Petice na podporu ústavní stížnosti proti inkluzi

úterý 8. března 2016 ·

My, níže podepsaní občané , se připojujeme svým podpisem k žalobě podané k Ústavnímu soudu České republiky , která požaduje zrušit část školského zákona týkající se tzv. inkluze a to pro rozpor s Listinou lidských práv a svobod a s Úmluvou o právech dítěte.

Autoři Petice jsou převážně rodiče dětí , jichž se nejvíce týká zařazování dětí s lehkým mentálním postižením do normálních škol.

Všechny naše děti jsou v ohrožení nesystémovým zavedením inkluze do našich základních škol od 1. září 2016.

Školský zákon považuje inkluzi za pozitivní krok. My , níže podepsaní s tímto zásadně nesouhlasíme, obáváme se, že všechny děti se budou trápit nerovnými schopnostmi zvládnout výuku, rodiče budou ve snaze řešit zájmy svých dětí budou požadovat nápravu od škol, a odborných školních pracovišť. Výsledkem však bude snížení vzdělanosti našich dětí, není reálné aby postižené děti stačili zvládnout učivo běžných škol až do konce povinné školní docházky.

Inkluze současně znamená, že hrozí porušování práv rodičů při rozhodování o vlastních dětech ze strany neadekvátních zásahů státu. Je ohroženo právo na vlastní důstojnost našich postižených dětí, které nebudu stačit ve výuce. Koneckonců každý má právo na vzdělání, avšak hrozí že toto právo bude narušeno inkluzí, tj. snížením úrovně celkového vzdělávacího procesu.

Naše obavy , že inkluze není krok správným směrem ,ale naopak. Současně stát si v tomto procesu na sebe bere více práv rozhodovat za naše i vaše děti a zákonitě odepírá rodičům zasahovat do některých rozhodování týkajících se vzdělávání vlastních dětí.

To vše považujeme za nezákonné a za zásah do ústavních práv jednotlivce, dětí, rodičů a i učitelů.

Požadujeme zrušit inkluzi v podobě upravené platným školským zákonem. Chceme , aby všechny děti měly nejen právo na kvalitní vzdělání, ale abychom se vrátili ke smyslu vzdělání, tak jak je ostatně definoval významný český pedagog Jan Ámos Komenský .

Obracíme se na naše spoluobčany , rodiče i děti, učitele, pracovníky ve školství, a všechny , kterým není lhostejné, jak naše děti vyrůstají a jaké podmínky pro jejich vzdělání jim připravuje náš stát.

Žádáme, aby nedošlo k zavedení inkluze do našich škol.

Odkaz na text Ústavní stížnosti a návrhu na zrušení části školského zákona týkající se inkluze.

Za petiční výbor:

Sdružení rodičů a přátel Centra Kociánka, z.s. zastoupené: Kamilou Volejníčkovou, Brno, kamzikv@seznam.cz, tel: 603 254 358 a Editou Bartošovou, Brno, editha@email.cz, tel: 737 284 925

Odkaz na online petici

25 komentářů:

Pavel Doležel řekl(a)...
8. března 2016 14:11  

Konečně se někdo odhodlal - díky! Zaplatil jsem inzerci petice na 20 dnů a žádám všechny, kteří jsou proti inkluzi, aby ji podepsali. Sám budu o petici informovat všechny své známé a dobrá by byla i propagace v médiích. Asi napíšu článek do novin a dopis prezidentské kanceláři, aby prezident svým podpisem akci trochu zviditelnil. Nejsem právník, nevím, jestli petice má šanci z hlediska porušení Ústavy, ale je to alespoň nějaký odpor proti té propagandě, kterou jsme neustále masírováni.

Josef Soukal řekl(a)...
8. března 2016 14:43  

Podepsal jsem dnes po poledni.

Jana Karvaiová řekl(a)...
8. března 2016 15:28  

Podepsáno a rozesláno asi 150 meilů s odkazem po všech známých.

Jarmila Smejkalova řekl(a)...
8. března 2016 17:31  

Podepsáno a rozesláno.

CatCatherine25 řekl(a)...
9. března 2016 9:43  

Petici jsem podepsala a budu ji rozesílat všem kolegům a známým.

Oldřich Botlík řekl(a)...
9. března 2016 13:22  

Nadarmo se neříká Jména hloupých na všech sloupích.

Ústavní soud toto podání samozřejmě vůbec nepřijme – nebude se jím věcně vůbec zabývat.

Předmětem podání je návrh na zrušení částí zákona. Osoby oprávněné k podání takového návrhu jsou uvedeny v § 64 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Stěžovatelé by mohli být k takovému podání oprávněni, kdyby splňovali požadavky § 74 téhož zákona, především odst. 1 písm. a). Což ovšem evidentně nesplňují: nedoložili totiž, že se předtím marně domáhali svých ústavních práv u obecných soudů (odst. 6 téhož ustanovení). A nejspíš to ani doložit nemůžou.

Před cca třemi týdny jsem na akci Fondu Otakara Motejla na podporu tzv. otevřených dat vyslechl návrh spočívající ve zveřejnění statistik osudů podání, připravených advokáty pro Ústavní soud, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud. Předkladatelka návrhu vůbec nechtěla hodnotit advokáty podle toho, zda u soudu „vyhrají“, ale pouze podle podílu podání, které napíšou tak špatně, že se soudy jejich obsahem ani nezabývají – nepřijmou je. Tvrdila, že jde o relativně objektivní hodnocení poctivosti jednotlivých advokátů: podle ní existují advokáti, kteří si nechávají zaplatit za přípravu podání, u nichž je zjevné, že je soud nemůže přijmout.

Nevím, jaké pohnutky vedly JUDr. Richarda Nováka k tomu, aby podání připravil a v zastoupení stěžovatelů je podal. Nedokážu si však představit, že by mu nepřípustnost tohoto podání unikla.

tyrjir řekl(a)...
9. března 2016 14:08  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
9. března 2016 14:11  

kdyby byla pravda, co pan Botlík píše, není ta petice bezvýznamná. U podání, které je státnímu orgánu chybně adresováno, označeno a případně i v některých ohledech vadně formulováno, musí být vždy posouzen celý jeho věcný obsah.
Obsahuje-li podání upozornění na závažné nesrovnalosti, musí/má být podání postoupeno věcně příslušným orgánům k dalšímu šetření a správnému vyřízení. Nepochybuji o tom, že Ústavní soud s tímto podáním správně naloží.
J. Týř

Josef Soukal řekl(a)...
9. března 2016 14:20  

Vždycky je dobré ostatním vysvětlit, jak jsou hloupí. Třeba když se pokouší čelit zjevné hlouposti a zvůli. Zatímco nejrůznější chytráci jsou schopni tak nanejvýš držet ústa, protože by si to mohli někde rozházet.

Pavel Doležel řekl(a)...
9. března 2016 14:46  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pavel Doležel řekl(a)...
9. března 2016 15:05  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pavel Doležel řekl(a)...
9. března 2016 15:06  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pavel Doležel řekl(a)...
9. března 2016 15:07  

"Předmětem podání je návrh na zrušení částí zákona. Osoby oprávněné k podání takového návrhu jsou uvedeny v § 64 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Stěžovatelé by mohli být k takovému podání oprávněni, kdyby splňovali požadavky § 74 téhož zákona, především odst. 1 písm. a). Což ovšem evidentně nesplňují: nedoložili totiž, že se předtím marně domáhali svých ústavních práv u obecných soudů (odst. 6 téhož ustanovení). A nejspíš to ani doložit nemůžou."

Tak jsem se na to také mrknul a seznal jsem, že zákon č. 182/1993 Sb v § 74 žádné odstavce nemá. Ano, je pravděpodobné, že Ústavní soud označí podání ústavní stížnosti za nepřípustné, ale to nepovažuji za podstatné. Podstatné je, že se lidé odhodlali něco dělat. A pokud by se podařilo přesvědčit o návrhu dostatek poslanců, senátorů, či prezidenta, mohou tento návrh podat oni a tím již by se Ústavní soud zabývat musel. Prezidentovi jsem o podporu napsal, tak uvidíme :-)

Oldřich Botlík řekl(a)...
9. března 2016 16:09  

Omlouvám se, přepsal jsem se. Správně mělo být:

Stěžovatelé by mohli být k takovému podání oprávněni, kdyby splňovali požadavky § 72 téhož zákona, především odst. 1 písm. a).

Ustanovení § 74, na které odkazuje § 64 odst. 1 písm. e), jenom konstatuje mj., že (legitimní) předkladatelé ústavní stížnosti mohou Ústavnímu soudu navrhnout také zrušení zákona nebo jeho části. Legitimace předkladatelů upravuje § 72 a dále § 75.

Jana Karvaiová řekl(a)...
9. března 2016 16:51  

Pak by ovšem bylo pane Botlíku od vás hezké, kdybyste se spojil s aktéry podání návrhu a řekl jim, kde udělali chybu. Případně jim navrhl lepší řešení.

Oldřich Botlík řekl(a)...
9. března 2016 17:41  

Neříkejte, paní Karvaiová. Opravdu?

Tak to udělejte sama – když vám na úspěchu té akce tolik záleží.

U soudu, i u Ústavního soudu, se musejí překládat důkazy – nikoli pindy naší mindy. A ty se nemůže podařit obstarat dříve, než budou známy výsledky společného vzdělávání za podmínek novelizovaného školského zákona u případných konkrétních stěžovatelů. Může se přitom klidně stát, že nic neobvykle neuspokojivého ani nenastane. Navíc, než by se stěžovatelé mohli obrátit na Ústavní soud s návrhem zrušit některé ustanovení, museli by vyčerpat všechny možnosti nápravy krácení svých ústavních práv cestou soudů obecných.

Vy jste si jistě prostudovala rozsudek Evropského soudu pro lidská práva v případu D. H. Víte tedy, že jeho Velký senát přijal víceméně výjimečně v podstatě statistickou argumentaci stěžovatelů, která vůbec nemusela být přímo aplikovatelná na 18 dětí, o které ve stížnosti šlo.

Obecně totiž platí, že se velmi obtížně prokazuje, že někomu uškodil způsob vzdělávání, kterému byl vystaven. Kdyby to bylo snadné, současný systém by musel být zrušen už dávno.

Jana Karvaiová řekl(a)...
9. března 2016 18:17  

Žaloba se týká ne inkluze,jako celku.Pane Botlíku.Trochu četby by to chtělo,odkazy jsou.
Rodiče žalují formulace ze zákona a vyhlášky. Jde o vypuštění vět, které jsou v rozporu.Např. zákon hovoří o možnosti vzdělávat se v běžných školách, vyhláška hovoří o přednostním vzdělání v běžných školách. A dále je napadáno to, že rodič může rozhodovat o dítěti pouze s doporučením ŠPZ.Tedy, že sám rodič, bez nějakého papíru nesmí rozhodnout o dítěti. A na to ,prosím, nemusíte čekat roky na ověření. Pokud byste si vše řádně přečetl, tedy podání stížnosti, je to tam jasně a právnicky zformulováno. To vy píšete pindy asi vaší Mindy. Velmi pochybuji o tom, že by právník podal stížnost, nota bene k ústavnímu soudu a dopředu byl za blbečka, že nesplnil základní podmínky pro podání.

Rozsudek Evropského soudu jsem si prostudovala již před 3 lety. Naprosto z něj NEVYPLÝVÁ nic o tom, že bychom kvůli tomu měli legislativu. Pokud vím, spor se táhl léta a několikrát skončil s naprosto opačným verdiktem, než jaký byl nakonec ten poslední. Proč a jak k tomu došlo se můžeme pouze dohadovat. A dodatky k rozsudku jsou také velmi,velmi zajímavé - jestli jste ho tedy četl vy.

Josef Soukal řekl(a)...
9. března 2016 18:19  

Pindy naší mindy? A platí to také o personifikaci?

Josef Soukal řekl(a)...
9. března 2016 18:27  

Obecně platí, že je velmi snadné vynášet paušalizující soudy. Obzvlášť když nehrozí, že by bylo nutné je nějak konkrétně dokazovat.

Oldřich Botlík řekl(a)...
9. března 2016 18:38  

Víte co, paní Karvaiová? Počkejme, jak na to podání Ústavní soud zareaguje.

Mohla byste aspoň zařídit, aby nám stěžovatelé dali vědět, jak dopadli?

Díky.

A k onomu rozsudku ze Štrasburku: Já jsem přece nenapsal ani slovo o tom, že bychom "kvůli tomu měli legislativu". A ano, četl jsem disenty všech čtyř soudců, kteří ve Štrasburku hlasovali proti.

Jana Karvaiová řekl(a)...
9. března 2016 18:44  

Zařídím.

Pavel Doležel řekl(a)...
9. března 2016 23:37  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pavel Doležel řekl(a)...
9. března 2016 23:38  

Podle toho, jak tomu zákonu rozumím já, má soudruh Botlík pravdu. Nejsem ale ani ústavní, ani jiný právník a tak v tomto oboru nebudu vyjadřovat kategorické soudy.

Pokud by však stěžovatelé získali přízeň dostatečného počtu poslanců, senátorů, či prezidenta republiky, tak mohou stížnost podat přímo oni a ti již jsou legitimními stěžovateli a nepotřebují dokládat domáhání se svých ústavních práv soudní cestou. Toto tedy vidím jako možné řešení. Podání ústavní žaloby tedy vidím jen jako první krok - víceméně mediální.

Předjímat výsledky v oboru v nichž jsem doslova diletantem ale nebudu. Od té doby, kdy Ústavní soud rozhodl o tom, že Lisabonská smlouva není v rozporu s naší do té doby platnou Ústavou, žiji v přesvědčení, že mé mentální schopnosti na právnickou logiku prostě nestačí. Zřejmě mám špatně nadefinovány pojmy státní suverenity a svrchované moci.

Dnes jsem si ale spravil chuť těmi centrálními povinnými přijímačkami na SŠ a povinou maturitou z matematiky. Teď se začnou terpve dít věci :-) Nejprve dostane psotník Feřtek, pak infarkt Kartous a nakonec odvezou Botlíka do léčebny.

Nico Pytlik řekl(a)...
10. března 2016 10:38  

Nejprve dostane psotník Feřtek, pak infarkt Kartous a nakonec odvezou Botlíka do léčebny.

Kdyby už nic jiného, tak za tohleto by ty přijímačky a maturita z matiky stály.

Josef Soukal řekl(a)...
10. března 2016 13:21  

Vidím článek o stížnosti v Lidovkách. Další kamínek do informační mozaiky. Inkluze mohla dojít tak daleko jen kvůli tomu, že o ní valná většina lidí nic nevěděla. Kdyby byli všichni tak stateční jako O. Botlík a o svých pochybách o inkluzi nanejvýš cosi nesměle zašpitali do vrby na České škole, prošlo by i nové znárodnění.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.