EDUin: Meritem přijímaček není sledování vývoje kvality, ale jejich kontroverzní dopad

pondělí 2. května 2016 ·

Testy přijímacích zkoušek nejsou konstruovány k tomu, aby srovnávaly úroveň českých žáků v letech. Jejich smyslem je selektovat, což může vést k dalšímu prohlubování nerovnosti v přístupu ke vzdělávání.


Mediální diskuse o přijímacích zkouškách pravidelně začíná nesprávně položenou otázkou, zda se žáci rok od roku zhoršují, či zlepšují. Testy přijímacích zkoušek ale nemají schopnost takovou informaci poskytnout, jelikož v nich probíhají změny, které srovnání znemožňují. Tématem jednotných přijímacích zkoušek je legitimita jejich používání a reálná hrozba zneužití pro potřeby skupinových zájmů.

Souhrnné statistické výsledky, které zveřejnilo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), postrádají vysvětlení, jak tuto zprávu interpretovat. Jak později v médiích zdůraznil ředitel CERMAT Jiří Zíka, není možné vyvozovat z těchto statistických dat závěry o vývoji znalostí žáků v matematice či českém jazyce. Od loňska proběhly v testech změny (byly zařazeny náročnější úlohy), testování proběhlo na výrazně odlišném vzorku škol. Je nezodpovědné zveřejňovat takové informace a neupozornit na úskalí jejich dezinterpretace.

Diskuse nad nepatřičnou otázkou „zhoršování“, či „zlepšování“ žáků v souvislosti s přijímačkami odvádí pozornost od zásadních témat:

  • Podobný model selekce dětí mezi primárním a sekundárním stupněm vzdělávání je unikátní a nemá evropskou obdobu. Od selekce podobného typu se dlouhodobě upouští.
  • Snaha nasměrovat prostřednictvím selekce více dětí na učiliště znamená za současného stavu a kvality vzdělávání na učilištích výrazně omezit přístup velké části populace ke kvalitnímu vzdělávání.
  • Tlak zájmových skupin, zejména průmyslu, ale i určité části učitelů, není legitimním důvodem zvyšování selektivnosti českého školství.
  • Přijímací zkoušky nejsou účinným prostředkem pro „zvyšování motivace dětí“, ani pro zvyšování kvality vzdělání v ČR. Pro taková tvrzení neexistuje opora v dostupných výzkumech a studiích.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Diskuse o přijímacích zkouškách v médiích připomíná debatu o tom, zda je horší zemětřesení o síle 7,8 či 7,9 stupňů Richterovy škály, aniž by si někdo všímal dopadů a obětí přírodní katastrofy.“

31 komentářů:

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
2. května 2016 10:35  

Přijímací zkoušky nejsou účinným prostředkem pro „zvyšování motivace dětí“, ani pro zvyšování kvality vzdělání v ČR. Pro taková tvrzení neexistuje opora v dostupných výzkumech a studiích.

Platí to i pro VŠ?

Josef Soukal řekl(a)...
2. května 2016 10:51  

Meritem sdělení EDUinu je vyhnout se některým důležitým otázkám. Stěžovat si na "selekci" za situace, kdy na střední školy bez ohledu na PZ směřuje nemálo studentů, kteří pro studium nemají předpoklady, vyžaduje opravdu mimořádnou zaslepenost nebo zabedněnost.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
2. května 2016 11:27  

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Přijímací zkoušky nejsou účinným prostředkem pro „zvyšování motivace dětí“, ani pro zvyšování kvality vzdělání v ČR.

Platí to i pro VŠ?


Samozřejmě, že platí. Přijímací zkoušky na VŠ jsou především selektivním opatřením, a to prakticky jen v situaci, kdy je převis poptávky nad možnostmi. Mnohé fakulty, které převis nemají, také žádné přijímací zkoušky nedělají. A tak je to správné pro VŠ, a tím spíš pro SŠ.

Kdyby se všechny děti na ZŠ a SŠ dozvěděli, že matematiku se mohou učit také z KhanovaSkola.cz, a jejich učitelé to podporovali, mělo by to na zvyšování kvality vzdělávání větší kladný(!) vliv než přijímací zkoušky a státní maturita dohromady.

mirek vaněk řekl(a)...
2. května 2016 11:55  

Cílem přijímacích zkoušek není porovnávat úroveň znalostí let minulých(to může dělat Scio či jiné subjekty, pokud mají relevantní data), ale je to poslední možnost, jak zjistit nekvalitu vzdělávání na školách a přinutit zodpovědné s tím něco dělat.
Je to strašák pro děti i pro učitele. Dá se porovnávat přidaná hodnota. Dají se porovnávat metody výuky(za předpokladu, že zkoušky budou dobře připravené). Dá se zjistit, jak moc se dítě připravovalo.
Chápu, že toho se někteří bojí.
Selektivně jsou nepoužitelné. Školy stejně vezmou všechny, kteří se přihlásí. Ale po kontrole výstupů SŠ státní maturitou bude i kontrola vstupů.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
2. května 2016 12:09  

mirek vaněk řekl(a)...
Cílem přijímacích zkoušek není...

A co je tedy cílem? Je to strašák pro děti i pro učitele.

Jako obvykle se ve školství dělá opatření, jehož cíle je nejasný. A tak pak není možné zjistit, zda bylo cíle dosaženo. Viz státní maturita. Jaký měla cíl? A dosáhla ho?

Takže znovu: Co je oficiálním cílem MŠMT při zavedení plošných přijímacích zkoušek?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
2. května 2016 12:41  

Už jste si opravili ŠVP ve Scioškole, pane Šteffle?

Josef Soukal řekl(a)...
2. května 2016 12:46  

"Mnohé fakulty, které převis nemají, také žádné přijímací zkoušky nedělají. A tak je to správné pro VŠ, a tím spíš pro SŠ."
Proč je to správné? Protože mají studovat i ti, kteří pro studium nemají předpoklady? Co je pak cílem studia?

Eva Adamová řekl(a)...
2. května 2016 12:48  

"Přijímací zkoušky nejsou účinným prostředkem pro „zvyšování motivace dětí“, ani pro zvyšování kvality vzdělání v ČR."

Ale vždyť to ani není jejich cílem, ten však mají šanci začít plnit až v okamžiku, kdy ČR opustí filozofii financování SŠ "na žáka", která nutí z existenčních důvodů přijmout všechny a pak je nechat propadat u maturit.

Marie Maruška řekl(a)...
2. května 2016 13:53  

Pane Vaňku nějak se Vám v tom ztratili ti ve školství nejdůležitější - tj. žáci. Pokud jsou přijímačky "poslední možnost, jak zjistit nekvalitu vzdělávání na školách a přinutit zodpovědné s tím něco dělat", jak k tomu přijdu ti žáci, kteří kvůli nekvalitní základce nedosáhnou na středoškolské vzdělání? Proč se na tohle má přicházet u pro ně nejdůležitější zkoušky v daném období? Nechápu....

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
2. května 2016 13:53  

Ano, přijímací zkoušky jsou především selektivní. O žákovi toho moc nevypoví. A školy, které mají převis, o to ani nestojí. Střední, nebo vysoké. Ty z Cermatu mohou být doplněny požadavky střední školy. Ty Scio nejsou obvykle už doplněny ničím. To ale není chyba testů Scio, ale těch fakult, které se skutečným výběrem nezabývají. Selektivní má být až studium. Nemáš na to, odcházíš. Nechat ale dojít žáka k maturitě a pak provádět kontrolu výstupů je zhůvěřilost.

Nico Pytlik řekl(a)...
2. května 2016 14:16  

Selektivní má být až studium.

Škoda, že to tak nejde i s manželkama. Pojmout jich tak patnáct, šestnáct... a která na to nemá, šup, šup, odchází zčerstva. Věno zanechávaje, samozřejmě.
Takže, kdo se nedostal letos, ať to zkusí příští rok. Nebo to už nejde? Místo zbytečných, nic neřešících odkladů nástupu do první třídy. Mohou to zkoušet až do dvaceti. Klidně.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
2. května 2016 15:41  

Zdeněk Sotolář řekl(a)... 2. května 2016 13:53
Selektivní má být až studium.
Nejsem si jist zda jste to tak opravdu myslel, ale ani škola nemá být selektivní. Škola má být především podporující. Má vynaložit maximální úsilí, aby žák dosáhl svého maxima. A ano, když žák ani tak nestačí na to, na co aspiruje, musí ho přesměrovat jinam. Bohužel mnoho lidí, nejen ve školách, má na prvním místě jako úkol školy právě tu selekci, a až potom snahu všechny děti něco naučit. A podobné kroky jako plošné přijímačky je v jejich přesvědčení jen ujišťují.


Josef Soukal řekl(a)...
2. května 2016 16:25  

A jiní zase nejsou schopni připustit, že studium střední školy vyžaduje, aby byl žák pro ně připraven. A naprosto nesmyslně napadají přijímací zkoušky za situace výrazného předimenzování počtu středoškoláků. Teprve až si připustíme naprosto základní skutečnosti, má smysl debatovat o dalších věcech. Ale lidé jako O. Šteffl budou bohužel veřejnost dál bombardovat nesmysly. I proto se u nás v diskusích o vzdělání stále motáme v kruhu.

Josef Soukal řekl(a)...
2. května 2016 16:27  

"Bohužel mnoho lidí, nejen ve školách, má na prvním místě jako úkol školy právě tu selekci, a až potom snahu všechny děti něco naučit."
Opravdu? Čím se to projevuje? Masifikací maturitních vysvědčení a vysokoškolských diplomů?

Tajný Učitel řekl(a)...
2. května 2016 17:43  

Absolventi sš s maturitou, byť jsou jich zdá se mraky, mají pořád lepší šanci najít zaměstnání, než učni. Jak je to možné, když průmysl potřebuje sta tisíce lidí? Kde ti vyučení robotníci jsou?

Zda je žák připraven studovat či nikoliv je prozatím otázkou pro ředitele škol, které nemají zřizovatelem danou čáru. Až ji, zanedlouho, všechny střední školy budou mít, budeme svědky buď masivního zavírání středních škol, nebo změny financování, kde tým učitelů bude vesele poskakovat kolem patnácti premiantů ve třídě.

Pak bude pan Soukal a spol. plesat. Intelektuální smetana bude pečlivě slíznutá, nehodní budou uklizení kamsi do nezaměstnání a met sociálního inženýrství bude konečně dosaženo.

Pavel Doležel řekl(a)...
2. května 2016 19:17  

"...met sociálního inženýrství bude konečně dosaženo."

"Zda je žák připraven studovat či nikoliv je prozatím otázkou pro ředitele škol, které nemají zřizovatelem danou čáru."

Samozřejmě. Nechceme-li býti sociálními inženýry, nastavme laťku každému podle jeho potřeb.

Eva Adamová řekl(a)...
2. května 2016 19:39  

Pane Tajný, jste mimo. Oni totiž ti maturanti dělají práci, kterou dřív dělali učni, protože na učební obory totiž jdou jen ti, kteří jsou buď naprosto nepoužitelní nebo téměř nepoužitelní. Za pár let budeme mít v obchodech hordy prodavaček s Bc. titulem, jen jestli to nejsou pro stát peníze vyhozené oknem. Ale což, vždyť i prodavačka si může přečíst Vergilia v originále.

Josef Soukal řekl(a)...
2. května 2016 19:41  

Hypotézy o tom, nad čím budu plesat, svou hloupostí odpovídají neschopnosti pochopit některé věci, jež se tu omílají pořád dokola.
Zda je žák připraven na středoškolské studium, se dá dost dobře poznat třeba právě z letošních přijímacích zkoušek; přesněji - dá se dost dobře poznat, pro koho maturitní studium stavěné není. I přesto celá řada takto nepřipravených žáků studovat bude, se všemi důsledky: Čtyři roky se budou věnovat něčemu, co je pro svou náročnost z valné části nebude bavit, současně se máloco naučí, a protože toho nebudou mnoho umět, nebudou si vážit ani studia, ani maturitního vysvědčení, pokud ho nakonec dostanou. Věru ideální perspektiva - budete plesat s nimi, Tajný?
A kde jsou ti vyučení robotníci? Kde by se mohli objevit, když jsou tlačeni k maturitě?
Jak už jsem zde mnohokrát psal, i díky nezodpovědným expertům a jejich bludným představám, že prostým absolvováním školy se zvyšuje vzdělanost - čímž se nadbíhá ekonomickým a intelektuálním elitám, které se kvůli co "nejvymazlenějším" podmínkám pro své potomky klidně vykašlou na ostatní děti -, u nás zamrzá skutečná diskuse o tom, co vlastně patnáctiletým nabídnout. Je jasné, že masifikace maturity nefunguje a prostý tlak na naplnění klasických učebních oborů nemůže mít výsledky. Dávno jsme zde měli začít realizovat dvoustupňovou maturitu, dávno jsme měli upravovat studijní programy řady středních škol do podoby víceméně odpovídajícím učňovským oborům s maturitou, aj. Místo toho se musíme vyrovnávat s pitomostmi o "nehodných" a "sociálním inženýrství" a představami, že vyšší počet otitulovaných sníží nezaměstnanost. Kdy začne i experty a Tajné zajímat nikoli rozdávání maturitních vysvědčení a vysokoškolských titulů, ale to, jaké vzdělání žáci získají?

Renata Kalabisová řekl(a)...
2. května 2016 21:10  

dávno jsme měli hlavně začít promýšlet smysl toho, co a jak se ve školách učí....Proč školy většinou neuchopily možnost napsat ŠVP tak, aby bylo zaměřeno na získávání dovedností, kritického myšlení, učení se zodpovědnosti a autonomii? Proč většina škol dále trvá na pasivní výuce převážně abstraktních pojmů bez možnosti žáků zkoumat, vyhledávat, třídit, učit se odpovědnosti?

Cožpak testování, maturita, ať už kolika chce úrovňová, naučí mladého člověka lásce k celoživotnímu vzdělávání, aby se chtěl stát vzdělaným člověkem a celý život na tom pracoval? Proč se proti tomuto učitelé nevzbouří? Možná by pak dostali i více zaplaceno :)

Mohou žákům být vzorem lidé, kteří odmítají nové technologie, čtou leda brak a ty, kteří zastávají odlišný názor, odsoudí a dehonestují? Není divu, že stále obhajují staré znalosti, dělení lidí na "chytré a hloupé" od útlého věku....

Odkud tedy začít obrodu národa? Od přísnějšího, rychlejšího testování? Pochybuji....

Eržika řekl(a)...
2. května 2016 21:11  

Realita selekce u přijímaček: Mé dítko se nedostalo na obor na průmyslovce na který chtělo, přestože přijímačky napsalo výborně. Leč škola oceňuje více vysvědčení (z matematické třídy samozřejmě stejně) než výsledky přijímaček z matematiky a mimoškolní činnost, natož nějakou motivaci... Na obor tedy nastoupí děti, které měly sotva polovinu bodů z matematiky...

Josef Soukal řekl(a)...
2. května 2016 22:31  

"dávno jsme měli hlavně začít promýšlet smysl toho, co a jak se ve školách učí...."
Vždyť o tom jsem také psal...
Myslím si, že když se chce někdo vyjadřovat ke školství, měl by alespoň orientačně vědět, jaké místo má maturita a obecně hodnocení ve vzdělávání. A měl by vnímat, co kdo obhajuje.

Nico Pytlik řekl(a)...
2. května 2016 22:54  

získávání dovedností, kritického myšlení, učení se zodpovědnosti a autonomii

Miluji dovednosti a kritické myšlení. Po zodpovědnosti a autonomii bych se vyloženě utloukl.
Kdyby žáci jen polovinu energie, kterou vynaloží na to, aby se nemuseli řádně učit, vynaložili na řádné učení se, nerozhodily by je ani přijmačky, ani maturity, ani cokoli.
A my bychom se tu mohli pobavit třeba o tom, proč i vysokoškolsky vzdělaní rodiče, zejména pak ti, kteří náležitě buzerují svoje podřízené, se vyloženě naježí, když po jejich robátkách někdo něco chce. Třeba ty dovednosti, myšlení a zodpovědnost...

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
2. května 2016 23:11  

Pane Šteffle, samozřejmě to byla zkratka. Cílem vzdělávání nemůže být selekce. Souhlasím s Vaším "a ano". Ideální by bylo nabrat na školu všechny zájemce a pak "a ano". VŠ se často ohání kapacitou, ale vzpomínám na vyprávění našich profesorů, jak vypadaly poválečné ročníky. A prý to šlo. Jenomže taková MU dnes raději pošilhává po zřízení jakési soukromé filiálky.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
3. května 2016 9:15  

Eržiko, to je přece dobře. Snad nechcete kazit dětem život nějakou zkouškou?

Pavel Doležel řekl(a)...
3. května 2016 11:50  

Tak Eržika nám předvedla vnitřní nekonzistenci. Celou dobu obhajuje netestování a "objektivní" hodnocení v průběhu vzdělávacího procesu a najednou se to nehodí do krámu, když to někdo aplikuje na její dítka. No, to je vidět ta motivace těchto lidí. Cílem není spravedlivý, efektivní vzdělávací systém, jehož cílem je vzdělat každého co nejvíce, ale při respektování kognitivních omezení každého jedince. Cílem je, aby moje Mařenka, nebo můj Pepíček měli doktorát z práv, vozili si prdele v Mercedesu a ty ostatní socky pokud možno nepotkávali. A najednou je tady test který řekne: "Ne, ne, ne, milá Mařenko, milý Pepíčku. Vaše znalosti a dovednosti jsou v porovnání se stejně starými dětmi podprůměrné."

No a Kartous, Šimáček, Šimáčková-Laurenčíková a spol., kteří zneužili té inflační bubliny, kdy se na VŠ bral každý, kdo se uměl podepsat a mohou si dnes díky tomu před jména i někdy za ně psát věhlasné tituly, které nejeden našinec ještě z dob minulých vnímá úplně jinak, než co dnes reálně znamenají, si rozpomenou na zlé časy, kdy je profesor matematiky na střední škole mučil s úlohami typu soustavy dvou lineárních rovnic o dvou neznámých, které vždy byly pod jejich kognitivní úroveň, a tak je řešit neuměli, ale zato si to dokázali krásně odůvodnit a okecat. Takové technikality, na to máme bigótní a omezené techniky. My jsme humanitní vzdělanci, my to umět nemusíme. No a výsledky se nám krásně dostavují. Pomalu, ale jistě.

Kartous a Kalabisová mají dojem, že oni jsou ti osvícení, kteří jako jedni z mála umějí ovládat moderní technologie. No, zajímalo by mě jak. Kalabisová, myslíte jako, že umíte stisknout knoflík na dálkovém ovladači TV? No, tak to jste machr. V čem umíte programovat? Co jste už naprogramovala? Ovládáte SQL, Javu? Co umíte udělat v Excelu? Ovládáte VBA? Umíte si udělat vlastní webové stránky s napojením na databázi? V PHP? Znáte Python? Znáte funkcionální paradigma programování? Znáte objektové? Tušíte, co jsou to kaskádové styly a co UX? Dokážete nadesignovat proces v UML? Jen bláolíte o kompetencích a znalosti moderních technologií, ale zajímalo by mě, co opravdu umíte a co a jak předáváte svým studentům.

Pavel Doležel řekl(a)...
3. května 2016 13:26  

"Cožpak testování, maturita, ať už kolika chce úrovňová, naučí mladého člověka lásce k celoživotnímu vzdělávání, aby se chtěl stát vzdělaným člověkem a celý život na tom pracoval? Proč se proti tomuto učitelé nevzbouří?"

Cílem maturity není vytvoření lásky studentů ke vzdělávání. To by bylo dost pozdě. Cílem maturity je zpětná vazba, kterou potřebuje každý složitější společenský, biologický i technický systém. Bez zpětné vazby by nevznikl život, nefungovaly by počítače, výroba ani společnost jako taková. A vy to stále nechcete pochopit. Nikdo vám nebere to zlepšování výuky, její zdokonalování a výuku ke kompetencím. Ale to je věcí společenského konsenzu a řekněme společenské smlouvy na jejíž jedné straně je veřejnost a na druhé odborníci (tedy učitelé). Testování vám nemá pomáhat ve výuce samotné, ale ověřuje výstup. Prostě, ti, co vás platí, chtějí vidět, jak ten produkt vašeho snažení vypadá a co umí. Můžeme se bavit o tom, že způsob, jakým to zjišťujeme a co zjišťujeme, není to pravé, ale pokud se někdo snaží říkat, že ověřovat nebudeme nic, tak pak to odmítám platit. Jestli je někdo tak hloupý, že se nechá šmejdy přesvědčit o tom, že za své peníze dostává nějakou hodnotu, i když jí nevidí a nemůže ověřit, tak ať. Já ale odmítám platit kuličku z prdu, kterou nám neustále prodávají nejrůznější samozvaní aktivisti a budu bojovat proti obírání těch, kterým nebylo shůry dáno. Nechci, aby je nějací chytráci zneužívali ve svůj prospěch.

Eržika řekl(a)...
3. května 2016 21:12  

Pane Doležele,
snažila jsme se sdělit, že mi opravdu nepřijdou známky na vysvědčení jako objektivní kritérium hodnocení uchazečů o studium na odborné střední škole. Zvláště pokud body za známky tvoří více než třičtvrtiny hodnocení, přijímačky méně než čtvrtinu a další položky už nehrají prakticky žádnou roli. Natož motivace uchazečů a jejich mimoškolní činnost související s oborem...

Jak toto souvisí s Pepíčkem coby doktorem práv v mercedesu mi uniká.

Pavel Doležel řekl(a)...
4. května 2016 15:23  

Eržika, vona motivace se těžko měří, víte? A jak se nám tak těžko měří, tak jí ani nelze objektivně mezi dětmi porovnávat.

Pokud nechcete, aby se přijetí vašich dětí řídilo známkami na vysvědčení, pak jste se stala s prominutím obětí vlastní hlouposti (resp. vaše děti). Kdybyste od začátku trvala na tom, že hodnocení má být srovnatelné, jednotné, standardizované a tedy spravedlivé (ve smyslu ke každému přistupujeme stejně, nikoliv, každému ulevíme podle sociálními inženýry vyprodukovaných tabulek eliminujících individuální a kulturní podmíněnost), pak mohly vaše děti mít jistotu, že pokud se na nějakou školu nedostaly, tak je to opravdu tím, že mají horší předpoklady, než ostatní. Dnes, kdy centralizaci nám novodobí myslitelé a věrozvěstové odmítají, se musíte smířit s tím, že je to do určité míry jako hod kostkou - tedy pokud vaše děti nejsou úplně na špičce.

S Pepíčkem coby doktorem práv to souvisí tak, že zde máme určitou skupinu lidí, která soustavně a plánovaně destabilizuje základní principy veřejného vzdělávacího procesu, včetně měření jeho výstupů a tou motivací se ukazuje v konečné fázi býti nikoliv obecné blaho a spravedlnost (kterýmižto se verbálně ohánějí), ale maximalizace užitku pro sebe (případně vlastní děti). Ale veřejné vzdělávání je VEŘEJNÝ, nikoliv soukromý statek. Jako soukromý statek v dlouhém období nefunguje. Problém s vámi a vám podobnými je v tom, že když váš Pepíček má blbé známky z vysvědčení na ZŠ, tak budete řvát, jak je nespravedlivé, že se přijímá podle tohoto kritéria. Když bude mít známky dobré, ale přijímačky se mu nevyvedou, tak zase budete řvát, jak je možné, že se ty chudinky děti tak stresují jedním testem, který má nízkou vypovídací hodnotu a který úchylný prase si na těch chudinkách dětech léčí komplexy a snaží se je nachytat na chybách.

Eržika řekl(a)...
4. května 2016 21:12  

Pane Doležele, ano, úplně stejný názor mám na výběr uchazečů jednotnými přijímačkami... Je to jen selekce, nikoliv objektivní výběr uchazečů o obor.

Pěkně stádně všichni stejně, centralizovat, změřit, nastavit, a kdo nejde narvat do tabulek a neposlouchá, tak pryč, někam ho uklidit.
Společnost pak je zrcadlem tohoto systému...

Nico Pytlik řekl(a)...
5. května 2016 13:23  

kdo nejde narvat do tabulek a neposlouchá, tak pryč, někam ho uklidit

Tak. Ono vzdělávání samo o sobě není nic jiného než zástěrka pro to, kterak dostat děti a mládež z ulice, aby se tam netropila alotria v době, kdy se většina rodičů věnuje svým zájmům. To jest vydělávání peněz na obživu svoji a svých dětí, a na placení daní k tomu uklizení svých dětí a k obživě těch, kteří nepracují, a jejich dětí.

Pavel Doležel řekl(a)...
7. května 2016 11:11  

Eržika, selekce=výběr.

"Pěkně stádně všichni stejně, centralizovat, změřit, nastavit, a kdo nejde narvat do tabulek a neposlouchá, tak pryč, někam ho uklidit."

Jo, chápu. Stádní to nebude, až se vaše děti dostanou tam, kam chcete. No, tak smolík pacholík. Stádně, všichni stejně máme pod hrozbou trestu zakázáno vraždit, krást, loupit, jsme stádně nuceni dodržovat pravidla silničního provozu a tak dále. No, ale existují mozky, které prostě tohle nikdy nepochopí. Jsou proti očkování, proti úředníkům, nesnášejí úřady, policisty a každou autoritu, která by je mohla jakkoliv omezovat. Sami nic dodržovat nechtějí, kvičí, kdykoliv je kdokoliv jakkoliv omezuje, ale sami se povětšinou nikomu nepřizpůsobují. Na práva se dívají čistě ze svého pohledu. Že by mohli omezovat svojí činností práva ostatních, to je vůbec nezajímá a netrápí. To prostě nevidí. Vnímám to jako patologii.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.