...
18. října 2016 v 10:19  

Tajný, já jsem se taky nehlásila na jadernou fyziku nebo JAMU. Proč asi? Dyskalkulik musí na obory, kde není matematika důležitá a náročná. Kapišto?

poste.restante řekl(a)...
18. října 2016 v 12:30  

Ygrain a Jana Karvaiová
Přesně.
Určitá část aktivistického a "vzdělávacího" spektra chápe různé přijímací zkoušky a testy jako odlidštěné zlo, které brání ubohým dítkám ve vzdělání a známky jako stresující činitel, křivící něžnou dětskou dušičku.
Já si ale myslím, že průběžné hodnocení a vlastně i přijímací zkoušky mají i tak nějak mimochodem, jako vedlejší efekt, poskytnout určitou zpětnou vazbu uchazeči, že jím zvolený směr vzdělávání nebude možná ten pravý ořechový.

Ze když má kupříkladu výtvarný talent, ale nezvládá matematiku, tak asi nebude dobrý nápad jít studovat gymnázium a posléze architekturu, ale vydat se spíše směrem nějaké té umprum, užitého designu a pod.
Anebo že bude muset vytrvat na svém záměru, ale smířit se s vědomím, že vystudovat jej ho bude stát mnohem více úsilí, nežli jiné spolužáky, vhodněji k danému typu studia disponované, případně bez dys- hendikepu.
Ono totiž v současnosti lze vystudovat a úspěšně dokončit téměř libovolnou střední školu, ale cenou může být dřina, která se většině nechce podstupovat, a tak volí raději cestu menšího odporu.

Tajný Učitel řekl(a)...
18. října 2016 v 14:29  

Tajný, já jsem se taky nehlásila na jadernou fyziku nebo JAMU. Proč asi? Dyskalkulik musí na obory, kde není matematika důležitá a náročná. Kapišto?

Je matematika důležitá třeba při terciálním studiu historie umění? Nebo historie? Archivnictví? Psychologie, psychiatrie, tělesné výchovy a němčiny, ručních pracích, francouzštiny, orientalistiky, politologie?

Příjímací pohovory a státní maturita z Ma, našeho dyskaře předem ODEPISUJÍ. Je to prasárna.

Nebo v sobě může najednou objevit výjimečný umělecký talent a jít na taneční střední s maturitou jako ten oný Billy Elliot.

V některých rozvinutých zemích uchazeči o sš a vš mohou jednoduše nastoupit a posléze se vidí zda jsou hodni či nikoliv. U nás né. Holt se mosí třídit dopředu aby sa jako vidělo a poskytla tá zpětná vazba.

Jana Karvaiová řekl(a)...
18. října 2016 v 14:52  

TAk za A/ žádná maturita povinná z matiky není Tajnej. Leda ve vaší hlavě. Ano,diskutovalo se o tom. To je vše.
Přijímací pohovory by šly dělat pro dyslektiky a dysgrafiky ústně, no problém. Když někdo nemá v hlavě, je jedno, jestli je dys nebo ne.

Až budeme ta rozvinutá země, která bude dávat na školství stejné peníze, pak si můžeme do středních škol přijímat třeba Mikuláše. Zatím tomu není , smůla. A taky, jestli budou školy výhradně placeny od hlavy, naberou si tam k Mikulášovi i čerty. Proč ne, každý normativ se hodí, i kdyby byl čert TMR.

Josef Soukal řekl(a)...
18. října 2016 v 15:25  

"Příjímací pohovory a státní maturita z Ma, našeho dyskaře předem ODEPISUJÍ. Je to prasárna."
Opakovat tyhle nesmysly tváří v tvář skutečnosti může jen naprostý ignorant. Opakuju, že Tajný je jedinec handicapovaný sám sebou. Permanentní pokřivenu a potřebu rozsévat jedy normální jedinev nedokáže pochopit.

Michal Komárek řekl(a)...
18. října 2016 v 15:54  

Pane Soukale, mně naopak připadá, že Tajný učitel je tady často vystaven dost hrubým útokům. A to proto, že má často výrazně odlišný názor než většina místních stálých aktivních diskutujících. Hezký den!

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
18. října 2016 v 16:08  

Můj humorný příspěvek jste smazal a sám jiné, ještě humornější, píšete. Měl byste se stydět! Celý den!

krtek řekl(a)...
18. října 2016 v 16:19  

Pane Komárku,
Tajný učitel čte názory jiných tak, že diskriminují poruchy dys. Je to jeho právo, ale neberte jiným právo se proti tomuto názoru ohradit. Dyskalkulie není smrtelná nemoc a kromě elitních škol, které vyžadují hluboké kompetence z matematiky, nikoho výrazně neomezuje. Kromě toho - poruchy dys se s časem vyvíjejí a při správné výuce postupně omezují a odstraňují. Ale to Tajný učitel jistě ví. Marně přemýšlím, co ho k jeho zoufalým výrokům vede.

Nicka Pytlik řekl(a)...
18. října 2016 v 16:36  

Příjímací pohovory a státní maturita z Ma, našeho dyskaře předem ODEPISUJÍ.

Jestli je, kromě přepočítávání dětí podle domnělých znaků, něco prasárna, pak je to takováto lež. Lež není, pane Komárku, odlišný názor. Lež je lež. Hodláte-li být ke lži stejně benevolentní, jako k zatajování pravdy, budiž. Je to Vaše volba.
Ten dopisovatel lže už v tom svém pseudonymu. Nevěřím, že by nějaký učitel na tom mohl být charakterově tak mizerně... no to jsem trošku ujel. Několik jich znám osobně.
Ať tedy uvede pár konkrétních příkladů takového odepsání, ať osoby za to odpovědné mohou být ke svoji odpovědnosti vedeni, a ze slušné společnosti bičíkem vypráskáni. Tady je zcela zřejmé, proč tu svoji mentálně ztrouchnivělou identitu tak úporně tají. Jako reálná osoba by byl k smíchu. Nebo spíš k politování.
To, že se jej, pane Komárku, tak obětavě zastáváte, také o něčem svědčí. Žeby nějaký kamarádík? Nebo snad spolubojovník ve jménu té vaší pravdy až na věky, a nikdy jinak?
Rukulíbám! Hezké hodiny!!!

Jana Karvaiová řekl(a)...
18. října 2016 v 17:01  

Upřesňuji - dys poruchu můžete částečně )více či méně) kompenzovat. Rozhodně ne odstranit. Kéž by to šlo.
Pane Komárku, pan Tajný zcela evidentně v příspěvcích k tomuto článku provokuje.

RP řekl(a)...
18. října 2016 v 17:17  

1. slovo DYSKAŘ u nás učitelé nepoužívají, stejně jako BREJLOVEC nebo TLUSŤOCH, zastávat se toho, kdo tak mluví - nemůžu,
2. žáků s různými dys-poruchami jsem za 20 let učil nepočítaně, musím potvrdit, že cílenou reedukací ZEJMÉNA NA 1. STUPNI se většinou daří z velké části poruchu kompenzovat tak, aby s podpůrnou péčí učitelů žák zvládl klidně VŠ (znám takových absolventů naší školy několik),
3. pořád si někdo plete SVP dys- se snižováním požadavků na žáky - to neuznávám, upravujeme metody a formy výuky, ale ne obsah.

Tajný Učitel řekl(a)...
18. října 2016 v 18:35  

p Palát, byly za posledních 20 let, co jste učil povinné přijímačky a maturity z Ma?

Dyskalkulik jednoduše dostane více času, stejné zadání. Stejně jako dnes dostane u cermatu žák se zrakovým postižením, který má potíže vnímat třeba prostorové geometrické obrazce, jen a pouze o něco VÍCE ČASU ale stejné zadání. Není tím znevýhodněn? Chtěl být kunsthistorikom, teraz je nezaměstnaným.

Cermat z matiky bude za 5 let, nebo snad ne? Přijímačky už příští rok, nebo ne? On lže, no fuj, plácnete do vody. Není snad žák, který nemůže matematiku udělat, byť může udělat jakoukoliv jinou zkoušku, znevýhodněn?

Není snad žák, který má výborné studijní výsledky, ale u cermatu zezelená a výkon mu klesne o 30 procent, protože trpí testovou úzkostí, znevýhodněn?

Ať jde hledat štěstí jinam pravíte. Je potřeba mít nadhled. Hlavně klid. Jsou to jenom žáci. Proč jim dávat možnost? Vytřídit zrno od plev, čím dřív, tím líp. Intelektová čistota akademie je zachráněna. Pohoda.

Nicka Pytlik řekl(a)...
18. října 2016 v 18:58  

Přijímačky už příští rok, nebo ne?

To je mi ale drahoušek, božínku!
Příští rok mají být přijímačky z tělocviku (stovka pod jedenáct, osmdesát kilogramů v nadhozu) a ze zpěvu (Jednoho dne se vrátíš - Špinarová, Bohemian Rhapsody - Freddie Mercury).

RP řekl(a)...
18. října 2016 v 19:00  

My si asi nerozumíme - i žák dyskalkulik má přece (já učím na ZŠ) povinný předmět matematika, který musí zvládnout na požadované úrovni. Pokud bude chtít studovat gymnázium, musí splnit požadavky přijímacího řízení - jako každý jiný zájemce o tuto školu. Jak bude upravená forma testu pro tyto žáky - to nevím.

Nicka Pytlik řekl(a)...
18. října 2016 v 19:04  

Jak bude upravená forma testu pro tyto žáky...

Přiměřeně. Absolvoval, uspěl, studuje.

RP řekl(a)...
18. října 2016 v 19:34  

"Přiměřeně. Absolvoval, uspěl, studuje." - nemám nic proti - snad jen trocha času navíc....

Ygrain řekl(a)...
18. října 2016 v 19:43  

"Dyskalkulik jednoduše dostane více času, stejné zadání. Stejně jako dnes dostane u cermatu žák se zrakovým postižením, který má potíže vnímat třeba prostorové geometrické obrazce, jen a pouze o něco VÍCE ČASU ale stejné zadání. Není tím znevýhodněn? Chtěl být kunsthistorikom, teraz je nezaměstnaným."
O úpravě zadání při opravdu závažném postižení by se jistě dalo diskutovat - Cermat ho opravdu neposkytuje?

Mimochodem, jste si jist, že se zrakově postiženým kunsthistorikem jste zvolil správný příklad? Neměl by kunsthistorik, víme, být schopen vizuálně rozlišovat?

"Není snad žák, který má výborné studijní výsledky, ale u cermatu zezelená a výkon mu klesne o 30 procent, protože trpí testovou úzkostí, znevýhodněn?"
A poradna na tohle kolonku snad nemá? Já že potvrzení na dys a testovou úzkost jsem držela v ruce zrovna nedávno.

A sorry ale pokud student trpí tak silnou testovou úzkostí, že není schopen zkoušku složit, pak by měl především svůj problém řešit s psychologem.


"Ať jde hledat štěstí jinam pravíte. Je potřeba mít nadhled. Hlavně klid. Jsou to jenom žáci. Proč jim dávat možnost? Vytřídit zrno od plev, čím dřív, tím líp. Intelektová čistota akademie je zachráněna. Pohoda."
A těmihle žvasty vždycky spolehlivě zazdíte i to, nad čím by ve vašich příspěvcích stálo za to uvažovat.

Josef Soukal řekl(a)...
18. října 2016 v 19:49  

Pane Komárku, už se za mne vyjádřil kolega Pytlik, za což mu děkuji. Tajný Učitel není vystaven útokům, on sám na Českou školu vletěl s cepem a mlátí hlava nehlava do všeho, co se mu nelíbí. Že není schopen napsat snad jediný příspěvek tak, aby věci neposunul nebo aby si něco nevymyslel, je fakt, který je jasný každému, kdo netrpí slepotou. Co se týče útoků, útočím jen na pomlouvače a demagogy, úměrně jejich aktivitám; najděte mi jediný případ, kdy jsem se ke slušným diskutérům choval nevhodně. Promiňte, ale chcete-li chránit Českou školu před ubohostí a špínou, musíte se porozhlédnout v úplně jiných příspěvcích.

Tajný Učitel řekl(a)...
18. října 2016 v 20:29  

...žák by měl řešit testovou úzkost s psychologem...

Ano, to by měl. Poradna nic takového neřeší. Ani více časem. Nevadí, že je to uznaná, klinicky ověřená diagnóza. Prostě v czechii není. Češi jsou totiž geneticky imunní. Ubermench. To by totiž testovou úzkost mohl mít pak každej, hošánci.

My je musíme vytřídit PŘEDEM. Pro jistotu. Preventivně. Proaktivně. Snad tam nepustíme pitomce. To by nám snížilo otitulovanou sebeúctu.

pane Komárku, pro příklad mrkněte na diskuzi pana S s kýmkoli, kdo s ním nesouhlasí. Pan S je mistr v diagnostice duševních poruch, morálních a profesních defektů a selhání. Svoji diagnózu nabízí hbitě, zdarma a dobrovolně, výměnou za prostý nesouhlas.

Josef Soukal řekl(a)...
18. října 2016 v 20:45  

Tajný, nepokoušejte se tu o svoje tradiční úskoky. Duševní stav a morální obzor jsem hodnotil pouze u vás a pana Botlíka, na mravní defekty poukazuji u dalších soustavných demagogů; své stanovisko mám ale VŽDY OPŘENÉ O ARGUMENTY. Nepamatuji, že byste odpověděl někdy, kdy jste byl nachytán na hruškách, natožpak abyste se omluvil. Napíšu-li otevřeně, že jste křivák, neznamená to nic jiného, než jste křivák; o mně to vypovídá jenom to, že podobné lidi bytostně nesnáším.
Něco jste tady tvrdil, já vám něco odpověděl. Buď se vyjádřete k tomu, o čem jsem psal, nebo mlčte, Tajný Zbabělče a Ubožáku.

Ygrain řekl(a)...
18. října 2016 v 20:47  

"Ano, to by měl. Poradna nic takového neřeší. Ani více časem. Nevadí, že je to uznaná, klinicky ověřená diagnóza. Prostě v czechii není. Češi jsou totiž geneticky imunní. Ubermench. To by totiž testovou úzkost mohl mít pak každej, hošánci."

A není to taky třeba tím, že na rozdíl od dyslexie, úzkost můžete upravit vhodnou medikací?

BTW, máte nějakou statistiku nebo osobní zkušenost se studentem s touto poruchou?

Tajný Učitel řekl(a)...
18. října 2016 v 20:56  

Ygrain. Osobních skušeností mám několik, jinak pro výzkum gůglujte testová úzkost, nebo test anxiety.


pane Soukal, ať mne už nazvete čímkoliv z vaší bohaté bohemistické slovní zásoby, vždy mne bude hřát vědomí, že nejsem nádražním třídičem lidstva, intelektovým snobem, pomazaným elitářem, či testovým parazitem.

Nicka Pytlik řekl(a)...
18. října 2016 v 21:00  

Poradna nic takového neřeší.

Ale to je potom třeba zatnout mačetu do futra poradny. Tady se to míjí.
Kdyby se doopravdy bylo učitelem, vědělo by se, že před papírem od odborníka každý paty srazí.
Přines papír, že trpíš nezvladatelným nutkáním být estrádním komikem, a dotáhneš to klidně i ministra kremace.

Josef Soukal řekl(a)...
18. října 2016 v 21:06  

" nádražním třídičem lidstva, intelektovým snobem, pomazaným elitářem, či testovým parazitem"
S něčím takovým jste na Českou školu vstoupil a teď se pokoušíte tvářit jako otloukánek? Mimochodem, čím byste své plivance odůvodnil?
A připomínám, že jsem vás vždy častoval lecčím, ale vždy pod svým vlastním jménem. Vždycky jsem nesnášel ubožáky, kteří jiné uráželi zpoza rohu či kryti maminčinou sukní.
Na vaše osobní zkušenosti moc nevěřím, několikrát se ukázalo, že se neopíráte o nic jiného než o to, co jste někde vyčetl.
A pořád čekám, že se pokusíte dokázat svá výchozí tvrzení.

Tajný Učitel řekl(a)...
18. října 2016 v 21:13  

Která výchozí tvrzení pane Soukale? Mám jich v zásobě několik. Ve kterých přesně jste se poznal?

Nicka Pytlik řekl(a)...
18. října 2016 v 21:15  

Když měl doložit alespoň pár příkladů 'odsunutých dyskařů' přehodil výhybku na úzkost.
Tady jsem doma. Doložitelně trpím panickou úzkostí z pitomců a hovad. Ale bojuji. Dnes a denně. Je jich tolik vůkol, a bytní.

Josef Soukal řekl(a)...
18. října 2016 v 21:24  

Zdá se, že se rozšiřuje virus mladého Kmenty. ten se taky zaboha nedokázal dobrat toho, aby odpověděl na otázky, resp. si na ně ani nevzpomněl.

Ygrain řekl(a)...
18. října 2016 v 21:41  

"Osobních skušeností mám několik, jinak pro výzkum gůglujte testová úzkost, nebo test anxiety."

TU, internet snese všechno. Ta osobní zkušenost, prosím. Například moje osobní zkušenost zahrnuje labilní studentku s dyslektickými obtížemi, která si nechtěla dát vystavit papír z poradny, protože vyřazení ze známého kolektivu by ji rozhodilo. Odmaturovala.

Tajný Učitel řekl(a)...
18. října 2016 v 21:57  

"doložit pár případu odsunutých diskařů..." no pár jich znám, chcete posudky z ppp? P. Soukale, která tvrzení mám doložit? Že profitujete z nové maturity, kterou jste pomohl protlačit? Nebo, že rád třídíte lidi na ty co na to ještě mají a ty co už nejsou hodni? Nebo, že rád udělujete knížecí rady všem z pozice učitele na výběrové škole? Nebo že nedůvěřujete svým kolegům? Vyberte si.

Ygrain, měla jste někdy u maturity žáka/žákyni kteří se třesou, potí, mluví páté přes deváté, nebo naopak zarputile mlčí, rudnou nebo blednou a kteří po zkoušce vyletí na chodbu a běží na záchod zvracet(nepovinné)? Titíž žáci, kteří předtím ve třídě zvládli testy nanečisto a prověrky bez problémů? Ano? Tak to jsou oni.

Proč je matika tak zásadní pro úplně všechny? Od maturity až do úkolů mých dětí jsem nesáhl na počitadlo a žiju dál, nezadlužen, dokonce i k moři jsme se tento rok podívali. Proč tedy? Aby nostalgici mohli úpět to své, ale za nás to bylo jiné, lepší? Aby bylo čím strašit, rozuměj motivovat? Další nástroj k poslušnosti? Nebo že to učí myšlení? Všechny? Vždy? Opravdu?

Josef Soukal řekl(a)...
18. října 2016 v 22:05  

Mimochodem, Tajný, probral jsem čtveřici vašich invektiv, a vidím to takto:

Spojení "intelektový snob" vidím jako nesmyslné, ale pokusím se mu ve spojení s "pomazaným elitářem" porozumět tak, že se domnívám, že výuce češtiny a požadavkům na maturitní vzdělání z tohoto předmětu rozumím více než vy, O. Botlík, T. Feřtek, O. Šteffl a jiní experti. Výsledky diskusí, kdy moji oponenti po nečetných úhybných manévrech nakonec zarputile mlčí, pokud tedy nemlčí rovnou, hovoří v můj prospěch. "Pomazaný" jsem zřejmě kvůli tomu, že v jedné oblasti, maturitní zkoušce, spolupracuji se "státem". Že jsem v některých jiných oblastech s týmž v zásadním rozporu, podle vás zřejmě nehraje roli. "Testovému parazitovi" pak nerozumím, resp. mám pocit, že jste si mne spletl s O. Štefflem a jeho Národními srovnávacími zkouškami. A "nádražní třidič lidstva"? To už mi ve spojení s vámi užitým německým slůvkem zavání odkazem na cosi mimořádně odporného, vyhlazovací režim apod. Pokud jste to myslel takto, jedná se o velmi ubohý vkus a absolutní nedostatek smyslu pro to, co je ve slušné společnosti přípustné. Podobné příměry, obzvlášť u dějepisáře, jsou skutečně na pováženou. Nechcete si přečíst nějakou literaturu o rasové praxi Třetí říše a koncentrácích? Jsou jí jenom tuny. Jsem-li na omylu, rád přijmu vaše vysvětlení a otluču vám ho o hlavu jinak. 

Ygrain řekl(a)...
18. října 2016 v 22:09  

"Ygrain, měla jste někdy u maturity žáka/žákyni kteří se třesou, potí, mluví páté přes deváté, nebo naopak zarputile mlčí, rudnou nebo blednou a kteří po zkoušce vyletí na chodbu a běží na záchod zvracet(nepovinné)? Titíž žáci, kteří předtím ve třídě zvládli testy nanečisto a prověrky bez problémů? Ano? Tak to jsou oni."

Ano, měla. Problém byl v tom, že ten zrudnuvší žák s totálním výpadkem nikdy předtím ten problém neměl, a tudíž by na něho ani ten papír nedostal. Něco se předvídat nedá - jako třeba s mou spolužačkou, po čtyři roky premiantkou, která před maturitou utekla z domu a dva dny o sobě nedala vědět.

Něco jiného je, když víme, že student má emoční problémy. Nevím, jak vy, u nás si to hlídáme, a v systému je ještě pořád dost prostoru pro lidský zásah, zvlášť proto, že ty nervy tečou snad výhradně u ústních zkoušek.

Josef Soukal řekl(a)...
18. října 2016 v 22:12  

Ještě dodatek: Nedávno jste se, Tajný, tuším pohoršoval nad učiteli na kandidátkách extremistických stran. Nemáte si s nimi co vyčítat. Co se týče demagogie a apriorního negativismu, mohl byste dávat školení klidně i Okamurovi.

Josef Soukal řekl(a)...
18. října 2016 v 22:30  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Josef Soukal řekl(a)...
18. října 2016 v 22:31  

"Odsunutí diskaři?" To je právě to, že nevíme, proč a jak měli být odsunuti. Nedá se to prokázat ani vyvrátit. Jinak - o tomhle jste nediskutoval se mnou.
"Že profitujete z nové maturity, kterou jste pomohl protlačit?" Ach bože, vy jste nečetl, že jsem do příprav nové maturity a vůbec do maturitních diskusí zapojil x let po zdejších zavilých maturitních kriticích, když už přípravy nabraly zcela konkrétní spád? Vy jste si nepřečetl, v čem vidím zásadní přínos nové maturity? Přečetl, ovšem nejste schopen reagovat ničím jiným než tím, že se opřete o tvrzení, že něco nejde. A vy si nedovedete představit, že se něčím zabýváte proto, že chcete přispět k věci, kterou považujete za dobrou? Dělám tyhle věci trvale a odedávna, a vůbec ne jenom pro maturitu - ta je ostatně jen jednou z několika mých aktivit - bez ohledu na to, zda jsem za to placen. Ztratil jsem v maturitních půtkách tolik času, že je v tomhle ohledu moje ekonomická bilance výrazně minusová.
"Nebo, že rád třídíte lidi na ty co na to ještě mají a ty co už nejsou hodni?" Já netřídím lidi, pouze hodnotím školní výkony podle svého nejlepšího svědomí. Slovem "hoden" mi podstrkujete něco, co jsem nikdy nepoužil a co v této souvislosti nepovažuji za vhodné. Neexistuje pouze hledisko "nastoupil na střední školu, tak má nárok na maturitu", ostatně hledisko velmi pomýlené, ale další hlediska, která soustavně ignorujete.
"Nebo, že rád udělujete knížecí rady všem z pozice učitele na výběrové škole?" Jistě, je to vidět například na mém vztahu k učitelům ze ZŠ. Mohl byste nějakou konkrétní uvést?
"Nebo že nedůvěřujete svým kolegům?" Někteří kolegové se znedůvěrohodnili sami. Dokládají to maturitní čísla a obecně také zkušenost s částí úspěšných absolventů SŠ, o níž si i tady můžete přečíst.
Takže znovu: jste pouhý nálepkovač a žvanil.

Unknown řekl(a)...
18. října 2016 v 22:38  

Pane Soukale, smím se Vás zeptat, proč věnujete Tajnému a jeho ptákovinám tolik zájmu?

Josef Soukal řekl(a)...
18. října 2016 v 22:41  

Vím, že to není moudré, ale já prostě bytostně nesnáším to, co TU ztělesňuje.

Michal Komárek řekl(a)...
18. října 2016 v 22:56  

Pane Soukale, připadá mi pozoruhodné, že komolíte jméno pana Kmenta přesně tím způsobem, který ve svém dopise České škole vyčítal diskutujícímu pan Botlík... Hezký večer!

Unknown řekl(a)...
18. října 2016 v 22:58  

Je to provokatér a jako takový může fungovat jen tehdy, pokud se od něj někdo nechá provokovat.
Zdá se mi, že si to docela užívá. :-)

Nicka Pytlik řekl(a)...
18. října 2016 v 23:02  

Ygrain, měla jste někdy u maturity žáka/žákyni kteří se třesou, potí, mluví páté přes deváté, nebo naopak zarputile mlčí, rudnou nebo blednou a kteří po zkoušce vyletí na chodbu a běží na záchod zvracet(nepovinné)? Titíž žáci, kteří předtím ve třídě zvládli testy nanečisto a prověrky bez problémů? Ano? Tak to jsou oni.

Působivě převyprávěné zreálnění přeludu.
Na dopisovatele, který vystupuje jako učitel na základní škole a tlumočí čtenářům postřehy čerstvých žákyň střední školy, poměrně slušný výkon. Odhaduji, že jsem přes maturity převedl asi tak pět set žáků, a u převodu dalších několika set byl přítomen. A bylo to převážně v dobách, kdy absolvent střední odborné školy byl považován za samostaně pracujícího odborníka. To znamená, že doopravdy neprošel každý. A to člověk zažije leccos. Nebudu ztrácet čas vyprávěním svých příběhů o žácích k maturitě připravených i nepřipravených, příběhů dramatických i nakonec humorných. Třeba o chlapci, který čtyři roky prolézal se čtyřkami a pak všem vytřel zrak, že kdyby je školník nevystrčil z budovy, tak tam stojí s ústy dokořán ještě dnes. Nebo o chlapci, který ze sebe nevypravil ani slovo, a musel všechno psát a pak velel jednotkám na zahraniční misi. O chlapci, který zvracel přímo na potítku, protože večer před tím zakalil se spolužáky už odmaturovanými. O premiantovi, který se u maturity nemohl dopočítat vrstev referenčního modelu OSI ISO. Drtivá většina těch pikantních zážitků se po letech dává na abiturientských večírcích k lepšímu.
Kdo si v životě někdy alespoň trošku zaučil, ví, že vážné problémy se nerodí ze dne na den. A kdo byl i u maturity ví, že průběh maturity má v rukou zkoušející, že je schopen maturanta zkouškou úspěšně provést, pokud se tomu on sám nebrání. Ano. Ten surový a zlý zkoušející, který zpravidla neslyší soustavně napovídajícího přísedícího, jakkoli přísedící sedí blíž, než ten maturant, kterému je napovídáno.
Řekl bych, že řečený bijec za 'odepsané', kterým důvěrně říká dyskaři, nikdy u maturity nebyl, a to možná ani jako žák. A nebo se na přípravu vykašlal, a teď prudí na revanš.

Josef Soukal řekl(a)...
18. října 2016 v 23:16  

Děkuji za připomínku, pane Komárku. Je možné, že kolega v diskusi použil jméno bezděčně na základě mého zkomolení. Jsem rád, že jste ze zdejší diskuse dokázal vypíchnout to nejpodstatnější. Hezký večer nebo hezkou noc vám přát nebudu, protože se mi tenhle pozdrav dost protiví.

Nicka Pytlik řekl(a)...
18. října 2016 v 23:18  

Vím, že to není moudré, ale

je to hustýýýý... tý vogo!

Unknown řekl(a)...
18. října 2016 v 23:21  

Hezký je kvalita estetická, dobrý je kvalita etická.
Takže přeji dobrou noc a hezké sny. :-)

poste.restante řekl(a)...
18. října 2016 v 23:21  

Proč je matika tak zásadní pro úplně všechny? Od maturity až do úkolů mých dětí jsem nesáhl na počitadlo a žiju dál .... Nebo že to učí myšlení? Všechny? Vždy? Opravdu?
No tak tady máme klasický příklad vyvrácení všeobecného výroku.
Tvrzení A: Matematika naučí všechny žáky myslet. - Tedy pro všechna x platí...
Pokud najdeme alespoň jedno x, pro které tvrzení A neplatí.

No a Tajný učitel je názorným úkazem člověka, kterého matematika myslet nenaučila.
Q. E. D.

Tedy, kdyby někdy někdo nějakou podobnou blbost vůbec kdy tvrdil.
:-)

poste.restante řekl(a)...
18. října 2016 v 23:25  

CatCatherine25
Pane Soukale, smím se Vás zeptat, proč věnujete Tajnému a jeho ptákovinám tolik zájmu?

Já v podobných případech odpovídám, že to nepíšu kvůli tomu s nímž vedu spor, ale kvůli možným jiným čtenářům, kteří by podobné blbosti mohli číst a nedejbože dospět k názoru, že na tom něco je.

Nicka Pytlik řekl(a)...
18. října 2016 v 23:28  

Baže!

Jana Karvaiová řekl(a)...
19. října 2016 v 6:27  

Pane Tajný, mám nápad. pokuste se nám nastínit svou představu vzdělávání lidí s dys. Nějak mám pocit, že si představujete např. to, že dyslektik skoro nebude muset umět číst. Je to přeci dyslektik!, ti mají problémy z čtením. Proč je tejrat? Podobně třeba dysgrafik, na co psát,že? A dyskalkulik už vůbec. proč ho nutit počítat? U ž jste se někdy vžili do role dyskalkulika, jak stojí v Penny a ani neví, kolik má v peněžence? A běží před obchod a zoufalstvím zvrací?
Tak je nechme, netrapme je. Jen mi není jasné, jak v budoucím životě: udělají řidičák, vyplní všechny možné i nemožné papíry, vyjdou s výplatou, propočítají si ,kolik koupit koberce do obýváku atd.,atd.
Takže opakuji, jak máme studenty s dys poruchami učit, jak byste si tu maturitu představoval Neboť zcela jistě nějaké představy máte? Nastiňte, prosím.

Ygrain řekl(a)...
19. října 2016 v 6:48  

Pane Soukale, nevíte, jestli Cermat testy konzultuje se speciálním pedagogem, případně jak a jestli při tvorbě testů dyslektiky nějak zohledňuje? - Ptám se cíleně kvůli otázce na rozlišení "biografický" a "bibliografický", zařazené ve cvičení na porozumění textu, na které se nachytali i nedyslektici. Byla bych se nachytala taky, kdybych nezačala přemýšlet, proč se ptají na poznámku pod čarou.

Josef Soukal řekl(a)...
19. října 2016 v 11:43  

Této oblasti se nevěnuji, mnohem jednodušší je obrátit se přímo na Cermat.

Tajný Učitel řekl(a)...
19. října 2016 v 15:43  

Tak po řadě:

někdo matiku dá, někdo ne, dyskalkulici jsou jen jedním pólem. Píšu o tom protože nemám valné mínění o nové maturitě a o její nové nové Ma podobě už vůbec ne. Nemyslím, že by znalost matematiky v podobě v jaké je zkoušena cermatem měla být určujícím kritériem pro další profesní a studijní možnosti žáků. Koneckonců toto neplatí jen o Ma ale i o všech ostatních cermat paskvilech.

Domnívám se, že tvůrci SMZ nechtějí, nemohou či nevědí jak si poradit s dys žáky a tak jim jednoduše prodlouží časový limit. Toto je ale, v mnoha případech, donebevolající hloupost až prasárna.

Cat, p. Soukal píše, protože má co říct. Když neví, odkáže na centrální mozek lidstva. Vy a anonymní jen tvoříte věty zvolací s vykřičníkem.

p. Soukale, mohl byste říci jeden důvod proč nedat žákům příležitost studovat a netřídit je PŘED studiem na základě hloupých testů?

Pytlíku, myslíte, že lze učit na sš a zš zároveň? Myslíte, že je možné aby žák podával konsistentně velmi dobré výkony u testů nanečisto a prověrek a pak u maturity shořel protože ten stres jednoduše nelze dopředu nasimulovat? To, že jste byl u mnoha maturit znamená, že jste povolán pronášet moudra o testové úzkosti? Co když jste tam byl, ale neviděl, protože jste nevěděl, co vidět? Nebo jste měl ten správný učitelský nadhled, odstup, pragmatizmus. A protože leta jen camcáte a nevidíte to co máte pod nosem, navážíte se do mé tajné maličkosti ve snaze validovat své názory osobními útoky a zpochybňováním mé profesní zkušenosti, mravní způsobilosti apod. Je to celkem průhledná a úsměvná strategie.

Nicka Pytlik řekl(a)...
19. října 2016 v 16:17  

Je to celkem průhledná a úsměvná strategie.

Průhledná a úsměvná taktika. Když tak. Strategický cíl je pohonit si ego na něčí účet. Jevíte se mi, drahý pane, jako poměrně jednoduché řešení mých psychických problémů.

A teď pro normální lidi, pokud to tu ještě čtou.
Na maturitní zkoušky, ještě na průmyslovce, jsme se s chlapci připravovali důslednou simulací. Všechno bylo, až na státní vlajku a květiny, téměř k nerozeznání. Stoly s bílými ubrusy, zkušební komise, losování tématu, příprava na potítku, klasifikace započítaná do celkové atd. A co je nejdůležitější, fungvalo to. Chlapci věděli, do čeho jdou.

Jana Karvaiová řekl(a)...
19. října 2016 v 17:18  

Halo halo, opakuji:
Takže opakuji, jak máme studenty s dys poruchami učit, jak byste si tu maturitu představoval Neboť zcela jistě nějaké představy máte? Nastiňte, prosím.

poste.restante řekl(a)...
19. října 2016 v 17:22  

p. Soukale, mohl byste říci jeden důvod proč nedat žákům příležitost studovat a netřídit je PŘED studiem na základě hloupých testů?

Měl bych důvody dva:
1. Peníze.
Nechat každého studovat, co se mu zachce a pak si počkat, jestli závěrečnou zkoušku složí, nebo jestli padnou peníze vydané státem na to, aby měl příležitost se něco naučit a ono se ukáže, že ji nevyužil, potažmo proflákal - to je trochu moc velké plýtvání.
Pokud si tuto čtyř- a víceletou kratochvíli chce dopřát někdo za své, zdůrazňuji pouze za své peníze (přesněji peníze rodičů) nemám s tím problém.
Jakožto daňový poplatník ale trvám na tom, aby byly prostředky vynakládány pokud možno efektivně.
Kromě toho, Tajný učiteli, právě Vy tady vystupujete jako odpůrce jednotných maturit. Takže podle Vašeho názoru máme přijmout všechny žáky na jakoukoliv školu, nechat je tam pár let studovat a pak je nechat vyzkoušet pouze školní, přátelskou a vstřícnou maturitou.
Že to povede (a v minulosti vedlo) k "výuce" a la Plzeňská práva, to Vám jaksi nedochází.

2. Diverzita studia
Pokud půjde každý studovat podle své libosti a nikoliv podle svých předpokladů a schopností pak můžeme rovnou 9 z 10 středních škol přetransformovat na gymnázia.
Protože každý, i ten největší lempl a ignorant bude přesvědčen, že má na to, aby šel studovat na vysokou školu. Kam byste přijímačky nepochybně zrušil také, že?
Těch pár technických nadšenců, kteří budou chtít trávit čas raději deskriptivou a technickým kreslením místo hmyzožravců a anatomie, půjde studovat na poslední zbytky odborných škol.
Důsledky pro zaměstnatelnost a použitelnost takových absolventů nemíním ani domýšlet.


Úspěchu lze dosáhnout pouze překonáváním překážek.
Pokud žádné nemáš, obstarej si je.
Japonské přísloví.

My se Tajný učiteli nemůžeme shodnout z principu.
My totiž s kolegou Pytlíkem a jinými chceme připravovat žáky na tvrdé životní zkoušky, kde nějaká ta písemka ve druhém ročníku, nebo maturita budou jen srandovní vzpomínkou. "Těžko na cvičišti, lehko na bojišti."

Vy jim chcete zametat cestičky, hledat úlevy a láskyplně je všemožnou vstřícností zahrnovat, nejspíš až do důchodu.

Ygrain řekl(a)...
19. října 2016 v 18:23  

"Domnívám se, že tvůrci SMZ nechtějí, nemohou či nevědí jak si poradit s dys žáky a tak jim jednoduše prodlouží časový limit. Toto je ale, v mnoha případech, donebevolající hloupost až prasárna."

Možné to je, nicméně podložené zatím ne. Proto jsem se ptala.

"Myslíte, že je možné aby žák podával konsistentně velmi dobré výkony u testů nanečisto a prověrek a pak u maturity shořel protože ten stres jednoduše nelze dopředu nasimulovat? "

Samozřejmě že to možné je, ale není to nikterak časté. Za mou kariéru to pamatuju jednou - student si vzal několik náhradních propisek, ale nenapadlo ho zkusit, jestli píšou, takže když mu pak nepsala žádná, rozhodilo ho to natolik, že nebyl schopen vymyslet slohovku. Podotýkám ale, že rozhodně nešlo o žáka podávajícího jinak dobré výkony, naopak, po celou dobu studia se pohyboval na hranici propadnutí. U písemných testů nám dobrý žák ještě nikdy neshořel a u ústních můžete studenta všemožně podržet. Alespoň u nás je zvykem se o své studenty postarat.


"My totiž s kolegou Pytlíkem a jinými chceme připravovat žáky na tvrdé životní zkoušky, kde nějaká ta písemka ve druhém ročníku, nebo maturita budou jen srandovní vzpomínkou. "Těžko na cvičišti, lehko na bojišti." "
Nicméně určitá míra empatie je přece jen potřeba - tím ovšem nemyslím odstraňování překážek, ale pomoc a podporu, aby je student dokázal přelézt sám.

poste.restante řekl(a)...
19. října 2016 v 18:34  

Nicméně určitá míra empatie je přece jen potřeba
Bez debaty. To beru jako takovou samozřejmost, že mne ani nenapadlo to zdůraznit. Ale asi jsem měl.
Učitel bez empatie není učitel, ale robot.

Josef Soukal řekl(a)...
19. října 2016 v 20:48  

Tajný představuje - kromě jiného donebevolající drzost.
Napíše "takže popořadě!, načež klidně ignoruje téměř vše, co během diskuse vyšlo najevo. Například že si vymýšlí o svých osobních zkušenostech. Slušný člověk by se omluvil.
Co se týče mne, naplival tady cosi, a po mé odpovědi se vůbec nepokoušel hájit. Beru tedy své vývody jako prokázané a považuji jeho příměry odkazující k vyhlazovacím praktikám za mimořádně odporné a celé jeho počínání za ubohé.
Dále už předvedl jen spekulace a tvrzení, na něž existují jednoduché a logické odpovědi.

Josef Soukal řekl(a)...
19. října 2016 v 20:48  

- kromě jiného -

Nicka Pytlik řekl(a)...
19. října 2016 v 20:50  

Hele, mě to nedá. Osobně jsem se za ta leta nesetkal s případem ale naprostého selhání u žáka, který v průběhu studia dosahoval přiměřeně dobrých výsledků, a přiměřeně zodpovědně se na maturitu připravil. A tak by mne zajímalo, jestli jsou někde k mání nějaké přehledy výskytu takových případů.
Ono to totiž vypadá, že je to docela běžná věc. Dovedu si představit, že pokud se žák v půběhu studia nesetká s žádnou alespoň trošku zátěžovou situací, že při prvním setkání jej to může i dost silně rozhodit. Ale to by nejspíš znamenalo, že takový človíček snad ani nemůže pomyslet na nějaké vysokoškolské studium. Tedy na pořád ještě běžné véeš.
Vždycky jsem maturantům říkal, že budou před maturitou poněkud vyklepaní a mírně pokorní. A že by při tom mohli zůstat ještě nějakou dobu po zkoušce, a takové ty průpovídky jako 'pohoda, voe, brnkačka, dávačka, klídek' by si mohli ponechat dokud neopustí budovu školy. Aby nebyli za kašpary.
Empatie. Ach ano. Jsou i velmi empatičí pedagogičtí pracovníci. zejména jedná-li se o žáky, kteří jsou jejich vlastními dětmi, dětmi jejich známých popřípadě dětmi místních elit. Pokud se ale jedná o nějaké vesnické balíky, pak klidně nechají točit v odpoledním běhu jen dva nebožáky. Takže příprava, zkouška, příprava, zkouška, příprava, zkouška, příprava, zkouška. Jsou-li na tuto skutečnost upozorněni, opáčí bez otálení, že žádný předpis nenařizuje povinnou přestávku mezi jednotlivými zkouškami, a že podobné znevažování organizace maturitních zkoušek by mohlo být považováno za poškozování oprávněných zájmů zaměstnavatele. Že při tvorbě vyhlášky o ukončování studia na střední škole nikoho ani náhodou nenapadlo, že by někdo mohl být až takový organizační ubožák, se už neřeší. To bych tedy zvracel taky.
Tedy nevím, jak je to teď, ale někdy v devadesátých letech byla na průmyslovkách zavedena půlhodinová zkouška z odborných předmětů. Žádný zeměpis za čtyři ročníky, ale souhrn několika předmětů v rozsahu celého studia. Věřili byste, že na maturanta čekali taky čtyři inženýři, kteří si jej přehazovali podle toho, co bylo právě na pořadu? Obrátil jsem se tenkrát na ministerstvo, jestli to přece jen není trošku přes čáru. Odpověděli mi tenkrát, že dalšími členy členy zkušební komise je učitel předmětu a přísedící. Tedy, že to může být jeden přísedící, dva přísedící, tři přísedící nebo čtyři přísedící. Z toho jsem dovodil, že společně se stálými členy komise tam může klidně být i sedm inženýrů. To jen o té empatii.

Tajný Učitel řekl(a)...
19. října 2016 v 22:18  

My se Tajný učiteli nemůžeme shodnout z principu.
My totiž s kolegou Pytlíkem a jinými chceme připravovat žáky na tvrdé životní zkoušky, kde nějaká ta písemka ve druhém ročníku, nebo maturita budou jen srandovní vzpomínkou. "Těžko na cvičišti, lehko na bojišti."

Vy jim chcete zametat cestičky, hledat úlevy a láskyplně je všemožnou vstřícností zahrnovat, nejspíš až do důchodu.


Opakuji, nejde o umetání cestiček, nýbrž o vpuštění na cestu. To, že ředitelé/učitelé lpí na evidentně nestudijních typech je chybou financování. Toto jediné je pádným argumentem proti zrušení různých filtrů. Co se týká "přípravy na tvrdé životní zkoušky", kdy (v jakém věku ) je podle vás nejlepší s tužením děcka začít?

Čísla o počtu žáků trpícími test anxiety můžete nají zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Test_anxiety
Výzkum/knihy k tématu jsou k nahlédnutí na google scholar pod heslem "test anxiety"

P. Soukale, žádné osobní zkušenosti jsem si nevymyslel, ale vy mi to stejně neuvěříte. Takže co? Takže nic.

Ygrain řekl(a)...
19. října 2016 v 22:29  

"žádné osobní zkušenosti jsem si nevymyslel, ale vy mi to stejně neuvěříte."

Inu, buď učíte na obzvlášť tvrdé škole, anebo vaše studenty neumíte psychicky na zkoušku připravit - opravdu mne nenapadá jiné vysvětlení, proč je vaše životní zkušenost natolik odlišná od zkušeností ostatních. Jak jste vy či vaši kolegové postupovali u oněch blednoucích/rudnoucích/zvracejících studentů?

Ygrain řekl(a)...
19. října 2016 v 22:30  

PS Neumíte, jako množné číslo, ne vy osobně.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
19. října 2016 v 22:42  

"Co se týká "přípravy na tvrdé životní zkoušky", kdy (v jakém věku ) je podle vás nejlepší s tužením děcka začít? " A to se tu ptá UČITEL?

"To, že ředitelé/učitelé lpí na evidentně nestudijních typech je chybou financování. Toto jediné je pádným argumentem proti zrušení různých filtrů." On se dá nestudijní typ nějak poznat podle ksi/obličeje?

To jsou mi věci.

poste.restante řekl(a)...
19. října 2016 v 22:55  

kdy (v jakém věku ) je podle vás nejlepší s tužením děcka začít?
Inu, hned od okamžiku, kdy dítě začne chápat souvislost příčiny a následku. Tedy od okamžiku, kdy začne klást otázku: "Proč?"
A vždy odpovídajícně věku.


ale vy mi to stejně neuvěříte.
Ander z Košíc, slovenský lidový vypravěč měl takovou historku, kterou raději převyprávím česky, i když ve východňarštině je to mnohem kouzelnější.

Otec mne posadil na skříň a povídá: "Ander akoč, já tě chytím."
Já jsem skočil, on mne nechytil a já si rozbil nos.
Otec povídá: "Ander, ani vlastnímu otci nevěř."


Takže:
Opakuji, nejde o umetání cestiček, nýbrž o vpuštění na cestu.
To bych Vám snad věřil, kdybych nečetl několik let vaše systematické výpady vůči učitelům, kteří chtějí jen regulérní a poctivý průběh zkoušení.
A kdybych mnohokrát nečetl Vaše příspěvky, ze kterých je Vaše snaha o nekontrolovanou a nekontrolovatelnou "vstřícnost" vůči žákům bez ohledu na jejich vlastní snahu vcelku jasně čitelná.

Nicka Pytlik řekl(a)...
19. října 2016 v 23:07  

Čísla o počtu žáků trpícími test anxiety můžete nají zde

Aha. Tak to je zajímavé, pravda. Mě ale zajímají především místní informační zdroje. Důvěřuji výhradně a jen našim psychiatrům. Ostatně, zde jsou fakta naprosto zřejmá.
Jak jsem říkal, trpíte přeludy.
Děkuji! Hezký den!!!

Jana Karvaiová řekl(a)...
20. října 2016 v 6:20  

Pro život učíme děti od narození, téměř. I mě, jako matce, občas rve srdce, když je musím nechat nabít si nos. Přesto je nechám. Vím proč.

Pane Tajný, vaše umění vyhnout se odpovědi je obdivuhodné. A konkrétně, ne obecné plky, ty si mohu číst na stránkách humanistických organizací:
Takže opakuji, jak máme studenty s dys poruchami učit, jak byste si tu maturitu představoval Neboť zcela jistě nějaké představy máte? Nastiňte, prosím.

Tajný Učitel řekl(a)...
20. října 2016 v 14:01  

p. Karvaiová, učit žáky s dysfunkcemi lze dle doporučení speciálního pedagoga. Pokud jim jejich dysproblém brání ve přijetí na sš s maturitou, či ve složení dílčí části smz, člověk by řek, že se tato část zkoušky pro žáky upraví vzhledem k míře jejich dysproblému. Toto však po centrálních testech z dílny cermatu zřejmě nelze chtít, jelikož tyto jsou ze samé podstaty plošné, rozuměj "objektivní", nikoliv individuální. Lze pouze o něco navýšit čas. Všem stejným metrem. Žákovi se zrakovým postižením dáme více času, aby ty prostorové geometrické obrazce tak nějak časem uviděl a co se vám furt nelíbí.

Ano, je potřeba děti od útlého věku připravovat na ten hnusný svinský svět, kde nelze nikomu věřit, kde se s váma nikdo párat nebude a lidi vás bodnou do zad jen co malinko polevíte. Nejlépe je spolu s anonymním naučit se bránit dům vůči přesile a střežit vesnici v zimě. Vám někdo ublížil, viďte? Apropos, kde jsem řekl něco proti poctivému průběhu zkoušení? Nemíníte-li ovšem dát rovnítko mezi plošným testem a poctivým zkoušením.

Ano Pytlíku, výzkum ze zahraničí v prostoru kotlinky ztrácí validitu. Češi jsou prostě takoví sví po vzoru prezidentově.

Josef Soukal řekl(a)...
20. října 2016 v 14:19  

"Vám někdo ublížil, viďte?"
To je zřejmě promítnutí vlastního problému.
"Apropos, kde jsem řekl něco proti poctivému průběhu zkoušení?"
S tím jste sem vstoupil. Zemanovské manýry sem už vůbec netahejte.

Josef Soukal řekl(a)...
20. října 2016 v 14:23  

"Ano, je potřeba děti od útlého věku připravovat na ten hnusný svinský svět, kde nelze nikomu věřit, kde se s váma nikdo párat nebude a lidi vás bodnou do zad jen co malinko polevíte."
Kolegové psali o "tvrdých životních zkouškách", nikoli o sprostotě příznačné např. pro vás. Jediné, co vám mohu doporučit, je, abyste sám sobě dal po své ulhané hubě.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
20. října 2016 v 14:37  

Když bylo mé jméno vzato opět do huby, připomenu, že běžně se po útoku psa na dítě hovoří o tom, že by dítě mělo vědět, jak ke psům přistupovat a podobně.

Proč by nemohl být člověk veden i k tomu, že existují debilové, kteří jsou schopní jej napadnout při blbé zámince a umět se obezřetněji chovat, když u né fyzicky ubránit. Na to nemusíme čekat na rozpad společnosti, stačí se podívat na sem tam videa na webu, kterak debilek/parta zkope spořádaného občana, který se možná nevhodně podíval. Těchto útoků je více a více a nevypadá to, že by to do budoucna bylo lepší. Takže jestli se něco sejde, bude to sebeobrana a chování v kritických situacích.

Za tento stav mimochodem může současná politicky korektní společnost, kdy násilník a zloděj má větší práva než napadený a okradený a začíná to ve školách, kde si nedokážeme poradit s malými hajzly, kteří terorizují své spolužáky a nedokážeme to díky vývoji, kterým se školy a společnost ubírají a osobně za takovým vývojem vidím individua jako tajný.

Takže až Vám někdo korektně rozdupe na ulici tvář, vzpomeňte si na tento příspěvek a až Vám u soudu, když se ho dožijete budou vyhrožovat před soudcem znova zatřeba zabitím, vzpoměňte si zase...

poste.restante řekl(a)...
20. října 2016 v 15:16  

O poctivém průběhu zkoušek jsem psal v reakci na TU já.

TU:
Opakuji, nejde o umetání cestiček, nýbrž o vpuštění na cestu.

P.R:
To bych Vám snad věřil, kdybych nečetl několik let vaše systematické výpady vůči učitelům, kteří chtějí jen regulérní a poctivý průběh zkoušení.


Zdroj nedorozumění vidím v tom, že Tajnému učiteli opět nějak "vypadlo" z věty slůvko regulérní. Což je pochopitelné, protože při jeho přístupu prostě nelze přijmout představu, že by plošné testy mohly být spravedlivé.
On spatřuje "poctivost, regulérnost a spravedlnost" zkoušení v tom, že jej provádí s každým žákem zcela individuálně jeho dlouholetý učitel, který ho přece zná nejlépe a proto může posoudit a zohlednit jak jeho dys- hendikep, tak kupříkladu jeho sníženou odolnost vůči stresu, míru jeho osobního hendikepu, plynoucího z jeho předpokladů, vrozených dispozic, domácího zázemí, atd.
Tak nějak jste to myslel, že Tajný učiteli?

Tajný Učitel řekl(a)...
20. října 2016 v 15:45  

Halelůja. Tak, přesně tak.

Plošné testy jsou antiteze objektivity. Jsou to účelové nástroje k předem nastavenému roztřízení žactva dle velmi specifických kritérií, které nemají mnoho společného s ověřováním znalostí či dovedností.

poste.restante řekl(a)...
20. října 2016 v 16:05  

Tak to jsem rád, že jsem to vystihnul.
Teď už mi ke štěstí chybí jen to, jak zajistíte, aby v rámci tohoto typu "objektivity" byly výsledky porovnatelné, validní a nedocházelo k excesům s koupenými maturitami, jako před zavedením SM a budu mít jasno.

Jana Karvaiová řekl(a)...
20. října 2016 v 16:17  

Plošné testy sice nejsou úplně to pravé ořechové, přesto by neměly být něčím, co by člověka odkráglovalo do konce života. Včetně maturit. Když byla řeč o speciálních pedagozích, ano, je jich hafo na každé škole, viďte TU.Že je možné, aby dys žáci udělali maturity - kdejaká škola by mohla přispět svým příběhem o úspěšných absolventech, střední i vysoká. Při vysoké dokonce existuje jakýsi klub lidí, kteří si pomáhají navzájem. Nechce se mi teď hledat název.Takže to zase tak nepřekonatelný problém nebude. To, že ho TU nafukuje nic nemění na faktu, že máme spoustu absolventů dysáků. Zeptejte se jich, jak to udělali.

To, že člověk obhajuje neumetací výchovu není, opakuji není dáno jakoukoli frustrací rodičů. Naopak, tohle bude dělat každý rozumný rodič. Rodič blbec, který si neuvědomuje, že jejich Mařenka nebude celý život s nimi umetá a zametá a chodí řvát do škol, vyžaduje úlevy skoro na všechno. Nemusíme se bavit zrovna o dysácích. Zkuste se poptat kolegů tělocvikářů ,kolik dětí jim v hodinách cvičí a kolik tam sedí s omluvenkami.

Tajný Učitel řekl(a)...
20. října 2016 v 17:58  

Proč mají být výsledky vzdělávání porovnatelné? Jsou snad lidé porovnatelní? Vy a já se v mnohém lišíme, není-liž pravda? Lze říci, že přinejmenším názorové rozdíly mezi námi jsou propastné. Já na matiku nesáhl od maturity, vy asi ano. Vy děti pravidelně otužujete aby odolaly strastem života, já své ne. Vy vnímáte vzdělání a vzdělávání zřejmě jako něco úplně jiného než já. Vám se líbí pravděpodobně jiné filmy než mne. Tak proč bychom měli být porovnatelní? Učitelé mají nároky, univerzity mají nároky, proč lidem zavírat dveře účelovými testy, aniž by dostali šanci nárokům dostát?

Zbavte učitele sš a vš existenčního strachu z nedostatku studentů a nároky skokem porostou, laťky se zvýší, prestiž přikvačí, Gauss zaplesá.

Paní Karvaiová, já psal zejména o matice a lidech, kteří matiku nechápou, z nichž někteří jsou dyskalkulici. Co budou třídiči dělat, když ani maturita a přijímačky z Ma nebudou mít žádaného dopadu, a nepřesměrují dostatečný počet uchazečů od maturitního studia k řemeslu? Co pak? Co třeba maturita ze zpěvu? Zpěv přeci pomáhá všem, zpěv je lék. Nebo z akvarelu?

Jana Karvaiová řekl(a)...
20. října 2016 v 18:19  

Já třeba nechápu testy jako nástroje porovnání. Chápu je jako jeden z nástrojů , které mi mají ukázat, co dítě umí.
Váš požadavek je svým způsobem nereálný. Ohoďme všechny testy a nastavování kritérií pro hodnocení. Řidičák si může dát udělat každý. STačí zaplatiti poplatek za zhotovení. Do nějaké firmy může každý. Teprve po půl roce se může ukázat, že problematice vůbec nerozumí. Na medicínu vezmeme všechny, necháme je projít. Teprve v procesu praxe se ukáže, že někdo sotva rozezná slinivku od ledvin,kdežto jiný chápe jejich funkce a umí je léčit. nějak takhle si to TU představujete. Žádné hranice a bariéry , šance pro všechny všude? Zdá se vám to reálné. Já do poslední chvíle skoro nevěděla, jaké bude mé zaměstnání. Chtěla jsem do zdravotnictví. Matika a deskriptiva byla mojí pohromou. Přesto jsem "dala" maturitu z matiky. Blbě,ale dala. Na vejce nám hned na začátku řekli, že budeme alespoň trochu hrát na nástroj a zpívat podle not. Les rukou a výkřiky, já na nic nehraju. Vyučující řekl něco v tom smyslu, že na to mají 3 semestry. A dali to všichni. Museli. Zaplatili si soukromou výuku apod. Ale ti všichni věděli, že nemají jít na hudební obor nebo konzervatoř. A v tom je nebetyčný rozdíl který vy asi nechápete.

poste.restante řekl(a)...
20. října 2016 v 18:37  

Nepsal jsem o výsledcích vzdělávání, ale o výsledcích žáků v jednotlivých předmětech. Porovnatelných vůči standardu a tudíž i navzájem. Ty jaksi porovnatelné být musí, protože jinak zákonitě nastane situace, že na jedné škole dostanete maturitní vysvědčení za znalosti, které by na jiné škole nestačily ani na připuštění k maturitě a uzavření ročníku.
To je právě obsahem toho slůvka "regulérní", jehož podstata Vám uniká.

Maturita je zkouška, která má ověřit, že žák dosáhnul požadované úrovni znalostí.
Jak toho chcete dosáhnout při neporovnatelnosti výsledků?
To jako, že v okrese Ústí nad Labem bude stačit na maturitu z angličtiny znalost prvních tří lekcí, zatímco v okrese Znojmo bude třeba znalostí srovnatelných s Cambridge University?

Promiňte, ale přijde mi poněkud tristní, že tohle mám vysvětlovat kolegovi učiteli.

Píšete
Opakuji, nejde o umetání cestiček, nýbrž o vpuštění na cestu.
Ale hned dalšími slovy sám sebe usvědčujete z opaku. A myslím, že si to nejspíš ani neuvědomujete.

Jak už jsem psal:
Že to povede (a v minulosti vedlo) k "výuce" a la Plzeňská práva, to Vám jaksi nedochází.

Nicka Pytlik řekl(a)...
20. října 2016 v 19:08  

přijde mi poněkud tristní, že tohle mám vysvětlovat kolegovi učiteli

Pokud tím kolegou myslíte, pane poste.restante, toho, který se za něj považuje, aniž by se k tomu za všech okolností hlásil, pak Vás mohu ubezpečit, že žádným učitelem není.
Postupně prochází všechna možná úzká hrdla oblasti vzdělávání, o kterých kdy něco četl nebo slyšel. Plete si strategii s taktikou, neprodělal tedy ani základní vojenský výcvik. Zátěžových situací se bojí až panicky. Buď je ještě kojení až tak neodrostl, nebo byl služby neschopen. Dohadem o příslušnosti k opačnému pohlaví, než s kterým se ztotožňuje, nebudu ženy urážet ani v náznaku. Neví, že člověk, který lže, musí mít velmi dobrou paměť, jinak se dřív nebo později prokecne, což se mu poslední dobou přihazuje poměrně dost často.
V okamžiku argumentační nouze se stáhne, aby po čase zase s něčím vyrukoval. Řekl bych, že brzy dojde i na hikikomori, jehož příčinu v prostoru té naší kotlinky určitě spatří v nepřátelském testovacím prostředí zdejších škol. Státních škol, pochopitelně.

Nicka Pytlik řekl(a)...
20. října 2016 v 19:42  

hikikomori

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
20. října 2016 v 19:47  

"Maturita je zkouška, která má ověřit, že žák dosáhnul požadované úrovni znalostí."

A k čemu je to dobré?

Ygrain řekl(a)...
20. října 2016 v 20:02  

S přístupem pana Tajného bychom během jedné generace vymřeli, protože nikdo by se nestresoval porodem.

Závěrečná středoškolská zkouška (ať už maturita nebo nějakou mistrovská zkouška) zhodnocuje, zda student je student schopen dlouhodobě vynaložit čas a píli a zda je schopen obsáhnout podstatnou část znalostí svého oboru. Je úlohou učitele, aby krom předávání znalostí připravil studenta i na toto, protože tyto schopnosti bude potřebovat jak v dalším studiu, tak v praxi. A je to úplně totéž jako v každém testu na závěr lekce nebo pololetí, jen v trochu širším měřítku. Pan Tajný testy nepíše, nezkouší, nehodnotí?

Mimochodem, ještě jste nás nesdělil, čemu přičítáte vysoký počet hroutících se studentů na vaší škole a co pro ně vaše škola (nebo vy osobně) dělá(te).

Josef Soukal řekl(a)...
20. října 2016 v 20:48  

Chtěl bych připomenout, že "třidiči" zde horují hlavně pro to, aby vzdělání mělo smysl a nějakou efektivitu, nikoli že by chtěli žáky někam předisponovat. Tenhle mýtus o cílech - tohle slovo si beru nazpět od inkluzionistů - rád šíří např. T. Feřtek; není divu, že ho TU přebírá.
To jen na okraj. Komentáře kolegů v souhrnu poskytují dostatek podnětů pro přemýšlení Tajných Učitelů. Obávám se ovšem, že v případě jejich reprezentanta podněty jiných slouží k tomu, aby
a) se jim vyhnul,
b) je nějak překroutil,
c) hledal jinou záminku k provokování.

Tajný Učitel řekl(a)...
20. října 2016 v 20:49  

Tajný píše prověrky, hodnotí a tráví velkou část cenného času testy nanečisto, čili tzv výukou na testy. To proto, aby se žáci pak nehroutili. On se ale cermatový stres tak zcela nacvičit nedá. Musel bych do učebny přivést smečku štěkajících vlčáků. Na chvilku se zastavte a popřemýšlejte, proč někde, a není to tak daleko, jednoduše žáky vpustí do studia a PAK se vidí, zda na to mají či nikoliv. Myslím, že to k "Plzeňským právům" nevede. Dostanou šanci to zkusit.

Vysoký počet hroutících se studentů na naší nevýběrové škole je váš konstrukt Ygrain. Stačí jich vidět několik a člověku je z toho na zvracení. Motivací k učení je strach. Osudová zkouška znamená vysoký stres. Otužujte, pravíte. Snad se z toho otužování nestal účel namísto prostředku. Někteří žáci somatizují a výkon klesá. Nemáme sil učinit výuku zajímavou a relevantní a tak namísto toho strašíme. Jednoduše to tak bylo vždy a my si nedovedeme představit jiný model. Problém s představivostí asi.

Nejsem proti skutečnému ověřování znalostí a dovedností žáků, nýbrž a pouze proti tomu abychom tak činili pomocí jednorázových, účelově a pomýleně koncipovaných cermatestů, na kterých závisí další osud žáků. Vy se domníváte, že zrušit tyto relikty minulosti nelze, jelikož učitelé jsou ze své podstaty bytosti nezodpovědné, nemorální, líné a zkorumpovatelné. To vy kálíte do vlastního hnízda.

Tajný Učitel řekl(a)...
20. října 2016 v 20:55  

Pytlíku, váš pronikavý intelekt je skvostný. Vaše blahosklonné soudy jsou však bohužel ve všech bodech obžaloby mimo jak ta jedle. Pokuste se nastínit některé nesrovnalosti o kterých mluvíte. Nebo jen plácáte do vody a pytlíkujete jako obvykle?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
20. října 2016 v 21:23  

"Závěrečná středoškolská zkouška (ať už maturita nebo nějakou mistrovská zkouška) zhodnocuje, zda student je student schopen dlouhodobě vynaložit čas a píli a zda je schopen obsáhnout podstatnou část znalostí svého oboru."

Podstatnou část znalostí svého oboru? A jsme (např.) u té zdravotní sestry a maturity z češtiny (a teď i z matematiky). To jsou její znalosti z oboru?

A co se té dlouhodobé píle týká, tam bych raději věřil těm čtyřem vysvědčením. Ne-li, pak tu školu okamžitě zrušme.

Nicka Pytlik řekl(a)...
20. října 2016 v 21:25  

váš pronikavý intelekt je skvostný

Konečně taky troška pravdy. Ale že to trvalo!

Ygrain řekl(a)...
20. října 2016 v 22:33  

"Tajný píše prověrky, hodnotí a tráví velkou část cenného času testy nanečisto, čili tzv výukou na testy. To proto, aby se žáci pak nehroutili."

No, jestli to pojímáte pouze jako výuku na testy, pak opravdu marníte čas. Já v tom vidím jednak opakování a rozvoj myšlení, jednak odbourání značné části stresu tím, jak se typová cvičení stanou známými.

"On se ale cermatový stres tak zcela nacvičit nedá."
A co vám brání dávat testy nebo jejich části naostro?

"Musel bych do učebny přivést smečku štěkajících vlčáků."
Božínku, to je zase dramatizace. Nepřenášíte ten stres náhodou na studenty vy sám? On je dost značný rozdíl, jestli maturitu líčíte jako masakr motorovou pilou, anebo jim sdělíte, že je plně v jejich schopnostech maturitu složit, pokud nezanedbají přípravu.

"Na chvilku se zastavte a popřemýšlejte, proč někde, a není to tak daleko, jednoduše žáky vpustí do studia a PAK se vidí, zda na to mají či nikoliv."
Čili, ten maturitní stres přenesete do prváku na výšku, aby pak studenti strávili několik bezesných týdnů přípravou na zkoušky v rozsahu, který nikdy předtím zvládnout nemuseli, a z ještě více předmětů? A nechcete je pak rovnou pustit do praxe, aby si zkusili, jestli na to mají nebo ne?

"Vysoký počet hroutících se studentů na naší nevýběrové škole je váš konstrukt Ygrain."
Můj? To vy to líčíte jako masový problém. Na naší nevýběrové škole se nám zdaleka tak často nehroutí, a u písemných maturit už vůbec ne.

"Stačí jich vidět několik a člověku je z toho na zvracení."
A chcete říci, že stará školní maturita nestresovala? Ale jděte.

"Motivací k učení je strach."
Omyl. Strach je motivací hlavně k tomu, do čeho se nám nechce, ne k učení jako takovému.

"Osudová zkouška znamená vysoký stres."
Maturita je první velká zátěž z mnoha, které přijdou. Studenti nejsou zvyklí na selhání a mnohdy zkoušce připisují větší důležitost, než opravdu má - opravky v září nejsou žádná havárie, jedeme dál. I toto je studenty třeba naučit.

"Otužujte, pravíte. Snad se z toho otužování nestal účel namísto prostředku."
Ono je to obojí.

"Někteří žáci somatizují a výkon klesá."
A záleží i na vás, jestli si s tím poradí. Protože u maturity budou mít aspoň vás, později na to budou sami.

"Nemáme sil učinit výuku zajímavou a relevantní a tak namísto toho strašíme. Jednoduše to tak bylo vždy a my si nedovedeme představit jiný model. Problém s představivostí asi."
Kecy v kleci. Není možné udělat výuku všeho relevantní a zajímavou pro všechny, vždycky se najdou oblasti, které někoho prostě nebudou zajímat.

"Nejsem proti skutečnému ověřování znalostí a dovedností žáků, nýbrž a pouze proti tomu abychom tak činili pomocí jednorázových, účelově a pomýleně koncipovaných cermatestů, na kterých závisí další osud žáků. Vy se domníváte, že zrušit tyto relikty minulosti nelze, jelikož učitelé jsou ze své podstaty bytosti nezodpovědné, nemorální, líné a zkorumpovatelné. To vy kálíte do vlastního hnízda."
Chápu, že si nemůžete pamatovat, co kdy který diskutér řekl, takže speciálně pro vás: ne, také nepovažuji centralizované maturity za všespasitelné, domnívám se, že cesta ke kvalitní výuce vede jinudy. Ale zároveň nepovažuji centrální maturity za takovou katastrofu, jak ji líčíte vy.

Ygrain řekl(a)...
20. října 2016 v 22:38  

"Podstatnou část znalostí svého oboru? A jsme (např.) u té zdravotní sestry a maturity z češtiny (a teď i z matematiky). To jsou její znalosti z oboru?"
Tohle je spíš obecný přehled - který považuju za nutné zredukovat na opravdu základní minimum (takže bez epizeuxe)

"A co se té dlouhodobé píle týká, tam bych raději věřil těm čtyřem vysvědčením. Ne-li, pak tu školu okamžitě zrušme."
A ještě se vám nestalo, že student dílčí testy dával dobře, ale u souhrnného vybouchl? Že se učil izolovaná fakta nebo oblasti, ale celek nepochytil?

Nicka Pytlik řekl(a)...
20. října 2016 v 22:54  

Někteří žáci somatizují...

Který z učitelů příjde domů řka:
'Dnes mi ten Hovorka zase somatizoval, až běda... Co bude k večeři?'

pomocí jednorázových, účelově a pomýleně koncipovaných cermatestů...
...se domníváte, že zrušit tyto relikty minulosti nelze


Nějak si to už nemohu vybavit, ale státní maturity byly zavedeny před, a nebo až po Bílé hoře?

Josef Soukal řekl(a)...
20. října 2016 v 23:04  

Vypíchnu jen jeden moment: Někteří učitelé stráví spoustu času líčením domnělých nedostatků maturitní zkoušky, čímž žáky spolehlivě vystresují a otráví dohromady. Snáze pak zanikne, že pravým důvodem stížností je neschopnost či neochota dostát požadavkům, které maturita klade na učitele.
Maturita samozřejmě není nesmyslná, dost často ukáže skutečnou úroveň žákových schopností. Proto například někdy předpokladům nedostojí "šroti", a naopak překvapí ti, kteří škole v průběhu výuky třeba moc nedali, ale tomu, co umí, rozumí, a uplatní schopnost se soustředit, řešit problémy logicky, a také umění zachovat klid v situaci, kdy o něco jde.

poste.restante řekl(a)...
20. října 2016 v 23:11  

Nejsem proti skutečnému ověřování znalostí a dovedností žáků, nýbrž a pouze proti tomu abychom tak činili pomocí jednorázových, účelově a pomýleně koncipovaných cermatestů, na kterých závisí další osud žáků.

Zase nafouklá bublina.
Jak píše Ygrain. Maturitní reparát na podzim se už dnes stává téměř všeobecně přijímaným prvkem maturitní kratochvíle.
Kdysi byl podzimní termín potupným stigmatem.
Mnozí dnešní maturanti už vycházejí z teze, že zkouška je od slova "zkusit".

Ani já netvrdím, že současná podoba maturit je kdovíjak skvělá.
Ale je důležité připomenout, že nejdřív tu prokazatelně byl přístup a la "Plzeňská práva" a že tedy minimálně část učitelů "byla zkorumpovatelná". Nikoliv proto, že "učitelé jsou ze své podstaty bytosti nezodpovědné, nemorální, líné a zkorumpovatelné", ale prostě proto, že jsou to bytosti lidské a tedy vydíratelné a podléhající nátlaku.
Státní maturity vznikly jako důsledek tohoto stavu a je tedy přinejmenším důvodné se domnívat, že jejich zrušením by k obnovení zmiňovaného stavu došlo.

Tajný Učitel řekl(a)...
21. října 2016 v 12:09  

A co vám brání dávat testy nebo jejich části naostro?

Nic, právě to dělám, jak jsem psal ...a tráví velkou část cenného času testy nanečisto, čili tzv výukou na testy. (Mylné)vědomí, že na tomto testu záleží můj další život vede k vysoké úrovni stresu, který nelze replikovat.

Vyberu ještě jeden příklad vzájemného neporozumění.

Káliči do vlastního hnízda jsem označil ty, kteří se opakovaně vyjadřují ve smyslu, že učitelům nelze důvěřovat při kladeních požadavků a hodnocení žáků. Proto potřebujeme centrální bič a třídičku.

Zde příklad:
"...jsou to (učitelé) bytosti lidské a tedy vydíratelné a podléhající nátlaku."

Já bych napsal, jsou to bytosti lidské a proto vědí o svých žácích, ohledem studijních výsledků nejvíce, určitě více než cermapočítač, tudíž jsou nejvíce povolaní je objektivně hodnotit.

poste.restante řekl(a)...
21. října 2016 v 13:03  

Tajný učiteli.
Tím nátlakem byl míněn především nátlak vedení a zřizovatelů škol. I když dnes už není možné vyloučit ani nátlak žáků a jejich rodičů.

No a to, co Vy nazýváte objektivním hodnocením, splňuje naopak všechny parametry hodnocení subjektivního, závislého de facto na názoru učitele, jeho zkušenostech i jeho vlastního vztahu k žákovi, dokonce i na aktuální náladě zkoušejícího.
Pletete si pojmy a dojmy.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
21. října 2016 v 13:40  

http://ona.idnes.cz/amanda-boothova-syn-downuv-syndrom-d6k-/spolecnost.aspx?c=A161020_120350_spolecnost_bib

Pak přijdou rodiče a chtějí pro potomka plnohodnotný život a někteří i s maturitou... Jiní budou čekat, že pochopí ve škole tolik co ostatní žáci a vadí jim, když jsou ohodnoceni hůře.

(netvrdím, že paní v článku to chce)

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
21. října 2016 v 13:44  

A ještě se vám nestalo, že student dílčí testy dával dobře, ale u souhrnného vybouchl? Že se učil izolovaná fakta nebo oblasti, ale celek nepochytil?

Čtyři ročníky studia nejsou žádnými dílčími testy! Stejně jako maturita není žádný celek.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
21. října 2016 v 13:55  

Líbila se mi formulace kolegy Soukala někde v MfDnes (tuším). Má-li být maturita certifikační, má být státní (tak nějak). Tady souhlas.

Otázkou ale je, co maturita skutečně certifikuje, co certifikovat má a co certifikovat může.

Jaký má např. smysl známkování maturity. Nikdo se nikdy neptal, zda jsem maturoval za 4 nebo za 16.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
21. října 2016 v 14:00  

To mě se taky nikdo neptal, ale ptají se vysoké školy. Proč by úspěšnější žák nemohl jít s touto informací dál?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
21. října 2016 v 14:39  

Neptají. Ne všechny. Raději zadají Sciotest. Známky z maturity většinou nerozhodují o ničem.

Tajný Učitel řekl(a)...
21. října 2016 v 15:03  

...podléhají nátlaku zřizovatele, ředitele a rodičů...

pak je potřeba vyřešit problém možnosti a příčin nátlaku. SMZ tento problém "řeší" jen zdánlivě. Od jejího zavedení se totiž nic moc nezměnilo. Průmysl nadále hořekuje a odborné školy žádný významný nárůst žactva nezaznamenaly. Tak se vycucá z prstu strašák matematický. Pokud nezabere ani ten, vytasíme třeba povinnou chemii.

Hodnocení učitelem je prý neobjektivní. Vysvědčení zřejmě také. Jejda. Nápad pro cermaťáky. nahradit vysvědčení cermatesty, další koruny. Dílčí hodnocení také. Ještě víc peněz. Nejlepší by bylo učitele úplně z procesu vyloučit. Jsou táák poddajní.

Pro zajímavost bych rád viděl zaměstnance cermatu a tvůrce testů, jak by reagovali na situaci, kdy by jim jejich šéf nařídil vyplnit test, třeba z Ma a časový limit doublequick, jinak vyhazov. Mám totiž podezření, že se v těch kanclících vzájemně poplácávají jak zas vymysleli nějaký zvláště rafinovaný chytáček, aniž by chápali jaké dopady mají ty jejich mistrovská dílka na výuku, na žáky a na učitele. Za potlesku učitelstva.

Nicka Pytlik řekl(a)...
21. října 2016 v 15:10  

Vzhledem k tomu, že jakkoli státní správou i samosprávou a sdělovacími prostředky jakbysmet uznávaní odborníci na vzdělání tvale volají po zásadních změnách ve vzdělávacím systému, nic moc se neděje. Ze zkostnatělosti jsou obviňováni učitelé, které kdekdo peskuje za neddržování i prkotinových nařízení.
Doporučuji tři postupné reformní kroky, které ve svojí vstřícnosti povedou k ideálu.
1. Oddělení maturitní zkoušky od školy.
Nechť si maturitu složí, kdo chce si ji zaskládat na místech k tomu určených, aniž by kdy do jaké školy chodil. Měla by mu stačit běžná odpoledne, kdy se tojo podle odborníků naučí nepoměrně víc.
2. Zrušení klasifikace.
Absolvent by uváděl, že absolvoval, řekněme, tři roky docházky na té škole a dva roky docházky na tamté. Jestli se nikdo neptá na klasifikaci u maturity, nebude se ptát ani na klasifikaci průběžnou.
3. Zrušení povinného docházení do školy.
Absolvent pak v životopise uvede, například, že se v roce 2014 zapsal ke studiu na průmyslovce, v roce 2017 na gymnáziu a v roce 2018 na zdrávce. Koho bude zajímat, co uchazeč o zaměstnání umí, nechť si jej přezkouší v rámci plnění pracovních úkolů. Opatrně ale, aby nový zaměstnanec ve stavu úzkosti nepozvracel obchodnímu partnerovi sako.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
21. října 2016 v 15:22  

p. Sotolář:
Některé VŠ odpustí za kombinaci SCIO + maturita s vyznamenáním (nebo i jiný průměr) přijímací zkoušky.

Josef Soukal řekl(a)...
21. října 2016 v 17:25  

Zdeňku, nevím, zda někde školy zadávají žákům na konci ročníku či pololetí souhrnné zkoušky, studium je sled dílčích zkoušek. A nerozumím tomu, že maturita není žádný celek.

poste.restante řekl(a)...
21. října 2016 v 17:34  

Raději zadají Sciotest. Známky z maturity většinou nerozhodují o ničem.
No jistěže. Protože prestižnější VŠ vědí, že současná jedna úroveň maturit stavěná podle učňáků jim nedává absolutně žádnou informaci. A "masovým" VŠ, které posílají náboráře do škol, je to taky jedno. Berou každého.
To by nejdřív musely být dvě úrovně a relevantní údaj o dosaženém skóre/percentilu.
Navíc se bavíme i o technických VŠ nebo třeba medicíně, pro které maturita z ČJ degradovala na zjištění - "umí psát a chyb nedělá tak moc, aby neprošel".
Jenže ony potřebují pro přijetí znát vzájemně porovnatelné výsledky žáků z fyziky, biologie, chemie. Tento údaj jim současná SM nedá. No tak si dělají sciotesty, nebo vlastní přijímačky. To je přece logické.

...podléhají nátlaku zřizovatele, ředitele a rodičů...
pak je potřeba vyřešit problém možnosti a příčin nátlaku.

Tento problém je neřešitelný. Vždy bude v zájmu ředitele, aby jeho absolventi dopadli "co nejlépe", tedy aby co nejvíce uchazečů také "úspěšně" zakončilo závěrečné zkoušky.
Tlak se jen lehce sníží, až odpadne ekonomický tlak kvůli financování na hlavu.

Vždy bude v zájmu rodičů, aby jejich dítko u maturity uspělo. A většině je jedno zda právem, či ne.
Vypadá to dobře vůči krají = zřizovateli.
Vypadá to dobře vůči rodičům, kteří pro dítě chtějí papír s vodoznakem.
Vypadá to dobře při náborových akcích na základkách - "máme 100% úspěšnost u maturit".
Jenže pokud nejsou výsledky srovnatelně a podle jednotného mustru, tak těch 100% neříká vůbec nic.

Ergo: Pokud má být státní maturitní zkouška ověřovací, pak musí být jednotná - s jednou úrovní laťky pro všechny. Nebo s dvěma úrovněmi podle typu studia, ale pak musí být tyto úrovně SM jasně odlišeny.

Což ale není v rozporu s tím, aby nestátní, školní část maturity profilovala každá škola podle vlastního uvážení.


Hodnocení učitelem je prý neobjektivní. Vysvědčení zřejmě také. Jejda.
No a ... na to jste přišel až teď?. Že jednička od jednoho učitele není ani dvojka u jiného. Že jednička z ČJ na učňáku není stejná jako na gymnáziu?

Já - člověk. Tady - Země. - Z které planety Vy přicházet?


Pro zajímavost bych rád viděl zaměstnance cermatu a tvůrce testů, ... jinak vyhazov.
Což o to. To já taky. :-)
Ale to na (žádoucím) charakteru maturitní zkoušky vůbec nic nemění.

Tajný Učitel řekl(a)...
21. října 2016 v 20:08  

...Pokud má být smz ověřovací, pak musí být jednotná...

To musí. Copak že to ověřuje? Zda všichni ti subjektivní učitelé dovedli žáky k objektivní ne-podkročitelné úrovni? Té, která je objektivně předkalibrovaná cermatem dle něčích neznámých zadání a ověřovaná způsobem, jenž je snad pravým opakem situace, při které by se člověk mohl něco dovědět o skutečných žákových dovednostech a vědomostech. Účel světí prostředky, resp. prostředky světí zadání.

Dostali jsme se od funkce srovnávací k ověřovací a ještě nás čeká funkce certifikační.

Jinak výrok "studium je sled dílčích zkoušek" hovoří za vše. A já hlupec myslel, že studium je snaha něco se naučit k tomu cíli, aby to člověk mohl použít pro blaho své i národa. SMZ zřejmě potřebujeme také k tomu aby byly dílčí subjektivní/nespolehlivé zkoušky sjednoceně ověřeny super-objektivním "celkem".

Josef Soukal řekl(a)...
21. října 2016 v 20:48  

Tajný, těžce nesete, když o vás napíšu, že jste křivák, a vzápětí to jen a jen potvrzujete. Vaší hlavní kompetencí je vytrhávat výroky z kontextu a pak jiným podsouvat něco, co neřekli. Tolik k "dílčím zkouškám".
O tom, jak se češtinář dozvídá o žákových dovednostech, můžete nanejvýš něco plácat. Co se týče metodiky nové maturitní zkoušky, píšu vám asi postopadesáté, abyste se s ní nejprve seznámil a nemusel pouze papouškovat botlíkovské žvásty.

poste.restante řekl(a)...
21. října 2016 v 21:00  

Copak že to ověřuje? Zda všichni ti subjektivní učitelé dovedli žáky k objektivní ne-podkročitelné úrovni?
Ne. Zda se sami ti žáci dostali k nepodkročitelné úrovni, nebo raději nad ni, za pomoci učitelů.
Možná Vám to uniklo, ale SMZ ověřuje žáky, nikoliv učitele.

Té, která je objektivně předkalibrovaná cermatem dle něčích neznámých zadání
Ano. Tady souhlasím. Způsob stanovení úrovně by měl být znám.
Zadání pochopitelně ne. :-)

a ověřovaná způsobem, jenž je snad pravým opakem situace, při které by se člověk mohl něco dovědět o skutečných žákových dovednostech a vědomostech.
No, jestli se "něco o žákových skutečných dovednostech a vědomostech" dozvídáte u maturity, nebo dokonce snad až u maturity, pak je "něco" opravdu, ale opravdu hodně špatně.

Účel světí prostředky, resp. prostředky světí zadání.
Řekl bych, že účel - napadat, zpochybňovat, občas i urážet, světí jakékoliv Tajného prostředky.

ještě nás čeká funkce certifikační
Nečeká. Už tu je. Maturitní vysvědčení je "Certifikátem". Proto se tiskne na evidované formuláře s vodoznakem, víme?
Ve Vašem podání se ovšem může klidně tisknout na papír toaletní.

Jinak výrok "studium je sled dílčích zkoušek" hovoří za vše.
No jasně. Váš účel. Nebo zadání?
Ten výrok byl učiněn v kontextu debaty o zkouškách a rozhodně nebyl myšlen tak, jak jej účelově interpretujete. Jako obvykle.
Myslím, že to pochopili všichni, kromě těch, kteří pochopit nechtěli.

Ostatní snad ani není třeba pitvat.
Účel SMZ byl zde už vysvětlován tolikrát, že pochopil každý, kdo pochopit chtěl.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
21. října 2016 v 21:05  

Některé VŠ odpustí za kombinaci SCIO + maturita s vyznamenáním (nebo i jiný průměr) přijímací zkoušky.

No právě. Takže aby ten vyznamenaný student šel jen na ty některé VŠ. Na ostatních má smůlu. Má-li mít jednotná SM smysl, měly by VŠ k ní přistupovat jednotně.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
21. října 2016 v 21:24  

"studium je sled dílčích zkoušek"

No právě. A jaký význam má pro absolventa takový úspěšně absolvovaný sled dílčích zkoušek?

Kdybychom za potvrzení ukončeného středoškolského vzdělání prostě brali poslední vysvědčení (zejména pro výkon některých povolání), ušetřili bychom si mnoho starostí se SM. Dostatečně by potvrzovalo jak odbornou zdatnost, tak úsilí a píli (jak píše Ygrain). Na odborných školách by SM smysluplněji nahradila odborná závěrečná práce.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
21. října 2016 v 21:30  

Maturita o dvou úrovních je logická. Zároveň však jde o Pandořinu skříňku. Proč ne úrovně tři? Čtyři? Gymply, odborné školy, umělecké školy, učňáky...

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
21. října 2016 v 21:34  

"Jenže ony potřebují pro přijetí znát vzájemně porovnatelné výsledky žáků z fyziky, biologie, chemie. Tento údaj jim současná SM nedá. No tak si dělají sciotesty, nebo vlastní přijímačky. To je přece logické."

Jo. Je. Takže k čemu studentům ta maturita nakonec je? Co kdyby čas věnovaný zbytečné SM věnovali těm sciotestům?

poste.restante řekl(a)...
21. října 2016 v 22:26  

Co kdyby čas věnovaný zbytečné SM věnovali těm sciotestům?
Proč ne?
Jen musíte zajistit, aby veškeré zákony, které mají ve svém textu uvedeno "maturitní zkouška" byly opraveny na text "sciotesty" nebo úplně zrušeny.

Zapomínáte kolego, že maturita není jen podmínkou nutnou pro přijetí na VŠ.


Proč ne úrovně tři? Čtyři? Gymply, odborné školy, umělecké školy, učňáky...
Jedna je málo, tři je moc.
Za normální považuji systém, který rozlišuje středoškolské studium na přípravu k praxi, nebo na přípravu k dalšímu studiu. Proto dvě úrovně, garantované státem.
Všechny ostatní variace zajistí školní forma maturity a možnost volby maturitních předmětů studentem ze školní nabídky.

Josef Soukal řekl(a)...
22. října 2016 v 5:02  

Jaký smysl má sled úspěšně absolvovaných dílčích zkoušek? Měl by mít ten smysl, že ověřuje elementární žákovu připravenost k tomu, aby se pokusil složit velkou zkoušku.

Josef Soukal řekl(a)...
22. října 2016 v 5:21  

Maturitu nelze poměřovat jen počínáním vysokých škol. Oba typy studia by se měly řešit souběžně (oba dnes produkují spoustu potěmkinovské vzdělanosti), ale ovlivnit VŠ je těžší než SŠ a binec v jednom neznamená, že ponechám binec ve všem.
Všem, kteří kdy měli co do činění s koncepcí a smyslem maturitní zkoušky, je dávno jasné (štefflovské fantasmagorie o právu na SŠ a VŠ pro každého pomíjím), že by bylo třeba nejprve vyřešit nesmyslnost požadavků na maturitní "papír" pro část profesí a pracovních pozic. Dvoustupňovost maturity vyvěrá z faktu, že počet středoškoláků se nikdy nevrátí k předlistopadovému stavu. Znovu doporučuji k pročtení náš návrh na stránkách ASČ.
S rozlišením na přípravu "k práci" a k "dalšímu studiu" je to trochu složitější, to další studium vidím jako dosti diferencované (v tomhle sdílím západní model - většina na bakalářský typ, menšina na vyšší typ studia). Ale všechno se dá řešit, když se něco řešit chce. Opět odkazuji na náš nástin. Nejde tam ani tak o to, zda dvacet či třicet děl ke zkoušce, ale o princip a způsob hodnocení.
http://www.ascestinaru.cz/navrh-asc-na-podobu-maturitni-zkousky-z-cjl-2018/

Jana Karvaiová řekl(a)...
22. října 2016 v 7:40  

Jestliže teď máme na základních školách oficiálně potvrzený dokument RVP ZV, který stanový jakési minimum, proč podobný dokument nevytvořit pro sškoly střední. Oficiálně nastavit jakési nepodkročitelné minimu pro všechny předměty. Samozřejmě sofistikovaně, na té základce je to dané kvůli dětem s LMP a hraničním, kdežto na středních školách s maturitou je to pro ty, kteří by chtěli jít třeba i studovat dále na V3. Ale dalo by se to nějak poskládat.I když by to chvíli trvalo. přesto jsem přesvědčená, že by tudy vedla cesta. U dětí s SVP by byla vypracovaná jasná metodika vedení maturity. Poskytování pomůcek, přítomnost asistenta, prodloužení časového limitu apod. I to je velmi schůdné řešení. Jediné, co nevyřešíme, je traumatická porucha.jenže to by měli řešit rodiče nebo dospělé děti, kterým musí být jasné, že mají psychický problém a musí se léčit u psychologa. Tohle si musí každý vyřešit sám a včas. ono, když se to "rozjede", je pak problém zastavit. Může to vykrystalizovat do podoby panické porucha atd. každý jsme za své zdraví zodpovědný sám.
To, že maturita je možná strašákem pro různé alternativní vzdělávací programy, je Tajný možné.

Ygrain řekl(a)...
22. října 2016 v 8:19  

Děkuji za odkaz, pane Soukale. Bude to chtít pečlivější přečtení, než zvládnu dneska poránu, ale v zásadě to vypadá rozumně. Jen bych si ráda udělala představu, nakolik by byl základ "očesaný" oproti současnému stavu - nakolik by se třeba lišil od posledního testu? Byl by tam ještě Burgess (se stejným zadáním) nebo epizeuxis? A byly by ukázky z textů stejně dlouhé, nebo kratší?

Tajný Učitel řekl(a)...
22. října 2016 v 18:36  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Tajný Učitel řekl(a)...
23. října 2016 v 0:08  

Co když je překážkou nikoliv nedostatečné zvládnutí učiva, nýbrž způsob, jakým se ona certifikace provozuje? Tzn když implantované stresory, které slouží k jemné kalibraci didaktického testu, jmenovitě čas, výběr terminologie, počet a forma distraktorů, které samy o sobě nemají nic společného s ověřováním vědomostí, zapříčiňují selhání či snížený výkon žáka, který objektivně trpí diagnostikovatelným problémem. Pak je zde důvod k zamyšlení, zda není tento žák formátem smz znevýhodněn či poškozen a zda platí stejné podmínky pro všechny. Možná je zde i důvod k odvolání.

Jana Karvaiová řekl(a)...
23. října 2016 v 9:14  

Pak se do toho pusťte Tajný a iniciujte změnu přípravy testů. Jistě je to možné. Bude vás to stát spoustu času a práce. Najděte si pomocníky. Je potřeba konat, ne jen psát a navážet se tu do lidí, kteří ty testy nesestavují.

Tajný Učitel řekl(a)...
23. října 2016 v 13:40  

Já už se do toho pustil paní Karvaiová. Třeba když si učitelé něco přečtou a uvědomí, čeho jsou dobrovolnou součástí, začnou přemýšlet a dívat se více kritickým okem na systém, který je brán jako samozřejmost, aniž by se tak zcela vědělo proč, kromě že tak to bývalo vždycky a vzdělávací vrchnost zná vše nejlépe, protože jim přeci jde o blaho všech dětí a studentů. Toto je, v České republice, nebezpečná iluze, která je jednou z příčin zdejší vzdělávací mizérie.

Učitelé se chovají jako poslušná kolečka v systému, jehož čelní představitelé už dávno nepracují pro veřejné blaho, naopak usilovně budují mechanizmy posilující pravomoci a kontrolu exekutivy, což je vydáváno za věc nutnou a bohumilou. Svobodné konání ředitelů a učitelů je více a více vtěsnáváno do mantinelů vymezených vrškem pyramidy. Centralizované zkoušky a inkluze po česku jsou pouhým začátkem. Chcete-li vědět kam to vede, zeptejte kteréhokoliv britského učitele. Ve srovnání s Británií, co se týká kontroly zvrchu a papírování, je česká škola rájem na zemi. Nezůstane tomu tak dlouho. Není náhodou, že vysloužilí britští inspektoři jezdí do Čech aby učili zdejší borce jak na to.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
23. října 2016 v 15:24  


JS: že by bylo třeba nejprve vyřešit nesmyslnost požadavků na maturitní "papír" pro část profesí a pracovních pozic.

Přesně tak.

VS:aby veškeré zákony, které mají ve svém textu uvedeno "maturitní zkouška"

tam měly uvedeno dokončené středoškolské vzdělání a bylo by po jedné části problémů.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
23. října 2016 v 15:41  

"systém, který rozlišuje středoškolské studium na přípravu k praxi, nebo na přípravu k dalšímu studiu"

A ten nemáme. A mít nebudeme. A dvě úrovně maturity – i když budou (by byly) oproti dnešku přínosem – to stejně nevyřeší, protože obě maturity budou vstupenkou k dalšímu studiu.

Jak přesně rozlišit dvě úrovně mezi gympl, průmyslovku, konzervatoř a učební obor s maturitou? Kdo z nich tu je pro praxi a kdo pro další studium?

Ygrain řekl(a)...
23. října 2016 v 15:45  

"Jak přesně rozlišit dvě úrovně mezi gympl, průmyslovku, konzervatoř a učební obor s maturitou? Kdo z nich tu je pro praxi a kdo pro další studium?"

Základní úroveň by museli dělat všichni, vyšší ti, kdo by chtěli pokračovat ve studiu, podle zaměření oboru. Vždy by pak měla být možnost si vyšší úroveň dodělat.

poste.restante řekl(a)...
23. října 2016 v 16:36  

Ygrain mne předběhla.
Tak jen doplním, že některé obory by měly mít vyšší úroveň jaksi automaticky předpokládánu. Konkrétně gymnázia a lycea.
Ale volba maturitní úrovně by byla věcí studenta.
Tedy i gymnazista by mohl volit nižší úroveň a žák z učňáku vyšší. Předpokládám samozřejmě, že žák z učiliště by musel zřejmě část učiva dostudovat individuálně.
Nebo být přijat do vyššího ročníku jiné školy, po složení rozdílových zkoušek.
Dříve tuto možnost částečně pokrývalo nadstavbové studium.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
23. října 2016 v 17:23  

To zní logicky.

Jen ještě jedna věc. Ta vyšší úroveň "opravňující" k dalšímu studiu. Kam? Na VŠ? A na VOŠ by stačil jaký level?

Co by studentovi vyšší level přinášel? Něco jako parkovací zóna? Možnost parkovat, když náhodou najdete volné místo?

Takže kuchařovi dáme snadnější level. (Místo abychom mu maturitu zrušili.) Když bude chtít dál studovat, musí se posunout na level gymplu.

poste.restante řekl(a)...
23. října 2016 v 18:10  

Ono je to samozřejmě složitější. A ďábel se skrývá v detailu.

Takže kuchařovi dáme snadnější level.(Místo abychom mu maturitu zrušili.)
Jsou třeba obory, které by maturitní být nemusely, ale protože ekvivalentní obor v EU "maturitní" je, nemáme jaksi na výběr, pokud chceme, aby naši absolventi byli konkurenceschopní na západním trhu. Namátkou mne napadá třeba kosmetička.

Je to prostě daň za "harmonizaci s EU". Podobně, jako když se naše potravinářské normy "přizpůsobovaly" těm západním.
Všichni víme, že před 20 lety měl nás absolvent průmyslovky srovnatelné znalosti s německým "inženýrem".
Chyba se stala v okamžiku, kdy jsme naše laťky snížili, aniž bychom se postarali o zachování úrovně elity.
Ale co je nám to dnes platné.

Kuchař je dnes stále nematuritní obor. Ale dnešní "kuchaři" chtějí mít "hotelové školy". Jejich absolvent nemusí jít na úroveň gymplu jako všeobecného vzdělání, pokud chce studovat na VŠ například ekonomiku, nebo management. Nemusí mít znalosti chemie, biologie či fyziky na úrovni gymnazisty.
Ale měl by prokázat znalosti jazyka mateřského a cizího, matematiky a profilových odborných předmětů na úrovni, která bude pro vysoké školy zárukou, že nebudou ztrácet v prvním semestru jeho doučováním dříve běžných samozřejmostí.

A na VOŠ by stačil jaký level?
To je právě jeden z těch "detailů"?
Můj názor je, že by měl stačit level nižší. Studium VOŠ není v pravém slova smyslu akreditované vysokoškolské studium.
Ale koneckonců, VŠ (i VOŠ) mají do značné míry autonomii. Nechť jejich akademické senáty rozhodnou a nový úřad příslušný studijní obor akredituje.

Co by studentovi vyšší level přinášel?
No, především samu možnost vysokou školu studovat.
Pouze vyšší úroveň maturity by byla podmínkou nutnou pro VŠ studium.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
23. října 2016 v 19:44  

Jen na okraj.
I kuchař býval s maturitou, dnes to přejmenovali na gastrononie - kuchař (v Brně). Tady existuje volba mezi učebním a studijním oborem. Horší to má ta kosmetička. Tam volba neexistuje.

Josef Soukal řekl(a)...
23. října 2016 v 20:05  

Abych sem nemusel kopírovat celé odstavce či části odstavců, upozorňuji s ohledem na diskusi o víceúrovňové zkoušce znovu na návrh ASČ, konkrétně pasáž Obecný rámce maturitní zkoušky:
http://www.ascestinaru.cz/navrh-asc-na-podobu-maturitni-zkousky-z-cjl-2018/
Maturant by měl mít možnost zvolit si úroveň zkoušky individuálně, nikoli už volbou školy. Výsledky by se udávaly v procentech.
Úplně na začátku bych pak provedl revizi oborů a pozic, pro něž je zapotřebí maturitní zkouška (jak uvádí i Z. Sotolář).
-
Pro nižší úroveň by bylo třeba adekvátně upravit katalogy požadavků; tj. např. - podle mého názoru - ponechat pojem jazykové figury, ovšem neuvádět konkretizované opakovací figury, resp. nahradit je shrnujícím pojmem opakování (hlásek, slov...).

Ygrain řekl(a)...
23. října 2016 v 20:14  

Takže bez epizeuxe :P

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.