Ruština je v Česku na vzestupu: počet žáků, kteří se ji učí na základních školách, se zdvojnásobil

středa 24. února 2016 ·

Zavedení dalšího povinného jazyka odstartovalo boom ruštiny na druhém stupni základních škol, vzestup zájmu o ruštinu registrují i vysoké školy a instituce jazykového vzdělávání. Začít s ruštinou i v dospělém věku se s ohledem na možnost pracovního uplatnění vyplatí: na trhu roste poptávka po zaměstnancích, kteří se prokáží základní znalostí ruštiny. Odborníci upozorňují, že zájemci o ruštinu musí dát pozor na výběr kvalitních učebnic, které se přibližují současnému jazyku. Ve srovnání s jinými jazyky jich je relativně málo.


Učitelé ruštiny mají v poslední době opět napilno: za čtyři roky se více než zdvojnásobil počet studentů ruského jazyka. Zatímco ve školním roce 2011/2012 studovalo podle Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) na základních školách a odpovídajících ročnících víceletých gymnázií více než 25 tisíc studentů, v posledním školním roce to bylo již bezmála 52 tisíc. Vlna zájmu o ruštinu se podle očekávání přelije i na střední školy.

Na trhu roste poptávka po rusky mluvících zaměstnancích

Současný vzestup zájmu o ruštinu je nepochybně důsledkem zavedení dalšího povinného jazyka na druhém stupni ZŠ, ale podobný trend zaznamenávají i další jazykové instituce. Například v jazykové škole JIPKA v podzimním semestru 2015 vzrostl počet zájemců o studium ruského jazyka o 35 %. „Boom nastal po určitém období nezájmu, který časově korespondoval s událostmi na Ukrajině,“ říká Martina Nováková, ředitelka jazykové školy Jipka. Největší vzestup zájmu vidíme především ve věkové kategorii 20 až 30 let a jedná se v 70 % o úplné začátečníky, tj. studenty, kteří daný jazyk v minulosti nikdy nestudovali. „Někteří ruštinu potřebují pro své zaměstnání, pro některé se jedná o koníček,“ upřesňuje důvod zájmu ředitelka Jipky Martina Nováková.

Ruštině se daří i na některých vysokých školách. Příkladem může být Západočeská univerzitě v Plzni, kde je počet studentů, kteří si ruský jazyk volí jako další cizí jazyk, dlouhodobě stabilní. Studenti si ruský jazyk volí především s ohledem na možnost pracovního uplatnění. „Roste počet firem, kde je při pracovním pohovoru ve výhodě uchazeč, který má třeba jen základní znalost ruštiny,“ říká Vlasta Klausová, vedoucí oddělení slovanských jazyků na Západočeské univerzitě v Plzni a vedoucí Ruského centra v Plzni. „Západočeská univerzita má řadu technických fakult a pro studenty těchto oborů je navíc zvládnutí základů slovanského jazyka často jednodušší než například angličtina nebo němčina,“ dodává. Studium ruštiny podle Klausové podpořilo mimo jiné i nedávné zařazení Ruska do programu Erasmus. Jako příklad firmy, která zvyšuje na trhu práce poptávku po ruskojazyčných zaměstnancích, uvádí Vlasta Klausová plzeňskou Škodu Transportation, kde lektoři UJP ZČU vedli kurzy ruštiny pro zaměstnance.

Její slova potvrzuje i ředitelka pracovního portálu Profesia.cz Zuzana Lincová: „Mezi nejčastěji poptávané pozice se znalostí ruského jazyka patří na Profesia.cz programátoři, obchodníci a strojní inženýři. Mezi lety 2014 a 2015 jsme zaznamenali výrazný nárůst nabídek, kde zaměstnavatelé znalost ruského jazyka požadují – jejich počet vzrostl o 35 %,“ dokládá nárůst poptávky ze strany zaměstnavatelů.

„Dá se očekávat, že investice do studia ruštiny bude vynaložena účelně. Navzdory politické situaci české firmy zjevně Rusko a další země ze Společenství nezávislých států považují z pohledu vývozu za perspektivní,“ dokládá Zuzana Lincová z pracovního portálu Profesia.cz. „V současné době podle údajů z loňského roku vyváží do Ruska více než pětina našich exportně zaměřených firem, tento trend by měl do budoucna spíše růst. Rusky mluvící zaměstnance shánějí ale i tuzemské firmy, ať už jsou zaměřené na cestovní ruch, spolupracují s firmami ze SNS nebo mají rusky mluvící majitele.“

Výukové materiály: Líbivý vzhled nemusí být zárukou kvality

Klíčovou roli v situaci boomu ruštiny na českých školách hrají kvalitní výukové materiály. Jakub Konečný, který působí jako odborný asistent katedry ruštiny na Pedagogické fakultě UK v Praze, konstatuje, že i když dochází k rozšiřování nabídky výukových i didaktických materiálů, bohužel v porovnání s jinými jazyky je jich stále relativně málo. „Je sice patrná vzestupná a zlepšující se tendence, nicméně je stále ještě co dohánět. Ve snaze zaplnit díru na trhu také vznikají líbivé a moderně vypadající publikace, které jsou však při bližším zkoumání a po prověření v praxi naprosto nepoužitelné.“

Vlasta Klausová ze Západočeské univerzity dává za příklad kvalitně zpracovaných výukových materiálů ucelenou řadu učebnic Raduga po-novomu z Nakladatelství Fraus. „Využíváme je pro všechny kurzy. Doporučujeme tyto učebnice na prvním místě pro studenty, kteří s ruštinou začínají od nuly,“ říká Vlasta Klausová. Kromě tištěné učebnice mají studenti k dispozici i její interaktivní verzi s množstvím cvičení a doplňujících informací. Nejnovější komponentou učebnicové řady je pak mobilní aplikace WordTrainer FRAUS, pomůcka k procvičování slovní zásoby. Oblíbená aplikace je ke stažení zcela zdarma a pracuje s ní již několik tisíc žáků a studentů.

„Nakolik mohu soudit, publikace Nakladatelství Fraus pro výuku ruského jazyka vždy měly a mají dobrou úroveň,“ uvádí Jakub Konečný, který považuje za zdařilou a zcela jistě přínosnou i další publikaci z nabídky tohoto nakladatelství – Beseda i ekzamen. Tato novinka z loňského roku vychází z běžné komunikace v každodenním životě. 25 tematických celků nabízí široké spektrum informací z ruské kultury a reálií a motivuje studenty v jejich snaze o porozumění a komunikaci. Kniha má podobu tištěnou i interaktivní a obsahuje také nahrávky namluvené rodilými mluvčími.

„Beseda i ekzamen slouží k procvičování a přípravu k maturitě. Ke zlepšení či osvěžení komunikačních schopností ji ale může využít každý pokročilejší student ruštiny samostatně či například v jazykových školách,“ představuje publikaci její spoluautorka Varvara Golovatina. „Snažily jsme se s kolegyněmi zapojit co nejvíce současných textů a maximálně se tak přiblížit autentické ruštině, tím se naše publikace odlišuje od dostupného standardu.“

Každý jazyk se mění, je proto třeba studovat jeho aktuální podobu. Jakub Konečný to dokumentuje na příkladu rodičů současných žáků, z nichž někteří ještě z ruštiny maturovali. „Pokud dále znalost jazyka nerozvíjeli, nebudou znát jeho současnou podobu. Setkávám se s tím, že rodiče se ohrazují proti výslovnosti, která je dle jejich názoru špatná, byť je v souladu se současnou normou, ale v rozporu s tím, jak se učili oni. Jiná norma je také v oblasti grafiky a vzhledu některých písmen azbuky. Ve finále tedy může nastat paradoxní situace, že rodiče svým dětem spíše „škodí“, když argumentují tím, že oni se to učili jinak a vědí to lépe,“ dodává rusista Jakub Konečný.

0 komentářů:



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.