Jiří Růžička: Nenechte se zmást, ve školách přituhuje

úterý 8. března 2016 ·

Venku se i přes poslední záchvěv zimy blíží předjaří, slunce střídá bláto, ale na středních školách přituhuje. Blíží se přijímací zkoušky a uchazeči o studium mají už jen pár dní, aby podali přihlášku. A střední školy pak mají přes rok, aby se smířily s myšlenkou, že za ně bude příště přijímací zkoušky připravovat Cermat.


Od příštího školního roku totiž budou mít všechny školy povinnost zapojit se do systému jednotných přijímacích zkoušek.

Nic proti Cermatu, ale jednotné přijímací zkoušky jsou v současném pojetí jeden velký nesmysl. Nepřinesou nic uchazečům ani školám. Jsou neadekvátní reakcí posledních ministrů školství na katastrofální výsledky maturit a nízkou úroveň některých středních škol. Nic z těchto opravdových problémů ale nevyřeší. Stát i nadále bude utrácet nesmyslné peníze za obory, o něž nikdo nestojí, školy se kvůli naplnění budou dál podbízet a výsledek na sebe nenechá dlouho čekat.

Vedle toho, že jednotné přijímačky řeší neadekvátně závažné problémy spojené s kvalitou studia, tento přístup ukazuje i na větší maléry, které jsou pro současnou koncepci školství příznačné. Ministerstvo již delší dobu pomalu, ale neochvějně oklešťuje pravomoci ředitelů a autonomii škol.

Nedávno se díky lobbování odborářů, liknavosti ministerstva a zištným zájmům pedagogických fakult naplnil záměr ponechat ve školách ne dobré učitele, ale jen ty se správným papírem. Nemáme tolik skvělých kantorů, abychom je ze škol vyháněli nebo je posílali při náročném zaměstnání o víkendech studovat. Posílali je ze škol pryč bez ohledu na kvalitu práce, přání žáků, rodičů a názor ředitelů. Názor ředitelů po úpravě příslušného zákona neplatí ani v případě uzavírání smluv. Novela zákona o pedagogických pracovnících jim totiž přikazuje uzavřít pracovní smlouvu s učitelem minimálně na 12 měsíců. Bez ohledu na školní rok, kvalitu jeho práce i podstatu zákoníku práce.

Jenže současná školská politika neomezuje jen ředitele. Míří i proti žákům. Kde se v jejích strůjcích bere odvaha vycházet vstříc zaměstnavatelům, podporovat jimi vybrané obory a na rozdíl od většiny vyspělých zemí světa potlačovat všeobecné vzdělávání, které zajistí dospívajícím dostatek dovedností pro život i práci hluboko v 21. století?

A co opatření nadiktované rodičům v podobě povinnosti dávat děti do mateřské školy před nástupem do základní školy. Kde bere stát odvahu každé rodině nařizovat, co má dělat? Ano, rozumíte správně. Nejde jen o přijímačky na střední školy. Ty jsou jen jednou z podob školské politiky a snahy centralizovat, ubírat na autonomii a ve své podstatě i svobodě jedince a jeho zodpovědnosti ve svobodném státu. Netýká se to jen školství. Jen bychom si měli uvědomit, že tam to nadělá škody na desítky let dopředu. A marastu je lepší se vyhnout včas. Nejen v předjaří.

Jiří Růžička, kandidát TOP 09 do Senátu v Praze 6, ředitel gymnázia Jana Keplera

Zdroj: Mladá fronta DNES, 2. 3. 2016, str. 13/TOP09.cz

65 komentářů:

krtek řekl(a)...
8. března 2016 7:11  

Populismus. Škoda.
I ředitel výběrové školy, který si může vybírat žáky, se občas utne.
Zvlášť, když je před volbami a cílí na městské liberály.

di black řekl(a)...
8. března 2016 10:00  

Tento pán dělá někde ředitele? To, že jednotné přijímačky jsou hloupost s tím souhlasím, ale ty další věci? Ty snad nemůže myslet vážně. To je nějaká volební agitka?

poste.restante řekl(a)...
8. března 2016 10:42  

To je nějaká volební agitka?

ANO.
Politické strany právě nyní schvalují, nebo už schválily své kandidáty pro doplňující senátní volby.
Pan ředitel se potřebuje zviditelnit a doložit, že se o problémy svých voličů zajímá.

di black řekl(a)...
8. března 2016 10:44  

Neměl by být učitel apolitický?

Tajný Učitel řekl(a)...
8. března 2016 10:48  

Konečně zdravý rozum. Děkuji pane Růžičko. Je to jako když po dlouhém hrabání se v bahně narazíte na zlaté vejce. Pokud jsou Cermat příjimačky stejně pitomé jako Cermat maturity, což je velmi pravděpodobné, celá zoufalá maturitní fraška se zdvojnásobí a popostrčí o 4 roky dopředu. Jestliže jsou ze 40 otitulovaných kantorů na škole nejlepší ti dva bez kvalifikace, taky to o něčem vypovídá.

Josef Soukal řekl(a)...
8. března 2016 11:02  

Když někdo, kdo nezná a neví a jemuž rozum nahrazují apriorní předpojatosti a vyčtené fráze, píše o pitomosti, nemůže z toho vyjít nic jiného než prázdný žvást.

poste.restante řekl(a)...
8. března 2016 11:14  

Jestliže jsou ze 40 otitulovaných kantorů na škole nejlepší ti dva bez kvalifikace, taky to o něčem vypovídá.

Jistě. O řediteli.
Buďto je neschopný, nebo neumí hodnotit své podřízené.


Neměl by být učitel apolitický?
A proč?
Neměl by být lékař apolitický?

Apolitická má být škola.
Ale nikoliv učitel. Je to občan jako každý jiný.
Nespadá pod služební zákon, nepatří mezi veřejné činitele, nepožívá ani minimální ochrany ze strany státu.
Proč by tedy měl být omezován na svých právech politicky se angažovat?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
8. března 2016 11:49  

Ti co mají plnou hubu svobody, by ji nejraději učitelům zavřeli. Tak už to dnes chodí.

Tajný Učitel řekl(a)...
8. března 2016 12:20  

Soukale, bla bla....

Jestliže jsou ze 40 otitulovaných kantorů na škole nejlepší ti dva bez kvalifikace, taky to o něčem vypovídá.

Jistě. O řediteli.
Buďto je neschopný, nebo neumí hodnotit své podřízené.


Jak jste to krásně, bezbolestně a jednoduše vysvětlil. Jen šlehačka tomu schází.

Tajný Učitel řekl(a)...
8. března 2016 12:49  

Anonynmní papej http://www.respekt.cz/politika/data-misto-dojmu-aneb-jak-pracuji-cesti-docenti-islamofobie

Ti co mají plnou hubu strachu jsou negramotní ignoranti.

Eva Adamová řekl(a)...
8. března 2016 13:09  

Ti, co lezou řediteli nejvíc do prdele, protože by je jinak ředitel kvůli nekvalifikovanosti snadno vyhodil, jsou pak "nejlepší" učitelé.

mirek vaněk řekl(a)...
8. března 2016 13:10  

Nevím, co si mám o tomto myslet. Možná si asi jeho gymnázium může vybírat kvalitu z několikanásobného počtu uchazečů, možná u něj učí experti v oborech bez pedagogického vzdělání, kteří jsou lepší než učitelé se vzděláním a tedy se nedivím, že má tyto názory na přijímačky a kvalifikovanost. Ale znamená to, že vůbec neví jak to vypadá na většině ostatních škol. Ani v praxi. Protože považovat všeobecné vzdělání za spásu školství je poněkud naivní. Je to stejné, jako chtít naučit dítě, které se na speciální škole horko těžko naučí jíst lžičkou učit v plné třídě základní školy cizí jazyk.
Většina středních škol řeší problém s podvzdělaností a leností žáků, přestárlostí učitelského sboru a bující administrativou.
Souhlasím s jeho postesknutím nad okleštěnými pravomocemi ředitele školy. Ale možnost vyhodit neschopného učitele mu na výběrovém gymnáziu možná umožní zaměstnat lepšího, ale na jiné škole toho lepšího prostě nesežene.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
8. března 2016 14:07  

Tajnej, on ten Josef Bouška bude asi takový expert na migraci jako je Feřtek na školství - zřejmě je Respekt dobrej oddíl...

Fanda Moudry řekl(a)...
8. března 2016 15:02  

"naplnil záměr ponechat ve školách ne dobré učitele, ale jen ty se správným papírem. "

Jen tak přemýšlím nad tím, kde chodí pan řídící k lékaři. Chodí k vystudovanému lékaři s atestacemi nebo k nějakému felčarovi s maturitou? Školství bylo poslední oblastí veřejného sektoru, kde se to po dlouhá léta tolerovalo a přehlíželo. A když někdo nebyl schopen si za 10 let dodělat VŠ taky o něčem svědčí. Pokud má někdo VŠ titul z jiné VŠ a dodělá si pedagogické minimum, tak v tom nevidím problém. Pan řídící se asi vzhlédl v poslední čtvrtině 18. století. Tehdy opravdu ještě učili vysloužilí vojáci znalí světa. Ale pouze na triviální škole.

Nico Pytlik řekl(a)...
8. března 2016 15:19  

Dobří učitelé nejsou. Jsou jen učitelé prospěšní řediteli školy.

Jana Maříková řekl(a)...
8. března 2016 17:27  

Jistě, učitelé s nedokončeným vzděláním zásadně učí lépe než ti s "papírem".Tak určiě. Zaplaťpámbu, že skončila praxe nejlevnějších učitelů - nekvalifikovaných. Konečně museli přijmout učitele, kteří byli léta bez řádné práce, protože byli moc drazí. S tím jděte, pane Růžičko, do háje zeleného. Zejména u jazykářů je úplně jedno, jestli umí teorii i praxi jazykaa učí 20 let nebo teprve studují či byli rok v Anglii jako au pair.

Tajný Učitel řekl(a)...
8. března 2016 17:38  

Ti, co lezou řediteli nejvíc do prdele...

Err...ne. Ti, kteří nejvíce a nejlépe naučí, ti, které mají děti rády a na jejichž hodiny se těší, ti, kteří mají nejlepší vztah s rodiči a ti, v jejichž třídách neexistuje šikana, neúcta či odpor k učení. Ti dva. "Nekvalifikovaní". Štempl z pedf neznamená nic. Talent znamená všechno. Tato dvě kritéria se povážlivě, soudě dle počtu nepoužitelných otitulovaných absolventů, míjejí.

Nico Pytlik řekl(a)...
8. března 2016 19:12  

Množiny učitelů
'kteří nejvíce a nejlépe naučí' a 'které mají děti rády'
nejsou v konjunkci.

Eva Adamová řekl(a)...
8. března 2016 19:15  


Ale tak zase, jestli jsou v celé republice ti kvalitní nekvalifikovaní jen dva, tak jsem docela klidná. Už už jsem začínala mít obavy o místo a začínala se třást strachy před hordou kvalitních nekvalifikovaných postávajících před portálem naší školy, kteří touží po nesmírně vysokém učitelském platu.

Jirka řekl(a)...
8. března 2016 19:32  

Tak pravil Zarathustra. Nepodléhejte modlám štemplů. Uznejte, že jsou mezi námi bozi, kteří se dokáží vetnout v řiť každému.

Sakra kolegové, vy jste rychlí.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
8. března 2016 21:05  

"ne dobré učitele, ale jen ty se správným papírem"

A dobří učitelé se správným papírem nejsou? Tuhle propagandu už známe z EDUinu.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
8. března 2016 22:16  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Ondřej Šteffl řekl(a)...
8. března 2016 22:19  

Zdeněk Sotolář řekl(a)... 8. března 2016 21:05
A dobří učitelé se správným papírem nejsou?

Jistěže jsou. Ale o tom se přece žádná diskuse nevede. Jde o A. špatné učitele se správným papírem, kteří bohužel učí. Jak se v tom nakonec všichni shodují. A kterých nutně přibývá, což plyne ze setrvalého stavu průměrné úrovně (čest výjimkám) uchazečů na pedagogické fakulty. A celkové úrovně, dané mj. podfincováním, pedagogických fakult (čest výjimkám).

A oproti tomu B. dobré učitelé bez správného papíru, kteří bohužel musejí ze škol odejít.

Trváte na tom, že ve školách mají učitelé B být nahrazeni učiteli A?
Já jsem proti!

poste.restante řekl(a)...
8. března 2016 23:42  

Diskuse se tradičně zjednodušuje na dva protiklady.
A. špatní učitelé s papírem
B. dobří učitelé bez papíru.

Nějak nám z výčtu vypadávají
C. špatní učitelé bez papíru
D. dobří učitelé s papírem

Přitom můžeme předpokládat, že i v současnosti existují učitelé ze skupiny D, kteří nemohou najít uplatnění, neboť jim blokují místa učitelé skupin A a C.

Problém je v tom, že dost dobře nejsme objektivně identifikovat dobré učitele, ale jsme snadno schopni rozlišit ty s papírem.

Osobně jsem názoru, že pedagogika je obor, který mají vykonávat lidé s VŠ vzděláním a pod tuto úroveň nelze jít. Nevěřím tomu, že je možné být dobrým učitelem bez elementárních znalostí obecné a vývojové psychologie, bez znalosti základů pedagogiky. Naopak s nástupem inkluze bude nutné, aby i běžní učitelé získali alespoň základy speciální pedagogiky.

Netvrdím, že není možné potřebné znalosti získat i jiným způsobem, nežli VŠ studiem. Existuje samostudium. Budiž.
Pak se ale tedy bavme o možnosti, jak umožnit pedagogickým talentům, nebo současným učitelům s delší pedagogickou praxí, jak získat formální ověření jejich schopností i bez nutnosti několikaletého studia. Ale neslevujme z tohoto požadavku.

Naopak nelze přijmout logiku, že učitelé ze skupiny B (dobří bez papíru) mají nahradit ty ze skupiny A (špatní s papírem). Minimálně do té doby, dokud nebudeme schopni formálně popsat, jak se pozná dobrý učitel od špatného. Pokud bychom to totiž ředitelům umožnili, otevřeme Pandořinu skříňku korupce a kamarádíčkovských vazeb naprosto a totálně. S veškerými devastujícími následky. Bude jen otázkou času, než převáží skupiny B a C (špatní bez papíru). Budou levnější a servilnější

A už vůbec nelze připustit, že by dostatečnou kvalifikací byla maturitní zkouška. Při současné úrovni maturit to platí dvojnásob. Děsí mne představa, že by někteří moji současní maturanti měli mít právo vzdělávat děti.

Řešení nerovnice je tedy jednoduché.
1. Umožnit těm "zástupům" skvělých učitelů bez formálního vzdělání, aby potřebný papír získali. O způsobech se můžeme bavit.

2. Neslevovat u nově přijímaných učitelů z požadavku na potřebnou kvalifikaci.
Když je někdo natolik oddán myšlence a poslání učit děti, dozajista si bude schopen potřebný glejt opatřit a své odhodlání tak prokáže. Při současné náročnosti VŠ studia by to opět neměl být problém.

3. Definujme, co to je dobrý učitel.

Nico Pytlik řekl(a)...
8. března 2016 23:51  

3. Definujme, co to je dobrý učitel.

To přece ví každý ředitel školy! Jak jinak by kompetentně rozděloval odměny?

Josef Soukal řekl(a)...
9. března 2016 8:41  

"Jde o A. špatné učitele se správným papírem, kteří bohužel učí. Jak se v tom nakonec všichni shodují. A kterých nutně přibývá, což plyne ze setrvalého stavu průměrné úrovně (čest výjimkám) uchazečů na pedagogické fakulty. A celkové úrovně, dané mj. podfincováním, pedagogických fakult (čest výjimkám)."
Takhle jednoduché to nebude. Moji generaci nikdy nikdo nerozmazloval dobrými podmínkami, dokonce vystudovala a začala pracovat v době nesvobody, a přece dnes mezi svými známými nevidím špatného učitele.
Můžeme začít řešit, jak pomoci špatným učitelům - až je budeme umět rozeznat -, ale nelze slevit z požadavku na ucelené vzdělání v daném oboru. To je to, oč tu běží.
Pořád se nám ztrácejí z očí související, stejně podstatné problémy - počty dětí ve třídách (alespoň v části z nich), stav, kdy učitelé vyučují předměty, které nevystudovali.

Tajný Učitel řekl(a)...
9. března 2016 10:05  

"Ucelené vzdělání v daném oboru je potřeba", souhlasím. Jak a kde ho nabýt je ovšem zcela individuální. Potíž je, že (dle slov absolventů pedfakult) jsou tito připravováni na dosažení uceleného vzdělání v daném oboru, nikoli na učení dětí. Není pak divu, že své žáky později připravují k tomu, aby se stali malými linguisty, historiky, matematiky apod., nikoli aby jazyk, dějiny či matematiku společně objevovali, chápali a radovali se z nich. Zde také narážíme na personifikaci, objem čepice, kánony v smz a v budoucím roku i přijímačky.

Není divu že pan Soukal ve svém okolí nezná špatného učitele. Pro některé učitele ze staré školy je dostatečným kritériem kvality učitele jeho odbornost, nejlépe doložená tituly. Vzorec "postav odborníka do třídy a zbytek je na žácích", je však naivní pitomost. Pokud odborník neumí učit, přináší žákům více negativ než positiv, přičemž umění učit je komplexní, stěží uchopitelná dovednost postavená spíše na talentu než na odbornosti.

Kdybych si měl vybrat pro své dítě mezi netalentovaným otitulovaným odborníkem a talentovaným popelářem se základním vzděláním, vyberu si vždy toho druhého, protože odbornost se lze poměrně snadno doučit, kdežto talent k učení dětí člověk nenabude, ani kdyby se rozkrájel a žádný počet písmenek za a před jménem žáky k pochopení látky nenadchne.

Josef Soukal řekl(a)...
9. března 2016 10:37  

To je s vámi pořád dokola, Tajný, vy si prostě řečené vždy uzpůsobíte tomu, abyste mohl něčím provokovat a diskutovat o hloupostech, které nikdo netvrdí, a dělat z ostatních pitomce. Když jsem psal o uceleném vzdělání, měl jsem na mysli ucelené vzdělání, a nikoli to, co mi podvrhujete.
Vaše představa, že člověk se základním vzděláním se může SNADNO dovzdělat v oboru, je, řečeno s vámi, naivní pitomost. Takhle se může vyjadřovat jen ten, kdo o vzdělání nemá ponětí. Nebudu se pouštět do podobně povrchních soudů o vašich schopnostech, jakými se zde prezentujete vy, ale zkuste se zamyslet nad tím, co umíte a jak jste dosáhl svého vzdělání. Pokud dojdete k tomu, že ve svém oboru vlastně neumíte víc než talentovaný popelář, není vám pomoci.

Josef Soukal řekl(a)...
9. března 2016 10:46  

Ještě k tomu talentu - některé dispozice se ukážou až v praxi; může se stát, že v sobě objevíte vlohy pro něco, co jste původně ani dělat nechtěl.
A co se týče titulů - nevypovídají o schopnosti učit a dnes už někdy nevypovídají ani o tom, že dotyčný o svém oboru opravdu hodně ví. Ale málo platné, pořád bych jako ředitel školy hledal kantory raději mezi absolventy VŠ studia s doktoráty než mezi lidmi bez alespoň formálního vzdělání. Představa o větším počtu v oboru nevzdělaných jedinců s pedagogickým talentem, kteří by měli zájem učit, je jednak ničím nepodložená, jednak fantasmagorická.

Josef Soukal řekl(a)...
9. března 2016 10:50  

A ještě: Přečtěte si pozorně článek V. Stanzela k personifikaci, a pokud nejste opravdu natvrdlý, což nejste, tak si alespoň vnitřně přiznejte, že chce-li se člověk k něčemu vyjadřovat, musí něco vědět. To platí pro lidi bez vzdělání i pro ty, kdo se školácky vytahují svým skvělým životopisem.

Eva Adamová řekl(a)...
9. března 2016 12:14  

Podle pana Šteffla jde za A. o špatné učitele se správným papírem a oproti tomu B. o dobré učitelé bez správného papíru

Myslím, že se hluboce mýlí, protože v oblastech republiky, kde jsou na školách hordy nekvalifikovaných, jde o to, že učitele se správným papírem do škol vůbec nemůžou sehnat (dělají za lepší peníze v Praze nebo v Německu) a tak to dělají ti bez správného papíru, bohužel mnohdy jen s maturitou a s pochybnými znalostmi už i v rámci trivia, protože na maturitu dnes dosáhne opravdu ledaskdo. Naproti tomu na Moravě o nekvalifikovaného téměř nezavadíte. O těch v našem Zlínském kraji známe pouze legendy z doslechu.

Janek Wagner řekl(a)...
9. března 2016 12:42  

MŠMT vycházelo při projednávání zákona o pedagogických pracovnících ze statistik a ze šetření ČŠI, počty nekvalifikovaných jsou v některých regionech skutečně vysoké (částečně za to může i politika řady PedF, které doplnění vzdělání sabotovaly). Počty nezaměstnaných kvalifikovaných učitelů jsou v jiných regionech vysoké, většinou díky vývoji populační křivky. Počty učitelů, kteří učí předměty bez aprobace, jsou také alarmující. V Praze nejsou angličtináři, chybí fyzikáři, infomatici... Důležitý byl i tlak lavírujících odborů. Ve výčtu problémů můžeme snadno pokračovat. Primární je odpovídající financování školství, pak posílení pravomocí ředitelů spojeného se zaměřením jejich práce na řízení vzdělávání, odbourání zbytečné administrativy a legislativního balastu, a samozřejmě je třeba otevřenosti a transparentnosti řízení na všech úrovních... Ale asi sním...

Ondřej Šteffl řekl(a)...
9. března 2016 17:45  

Eva Adamová řekl(a)... 9. března 2016 12:14

Myslím, že se hluboce mýlí, protože v oblastech republiky, kde jsou na školách hordy nekvalifikovaných, jde o to, že učitele se správným papírem do škol vůbec nemůžou sehnat (dělají za lepší peníze v Praze nebo v Německu) a tak to dělají ti bez správného papíru, bohužel mnohdy jen s maturitou a s pochybnými znalostmi už i v rámci trivia, protože na maturitu dnes dosáhne opravdu ledaskdo.

Asi máte pravdu, ale pak přece zákon o PP situaci jen zhoršuje. "učitele se správným papírem do škol vůbec nemůžou sehnat", a například nemohu pochybného maturanta nahradit vysokoškolákem bez papíru, nebo zkušeným skautským vedoucím, bez papíru. ZPP jen zužuje už tak malý výběr.

Takže jste taky pro přepracovaání ZPP

tyrjir řekl(a)...
9. března 2016 20:25  

Ano, ve školách přituhuje a TOP09 mělo asi jako hlavní starost zavést tzv. domácí vzdělávání žáků z 2. stupně ZŠ. Bravo, dívky a hoši z TOP09! Už i mně to začíná být putna. Tak asi ze svého učitelského důchodu svým vnoučatům zaplatím domácí učitele, aby nemusely do veřejné školy. :))) J. Týř

Renata Kalabisová řekl(a)...
9. března 2016 20:28  

určitě zde někoho nepotěším, když se přiznám, že znám mnoho "kvalifikovaných" učitelů, kteří nestojí za starou belu (nevzdělávají se ve svém oboru, nemají rozhled ani ve svém oboru, nechovají se k žákům s respektem). Dále znám některé "nekvalifikované" vysokoškoláky, kteří učit nesmí, ale v rámci školních kroužků dokazují, že mají jak všeobecný rozhled, odborné znalosti i respekt k dětem. Prostě ta stará debata o hloupých papírech neskončí, dokud se za základ kvalifikace bude pokládat "papír".

tyrjir řekl(a)...
9. března 2016 20:48  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Renata Kalabisová řekl(a)...
9. března 2016 20:54  

Vážený pane Týři, dávám Vám jako staršímu přednost, když už zde chcete zkoušet. Můžete definovat pojem logické uvažování?

Děkuji předem za laskavost.

RK

poste.restante řekl(a)...
9. března 2016 21:16  

Prostě ta stará debata o hloupých papírech neskončí, dokud se za základ kvalifikace bude pokládat "papír".

Souhlasím.
Také znám spoustu řidičů s řidičským oprávněním, kteří řídí strašně a vůči ostatním účastníkům silničního provozu neprojevují ani jen elementární respekt.
A určitě bych našel spoustu lidí, kteří by řídili hezky a s respektem, ale chybí jim jen ten papír.

Já bych ty řidičáky zrušil.
Vždyť přece stačí, aby lidi měli rádi auta, ne?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
9. března 2016 21:33  

p.Šteffl
Trváte na tom, že ve školách mají učitelé B být nahrazeni učiteli A?
Já jsem proti!

A kdo je pro? Ať jsou učitelé bez papíru nahrazeni dobrými učiteli s papírem, ať jsou špatní učitelé s papírem nahrazeni dobrými učiteli s papírem. Copak vy neznáte C. špatné učitele se špatným papírem? Tlačme na fakulty, aby ten správný papír nebyl zbytečným papírem. Jakpak je to ve Finsku? Který finofil nám poví, kolik tam učí učitelů bez správného papíru?

Ivana řekl(a)...
9. března 2016 21:52  

Pane Tajny, nesouhlasím s Vámi, že se dá odbornost snadno " doučit". Dnešní děti mají poměrně snadný přístup k poznatkům všech oborů online a rychle poznají, kdo je sice zapálený, ale laik. Nejen pomocí záludných dotazů, to prostě během pravidelného setkávání vyjde najevo. Doba, kdy angličtinu učili nadšenci, kteří pobývali nějaký čas v cizině, už je snad pryč, ale stále se nám hlásí na výuku AJ kantoři bez aprobace. Věřte mi, že to je ve výuce velice dobře poznat, kdo má či nemá obor vystudovaný.
Během posledních tří let si u nás dodělaly kvalifikaci na PdF dvě kolegyně, jedna učitelka a jedna vychovatelka. Obě to, podle jejich slov, hodně posunulo dopředu, nešlo jen o získání papíru. A můžu zodpovědně prohlásit, že to na jejich práci opravdu je vidět. Problém je v tom, že v některých regionech jsou možnosti získání potřebné kvalifikace obtížné, tady na Olomoucku na UP to funguje dobře.

Nico Pytlik řekl(a)...
9. března 2016 22:07  

V tom bájném Finsku si kvalitní, patřičně ocertifikované učitele pěstují s řádnou péčí hospodáře, aby jich měli dostatek a mohli si z nich případně vybírat.
U nás se prohlásí, že takových je málo, a že i ti jsou vlastně špatní, jinak by ta naše vzdělanost byla lepší. To dá rozum. A tak je třeba do systému vpustit kdekoho. Třeba šarlatány propagující sebehodnocení jako jediný možný nástroj, protože ani nevědí, kterak žáka hodnotit.
A jak je to s řediteli škol? Z jakého pedagogického podhoubí se rekrutují oni, a co je zárukou jejich kvality?

Renata Kalabisová řekl(a)...
9. března 2016 22:17  

pokud je cílem poznat lingvistu, to děti jistě poznají, ale nic to nevypovídá o jejich nadšení z toho, že se mají učit lingvistické pojmy

ani nevím, jaký přínos může pedagogická fakulta může přinést do hodin - lepší testování, lepší teoretické výklady lingvistických teorií?

u nás učí rodilý mluvčí a děti jsou s nim velmi spokojené - konečně mohou angličtinu smysluplně používat ke konverzaci

samozřejmě jsme měli i rodilé mluvčí, se kterými se smysluplně konzervovat nedalo, takže opět není dobré dělit svět na černou a bílou

pokud někdo považuje řidičský průkaz za ekvivalent způsobilosti dospělého být průvodcem dětské duše, zřejmě dítě považuje za mechanický přístroj...

nutnost papíru bude vždy způsobovat nějaké nespravedlnosti - například
1. pedagogický talent, který se z nějakého důvodu /např. nedostatek financí, byrokratické či jiné překážky/ nebude kvůli absenci papíru nebude moci pracovat jako učitel
2. pedagogický antitalent, který se z nějakého důvodu /např. nadbytek financí, byrokratická či jiná klička umožňující mu vystudovat/ se stane držitelem papíru a bude moci pracovat jako učitel

nebylo by rozumnější omezit vliv a význam papíru a spolehnout se na zkušenost, cit, souznění? To bychom ale museli být všestranně rozvinuté osobnosti, což je stav a dovednost duše, kterou česká škola neučí, takže proto trváme na papíru. Dobrá "logika". Ale kam nás dovede?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
9. března 2016 22:32  

"cit, souznění"

Ano, ano, to je ono. Cit a souznění. Trošku té travičky si dáme a budeme na jedné vlně.

Na prd interaktivní tabule, tablety a kdoví co. Pěstírny zřídit ve školách!

Nico Pytlik řekl(a)...
9. března 2016 22:38  

u nás učí rodilý mluvčí a děti jsou s nim velmi spokojené

Synovec známého mojí sestry slyšel vyprávět jednoho pasažéra v rychlíku do Olomouce o učiteli z Nové Vsi u Nového Města na Moravě, který byl patřičně aprobován, pedagogicky způsobilý a děti jej až nezřízeně mi-lo-va-li!

poste.restante řekl(a)...
9. března 2016 22:40  

pokud někdo považuje řidičský průkaz za ekvivalent způsobilosti dospělého být průvodcem dětské duše, zřejmě dítě považuje za mechanický přístroj...
Ale no tak.
Podsouvání oponentovi dehonestující myšlenky, která nebyla vyslovena. Dost slabá argumentace. Umíte to líp.

Srovnání s řidičákem je založeno na ekvivalentnosti pojmu "kvalifikace".

nebylo by rozumnější omezit vliv a význam papíru a spolehnout se na zkušenost, cit, souznění?

Předpokládám, že své dítě nevodíte k lékaři, ale k léčiteli, který s ním souzní.
Přeji Vám hodně úspěchů při případné léčbě zánětu slepého střeva.

tyrjir řekl(a)...
10. března 2016 0:15  

Paní Kalabisová, jste učitelka a nevíte, co je logické uvažování? Nevíte k čemu je ZŠ, SŠ a VŠ? Nevíte, co je strukturované myšlení a řešení problémů v životě i ve škole? Chodíte do školy hlavně kvůli svým neujasněným pocitům a kvůli tomu, co vás baví a co vy byste ráda? A z toho chcete mít uspokojení a tento druh uspokojení chcete předávat dětem? Není vám líto těch dětí i kolegů, kteří chtějí mít jasno v pojmech a strukturovaně řešit problémy?!

Říkáte, že u učitelů na počátečním pedagogickém vzdělání nezáleží a že jejich práci mohou snadno zastat pedagogicky nevzdělaní lidé? Proč totéž nevnucuje lékařům? Proč nenavrhne ministru zdravotnictví, aby dal pokyn k náhradě chybějících lékařů a zdravotních sester lidovými léčiteli a nekvalifikovanými asistenty?

Nebudu vám znovu vysvětlovat, co už jsem jednou vysvětlil - o schopnosti rozlišovat významné a nevýznamné věci a o významu pojmově strukturovaného myšlení a o významu strukturované výuky. Chcete-li přečtěte si to znovu.

J.Týř

Viz např.
http://www.ceskaskola.cz/2016/03/prectete-si-az-jednou-ucitele-procitnou.html

tyrjir řekl(a)...
10. března 2016 0:36  

Renata Kalabisová řekl(a)
Základní školy nevím, k čemu jsou, ale dětství je k nalezení vlastní identity, k prozkoumání toho, co bude pro jedince v dospělém životě bude nejzajímavější a nejpřínosnější, co bude jedince činit šťastným. K tomu základní školy mohou nabízet takovou motivační přehlídku možností, kde si děti mohou zkoušet a trénovat své kompetence. Střední a vysoké školy už by měly být o odbornosti, která by ovšem neměla zastiňovat rozvoj osobnosti.
9. března 2016 20:51


http://www.ceskaskola.cz/2016/03/prectete-si-k-cemu-jsou-skoly.html

Myslela jste, paní Kalabisová, tu "motivační přehlídku možností" na cestě ke štěstí jako módně inovátorskou nebo jako pojmově strukturovanou ? :)))))

Pavel Doležel řekl(a)...
10. března 2016 0:45  

"Samozřejmě jsme měli i rodilé mluvčí, se kterými se smysluplně konzervovat nedalo, takže opět není dobré dělit svět na černou a bílou."

To já jsem naposledy konzervoval se svojí extchýní a to nějaké meruňky, nebo co to bylo. A dělili jsme je na menší a větší a podle toho jsme volili velikost hrdla sklenice, do které jsme je rvali.

Pavel Doležel řekl(a)...
10. března 2016 0:47  

"Nebylo by rozumnější omezit vliv a význam papíru a spolehnout se na zkušenost, cit, souznění? To bychom ale museli být všestranně rozvinuté osobnosti, což je stav a dovednost duše, kterou česká škola neučí, takže proto trváme na papíru."

Co hulíte?

tyrjir řekl(a)...
10. března 2016 2:53  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Tajný Učitel řekl(a)...
10. března 2016 8:37  

p Doležele. Možná by vám nějaký ten špečík na duhové rozmělnění té vaší empiričnosti neuškodil. Paní Kalabišová se snažila naznačit, že všichni, kteří pracujeme na školách tak nějak víme kdo kolem nás je, nebo kdo by byl dobrým učitelem.

Mrzí mne velmi, když kolegyně, která je výborná vychovatelka, ale nemá objektivně možnosti k doplnění vzdělání, musí ze školy odejít, protože je to obrovská škoda pro děti a lidé jako ona neklepou na dveře školy každý den, ba ani každé desetiletí. Je to prostě blbost, hloupost, krávovina, mrhání talentem, nelogická a iracionální byrokratická oštemplovaná tupost. Je nejlepším člověkem na svém místě, ale není ji to nic platné.

Josef Soukal řekl(a)...
10. března 2016 9:12  

Na zákon je možné hledět jako na přísný (počet odsloužených let k uznání kvalifikace by se mohl snížit), nebo jako na spravedlivý; s oběma pohledy se setkávám, třeba u ředitelů škol, jejichž práce se dotýká. Nevím, jestli je příklad s vychovatelkou skutečný, nebo jen někde vyčtený či přímo vymyšlený, ale každý systém vytváří hraniční případy. Ten, kdo je schopen věci v souvislostech, ovšem chápe, že neexistence systému zmnohonásobuje výskyt "blbosti, hlouposti, krávovin, mrhání (čímkoli)...".
Co to znamená "objektivně nemá možnosti"? Většinou jen "nechce". Upřednostňuje či upřednostnila něco, co považuje pro svůj život za důležitější. Takové věci probíhají neustále. Kolik lidí by mohlo dělat to či ono, dokázat to a to, ale prostě nechtějí, nechtějí se vzdát toho, co je pro ně také podstatné (a já to neodsuzuji, jen konstatuji).
Schopnost vidět souvislosti a systematičnost jsou vůbec důležitými předpoklady k tomu, aby člověk v životě něčeho dosáhl, a to nejen z čistě pragmatického hlediska.

Janek Wagner řekl(a)...
10. března 2016 9:20  

Pane Soukale, nabídka PedF pro doplnění kvalifikace byla v posledních 10-15 letech skutečně bídná. Proto byl tak velký zájem o studium na UJAK (hlavně pro 1. stupeň). Je taky absurdní, že řada zájemců musela studovat stovky kilometrů od svého bydliště.

Josef Soukal řekl(a)...
10. března 2016 9:33  

Myslím, že jen v některých oborech (ovšem detailně jsem to nestudoval). I přesto si řada učitelů kvalifikaci doplnila, a to za dost náročných podmínek. Pokud chcete znát můj osobní názor, tak zákon bych zmírnil.
Celá situace kolem možnosti/nemožnosti studovat má dvě stránky: Kdyby se část učitelů nespoléhala na to, že ono to nějak dopadne, a začala se hlasitě ozývat (nebo se přidala k těm, kteří se ozvali), mohly se potřebné obory otevírat bez větších komplikací mnohem dříve a na více místech (to mi potvrdili i lidé z VŠ). Iniciativy se mohlo ujmout i MŠMT a podle mne zaspaly také odbory. Zkrátka typická situace - problém se řeší, až když je pozdě. Týká se to všech zainteresovaných.

Pavel Doležel řekl(a)...
10. března 2016 9:54  

Souhlasím s tím, že vyžadovat v některých oborech formální vzdělání je hloupost. Nepotřebujeme vysokoškolsky vzdělané úředníky, ani policisty a ani vychovatelky. Dovedu si představit i učitele na prvním stupni ZŠ bez formálního vzdělání. Když si vzpomenu na svoji bývalou sousedku, která si dodělávala v pokročilejším věku pedagogickou fakultu v Plzni, vzdělávání na 1. stupni ZŠ a psala diplomovou práci tak, že si vybrala učebnici angličtiny a aby prokázala interdisciplinaritu (to je asi to učení v souvislostech, nebo co), tak procházela jednotlivé kapitoly a dělala si čátrky, kdykoliv se objevilo něco, co uznala jako propojené s přírodovědou, tělovýchovou, výtvarnou výchovou, hudební výchovou, apod. A já jsem jí to pak statisticky zpracovával a ověřoval nějaké hypotézy. Takže když byla úloha, aby si žáci vybarvili modrou barvou objekty, které jsou v angličtině countable a červeně uncauntable, tak to lupla do výtvarky a když tam byl článek o parku ve městě, tak to prdla do přírodovědy. Když jsem jí vysvětloval základy matematiky, tak byla tak totálně mimo, že jsem z ní chytnul nerva - vůbec nechápala, co je to axiom, co vyvozovací pravidlo, co je to definice, co tvrzení a co důkaz. Měla v tom prostě totální zmatek. To, co se učili v pedagogice se nedalo číst, jaké to byly bláboly. Dodnes nechápu co to je ten Karotusův diskurs, o němž píše v každém svém článku a pak mám potíže s pochopením vizuálně předmětného kontrapunktu. Kdyby se mého dovzdělání někdo ujal, budu mu vděčný. Možná by si humanitní vzdělanci měli uvědomit, že abstraktní myšlení má také pravidla a že jeho smyslem není popisovat triviality tak, aby to pokud možno nikdo nechápal, včetně autora popisu.

Jenže, Tajný, to vyžadování formálního vzdělání je důsledek činnosti vašeho myšlenkového pelechu, nikoliv mého. V mém světě má být VŠ vzdělání elitní, mají ho mít vědci, lékaři, právníci, technici, nikoliv úřednictvo, sociální asistentky, komentátoři, či zdravotní sestry. Nedivte se, že když VŠ lze dnes vystudovat z tělovýchovy a diplomovou práci psát na témata jako jsou kupříkladu "Standardní situace ve fotbale", že pak zaměstnavatelé, toužící po zaměstnancích, kteří se umějí alespoň podepsat, vyžadují minimálně maturitu (která byla zničena a devalvována) a pokud vyžadují dokonce schopnost reagovat na světlo a zvuk, tak vyžadují VŠ. Když se ze vzdělávání stal business, navíc ještě typu produkce pásové výroby, v níž se nevyrábí vzdělanost, ale diplomy, nedivme se teď ani těm produktům, které rozhodují o dalším směřování fungování věcí veřejných, ani tomu, že trh se tomu racionálně přizpůsobuje.

Souhlasím i s tím, že učitelská profese je do velké míry otázkou nadání. Diskuse o tom, zda učitelé jsou typu A, B, C, či D je de facto diskusí o tom, jak velké chyby prvního a druhého druhu lze v dané profesi tolerovat. Pokud A je množina všech učitelů, kteří jsou tzv. dobří a náležitě formálně vzdělaní, B jsou tzv. špatní, ačkoliv náležitě formálně vzdělaní, C jsou dobří, ale bez formálního vzdělání a D jsou špatní a bez formálního vzdělání, pak pokud se shodneme na definici "dobrého" učitele, pak mohu čistě formálně analyzovat, zda formální vzdělávání má, či nemá smysl. Kupříkladu Fisherovo faktoriálovým testem na hladině významnosti řekněme jedna tisícina, resp. chí-kvadrát testem pro větší rozsahy vzorku. Ale asi každý pochopí, že je-li #(A)=20000, #(B)=5000, #(C)=4000 a #(D)=1000, že vliv vzdělání na kvalitu výstupu je zanedbatelný. Otázka je, zda se shodneme na té definici. Paní Kalabisová by asi za kvalitního považovala nějakého ezoterika, který dětem na začátku hodiny vyčistí čakry tak, že na jejím konci mají hlavy vyčištěné a prázdné, ale jsou naladěni na té správné vesmírné frekvenci a proudí do nich energie všehomíra a všude se rozprostírá klid v duši a všichni jsou spokojeni a vzájemně duchovně propojeni.

Pavel Doležel řekl(a)...
10. března 2016 10:09  

Obávám se, že když MŠMT a zřizovatelé požadují po učitelích VŠ vzdělání a zároveň jim dávají poloviční plat, než jaký mohou mít v komerční sféře, že ten poměr #(A)/(#(A)+#(B)) půjde rapidně dolů, protože typ A bude přitahován komerční sférou, zatímco hůře uplatnitelný typ B bude zůstávat ve školství. Takže bych se vůbec nedivil, kdyby nakonec #(A)/(#(A)+#(B)) < #(C)/(#(C)+#(D)).

Josef Soukal řekl(a)...
10. března 2016 11:22  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Josef Soukal řekl(a)...
10. března 2016 11:24  

Já bych se spokojil s docela obyčejnými věcmi: Aby středoškolské a vysokoškolské vzdělání bylo nastavené a diferencované způsobem, který by každému absolventovi umožňoval jednak vzdělání úměrné jeho předpokladům, jednak vzdělání kvalitní, tj. aby závěrečná zkouška, maturita, bakalářská práce apod. měly smysluplnou podobu a potřebnou úroveň. K tomu je potřeba dobrý systém a dobří učitelé (dobří, tzn. též zodpovědní). Když vidím, že adept maturity má problém pochopit vnitřní monolog (a když pak pochopí, místo termínu z něj vypadne "to je jako, že von si to myslí" - jak nevzpomenout na Botlíkovu údajnou "vědeckou hatmatilku"), když při hledání informací na webu narazím na diplomku, která se kromě chyb v interpunkci občas blýskne i omyly ve shodě podmětu s přísudkem, když učitelka češtiny a lektorka publikuje text jednak toporný, jednak věcně slabý (ovšem eduinskou kohortou vychválený), ptám se znovu a znovu, kde udělali soudruzi z posametové ČR chybu. A musím souhlasit s Oldřichem Botlíkem: Náš vzdělávací systém je vadný. Ovšem výrazně k tomu přispěly i feřtekovsko-botlíkovské koncepty vzdělání na přání a cárů vysvědčení. A místo řešení problémů si vyrábíme nové.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
10. března 2016 16:53  

poste.restante řekl(a)... 8. března 2016 23:42
Osobně jsem názoru, že pedagogika je obor, který mají vykonávat lidé s VŠ vzděláním a pod tuto úroveň nelze jít.
Ano, souhlas.

Nevěřím tomu, že je možné být dobrým učitelem bez elementárních znalostí obecné a vývojové psychologie, bez znalosti základů pedagogiky. Naopak s nástupem inkluze bude nutné, aby i běžní učitelé získali alespoň základy speciální pedagogiky.
Ano, souhlas. A mají tyhle znalosti absolventi ped. fakult? Moje zjištění je, že v naprosté většině ne.

Netvrdím, že není možné potřebné znalosti získat i jiným způsobem, nežli VŠ studiem.
Ano!

Pak se ale tedy bavme o možnosti, jak umožnit pedagogickým talentům, nebo současným učitelům s delší pedagogickou praxí, jak získat formální ověření jejich schopností i bez nutnosti několikaletého studia.
Ano, výborně! Nejlépe nějakou zkouškou. Čili libovolné mgr. vš vzdělání + zkouška, až budeme vědět, z čeho ta zkouška bude.

Naopak nelze přijmout logiku, že učitelé ze skupiny B (dobří bez papíru) mají nahradit ty ze skupiny A (špatní s papírem).
Nevím, jestli dobře rozumím tomu, kdo koho nahrazuje. Ale určitě jsem pro, aby A byli nahrazení B a D (čili špatní s papírem byli nahrazeni dobrými, s papírem či bez).

Minimálně do té doby, dokud nebudeme schopni formálně popsat, jak se pozná dobrý učitel od špatného.
V tom je jádro pudla. My nejsme schopni formálně popsat, jak se pozná dobrý učitel. Ba ani nevíme, co má učitel umět. Představitelky pražské pedagogické fakulty se vyjádřily jasně: „Je třeba začít formulováním profesního standardu – kdo je to kvalitní učitel, jakými klíčovými profesními kompetencemi má být vybaven, aby zvládal zvyšující se nároky na učitelskou profesi, jak má vypadat příprava učitelů, co je jejím jádrem,…“. Čili, na pedagogických fakultách zatím nevědí, co má kvalitní učitel umět, ale bez jejich souhlasu se nikdo nesmí stát učitelem.
A minimálně do té doby, než budeme schopni formálně popsat, jak se pozná dobrý učitel, by mělo stačil VŠ vzdělání + rozhodnutí ředitele školy (a eventuálně třeba potvrzené ČŠI nebo Radou školy).


Řešení nerovnice je tedy jednoduché.
1. Umožnit těm "zástupům" skvělých učitelů bez formálního vzdělání, aby potřebný papír získali. O způsobech se můžeme bavit.

Ano.

2. Neslevovat u nově přijímaných učitelů z požadavku na potřebnou kvalifikaci.
Dokud nebudeme vědět, co má (dobrý) učitel umět, a dokud nebude jasné, že to každý absolvent s papírem umí, tak rozhodně ne.

3. Definujme, co to je dobrý učitel.
Ano. Ale do té doby to vydržme bez "papíru", protože do té doby nevíme, co ten papír znamená. (Na rozdíl od řidičáku).

Josef Soukal řekl(a)...
10. března 2016 17:15  

"A minimálně do té doby, než budeme schopni formálně popsat, jak se pozná dobrý učitel, by mělo stačil VŠ vzdělání + rozhodnutí ředitele školy (a eventuálně třeba potvrzené ČŠI nebo Radou školy)."
A máme standard pro ředitele? Jak dnes poznáme, že ředitel školy není panák dosazený zřizovatelem, ale člověk, který je schopen mj. odborně otestovat znalosti pedagogiky a psychologie? A jakou odbornou kvalifikaci mají rady školy?

Jana Maříková řekl(a)...
10. března 2016 17:59  

Pořád jsem u problému, jak se pozná dobrý učitel - věřím, že pan Šteffl to pozná ze své kanceláře, ale my ostatní na to potřebujeme nějaký čas. Mantra o tom, že učiteé bez papíru jsou lepší než ti s papírem, pramení často z jediné skutečnosti - ti nekvalifikovaní vědí, že na to, zda ve škole zůstanou, mají podstatný vliv ředitel a rodiče, proto s nimi vedou časté a plodné debaty, kde prezentují své aktivity. Ti s papírem se mohou soustředit na učení s tím, že za výsledky si ručí sami a na dobrou vůli šéfa a maminek nejsou tak fatálně odkázáni. To, zda jsou dobří či ne, se tak zjistí až podle výsledků dětí. A na to je třeba čas.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
10. března 2016 18:49  

Minimálně do té doby, dokud nebudeme schopni formálně popsat, jak se pozná dobrý učitel od špatného.
V tom je jádro pudla.

Tady je spousta expertů, kteří zjevně umí poznat dobré učitele, zejména ty, kteří jsou bez papíru, stejně jako umí poznat špatné učitele, zejména ty s papírem. Mnozí se tváří, že špatní jsou právě jen ti s papírem. Pořád tady někdo vyvolává, že musí odejít dobří, ba nejlepší (ve skutečnosti prakticky nikdo neodchází a pokračuje na výjimky), tak ať expertri předloží, jaký užívají "detektor". Možná se pohneme kupředu.

Renata Kalabisová řekl(a)...
10. března 2016 22:18  

Předpokládat, že existuje nějaký "detektor" rozlišující na dobré či špatné učitele je dosti omezující představa. Učitel jako člověk se může vyvíjet a mělo by mu to být umožněno. To ovšem nejde bez toho, aby celá škola byla kvalitní půda umožňující rozvoj myšlení, osobnosti.

K dobrému řízení také nestačí pouze řidičák, ale je potřebná soustava silnic a pravidel. Tato ovšem nepřikazují pohyb určitým směrem /až na výjimky zaručují bezpečnost všech zúčastněných/, ale nastavují pravidla tak, aby si každý mohl dojet tam, kam potřebuje. A to si nemyslím, že lidská bytost je tak jednoduchým tvorem jako auto je přístrojem...

Kde je dobrá soustava, respekt, i řidič se může mnohému naučit tak, aby se stal dobrým uživatelem. Jeho ne-kvalita, nezpůsobilost, nepřipravenost se pozná často hned a hned tedy následuje snaha o nápravu (bohužel spíše represivní než rozvíjející, což by bylo dobré změnit ), kvalita se pozná až v čase, až prokáže svou ohleduplnost, porozumění procesu. Při rozvoji duchovních, myšlenkových procesů by tento postup měl být mnohem propracovanější tak, aby se nenapáchalo na dětech křivd. Je tomu tak?

Renata Kalabisová řekl(a)...
10. března 2016 22:28  

a pokud žádný dokonalý detektor nelze použít, je lepší nespoléhat na papír, ale na zapojení člověka do procesu a sledovat, jak "řídí", přitom mu samozřejmě poskytovat podporu, zpětnou vazbu a sledovat, zda je schopen a ochoten na svém "řízení" pracovat. To by ovšem ředitelé a školy museli mít dostatečné kapacity jak časové, finanční, tak pedagogické. Místo rozvoje těchto volá stát po papíru, štemplu, všemocném certifikátu.

tyrjir řekl(a)...
10. března 2016 22:51  

Sancta simplicitas



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.