Bořivoj Brdička: Tvořivé myšlení IDEO

pondělí 16. května 2016 ·

Informace o metodice vytvořené ve spolupráci poradenské agentury IDEO s Riverdale Country School v newyorském Bronxu, jejímž základem je tvořivé myšlení (Design Thinking).


Je to již 7 let, co jsme popisovali, jak si jedna kalifornská škola najmula světoznámou poradenskou agenturu, aby jí asistovala při transformaci výuky – Deset doporučení pro školu 21. st. podle IDEO. Některé body jejího desatera s oblibou používám v přednáškách. Jsou totiž mimořádně návodné. Vše nasvědčuje tomu, že se IDEO ve školství angažuje i nadále a své aktivity stále prohlubuje. Dnes se podíváme na jeho metodiku, která implementuje do výuky jemu vlastní tvořivé myšlení. Metodika vznikla ve spolupráci s učiteli Riverdale Country School v newyorském Bronxu a dnes si ji v podobě konkrétního návodu na postup (Design Thinking Toolkit [1]) osvojují učitelé z celého světa.

Tvořivé myšlení jako pojem existuje již přes 50 let. Ještě dříve, než se ocitlo na nejvyšším stupni Bloomovy taxonomie kognitivních výukových cílů, objevilo se mezi kompetencemi potřebnými pro vědecké bádání či umění. Později bylo implementováno do odborné přípravy studentů na Stanfordu, k němuž mají zakladatelé IDEO velmi blízko. Postupně, ruku v ruce s konceptem konstruktivizmu, začalo pronikat do výukových aktivit inovativních učitelů po celém světě. Aby to bylo možné, bylo třeba postupy, které tento princip zavádějí, co nejlépe popsat a vysvětlit.

Podívejme se alespoň rámcově, co je za tím. Podle zmiňovaného Toolkitu [1] je tvořivé myšlení „stavem mysli, který nám dovoluje věřit, že dokážeme vyvolat vědomý proces změn vedoucích k novým řešením s pozitivním dopadem“ [1]. Ten proces má 5 fází:
Cyklus aplikace tvořivého myšlení [1] 

Asi bychom se měli zamýšlet nad tím, jak konkrétně by měla vypadat implementace tvořivého myšlení do výuky. V tom by nám mohla pomoci odbornice na inovativní vzdělávání z University of Southern California Sabba Quidwai, která popisuje jeho 7 komponent [2]:
  1. Empatie
    Metodika tvořivého myšlení klade důraz na budování porozumění. Je založena na sdílení vlastních nápadů s jinými lidmi. Důležité však je umět názory ostatních pochopit. Jen tak mohou mít na naši vlastní činnost pozitivní dopad.
  2. Odvaha tvořit
    Nestačí věcem rozumět a mít dobré nápady. Musíte navíc věřit i tomu, že jste schopni své ideje uvést do života. Rozdíl mezi tím, kdo má jen skvělý nápad, a tím, kdo ho opravdu zrealizuje, je právě v odvaze tvořit.
  3. Učit se z chyb
    Snaha řešit problém je velmi užitečná. Často strávíme hodiny času hledáním optimálního postupu a k cíli nedospějeme. Právě opakování je základní komponentou tvořivého myšlení. Hlavně v počátečních fázích je kvantita různých nápadů důležitější než kvalita. Často sebe sami překvapíme, na co přijdeme.
  4. Udělat to
    Osobní činnost vedoucí k realizaci vlastních nápadů se stává běžnou součástí výukových konceptů mnoha škol (Osobní tvořivost jako mezinárodní hnutí transformující školství). Všechny naše současné aktivity typu vyprávění příběhů či konstruování artefaktů z robotických stavebnic, dětské programování nebo výroba různých uměleckých či užitkových předmětů se dají vyjádřit jednou Papertovou větou: „Učit se znamená zamazat si ruce.“
  5. Nejistota
    Nesmíme si myslet, že řešení problémů je vždy na dosah. Poznávání je cesta, na jejímž začátku cíl neznáme. Je důležité si to uvědomit a vydat se po ní s myslí začátečníka a snahou nacházet odpovědi na otázky. To je postup, který nás tak trochu zavádí až ke kořenům – Technologie vrací pedagogiku tam, kde vždy měla být.
  6. Optimismus
    Před lidstvem stojí množství obrovských problémů. Ten, kdo přestane věřit v naši schopnost je vyřešit, nemá šanci. Jedině optimismus nás žene vpřed. Nesmíme podceňovat sílu společným úsilím spojených lidí změnit svět k lepšímu.
  7. Opakování
    Není snadné přehodnotit svůj přístup ke zkoušení nových postupů, když ty předchozí nevedou k cíli. Jsme ze školy zvyklí, že když nevyřešíme úkol na první pokus, budeme hůře hodnoceni. Pro tvořivé myšlení však musíme vyvinout stav mysli, který dovoluje vnímat počáteční neúspěch jen jako výzvu k pokračování.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz.

2 komentářů:

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
16. května 2016 v 16:40  

Jedním slovem krása. Kolečka, šipky, souvislosti. Myšlení dovedené k dokonalosti a lidi pořád blbnou a blbnou.

Štěstí, že tyto "projekty" neznali pánové jako Edison, Křižík, Tesla nebo nedejbože Cimrman.

Lidstvo by bylo zasypáno vynálezy.

Jinak třeba
http://zpravy.idnes.cz/tablety-kazi-detem-prospech-dp7-/domaci.aspx?c=A160516_111605_domaci_zt

mirek vaněk řekl(a)...
17. května 2016 v 11:56  

Hezká teorie.

Zde nahlédnou na tvořivé myšlení v praxi:

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10745118963-hlas-pro-rimskeho-krale/21551212101/9495-liber-facialis/

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.