Josef Soukal: Ukázkově vadná testová úloha

úterý 8. března 2016 ·

Časopis Respekt v č. 8 přinesl článek Marka Švehly Když Jirous, tak Nohavica, věnovaný zejména tzv. státní maturitě z českého jazyka; článek věcně nepříliš zdařilý a celkově málo profesionální. V úvodu se autor věnuje opakovaným sporům Oldřicha Botlíka a Tomáše Feřteka s češtináři, přičemž spory traktuje způsobem zcela tendenčním – opíraje se evidentně o vyjádření dotyčných antimaturitních aktivistů, jejich oponenty de facto dehonestuje.


K článku se samozřejmě vrátíme obsáhlejším samostatným příspěvkem; nyní upřeme pozornost na konkrétní sporné záležitosti. Polemiku vyvolal O. Botlík článkem publikovaným na České škole (ZDE), přičemž do diskuse se zapojivší češtináři – mezi nimi i autor tohoto příspěvku – Botlíkovi vytýkali zejména tvrzení, že úloha „místo porozumění jevu testuje pouze znalost jeho jména‟, a nesmyslný odpor vůči využívání odborných výrazů v testech (v tomto případě šlo o termínpersonifikace; blíže viz článek V. Stanzela). Spor to byl z Botlíkovy strany přes suverénnost jeho vyjadřování místy až komický (viz citace dále), tím spíše, že podobné úlohy běžně vytváří společnosti Kalibro, s níž je O. Botlík profesně spojen a k jejímž testům často odkazuje.

V rámci polemiky o „diletantskou úlohu‟ (formulace Oldřicha Botlíka) byla zmíněna typově podobná úloha, kterou v té době prezentovalo Kalibro na svých stránkách jako ukázku vlastní práce (pravděpodobně delší dobu, snad několik let, nyní zde úloha již není dostupná). Tatoúloha je velmi nepovedená, neobstála by v žádném seriózním testu. Její znění (spolu s dalšími úlohami vztahujícími se k jedné výchozí ukázce) přinášíme ZDE.

Rozbor naleznete v celém článku na webu Asociace češtinářů.

5 komentářů:

Vladimír Stanzel řekl(a)...
12. března 2016 8:11  

Kvalita testovacích úloh firmy Kalibro zřejmě nebude ani zdaleka tak skvělá, jak se její představitelé a příznivci snaží prezentovat. Například Ondřej Šteffl na svém blogu (s pochvalnou poznámkou) publikoval, resp. recykloval 22. února 2016 článek Oldřicha Botlíka a Davida Součka z roku 2000 nazvaný Aby žáci uměli víc, musí být učiva méně.

Ačkoliv lze s lecčíms v článku souhlasit, nelze si nevšimnout, že z poloviny jde o PR Kalibra, v němž se staví na testových úlohách této firmy. Diskutéři, kteří se na blogu k článku vyjadřovali, však některé úlohy, resp. jejich Kalibrem předkládaná správná řešení, přesvědčivě rozmetali - například nick Tachyon u úlohy nazvané Příprava FeS prokázal, že z osmi Kalibrem uvedených řešení jsou správná tři, nikoliv že "Čtenáři, který si z výuky chemie odnesl aspoň základy, musí být jasné, že žádná položka nabídky není v této úloze správnou odpovědí.", jak uvádějí autoři článku. Diskutér Antonín Hrbek pak postihl hlubší problém daných testových úloh - "Autoři testů si zásadně pletou věcné znalosti s obecnou logikou. Mohou se omlouvat, že při řešení problému je zapotřebí logiku používat ale tím se soustřeďují na výjimečné případy a ne na převážně používaná rutinní řešení, která jsou základem praktického života."

Vypadá to tedy na potvrzení známého frazeologismu, že není všechno zlato, co se třpytí, a že kritické soudy Oldřicha Botlíka k úlohám jiných testovacích institucí je nutno brát s velkou rezervou.

Pavel Doležel řekl(a)...
12. března 2016 9:49  

Také bych si dovolil přidat jednu poznámku ke zmíněnému propagačnímu článku soudruha Botlíka a spol. Zaujala mě "úloha" o lumících:

Otázkou je, které z uvedených tvrzení je pravdivé a odpovídá tvrzením obsaženým v článku. Jako správné jsou označeny dvě z nabízených možností. Druhá z údajně správných možností je možost:

5. Lumík obecný žije například ve Finsku a Norsku.

Autoři doplňují své hlubokomyslné pojednání takto:

"Bez jediné chyby posoudila nabízená tvrzení pouhá 3 % žáků devátých tříd ZŠ. Žáci přitom měli článek k dispozici po celou dobu práce nad testem a vraceli se k jeho znění několikrát v souvislosti s dalšími otázkami. Typická je například malá schopnost aplikovat obecný poznatek (všechna divoká zvířata trpí nemocemi a parazity) na konkrétní případ (liška je divoké zvíře). Většina žáků prohledává text jen mechanicky, asi jako počítač při kontrole pravopisu. Slovo ,liška‘ se v textu nevyskytuje, tvrzení proto podle jejich názoru nemůže odpovídat informacím uvedeným v článku. Velmi nízká je rovněž schopnost žáků použít prezentované informace na jiném místě nebo v jiné souvislosti. Lumíci jsou podle textu příbuzní křečka, na konci se dokonce výslovně mluví o hlodavcích. Rozhodně tedy nelétají (srov. č. 7), rovněž nemůže jít o hmyz (srov. č. 4). Na druhé straně žáci při interpretaci obsahu článku spojují informace, které k sobě nepatří (srov. č. 8). Možná k tomu přispívá i nepřesné chápání významu slov (,přemnožit se‘ vs. ,rozmnožovat se‘, srov. č. 6)."

V textu článku je však o výskytu lumíka obecného pouze toto: "Ze čtyř známých druhů lumíků mění své působiště pouze jeden – lumík obecný, který žije ve Skandinávii. "

Mohl by mi soudruh Botlík, případně soudruh Šteffl vysvětlit, jak dospěli k závěru, že platí výše zmíněná možnost 5? Správná odpověď na otázku, zda je možnost 5 pravdivá, či nikoliv, zní: Na základě článku o tom nelze rozhodnout, neboť existuje možnost, že Lumík obecný žije pouze ve Švédsku, což je v souladu s článkem a pak ale možnost 5 není správným řešením.

Podobně, ptám-li se žáků, zda jsou nabízené možnosti pravdivé, musím jim sdělit, že všechna tvrzení uvedená v článku jsou pravdivá. Pokud kupříkladu autor článku sděluje, že všechna divoká zvířata trpí na parazity a pak se ptá, zda je sprvné tvrzení, že liška trpí na parazity, pak mám-li tuto úlohu řešit, nejsem si jist, zda se po mě chce triviální zobecnění (z nějž autoři dělají bůhví jakou vědu), nebo zda se po mě chce faktická znalost a tedy kritický pohled na tvrzení v článku uvedená.

Shrnuto a podtrženo - Kalibro neumí vytvářet úlohy o nic lépe, než Cermat a navíc si obdobnou kritikou cizích úloh doslova sere do vlastního hnízda.

Pavel Doležel řekl(a)...
12. března 2016 9:57  

Mimochodem, během 10 vteřin lze najít na wikipedii informace o tom, že i někteří hlodavci létají. Sice ne aktivně, ale podle uvedené definice létání je její podmnožinou plachtění:

Létají také živočichové. Létání se vyvinulo nezávisle v různých skupinách živočichů. V podkmenu obratlovců létají především téměř všechny druhy ptáků (zde s výjimkou ptáků nelétavých), létají také některé skupiny savců. Jedná se zejména o všechny druhy netopýrů, kaloňů a vampírů, částečně na krátkou vzdálenost také plachtí někteří veverkovití hlodavci (letuchy, šupinatkovití) či ještěři (gekon létavý).

zdroj: Wikipedie 12.3.2016

Zdůvodnění soudruha Botlíka a spol, že totiž z informace, že se jedná o hlodavce vyplývá, že nemůže létat, je tudíž zase nesmysl. Nerozumím tomu, proč soudruh Botlík, místo aby ztrácel svůj drahocenný čas kritikou úloh Cermatu, nevěnuje raději podobně kritický pohled svámu vlastnímu dílu a nezamete si nejprve před vlastním prahem.

Josef Soukal řekl(a)...
12. března 2016 10:21  

Než Z. Sotolář vloni na chybnou úlohu upozornil, testy Kalibra jsem se nezabýval, a neprocházel jsem je ani při psaní svých kritických poznámek. Je pár dní po zveřejnění a v mé schránce se objevují upozornění na další vadné úlohy. Myslím, že nemá smyslu je prověřovat, výše uvedené kritické poznámky ukazují, jak pochybné jsou samochvály O. Botlíka, a také to, že k jeho kritickým analýzám jiných úloh je třeba přistupovat velmi obezřetně.
Rovněž se potvrzuje, jak důležitá je skutečně veřejná kontrola testů. Doufám, že pan Šteffl čte tuto diskusi pozorně. Nejde ovšem o jeho názor. Skutečnost, že veřejná kontrola není samozřejmou podmínkou využití testů jeho společnosti ze strany škol, tedy zařízení nikoli soukromé povahy, považuji za skandální. Nikoli kvůli Sciu, ale z principu.

Pavel Doležel řekl(a)...
12. března 2016 10:33  

Kdyby soudruhům šlo o skutečné zlepšení stavu testování, tak budou s Cermatem spolupracovat a vzájemně si pomáhat. Chyby dělá každý. Je zbytečné, když se někdo, kdo bezpochyby je velmi inteligentní, totálně ztrapňuje svou žlučovitostí a nenávistí a kritikou chyb ostatních, když sám je dělá také. To je ale charakterová vada, kterou zřejmě lze jen obtížně odstranit. Tito lidé budou jakoukoliv kritiku brát jako frontální útok na svou osobu a své chyby budou překrývat chybami ostatních.

Ježišmarjá, co já se nadělal v životě chyb? A jak toužím po někom, kdo mě na ně bude upozorňovat a tím mě rozvíjet...
Místo toho narážím na prázdné tlachaly typu Kalabisová a Tajný a u těch, u nichž bych se mohl něčemu přiučit (Botlík, Šteffl) se setkávám s propagandou, žlučovitostí, hysterií apod. Kdyby soudruh Botlík dostal do vínku vedle intelektu také moudrost, mohl skutečně vykonat mnoho dobrého - pokud by se tedy nesral do oborů, kterým skutečně nerozumí - ale to je součástí té moudrosti.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.