Půl roku inkluze na školách: „Neřeší se zdravé jádro třídy, ale začlenění jednotlivce,“ myslí si psycholožka

úterý 7. února 2017 ·

Polovinu školního roku už školy odučily podle nových pravidel inkluze. Naplnila se očekávání, která ministerstvo školství do změn vložilo? Co říkají samy školy, rodiče a děti? A smazaly se rozdíly mezi žáky? To jsou témata speciálu Českého rozhlasu Plus, zaměřeného na fungování inkluze na českých školách. V pořadu vystoupili například učitelka Jana Karvaiová, náměstkyně NÚV Jana Zapletalová, psycholog Petr Klíma, ředitelka základní školy Michaela Rybářová nebo psycholožka Helena Vrbková.


Helena Vrbková
„Já nejsem nepřítel inkluze. Dítě by bezesporu mělo dostat šanci, třeba opakovaně, začlenit se do zdravého kolektivu, ale pojďme se na to podívat z jiného úhlu pohledu: škola je systémová instituce, která celoplošně vzdělává děti. Měla by především dbát na to, aby průměrné dítě, kterých je ve třídě 20 až 25, mělo optimální podmínky pro své zrání. V této oblasti dělám 22 let a stále slyším, že je třeba někoho začleňovat. My dáváme šanci nadaným a odvádíme je na gymnázia, dáváme šanci handicapovaným a přivádíme je do běžné školy, a já položím možná až populisticky znějící otázku – kdy dáváme šanci, aby to nejkvalitnější dostávalo těch 70, 80 % dětí v té škole?“ řekla v diskusi Helena Vrbková.

„Já se domnívám, že se toho příliš nemění. Rozhodně ne na školách, které byly zvyklé s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami pracovat. Mohlo se něco změnit na škole, na kterou nastoupil žák, který původně navštěvoval speciální základní školu, ale to není náš případ,“ říká Michaela Rybářová z Asociace pedagogů základního školství ČR a zároveň ředitelka ZŠ a MŠ náměstí Svobody 2.

Na vyhodnocení nového systému je podle jejího názoru brzy, ale kvituje, že je to poprvé za dobu, po kterou pracuje ve školství, kdy mají k dispozici peníze na asistenty. Myslí si, že je třeba nadále podporovat asistenty pedagogů a jejich vzdělávání.


Celý pořad je ke stažení zde

78 komentářů:

Veronika řekl(a)...
7. února 2017 18:43  

A bohužel - není inkluze jako inkluze.
Mám ve 2.třídě velice chytrého kluka. Tak jsem pro něj rozjela inkluzi nadaného dítěte. Prošel přes potřebnou hranici. Čekala jsem, že bude mít svoji samostatnou hodinu navíc jako ostatní integrované děti. Hodina, ve které by se například mohl učit druhý cizí jazyk, nebo třeba základy programování. Finanční podpora bude tak na stavebnici Merkur.
Také máme rodinu (z většinové společnosti), která u nás má 3 děti. Všechny už propadly, 2 mají integraci s 1 hodinou navíc. Nejmladší má i asistentku. Ani nechci počítat, kolik tato rodina daňové poplatníky stojí.
Když jsem vyjádřila názor, že mi přijde nesmyslné učit tyto děti 2 cizí jazyky, dozvěděla jsem se od paní školitelky, že tím "snižuju hodnotu těchto dětí na trhu práce".
S kolegyněmi "číháme" a jakmile u nás potkáme někoho organizačně zdatného s rozumnou vizí, chceme odejít do soukromého školství.

Renata Kalabisová řekl(a)...
7. února 2017 21:58  

Odbornice na lidskou duši, paní psycholožka promluvila: "nedá se říct, že by plošně každé dítě působilo komplikace...." Nevím, ale jsme tu my pro děti, nebo děti pro to, aby nedělaly komplikace???

Systém - jádro třídy: to zní spíš jako tovární výroba, ne jako citlivý přístup k malým bytostem, které zkoumají svět a učí se, co je to být člověkem, členem společnosti, která od nich něco očekává. Není lepší přistupovat k dětem s důvěrou, že ony se dokáží něco naučit, když mají ten správný prostor, příznivé podmínky. V takových podmínkách by se již děti tolik nevyrušovaly, nebyly by totiž nucené sedět několik hodin na místě a pasivně vstřebávat výklad, který by pochopily a rády zkoumaly, kdyby mohly být aktivní, autonomní....Ale to je asi pochopitelné na Marsu, u většiny učitelů a psychologů zřejmě ne. Nejsou to spíš oni, ne ty děti, kdo jsou, mírně řečeno, mentálně trochu pozadu za dobou a chápáním potřeb člověka?

Renata Kalabisová řekl(a)...
7. února 2017 22:06  

dotud bude inkluze problém, dokud budeme k dětem přistupovat jako ke kontejnerům, kam se pro blaho společnosti musí uložit co největší možný náklad "vzdělání"....

aby inkluze mohla fungovat, musel by se změnit přístup, filozofie vzdělávání - svoboda a radost z učení, ze spolupráce pro všechny děti, pak teprve můžeme doufat, že se naučí spolupracovat všichni bez ohledu na "chytrost" (také strašný přístup paní psycholožky "ty chytré, ty průměrné, ty nechytré....' smutné

Lexxa řekl(a)...
8. února 2017 6:21  

Ach jo. Paní Kalabisová je idealistka.

Jana Karvaiová řekl(a)...
8. února 2017 6:21  

Jo jasne, pani Howe. Ze vy jste tolik tech postizenych zazila v praxi. Ja taky teoreticky umim ridit jak zavodnik formula 1 a bruslit jak Nepela. Na gauci v obyvaku. A vy na gauci umite perfektne zaclenovat. Jsem zvedava v kolika letech vas to prejde.

Renata Kalabisová řekl(a)...
8. února 2017 8:29  

Pane Lexxo, je lepší být tzv. "idealistou" (jako byli asi i J.A.Komenský, John Holt, Maria Montessori, A.S.Neil, L.N.Tolstoj a další), nebo tzv. "realistou", který odsoudí děti k osudu chovanců ústavu, který jim totálně znechutí učení, vzdělávání a pak ještě tvrdí, že je to vina dětí, rodičů, společnosti, že je nedokáže efektivně "vzdělat"? Asi chceme Singapur (tam se děti smí mlátit...) či Jižní Koreu, Japonsko - výkon výkon výkon a tedy non-stop nalejvárna, nevyspání, plastické operace a sebevraždy....

Paní Karvaiová, já nikde neříkám, že je integrace snadná, a už vůbec ne, že je možná v současném systému! A už vůbec ne, že bych to já v současném systému uměla. Jen vím, že v přirozeném učícím se prostředí není třeba násilně začleňovat - viz svobodné školy, Montessori, Waldorf, Dalton a jiné. To, že většina si nedovede představit alternativu svědčí jen o tom, že se "systému" podařilo omámit myšlení většině, nic víc, nic míň....

Radomír Palát řekl(a)...
8. února 2017 8:54  

Systému se podaří ovlivnit jenom ty, kteří se ovlivnit nechají...

Renata Kalabisová řekl(a)...
8. února 2017 9:15  

no evidentně se nechává ovlivnit většina....školy tomuto vlastně slouží

poste.restante řekl(a)...
8. února 2017 10:12  

Za éry soudruha Chruščova by oblastní tajemník strany Novosibirské oblasti odsouzen za to, že nedostatečně propagoval pěstování kukuřice na Sibiři.

Kladu si otázky:
Mohla za to teplomilná kukuřice, že na Sibiři špatně rostla?
Mohla za to Sibiř, že je tam vegetační období příliš krátké?
Mohl za to oblastní tajemník, že nestrhnul davy úderníků, aby "poručili větru dešti"?
Není náhodou madam Howe v příbuzenském vztahu s Chruščovem?
Neměla by být "nedostatečná propagace" "inkluze po česku" trestným činem?
A co na to Jan Tleskač?

Renata Kalabisová řekl(a)...
8. února 2017 11:18  

Velmi odborná pedagogická diskuse, pane poste.restante, děkuji!

Zapomněla jsem, že děti jsou kukuřice, že výchova a vzdělání jsou vlastně takové pokusy jako pěstování kukuřice v různých vegetačních pásech. Jdu se tedy raději ještě učit. Třeba ke svobodě učení.

Pepa D řekl(a)...
8. února 2017 11:39  

Vážení
Ale ty Japonci, Korejci či Číňané jsou momentálnš tažnou silou světového hospodářství.
Když po našich dětech nebudeme požadovat výkon, ten Japonec atd. jim bude dělat v dospělosti v globálním světě šéfa a naše děti budou ty dělníci, kteří na něho pracují.
Tam spěje naše snaha o modernizaci vzdělání. Za naší starší generace jsme pracovali na výkon a čeští vědci a ostatní měli ve světě jméno a zvuk. I ten Komenský musel dřít, aby se o něm tady mluvilo.

poste.restante řekl(a)...
8. února 2017 12:02  

Madam Kalabisová,
pokusů o odborně a relevantně vedenou pedagogickou diskusi s Vámi již bylo mnou i mnoha jinými učiněno bezpočet. Zhusta bez valného efektu.
Je to logické, protože s náboženstvím nemá smysl polemizovat. Vy něčemu prostě "věříte" a věcné argumenty neberete v potaz.
Tak jako Nikita Sergejevič věřil, že kukuřici jednou bude pěstovat i na Měsíci.

Renata Kalabisová řekl(a)...
8. února 2017 12:14  

Sire poste.restante, náboženství neuznávám, ale Jan Rovenský vystihnul příčiny neochoty přemýšlet dost přesně. Bohužel v učitelské profesi na neochotu přemýšlet narážím až příliš často....

Jan Rovenský: "Používat kritický rozum je, jak víme, pracné a bolestivé - člověk se neustále konfrontuje se zjištěními, které rozbíjejí jeho dosavadní představu o světě, a vytvářejí nejistotu. Patrně každý z nás trpí kognitivní disonancí a halo efektem. Někteří lidé si z nich udělali (nepochybně velmi pohodlný) pilíř svého gnoseologického aparátu. Zjevné rozpory se skutečností řeší potlačení skutečnosti. Proč? Protože to je pohodlné a člověk se tak vyhne nejistotě a bolesti." - See more at: http://blisty.cz/art/85659.html#sthash.kgJkZDzj.9jOzSwiA.dpuf

poste.restante řekl(a)...
8. února 2017 13:19  

No a zkoušela jste někdy používat kritický rozum Vy sama?
A konfrontovat realitu se svými představami o představě integrovaného, inkluzívního, podnětného prostředí pro vzdělávání ve škole?
Zdůrazňuji představami o představě, vizi, vidině,...

Mimochodem velmi se mýlíte.
Komenský, nebo třeba Montessori rozhodně nebyli idealisté. Naopak. Při realizaci svých plánů vycházeli z tvrdé reality a pracovali s prostředím a především s žáky takovými, jací byli. Nikoliv s představou o tom, jací budou, až se prostředí změní. Což je, mimochodem, přesně podstata Vašeho omylu.

P.S.:
Oslovení "madam", používám jako projev úcty, nikoliv ironicky.

Renata Kalabisová řekl(a)...
8. února 2017 13:30  

pane poste.restante: dala jsem pojmy realista a idealista do uvozovek, právě protože si uvědomuji různé pojetí těchto pojmů....

Realita: znám "tradiční" školu, vím, že vytvoření integrovaného, inkluzivního, podnětného prostředí je tam téměř nemožné

"Představa" - není to pouze vidina, fatamorgána - je situace v "alternativních" školách

Proč si myslíte, že jsem nepoužila k jejich porovnání kritický rozum?

Komenský a ostatní byli idealisté v uvozovkách - pro ty, kteří jim tenkrát říkali, že realita je jiná, že to nejde. Proto raději dávám uvozovky, aby mne někdo nemohl obvinit ze špatného použití těchto pojmů. A ejhle....jak mám vysvětlit něco někomu, kdo nechce ani začít vnímat? A na odbornou diskusi jsem zde tedy ještě nenarazila. Je mi to líto, ale stále na ni čekám....

Jirka řekl(a)...
8. února 2017 14:04  

Paní Kalabisová, přestože Vás znám z dřívějších diskuzí, přečetl jsem i odkaz v Blistech.
Nevím jestli jenom myslím, nebo myslím kriticky, ale pokud slova pana Rovenského přeleštíte a otočíte proti sobě, hádejte, koho uvidíte? Kde berete tu jistotu, že pomýlení jsou Vaši oponenti?

tyrjir řekl(a)...
8. února 2017 14:18  

Ad Veronika: Smutná ukázka redukce pojmu Společné vzdělávání VŠECH dětí na bezduchou, tzv. Inkluzi do podfinancovaných veřejných škol vedoucí k posilování škol soukromých.

Renata Kalabisová řekl(a)...
8. února 2017 14:28  

Pane Jirko, já v žádnou jistotu nevěřím :) Domnívám se, že ti, co věří v jistotu, ti nechtějí přemýšlet, ti se zaštiťují tradicemi, vyzkoušenými metodami, ti pak napadají ostatní, že nepřemýšlí, že nejsou realisti, že jsou idealisty atd. Ale přesvědčovat nikoho nelze, pouze jít příkladem. Pěkný den přeji.

Jirka řekl(a)...
8. února 2017 14:47  

Na chvilku jsem si oprášil Komenského didaktiku, abych přičichl k odbornosti.
Mohla byste pro laika stručně shrnout v čem je Komenský překonán?

"XXII. Kdo nedbá, aby byl vyučován, toho budeš marně vyučovati, dokud u něho neprobudíš vřelý zájem o učení.
Aby totiž toužil po znalostech a proto se roznícenými smysly účastnil vyučování, jiné věci aby odložil a jen tímto se obíral. Hned povíme, jak se to děje."

Myslím, že Váš nástin řešení by se mohl stát dobrým počátkem odborné diskuze. A nezlobte se na oponenty, že nejsou hodni.
"XXIX. Nezačínej vyučovati toho, kdo není připraven k tomu, aby byl vyučován."

Renata Kalabisová řekl(a)...
8. února 2017 14:56  

Pane Jirko, pokud si myslíte, že považuji Komenského za překonaného, došlo k nedorozumění. Já naopak jeho podstatné principy považuji za nepřekonané, protože jsou univerzální, přirozené.

Nehodni - to používá také člověk, který nechce diskutovat. Mne pouze mrzí, že někdo nechce diskutovat, to znamená opakuje pouze staré poučky bez zamyšlení nad tím, že už by mohly být překonané, nahraditelné. Když někdo nechce pochybovat o tom, že třeba nemá pravdu, to znemožní diskusi.

Radomír Palát řekl(a)...
8. února 2017 15:33  

Paní Howe, v aktuálním čísle Respektu je článek o učitelce shodného jména, jste to Vy? Neznám důvody zveřejnění, ale cítím z toho, že jste moc se svými kolegy a vedením nediskutovala.... A nenaslouchala....

Jana Karvaiová řekl(a)...
8. února 2017 15:35  

Paní Howe, vyjmenovala jste Komenského, Tolstého, Monstssori a další - a tvrdíte, že měli představy. Určitě měli. Ale žili v tvrdé realitě, která je jasně poučila o tom, že něco jiného je vznášet se na růžovém obláčku představ skoro náboženských (to jste vy) a mít vizi, vycházející z toho, co se děje kolem mě.Komenský dokonce uznával i tělesné tresty. Montessori zase věděla, že se musí umět makat rukama, aby to člověk někam dotáhl (a to i génius).Tolstoj viděl taková zvěrstva, že své obláčkovství ještě za života přehodnotil a stanul tvrdě nohama na zemi.
A teď k podstatě.protože zde hovoříme k tématu rozhlasového přenosu - den před tímto přenosem mi volali z rozhlasu, zda se chci´účastnit. Po souhlasu se mě pan redaktor zeptal, zda znám nějakého ředitele školy, který by naplno sdělil, jak OPRAVDU ta inkluze probíhá.Protože kdo se zajímá, zná spoustu příběhů o dětech sedícíh v kabinetech, dětech sedících ve třídách a dětech, které "zkažené" po několika letech inkluze přešly na specializovanou školu, aby se konečně začaly vzdělávat. Prý nemohou do studia nikoho sehnat, protože nikdo tohle nechce říci na mikrofon, leda tak u kafe bez záznamu. Paní Vrbková tam hovoří bez obalu,a už se na ní vrhají někteří inkluzionisté,cože to plácá. Dokonce i ta Zapletalová, která snad ještě nikdy nepřipustila, že by něco bylo špatně, tam docela couvala a přiznala nějaké chyby. To se fakt ještě nestalo.Svobodou a empatiemi nic nevyřešíte v současném systému.

tyrjir řekl(a)...
8. února 2017 16:19  

S malým školským rozpočtem a s obludnou administrativou kolem neúčelně čerpaných EU dotací převážně jen na tzv. Inkluzi je proklamované tzv. kvalitní Společné vzdělávání vlastně jakási lež.

Dokazuje to i ta inkluzivní vyhláška, kde je péče o nadané děti zanedbána. Dokazuje to i praxe v péči o nadané děti, nedostatky v péči o postižené děti atd.

Proč se ředitelé, zřizovatelé škol a také třeba NÚV bojí to říci? Čeho se asi tak obávají? Například toho, že by pak mohli přijít o jiné dotace, z nichž mají prospěch? Myslím, že tento důvod není příliš daleko od pravdy.

J.Týř

Renata Kalabisová řekl(a)...
8. února 2017 16:30  

Paní Karvaiová, asi Vám dost dobře nerozumím. Chcete něco zlepšovat, ale nevěříte, že se něco vyřeší svobodou, soucitem, altruismem, empatiemi? Souhlasím, že za současné situace, za současné koncepce školského vzdělání je inkluze téměř holý nesmysl. Ale zavírat děti do speciálních škol také není ideální. Proč stále vybírat pouze z těchto dvou možností? Není na čase rozevřít okna šířeji a dovolit životu vstoupit a inspirovat nás? Cožpak musíme věřit na jedinou záchranu stálého ekonomického růstu? Není to možné. Můžeme zvolnit a více "investovat" do vzájemného souznění, spolupráce....Já prostě vidím ve svobodných školách tu nejlepší tradici života smysluplného: i dříve děti hlavně prací a objevováním se naučily nejvíce: společně si hrály, věkové kategorie smíšené, i odříkání, tvrdé práci a zodpovědnosti se naučily. Proč odmítat svobodné školy, Montessori, proč se nepoučit? Nechápu to lpění na tom, že děti musí sedět v lavici, oddělené podle věku, nutit se do něčeho, co jim nedává smysl....

Tu Vaši argumentaci rozporující poselství Komenského a jiných také nechápu. Mně jde o to, že byli schopni jít proti proudu, vidět širší obzory, nelpět na tom, co se dělalo jen proto, že se to tak dělalo "vždy"....Byli ve své době inovativní a jejich poznání spočívající v respektování přirozenosti dítěte, člověka, ten přetrval do dnes. Jenže dnes zase lidi jim podobné odsuzujeme, aby je až následující generace docenila. Cožpak lidé nemohou nikdy vyjít z bludného kruhu své neponaučitelnosti?

K těm speciálním školám: má sestra je speciální pedagožka, celkem je také zhrozená, v čem vlastně speciální pedagogika v praxi u většiny učitelek spočívá - žádné bohatství speciálních metod, hlavně jakási smířenost s tím, že ty děti jsou prostě hloupé, tak jim na tabuli napiš tři věty, ať si to opíší, za hodinu stejně víc nestihnete.....Nevím, ale čekala jsem více, když se to tady obhajuje jako nějaký český zázrak. Možná na vyjímečných speciálních školách to je jiné, ale ve většině to stejně bude jen jakési pozlátko...jsem k tomu prostě skeptická a věřím, že přirozený způsob je lepší lék než nějaké umělé oddělování dětí podle výkonnosti....

Renata Kalabisová řekl(a)...
8. února 2017 16:43  

Pane Paláte, ano, tušíte správně. Asi jsem dost neposlouchala :)

Jana Karvaiová řekl(a)...
8. února 2017 16:52  

Nevím jak pracuje vaše sestra. Já běžně ve škole užívala skupinovku, samostatnou práci s různými pomůckami,hledání informací apod. hráli jsme hry, dělali komunitní kruhy. Na tu tabuli ale taky musíte psát. V jedné třídě byly i 4 ročníky.Tedy děti různých věkových kategorií. Byla bych ráda, kdybyste díky jedné vaší sestře nepomlouvala speciální školství. Jo, ty děti jsou hloupé, což neznamená, že je tam neučíme a necháváme je hrát si. Mají své tempo, mají svůj svět , nemají abstraktní a logické myšlení a se vším se musí počítat dopředu. Je jich tam málo a je na ně čas.nesmíte je zahltit přemírou podnětů. Zkuste si to někdy tam učit.
A co to je přirozený způsob. Pořád to nechápu. Přirozený= dělat si co chci? Když mi něco nedává smysl, tak to dělat nebudu? A vy jste jako dítě pochopila smysl všeho čemu vás učili rodiče, babičky ,učitelé? Vám se nestalo, že ten smysl jste poznala až později a blahořečila jste těm lidem, že vás k tomu tak trochu donutili? Mě se to tedy stalo.

Renata Kalabisová řekl(a)...
8. února 2017 17:12  

Paní Karvaiová, psala jsem, že má sestra je docela nepříjemně překvapaná stylem výuky. Ona pracuje výborně, je velmi oblíbená, právě protože je jiná, není ta stereotypní nudná diktovatelka vět do sešitu. Nepomlouvám celé speciální školství, ale určitý náznak tu je, že to není tak ideální, jak se to někdy někdo snaží vykreslit. Takže bych prostě chtěla ten model inkluze, který je dostatečně finančně a odborně připraven, aby se všechny děti mohly učit s radostí tak, aby naplňovaly vrchovatě svůj potenciál.

Přirozený způsob a dělat si, co chci? Kde jste to vzala? Přirozený způsob s sebou nese velkou zodpovědnost, osobní angažovanost. Mně se tedy nestalo, že by mě někdo z rodiny nutil, prostě to navrhnul a já se ptala a zkoušela. Buď jsem se to naučila, nebo ne. Ale nebyla z toho tragédie jako ve škole (známka), ani z toho nebyla nuda, právě proto, že to bylo individuální. To je přirozené. A když chci kolektivně, a vyberu si to tak, také je to přirozené. Záleží na možnosti volby, na spolurozhodování, na mnoha okolnostech, které jsou ve škole potlačené. Ale krásně o tom píší na svobodauceni.cz, mnohem líp než já, takže jim dám slovo....

Jana Karvaiová řekl(a)...
8. února 2017 17:42  

Na "svobodauceni" už raději nepůjdu. Některé věci mě dost popudily. Je tam hodně demagogie.Úplně mě dostal ten obrázek (který zde nejde uveřejnit), jak tam jsou znázorněné ty děti ála Another brick in the wall, a pod tím demagogické věty o veřejném školství typu - úkolem školy je vycvičit lidi bezmyšlenkovitě plnit úkoly a podobné výplody.

Renata Kalabisová řekl(a)...
8. února 2017 17:52  

Pokud mne něco naštve, přemýšlím, proč to tak ti lidé vidí, co mě na tom štve a chci to pochopit. Zde se jedná o děti, já když učím, tak cítím, že ony to tak také vnímají, mám podobné vidění, ideály, přesvědčení. Takže je mi líto, že to nechápe víc učitelů. I když chápu tu jejich snahu mít nad učením "dozor", aby náhodou se něco nezanedbalo. Vtip je však v tom, že když děti nebudou chtít, můžeme dozorovat jak diví, stejně se to nenaučí...

Znáte to arabské přísloví: "Můžete velblouda přivést k řece, ale napít vody ho donutit nemůžete." To mi říkal už můj milý učitel angličtiny na gymplu, náš Benny :) i když jsem pak na tom gymplu učila, kladl mi to na srdce...

Eva Adamová řekl(a)...
8. února 2017 18:19  

Paní Kalabisová, Vaše úvahy o inkluzivním vzdělávání ve spojitosti s alternativním školstvím mne opět dodaly k slzám. Už jednou jsem Vám tady kopírovala citaci ze švp jedné montessori školy v Pardubicích, ze které jasně vyplývalo, že tam děti se SVP nechtějí. Podobně dětí s SVP mnoho nenajdeme ani ve SCIO školství apod. V žádném případě se neobávám, že by SVP děti vzaly alternativní školy pod svá křídla. Děti s SVP rozhodně zůstanou na bedrech normálních státních škol.

Renata Kalabisová řekl(a)...
8. února 2017 18:31  

ve vší úctě, paní Adamová, i zde vystupovali rodiče dětí, které mají SVP a jsou šťastně integrované v Montessori a jinde.........

Renata Kalabisová řekl(a)...
8. února 2017 18:59  

mne dohání k slzám zmínky o tom, že nějaké děti plošně působí či nepůsobí komplikace - za civilizaci považuji jiný způsob uvažování a nakládání s našimi potomky.......paní psycholožka Vrbková mluvila o dětech technickým tvrdým stylem, to mi vhání slzy do očí

Eva Adamová řekl(a)...
8. února 2017 19:30  

Teď je ještě potřeba pouvažovat o tom, jestli postiženým dětem neubližují v konečném důsledku více idealisté než reálně uvažující lidé.

Renata Kalabisová řekl(a)...
8. února 2017 19:35  

Teď ještě třeba pouvažovat, zda jsou reálně uvažující ti, co věří, že tlakem lze donutit děti naučit se danou látku, nebo ti, co mají ideály o důstojnosti dítěte a věří, že se dítě naučí více, když chce a baví ho objevovat, učit se.......

Jirka řekl(a)...
8. února 2017 19:40  

Paní Kalabisová, miluji vaše manipulace. Těžko můžeme ověřit to, co zde sdělujete o sobě a vaší sestře. Myslím, že jsem některými žáky i kolegy také oblíben, ale jiní mne nemusí a najdou se i ti, kteří mne upřímně nenávidí. Přesto se i k nim chovám pokud možno slušně a nabízím jim stejnou pomoc jako ostatním. Znám jednu možnost, jak být "oblíben" všemi žáky. Stačí se přetvařovat a manipulovat. Zatímco mně to dají žáci vědět (odvážní přímo, nejistí anonymně). Manipulátorů se bojí, vtipům se smějí, chválí, chtějí mít klid.
Při každém neúspěchu pochybuji. O sobě, o metodě. Hledám nové cesty pro sebe i všechny své žáky. Právě proto se potřebuji opřít třeba o Komenského. Komenský školství změnil. Alternativy mne zajímají, ale např. propagační video ZŠ Na Beránku mne utvrzuje v přesvědčení, že z jejich koberce, jarmarku a zahrady nový lidé nevzejdou. Jsou stejní jako všechny děti. Některé přemýšlí víc, některé míň. Některé názory rády převezmou, jiné si je tvoří samy.
Nás obviňujete z nechuti diskutovat, ale zkuste si zpětně přečíst své příspěvky. Speciální školství je přežité, většina učitelek - hrůza, protože vaše sestra to tak vidí. Sama je skvělá. Alternativní školy skvělé, protože tam učí jen vaše sestry. V těch státních to zachraňujete vy za každou cenu. Bojujete proti všem. My ostatní to máme dnes ve školství lehké. Jeden neempatický tyran vedle druhého. Staromilci, co se rádi při setkání pozdraví a usmějí. Nepřipravená inkluze, karierní řád pro kariéristy, dobře míněné rady ČŠI atd. Ještě jsem nikdy nezkusil travku. S vámi kdykoliv. Opici mám milou, tak věřím, že se hodně nasmějeme.

Renata Kalabisová řekl(a)...
8. února 2017 19:53  

Pane Jirko, hluboce před Vámi smekám, takto na veřejnosti se dokázat pozvat na schůzku, to vyžaduje odvahu.

Noví lidé vzejít nemusí, hlavně aby si rozuměli, necítili se pošlapaní a tím měli potenciál žít slušný život.

Bohužel upozornit na to, že ne vše je skvělé a že změny by měly být hlubší než kosmetické, musím se někdy uchýlit k příkladům z praxe. Samozřejmě netvrdím, a také to zdůrazňuji, že to nejsou obecně platná tvrzení. Navíc ani já ani má sestra neučíme v alternativních školách. Moc bych si přála, aby se speciální školství mohlo stát důstojnou součástí výuky, aby byly peníze a svoboda, které by zajišťovaly co největší možný rozvoj. Někdo se naučí přemýšlet či tvořit dřív, někdo později, nedělejme z toho srovnávací závod, o to přeci jde....

Zkuste i vy číst a psát pozorněji, pak se možná můžeme naučit hledat nové cesty společně jako učitelská komora.

Eva Adamová řekl(a)...
8. února 2017 20:02  

Mám obavy paní Kalabisová, že jste s těmi reálnými a idealisty odjela na jinou kolej. Takové úniky po křídle mám vyloženě ráda, nejste příbuzná se Štefflem, ten je na ně specialista.

Renata Kalabisová řekl(a)...
8. února 2017 20:03  

pane Jirko, a se zhodnocením toho, jaký mají žáci vztah k učitelům, to máte pravdu....podle mne v systému, kde děti do školy musí povinně a učí se povinně předepsanou látku jiný vztah být ani nemůže: buď je zmanipulujete a nedozvíte se, co si o vás myslí (to já neumím), nebo víte, že vás jich hodně nenávidí, no a pár úspěšných či jinak spřízněných vás má celkem rádo....to není dobré, průvodci myslím mají vděčnější roli......

Jirka řekl(a)...
8. února 2017 21:27  

Paní Howe, prolétl jsem všechna tři čísla zmiňovaného školního časopisu. Nejvíce mne zaujaly názory přemýšlivých dívek z devítky. Volaly po změnách pro danou školu vskutku revolučních. Přesto se vůbec neohlížely na spolužáky. Co je dobré věděly samy. Zajímaly by mne jejich reakce v reálné diskuzi.

"podle mne v systému, kde děti do školy musí povinně a učí se povinně předepsanou látku jiný vztah být ani nemůže"

My, kteří o sobě pochybujeme, chceme a musíme změny obhájit, vysvětlit a prosadit v tomto systému. Revoluce v roce 1989 nás osvobodila a doba před tím nám prozradila, že svobodu si nosíme v sobě.

"Noví lidé vzejít nemusí, hlavně aby si rozuměli, necítili se pošlapaní a tím měli potenciál žít slušný život."

Já žiji slušný život, střety s realitou (nevyrůstal jsem obklopen průvodci, ale reálnými lidmi) mne naučili žít s rovnou páteří. Pochopil jsem poselství krále Miroslava (Před nikým se neponižuj a nikoho se nepovyšuj) a se slušnými lidmi jsem si vždycky rozumněl. Svým dětem přeji totéž. Mám na ně jako rodič velký vliv a vím, že by vyrostli stejně s učiteli i průvodci. Ušetřené peníze investujeme do rodiny.


Renata Kalabisová řekl(a)...
8. února 2017 21:57  

Pane Jirko, ano, nejhodnotnější je, když si nosíme svobodu v sobě, je nám to přirozené, ale bohužel vlivem systému, školy tuto schopnost často ztrácíme, a pak je těžké tuto svobodu znovu získat, znovu s ní umět žít. Takže změny obhájit a prosadit je dobré, aby tato svoboda mohla klíčit v co nejširším měřítku.

Já pochybuji o svých metodách, o tom, zda cesty a cíle, které sleduji, jsou opravdu dobré, správné. Vím, že dobro v sobě obsahuje i zlo - jsou spojené (jing a jang), takže mi nejde o nic jiného, než o diskusi svobodnou na téma co nejlepšího užitku svobody. Nemluvíte Vy také za ostatní, když říkáte, že vy žijete slušný život, že vy jste se naučil žít s rovnou páteří, že vaše děti by vyrostli stejně s učiteli i s průvodci? Všichni nemáme stejné potřeby. Ty dívky mluvily s ideály svého mládí - pokud nebudou mít mladí ideály, bude to dobře? Vy se nikdy nezamýšlíte nad tím, jak by se Vaše děti učily, kdyby jim byla dopřána větší zodpovědnost, širší výběr, větší míra bádání a hloubání? Ptal jste se jich? Byly se Vaše děti podívat v nějaké alternativní škole? Ten Váš vliv je výlučně osvobozující, zodpovědnost budující? Pochybujete o sobě i v tomto? Já se snažím, ale vím, že mám někdy tendenci dceři vykládat své názory, místo abych ji nechala dojít si k závěrům samostatně. Však mne na to také často upozorní. Ve škole bych byla raději průvodcem, aby žáci přišli, když něco potřebují, chtějí vědět, řešit....V otázce peněz s Vámi rozhodně souhlasím - za kvalitní školu bychom neměli platit, pokud máme školy veřejné.

Radomír Palát řekl(a)...
8. února 2017 22:24  

Vrátil jsem se domů a prolétl jsem diskuzi - a zase ten systém... Jak můžu v dnešním systému ztratit svobodu v rámci své práce nechápu... Pořád dokola opakované ideály se přece můžou stát skutečností, ale ne opakováním, ale prací... Nebo to asi nechápu...

Pavel Doležel řekl(a)...
8. února 2017 22:28  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pavel Doležel řekl(a)...
8. února 2017 22:30  

"Nevím, ale jsme tu my pro děti, nebo děti pro to, aby nedělaly komplikace???"

Pane bože, co to je zase za třeskutou úvahu? Vždyť si to vůbec neodporuje a může platit obojí, nebo ani jedno. Howe má zase vycházky...

Tak tedy Romanko, nejsme tu ani my pro děti, ani děti pro to, aby nedělaly komplikace. Přesto prakticky všechny komplikace dělají a to tak, že často. Třeba mně se vrátila dcera z hor s úplně promočenými botami a navíc někde dostala vši. Často něco ztratí, něco zapomene a to jsou panenko komplikace jedna radost. Ale i jiné komplikace působí ti haranti. Furt to řve, běhá, neposedí, vyžaduje něco. Je vám to samá komplikace. Některý jsou i panovačné, vzteklé, sobecké, všude musí být první, všechno je jejich.

Já vím, Howe a sestra s.r.o., vy to umíte všechno vyřešit a udělat z nich osoby harmonicky rozvinuté. Až skoro přerozvinuté, jako jste vy dvě.

Vždy si říkám, jestli je to nějaká recese, nebo je fakt něco takového možné. A který, s prominutím, jelito tohle pustilo k dětem.

Pavel Doležel řekl(a)...
8. února 2017 22:34  

"Pořád dokola opakované ideály se přece můžou stát skutečností, ale ne opakováním, ale prací..."

Některé ideály se nemohou stát skutečností ani prací. V tom jaksi tkví ta absurdita některých zdejších diskusí.

Radomír Palát řekl(a)...
8. února 2017 22:43  

S tou absurditu zdejších diskuzi máte můj palec nahoru... Trochu ideálů si nechám, vrátil jsem se z vyhlašování sportovců roku Olomouckého kraje, kde se mezi oceněnými objevil i jeden můj žák (bez mé zásluhy), tak mám radost...

Jirka řekl(a)...
8. února 2017 22:54  

"Ty dívky mluvily s ideály svého mládí - pokud nebudou mít mladí ideály, bude to dobře?"

Jen mi připadalo, že někdo nejprve ideály přiživil a nasměroval a pak se společně divili, že lidé s odpovědností (ředitelka) nejásají s námi.

Svým slušným životem a rovnou páteří možná některé lidi štvu, ale tím jim život neměním bez jejich vůle. Občas to konzultuji se svým svědomím. Nevím také, jak se mohou děti učit tvořit si své vlastní názory, když nesmí znát názory ostatních. Vnucovat a říkat je u nás rozdíl. Asi jsme dost svobodomyslní.

poste.restante řekl(a)...
9. února 2017 1:59  

Některé ideály by se snad ani naplnit neměly.
Rád odkazuji na film Demolition Man. Sylvestra Staloneho (policajta) zmrazí na nějakých 50 let a když ho posléze rozmrznou, probudí se do světa, kde žijí ideální lidé. Kouření, tučná jídla, nadávky jsou zakázány. Sex se provozuje telepaticky. A jen pár odpadlíků žije v kanálech, protože odmítá dodržovat pravidla platná na povrchu.
Smůla je, že "moudrý tvůrce" ideálního světa se rozhodne skoncovat s undergroundem a jeho vůdcem tak, že rozmrazí psychopatického vraha, který rychle pochopí, že ve světě dobrosrdečných idiotů se pořádný hajzlík může snadno zmocnit vlády. Stalone vše samozřejmě zachrání, ale o to tady nejde.
Představuju si, že madam Howe by se ten budoucí dokonalý svět určitě líbil. Lidi jsou tam na sebe hodní, není násilí, každý dělá to, co je nejlepší pro společnost a tím pádem i pro něj.

Než se ale tahle vize stane skutečností, (a já začnu hledat, kde má kanál víko), musíme si chvilku počkat.

Do té doby můžeme vést tyto absurdní diskuse, nebo si z nich dělat legraci.
Na podstatu reality to nemá vliv.
A ta podstata bohužel nefunguje podle přání paní Kalabisové.
Reálné děti se většinově neučí nejen proto, že nemají dostatečně podnětné prostředí a místo starých, v minulosti zakonzervovaných učitelů, ty nové, "daltonsko-montessori-scio průvodce", ale prostě proto, že se jim nechce. Protože smažit GTA, nebo WOT je příjemnější a pohodlnější, nežli malá násobilka a prvky VI. skupiny.
Některé děti se inkludovaným spolužákům posmívají a je úplně jedno, zda si tím kompenzují vlastní frustraci, nebo jsou to sociopati. A neodradí je ani deset sezení s psychologem.
Skoro všechny děti od malička lžou a některé i kradou. Zlobí. A některým to přetrvá až do dospělosti.
To věděl už i ten Komenský a proto nebyl idealista ani s uvozovkami, ani bez.
(Mimochodem, já ty Vaše věty pochopil hned napoprvé. Ale taky jsem pochopil, že Vy jste nepochopila, když jsem se Vám snažil vysvětlit, proč Komenský nebyl "idealista" ani v tom smyslu, jak ho chápete Vy.) :-)

Proto jsou podobné debaty absurdní.
Protože nám tady vyrostla generace lidí, věřících v tohle "šťastné náboženství".
Že když se použijí ve škole ty správné METODY a POSTUPY, když se realizují ty správné PROJEKTY a vyplní ty správné FORMULÁŘE, tak svět se stane hezčí, až nakonec bude úplně krásný.
Teda ideální samozřejmě ne. To by nebylo kam kráčet ke světlým zítřkům. Vždycky to jde vylepšit, že jo.
Že když se to vezme od dětství tím správným laskavým a chápavým přístupem, tak "všeci nebudů kradnúť, budoucí Babišové nebudou krátit daně a budoucí Trumpové osahávat stážistky.

A víte co?
Já chci, aby svět byl hezčí.
Tak sem s nimi, s těmi zázračnými pilulkami.
Zahajte, paní Kalabisová, tu odbornou diskusi.
Představte nám ty skvělé metody.
Ale tak nějak polopatě. Bez vznešených slov a vší té omáčky.
Aby to pochopil i Běžný Franta Učitel a fungovalo to i na obyčejné základce v Horní Dolní.
Už se moc těším.

Jirka řekl(a)...
9. února 2017 7:30  

Pane Paláte, neposmívejte se! Že Vy také nechcete diskutovat? Já jsem otevřený novým věcem. Už nechci myslet postaru! Chci zkoumat svět nově a moderně. Chci myslet kriticky! Dovedete si představit lepší trenažér kritického myšlení? Někdy se mi z té virtuální reality houpe svět pod nohama.

PS: Gratuluji Vám i Vašemu žáku. Vám k tomu, že jste měl štěstí se s ním potkat a jemu proto, že fandím všem, kteří umí. Mají nadání, soudnost i píli. Komenský by řekl, že pak lze očekávat nemalého pokroku. Dnes jen s průvodcem! Ať žije průvodce národů! Blíží se narozeniny.

Radomír Palát řekl(a)...
9. února 2017 8:17  

"Že Vy také nechcete diskutovat? " - já bych diskutoval, až bych brečel... Ale (jak mi tady jednou napsal pan Komárek, že to není jeho) - v mém vesmíru se po diskuzi ujasní stanoviska, pojmy, základy, na kterých pak můžu postavit své další směřování. A ne, že musím jako učitel sledovat úplně všechno kolem sebe, přece jako učitel plním poslání, že...
"Dnes jen s průvodcem! Ať žije průvodce národů!" - průvodce může dělat člověk v Praze nebo na poznávací dovolené, na základní škole učíme společný základ pro všechny, jsem učitel... Mám úspěšné žáky, protože jim pořád tluču do hlavy, že na jejich svobodné volbě záleží, co z nich bude.... a co pro to musí sami udělat... (učit se, trénovat, naslouchat, poznávat...).

Radomír Palát řekl(a)...
9. února 2017 8:20  

A pro paní Howe - systém ve škole lze změnit, ale je potřeba diskutovat, naslouchat a někdy i poslouchat. Z článku v Respektu jsem nabyl dojmu, že jste to asi nedělala, konec byl pro mě úplně depresívní...

Renata Kalabisová řekl(a)...
9. února 2017 8:28  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Renata Kalabisová řekl(a)...
9. února 2017 8:34  

poste.restante: život nikdy nemůže být ideální, to je jasné. Ale tento fakt přeci není výmluva proto, že nic nelze zlepšit. A každý si to zlepšení představuje jinak, je potřeba najít porozumění, kompromis, diskutovat

Renata Kalabisová řekl(a)...
9. února 2017 8:37  

Pane Paláte: je potřeba diskutovat, naslouchat a někdy i poslouchat - je dobré také mít tu druhou stranu, jinak je to samomluva - časopis je formou diskuse a naslouchání...to samé školní parlament, který často tuto funkci neplní, což je škoda. K diskusi musí být nejméně dvě strany.

Renata Kalabisová řekl(a)...
9. února 2017 8:39  

ad Jirka: "Nevím také, jak se mohou děti učit tvořit si své vlastní názory, když nesmí znát názory ostatních. Vnucovat a říkat je u nás rozdíl. Asi jsme dost svobodomyslní." Kde jste přišel na to, že děti neznaly, neznají názory ostatních? Že něco vnucovali a ne pouze říkali? Jak mohou žáci ostatním něco vnucovat tím, že napíší svůj názor do časopisu, kam může napsat každý?

Jirka řekl(a)...
9. února 2017 16:19  

Paní Howe, mluvil jsem o vás a vaší dceři.
"Já se snažím, ale vím, že mám někdy tendenci dceři vykládat své názory, místo abych ji nechala dojít si k závěrům samostatně. Však mne na to také často upozorní."

Do časopisu může psát každý, ale s každým psaním je spojena i odpovědnost za napsané. Oslavné ódy na Sudbury School a tvrdá kritika ředitelky, která sedí v ředitelně šest měsíců se nezrodila v hlavách žáků sama od sebe. Kolik času potřeboval pan ředitel v navštívené škole na změny, které se dětem tak líbily? Kolik za tím bylo diskuzí a kompromisů se zřizovatelem, rodiči, učiteli i žáky? Netlačila jste moc na pilu? Když děti učíte dělat revoluce, pak jim také musíte v historii ukázat, kam to většinou vede. Jsem obecně k ředitelům českých škol kritický, protože oni jsou první, kteří by se měli vzepřít nesmyslům z ministerstva, vlády i EU. Na druhou stranu chápu jejich pozici a vážím si každého, který v současné době vydrží být dobrým ředitelem, který hraje za svoji školu. Na to potřebuje klid a čas. Ten jste vaší nové ředitelce nedali.

Renata Kalabisová řekl(a)...
9. února 2017 16:42  

Pane Jirko, to jsem mluvila o svých pochybách v tom smyslu, jaké cíle a jaké cesty sleduji....Má dcera je již dospělá a to, že mi dovede takto oponovat a upozorňovat na to, že upřednostnuje neslyšet můj názor, si beru jako polehčující okolnost a svědectví, že diskutuji, nevnucuji, chci slyšet názor mého spoludiskutujícího...

Co se týče naší školy: žádná tvrdá kritika tam nebyla, pouze upozornění, že děti už čekají na signály, které ukáží, že se škola bude konečně ubírat směrem přátelským k dětem, k učení. Byly a jsou tam bohužel signály opačné, proto děti vyjadřovaly své obavy a vysvětlovaly své představy ohledně školy přátelské k učení. Na signály nehraje roli čas, ty můžete vydávat již od prvního momentu...

Renata Kalabisová řekl(a)...
9. února 2017 16:48  

a proč myslíte, že se něco nemůže zrodit v hlavách žáků - to vždy musí mít někoho, kdo za ně myslí??? Stačí jim naslouchat a přesvědčíte se, že mají v hlavách myšlenky, nápady a pocity hodné sdílení....

jako třeba v tom dokumentu Tomáše Škrdlanta, připadám si, jako bych při jeho sledování byla v naší škole a slyšela naše žáky....od roku 1997 se toho bohužel moc nezměnilo....

https://www.youtube.com/watch?v=ml_rYgkl1lU&t=5s

Jirka řekl(a)...
9. února 2017 22:16  

Zakončím tedy diskuzi vaším stylem. Pokud vždy, když přesně pojmenuji problém a dám argument, převedete problém do obecné roviny, pak se nedivte, že vás ostatní diskutující považují za žvanícího snílka.
Ani já nechci školu, která je popsána v deset let starém dokumentu. Dokument popisoval setrvačnost systému po komunistické totalitě. Já měl asi větší štěstí na konkrétní učitele a na gymnáziu dokonce i na ředitele, který byl člověkem i v těžké době a díky němu jsem potkal i další skvělé učitele. Na ty špatné jsem dávno zapomněl, i když mi do života určitě také dali mnoho. Možná je to ale tím, že se rád učím a nikdo mi to nikdy nesebere.
Osobně vnímám vývoj opačně. Největší svobodu pro sebe i žáky jsem zažil právě v devadesátých letech. Pak se svoboda postupně vytrácela a díky vládám, které si zasloužíme a členství v EU, právě prožívám nejhorší profesní období. Školství opět zkostnatělo (inkluze, kariérní řád, činnost ČŠI, genderová policie, propagátoři neškoly). Nemůže za to Marie Terezie, ale všechny ty nové (někdy i více jak sto let staré) teorie, které nezkoumáme, nevyhodnocujeme jejich výsledky, ale povyšujeme na modly. Sama tvrdíte, že chcete kvalitní bezplatné školy pro všechny. V tom se určitě shodneme. Alternativy nikdy nejsou pro všechny, ale vypadá to, že vláda a MŠMT věří v bájného Fénixe, který povstane z popela. Nejdřív školy pro většinu zničíme a věříme, že po resetu budou lepší. Budou jen takové, jací v nich budou lidé a ti do školsví přijdou jen pokud jim budou vyhovovat podmínky, které ve školách budou panovat. Ty musí stanovit, vyžadovat vláda, úředníci, zákonodárci. Dobré je jít příkladem a zkoušet na sobě. Žádná obroda zezdola není možná. Jde jen o to, kolik ti dobří učitelé ještě vydrží.

Hana Jančová řekl(a)...
10. února 2017 13:39  

Diskuse se rozvinula velmi konkrétním směrem, a ačkoli se už týdny držím, abych nereagovala osobně na občasné různé výpady paní Kalabisové – Howe proti naší škole, článek v Respektu je poslední kapkou, která mě vede k reakci. Já jsem ta Hana Jančová, zmiňovaná v článku (jinak též členka UPS a občasná zdejší diskutérka).
Jen krátce ke vzniku článku: paní redaktorka přišla na rozhovor s tak jednoznačným jednostranně vyhraněným názorem a bez jakékoli snahy o objektivní posouzení argumentů druhé strany, že rozhovor s ní vlastně neměl smysl. Takže to, že mi při čtení článku bylo na blití z pasáží, které popisovaly některé věci úplně lživě, a z volby výrazů, kterými vytváří celkový dojem čtenářů, mě bohužel nepřekvapilo. Jsem češtinářka a věru vím, co dokáže slovo! Jestli takhle pracují všichni novinář, a já doufám, že ne, pak se čtenáři nedozvědí objektivní informace o žádném nastoleném tématu!

Radomír Palát 8. února 2017 15:33
Paní Howe, v aktuálním čísle Respektu je článek o učitelce shodného jména, jste to Vy? Neznám důvody zveřejnění, ale cítím z toho, že jste moc se svými kolegy a vedením nediskutovala.... A nenaslouchala....
Jirka 8. února 2017 19:40
V těch státních to zachraňujete vy za každou cenu. Bojujete proti všem.
Jirka 8. února 2017 22:54
Jen mi připadalo, že někdo nejprve ideály přiživil a nasměroval a pak se společně divili, že lidé s odpovědností (ředitelka) nejásají s námi.
Jirka 9. února 2017 16:19
Oslavné ódy na Sudbury School a tvrdá kritika ředitelky, která sedí v ředitelně šest měsíců se nezrodila v hlavách žáků sama od sebe. Kolik času potřeboval pan ředitel v navštívené škole na změny, které se dětem tak líbily? Kolik za tím bylo diskuzí a kompromisů se zřizovatelem, rodiči, učiteli i žáky? Netlačila jste moc na pilu? …. Na to potřebuje klid a čas. Ten jste vaší nové ředitelce nedali.

Pane Paláte a pane Jirko, ani netušíte, jak přesně jste udeřili hřebíček na hlavičku. (Až na to množné číslo v posledním slově: nikoli nedali – nedala!)

Hana Jančová řekl(a)...
10. února 2017 13:40  

Popsat všechno, co k naší kause patří, by zabralo týden a já nemám čas psát a vy číst knihu.
Takže nejdůležitější fakta: Nová ředitelka nastoupila za situace, kdy předchozí ředitel byl odvolán pro nedostatky v účetnictví (spoléhal se příliš a chybně na svou ekonomku) a nová ředitelka dostala od zřizovatele primární úkol uvést účetnictví a všechny s tím spojené problémy do pořádku. Řešila m.j. např. tu šílenost, že škola se stala plátcem DPH, a jiné věci, z každého šuplíku na ni vypadl provozně ekonomický kostlivec a pracovala na tom kromě běžné agendy od rána do odpoledne (běžný příjezd do školy v 6.30, odjezd okolo 17. hodiny) mnoho týdnů. Nezanedbávala pedagogickou stránku své práce, ale soudný člověk pochopí, že den má 24 hodin a že nelze zároveň startovat ve škole s 950 žáky jiné zásadní změny, které rovněž vyžadují mnoho sil.
Problém paní Howe je, že tohle buď nechce, nebo nedokáže pochopit.
O žádné diskusi se sborem z její strany před tím, než vytvořila s deváťáky onen časopis, nemůže být řeč. Podotýkám, že ředitelka školu J.Malíka taky kdysi navštívila, já tam byla dvakrát a velmi se mi líbila, byla tam i jiná má kolegyně. Když jsme konsternovaně zírali na texty v časopise, paní Howe řekla, že nám nikomu neřekla o své návštěvě této školy, protože bychom tam s ní stejně nikdo nejeli. Jestli se jí nelíbila práce školního parlamentu, snad bylo třeba o tom diskutovat ve sboru – a mě by nemusela přesvědčovat, že je možné dělat to lépe, souhlasila bych s ní, atd. atd. To se nedá všechno vypovědět.
Rovnou se rozhodla, že když nenastávají změny, musí na to jít přes žáky. To mi řekla přímo do očí. A celý problém je v tom, že lidé z našeho sboru považují tuhle cestu za nefér jak vůči ředitelce, tak vůči nám. Zvolila postup takový, že nikdo z nás s ní teď už opravdu diskutovat nechce. Kromě toho musím natvrdo říci, že nám lhala. Následující citace z jejího příspěvku ve mně vyvolává bezmocný a trpký smích.

Renata Kalabisová 9. února 2017 8:37
Pane Paláte: je potřeba diskutovat, naslouchat a někdy i poslouchat - je dobré také mít tu druhou stranu, jinak je to samomluva - časopis je formou diskuse a naslouchání...to samé školní parlament, který často tuto funkci neplní, což je škoda. K diskusi musí být nejméně dvě strany

Hana Jančová řekl(a)...
10. února 2017 13:42  

Radomír Palát 9. února 2017 8:20
A pro paní Howe - systém ve škole lze změnit, ale je potřeba diskutovat, naslouchat a někdy i poslouchat. Z článku v Respektu jsem nabyl dojmu, že jste to asi nedělala, konec byl pro mě úplně depresívní...

Cituji závěr článku v Respektu: Nevím, jestli na této škole zůstanu, dost mě to tu semílá. I já se tady totiž horším, cítím, že dřív jsem učila zajímavěji.

Pane Paláte, a kdybyste věděl, jak depresivní je to pro nás. Jak nás znechucuje a „semílá“ to, kolik času, energie a emocí nás už celá kausa, ke které vůbec nemuselo dojít, stála. K té „censuře“ časopisu bych taky ráda řekla mnoho, ale nechci unavovat. Máte-li někdo zájem dozvědět se víc, napište mi na jancova@zspolesna.cz


Renata Kalabisová 8. února 2017 20:03
… podle mne v systému, kde děti do školy musí povinně a učí se povinně předepsanou látku jiný vztah být ani nemůže: buď je zmanipulujete a nedozvíte se, co si o vás myslí (to já neumím),…

Kolegové paní Howe v naší škole se slovům v závorce hořce smějí, až se za břicho popadají.

Renata Kalabisová 8. února 2017 21:57
Já pochybuji o svých metodách, o tom, zda cesty a cíle, které sleduji, jsou opravdu dobré, správné.

Ano, výsledkem těch pochybností ovšem podle našich zkušeností bývá závěr, že za případné nezdary (ve všech třídách to prostě nemůže být tak úžasné) vlastně můžeme zase my, protože děti ubité našimi metodami nejsou schopny pojmout výuku lepší, osvícenou.

Pavel Doležel řekl(a)...
10. února 2017 20:52  

Paní Jančová, nemusíte mít obavy. Ten článek je hodně slaboduchý a každý průměrně zkušený a intelektově vybavený člověk v tom cítí jistou dávku manipulace, až propagandy. Na další stránce je pak nepokrytá propaganda Norských fondů a člověk pomalu chápe, do jakého časopisu že to vlastně vložil peníze. Už si to zase dlouho nekoupím. Vyjde mě levnějc čumět dvě hodiny do záchoda a zábava i ponaučení z toho vyplynou stejné.

Jirka řekl(a)...
10. února 2017 21:05  

Paní Jančová, jsem moc rád, že jste to nevydržela a napsala. Někteří lidé si myslí, že internet jim dává možnost skrýt svou pravou tvář. My tady na České škole známe paní Howe už dávno. Sledoval jsem její spasitelskou pouť mezi školami a po přečtení třetího čísla JEJÍHO školního časopisu jsem věřil, že se pod tíhou argumentů alespoň zamyslí. Znáte ji lépe než já. Zkuste mi ještě odpovědět na otázku, ze které se mi vaří mozek. Ona trpí nějakým mesiášským komplexem, že musí stále zachraňovat ubohé normálky? V době, kdy vznikají alternativní školy všeho druhu jako houby po dešti, by jistě ocenili její nesporné kvality na každé z nich. Proč nechce být nejlepší alternativní učitelkou a zachránit alespoň nějaké alternativní děti alternativních rodičů? Jako normální učitel vím, že učit malé kolektivy z domova motivovaných dětí, musí být ráj. Někdy je to ale podmíněno nutností podřídit své já nějaké ideologii. Jí by to na rozdíl ode mne jistě nedělalo žádné potíže.

poste.restante řekl(a)...
10. února 2017 21:30  

Problém paní Howe je, že tohle buď nechce, nebo nedokáže pochopit.
Ano, mnozí z nás si myslí totéž.
Děkuji, paní Jančová, že jste porušila své dosavadní mlčení.

tyrjir řekl(a)...
10. února 2017 22:00  

Když vzdělávací aktivismus dojde až tak daleko, že aktivisté začnou zneužívat děti (žáky škol) k prosazování svého názoru proti kolegům s jiným názorem, nejde už tu o obyčejný podbízivý populismus, kterým se aktivisté mnohdy snaží žákům zalíbit na úkor svých kolegů. Jde tu podle mého názoru o jasný projev nedostatku profesionality mnohdy nejen z hlediska etického, ale i z hlediska právního. Ten, kdo se jako učitel chová takto neprofesionálně, logicky nese následky té své neprofesionality. J.Týř

tyrjir řekl(a)...
10. února 2017 22:29  

PS: Když se něco takového ve škole stane, je věcí a povinností ředitele školy takovou situaci účinně řešit z hlediska řádné výuky a výchovy žáků. Znamená to, že ředitel školy je povinen z projevů a následků takového jednání vyvodit patřičné důsledky. Neudělá-li to, může to nepříznivě ovlivnit práci celé školy a takovou situaci pak může, řešit i zřizovatel školy.

tyrjir řekl(a)...
11. února 2017 1:51  

A ejhle....jak mám vysvětlit něco někomu, kdo nechce ani začít vnímat? A na odbornou diskusi jsem zde tedy ještě nenarazila. Je mi to líto, ale stále na ni čekám....

Paní Howe, říkáte, že se na České škole "vůbec nevede odborná diskuse" proto, že vás tu ostatní diskutující "nechtějí ani začít vnímat" a že na tu odbornou diskusi "s lítostí čekáte". Dovoluji si vás požádat o odpověď na otázku, zda ve škole, kde působíte, vás kolegové vnímají tak, že vašim názorům, argumentům a jednání rozumějí a dávají jim za pravdu?

Hana Jančová řekl(a)...
11. února 2017 19:16  

Jirka 10. února 2017 21:05
Zkuste mi ještě odpovědět na otázku, ze které se mi vaří mozek. Ona trpí nějakým mesiášským komplexem, že musí stále zachraňovat ubohé normálky?
Když jsme se paní Howe ptali, jak budeme dál spolupracovat, když my nevěříme jí a ona nám, odpověděla, že tady snad je kvůli dětem a ne kvůli nám. Musí zachránit právě ty naše děti – před námi (říkám já). Takže prostá odpověď na Vaši otázku zní – ano. Jinak si to nedovedu vysvětlit.

Tamtéž: Někdy je to ale podmíněno nutností podřídit své já nějaké ideologii. Jí by to na rozdíl ode mne jistě nedělalo žádné potíže.
Omyl. Jak jsme pochopili, jí naopak dělá velké potíže podřídit se čemukoli, protože všude všem říká, jak by se to mělo dělat jinak, tedy tak, jak to chce ona.

Pane Jirko, protože zde asi nechcete zveřejnit svou adresu, prosím, nebyl byste ochoten ozvat se mi na můj výše uvedený mail? (10. února 13.42) Ráda bych se s Vámi spojila a veřejně to probírat nechci.

Jirka řekl(a)...
11. února 2017 23:26  

Omyl. Jak jsme pochopili, jí naopak dělá velké potíže podřídit se čemukoli, protože všude všem říká, jak by se to mělo dělat jinak, tedy tak, jak to chce ona.

Není to omyl. Jen jste nepochopila, že nic nemůže ohrozit její náboženství, ideologii. Její je pravda a o té nelze pochybovat. Zbytek jsou manipulativní naučené fráze. Jen sama nám může říci, proč nejde tam, kde se její zázraky dějí každým dnem. Všichni budeme spokojení a šťastní.

Myslím, že je vše vyřešeno. Obchodnice se sny odhalena. Pozor na její nekalé praktiky!

Hana Jančová řekl(a)...
12. února 2017 18:23  

Pane Doležale, ne všichni jsou dostatečně intelektově vybaveni (viz Váš příspěvek 10. února 20:52), a tak už jsme slavní celostátně.

http://forum24.cz/rev-septimy-po-osmdesati-letech/

Nevím, jak se bránit proti novinářům, kteří znají zlomek pravdy (paní r Respektu) a proti novinářům (paní ze Svobodného fóra), kteří na tom zlomku vystaví ještě košatější příběh, aniž by se vůbec pokusili ověřit, či snad zapochybovali, zda věci jsou popsané tak, jak se staly. Právě jsem si na vlastní kůži vyzkoušela, jak se cítí známí lidé, když o nich píše bulvár lži.
Poradí někdo, co dělat?

Janek Wagner řekl(a)...
12. února 2017 19:04  

Paní Jančová, zkuste to přímo na https://www.facebook.com/luciesulovsk.

Veronika řekl(a)...
12. února 2017 19:27  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Veronika řekl(a)...
12. února 2017 19:29  

"Nic není starší než včerejší noviny."
Vydržet, paní Jančová, ono se to přežene. Lidi začne zajímat třeba to, kolik piškotů vyžongluje na čumáku sousedův Alík.
Novináři napíší co chtějí a klidně si i přimyslí. Díky "úžasné novinářské události", u které jsem ani nebyla, kdysi jedna "dáma" do článku zatáhla i mě a moje děti. Co bych vysoudila? Možná tak maličkou omluvu na stránce 7. Do 14 dnů po tom neštěkl ani ten sousedův Alík.
A nebo bojujte, pokud to dáte psychicky (ale i Vaše rodina).

poste.restante řekl(a)...
12. února 2017 19:48  

Paní Jančová, vzpomínáte si na návštěvu prezidenta Zemana ve Střední vinařské škole ve Valticích?
Podstatné pro kontakt s novináři je, že (až na výjimky) je skutečná pravda nezajímá. Oni už mají svou pravdu, když zapínají kameru, nebo vytáčejí Vaše číslo v telefonu. Jen potřebují pár dalších postav do komedie, jejíž obsazení a role už byly rozdány předem. Čest výjimkám, ale není jich mnoho.

Obrňte se trpělivostí a zkuste v rámci svých možností zabránit tomu, aby se komedie cestou mediální šaškárny nezvrhla v tragédii. Držím Vám palce.

Jirka řekl(a)...
12. února 2017 20:08  

Myslím, že Masarykův citát v záhlaví webu Svobodného fóra sedne jak prdel na hrnec. To snad raději rákosku než takové demokraty. Nedivte se paní "novinářce" Sulovské, že hýká nadšením, že děti do toho jdou. Už jsem v této diskuzi psal, že za napsané nese člověk odpovědnost. Ona za to bere i peníze. Myslím, že Záhořovo lože v pekle se začíná barvit do ruda.
Nebojte se, paní Jančová, Veronika má pravdu. Respekt už nečtu ani já a o Svobodném fóru jsem se dozvěděl od Vás. Více tam nezavítám, protože chápu svět i Masaryka velmi odlišně.
Více škody nadělala Renátka ve vaší škole. Držím palce a přeji hodně rozumných lidí, kteří vám umožní přesvědčit především děti, že změny nedělají řvoucí deváťáci, ale všichni, kteří tvoří školu - žáci a jejich učitelé po vzájemné domluvě. Především je třeba vysvětlovat, že někdo nese plnou odpovědnost, a proto musí mít právo rozhodovat. Je tu další otázka. Proč se paní Howe nepřihlásí někde do konkurzu a nezíská tak odpovědnost a rozhodovací pravomoci? Nikdo mne neberte za slovo. To nepřeji ani úhlavnímu nepříteli. Raději snad angažmá ve Scio, či jiné alternativě.

Radomír Palát řekl(a)...
12. února 2017 20:56  

Respekt kupují z masochismu, pod článek na forum24 jsem připsal své pohoršení nad prací (cituji pana prezidenta) "blbců novinářů"... Lituji učitele a žáky školy, ale aférka zmizí rychle. Jen pachuť zůstane... Je to pěkně tvrdé ponaučení pro paní Howe.

Hana Jančová řekl(a)...
13. února 2017 18:50  

Děkuji všem za podporu. Jen na vysvětlenou - celé se to odehrávalo vloni v březnu a dubnu. Letos byl půl roku už klid a teď se to zase vrací - prostě jí to z nějakého důvodu stojí za to oživit. Takže pochybuji, že by to brala jako nějaké tvrdé ponaučení, pane Paláte.
A proč se paní Howe nepřihlásí někde do konkurzu a nezíská tak odpovědnost a rozhodovací pravomoci? Taky jsme se tak ptali. O tu zodpovědnost a všechno kolem ale nemá zájem, na to si netroufá.

Jirka řekl(a)...
13. února 2017 21:46  

To jsou ti novodobí demograti. Rozhodovat bez odpovědnosti. Dejte typ panu Štefflovi. Vynikajících učitelů je dnes tak zoufale málo a průvodců ještě méně. Někdy lituji, že už nejsem dítě. Všechno bylo nějak jednodušší.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.