Z rozhovoru Very Renovic s Ivou Švarcovou v Blesk.cz vybíráme:
Píší nám však rodiče, jejichž postižené děti už nyní chodí do běžných škol, a jsou spokojeni.
„Jsou maminky, které mají postižené dítě integrované, vybojovaly si to, daly ho do běžné školy. Pokud jde o dítě na horní hranici lehké mentální retardace, škola je na integraci žáka připravená a rodina se školou dobře spolupracuje, může to nějaký čas fungovat, ale na druhém stupni už asi budou mít těžko řešitelné problémy.“
Proč na tom tedy trvají?
„Protože to je moderní. A protože je složité připustit si, že je vaše dítě ve škole pro postižené děti.“(...)
Co si myslíte o inkluzi částečné – že by v běžné základní škole bylo několik tříd s postiženými dětmi?
„To by se mi líbilo a to je i moje představa. Děti by byly v prostředí, kde jsou všechny ostatní – zdravé i postižené – a ty, které to potřebují, by učil speciální pedagog.“(...)
Jak tyto integrované děti prospívají v tom běžném vzdělávacím proudu?
„Je to individuální. Někde dobře, jinde špatně. Není žádný zájem udělat nějaké odborné porovnání, jak jsou úspěšní žáci základních škol praktických a integrovaní žáci základních škol. To kdyby provedli, tak je to klíčové. Ukázalo by se, kteří z těch žáků jsou úspěšnější. Ale chtělo by to velký vzorek.“
.png)
10 komentářů:
Co si myslíte o inkluzi částečné – že by v běžné základní škole bylo několik tříd s postiženými dětmi?
„To by se mi líbilo a to je i moje představa. Děti by byly v prostředí, kde jsou všechny ostatní – zdravé i postižené – a ty, které to potřebují, by učil speciální pedagog.“(...)
Pokud jsem to dobře pochopil, tak jde pouze o kosmetickou změnu. Vezme se třída z jedné budovy a umístí se do druhé budovy. Jaký to má efekt? Snad pouze částečně ekonomický, pač se zruší místo ředitele praktické školy a jeho zástupce. Nic víc, nic méně. Svým způsobem to pak vypadá jako sociální segregace. Chodí sice do stejné budovy, ale mají jiné kantory, jiné učivo, nemají některé předměty společné s ostatními a jsou tak izolováni. Nevidím tedy rozdílu mezi současností a tímto náhledem.
Nemáte pravdu, Fando.U nás to takhle funguje už přes deset let.Proto mám také šanci pozorovat, jak pomalu se posunuje proces pochopení pro druhé apod. A jde to ztuha. Samozřejmě že se ušetří, ale tzv. správně ušetří. Děti dostávají pořád správnou péči. Zároveň se kantoři spec. ped. setkávají s ostatními kantory a navzájem suplují. Tudíž když na začátku ti základkoví remcali, že máme málo dětí za stejný plat a to že se to dělá, později je to přešlo, protože si při suplu vyzkoušeli, co je to učit takové děti. Někteří prohlašovali "never more".Děti se setkávají na kroužcích a školních akcích. potkávají se ve družině a jídelně. Je to takové postupné zvykání si a to je nejlepší,co může být. Navíc, pokud dítě z "normálních" tříd potřebuje naši péči, nikdo se tomu nevzpěčuje, protože tím škola nepřichází o žáka ,jen žák přejde do jiného patra.A takto to funguje i v tom Finsku a dalších zemích. Tam nikdo nevrhnul ty děti do víru běžných tříd a nechal učitele základek se v tom plácat. I tam jsou děti v jedné kmenové třídě, pak si přejdou se speciálním pedagogem a asistentem někam vedle a učí se. Zbytek jako u nás.
Paní Karvaiová má pravdu,
skupinová integrace už dříve byla součástí legislativy a na mnoha školách dobře fungovala, ale ve víru inkluzivních opatření se s ní už nepočítá. Děti s postižením nepotřebují mít nutně vlastní barák, potřebují svoji třídu, svého kvalifikovaného učitele, svůj vzdělávací program, své učebnice a své učební pomůcky. Samozřejmě ,že by bylo škoda dobře vybavených často bezbariérových budov základních škol praktických, aby zůstaly ležet ladem. Ale z někteých z nich by při dobré vůli mohla vzniknout elokovaná pracoviště základek a jejich ředitelé by se mohli stát "zástupci pro inkluzívní vzdělávání". V zájmu integrace by v nich mohli mít své třídy i žáci 1. stupně z blízkého okolí.
Kdo by to byl do Blesku řekl? A co rodiče za inkluzi a ČOSIV? Kde se - podle nich - paní Švarcová mýlí?
Jana Karvaiová, Catherine25
Mám obavy, že myšlenka paní Kateřiny byla o včleňování těchto žáků přímo do tříd. O vzniku samostatných tříd v rámci běžné ZŠ nebylo ani řeči.
Vznik samostatných tříd je však takovou inkluzí ohrožen, pač v této situaci dochází k velkým změnám. Ty hlavní s případným vznikem samostatných tříd se týkají pouze škol v dosahu škol praktických. Žáci ze vzdálenějších míst dozajista vyhledají nejbližší spádovou školu. Tím dojde k roztříštění vámi zmiňované praxe . Na těchto venkovských ZŠ nutně musí dojít k včleňování do běžných tříd. Ostatně, pokud to u vás funguje, pak jedině dobře pro tyto děti. Zřizovatelem praktických škol je kraj. Zřizovatelem běžných ZŠ je obec. Tyto vaše třídy fungují jako elokovaná pracoviště nebo jsou součástí přímo běžné ZŠ? Ptám se tak kvůli normativu na žáka a financování.Jak pak třeba ufinancovat třídu o 6 žácích, když v sousední třídě je jen 18 žáků. Nelze to tedy vztáhnout na celý školský systém. Po revoluci také došlo k pokusům o vytvoření podobného systému na běžných ZŠ. Do třídy A byli zařazeni nejlepší, do třídy B ti o trochu slabší, do C pak..... a do D jen ti nejslabší. Tehdy nám to vydrželo 4 roky. Vytváření takto homogenních tříd u nás nevyšlo.
Jsme běžná základní škola zřizovaná obcí.Naše třídy jsou součástí základní školy. Naše třídy se řídí režimem pro praktické školy, včetně normativů na žáka, personálního obsazení a počtu žáků ve třídádch (dnes kolem 8 žáků ve třídě). I k nám žáci dojíždějí, nemají s tím problém, jde většinou o 10 - 15 km vzdálenosti a autobusová doprava je to mu uzpůsobena.Vždyť ne v každé obci je běžná plně organizovaná škola. Tady v okolí jsou 3 málotřídky a jsou jen do 5. ročníku, pak stejně děti dojíždí. Holt nejsme Praha.Rodiče jsou na to připraveni.Tento systém funguje už přes deset let, kdy naši praktickou zrušil kraj bez náhrady. Poté se zažádalo o povolení mít při ZŠ 3 třídy s určeným max. počtem dětí. Povolení přišlo a od té doby jsme prostě všichni základní škola. Jen máme zatím dva vzdělávací programy, které jsou na vysvědčení poznatelné podle čísla jednacího.
Pane Moudrý, proti indviduální integraci žáků s mentálním postižením vedu boj od té doby, co se začala zavádět.
Považuji ji za krajní východisko z nouze, když jiné vzdělávací zařízení není daleko široko k dispozici. Naproti tomu třídy základní škol praktické v běžných školách, o kterých píše paní Karvaiová, mohou velmi dobře plnit požadavky na vzdělávání žáků s LMP, zejména pokud jsou v nich kvalifikovaní učitelé, náležité vybavení pomůckami,odpovídající počet žáků ve třídě a adekvátní vzdělávací program.
Ve financování se bohužel nevyznám.
Jana Karvaiová, Catherine25
Dle vašeho sdělení v tom nevidím žádný problém. Takto to prostě dobře funguje a nemá cenu do toho systému nějak zasahovat. Problém je zřejmě u plošné inkluze, včleňování dětí vyučujících se podle přílohy LMP přímo do jednotlivých tříd. A to bez kvalifikovaných učitelů, patřičných pomůcek, neadekvátního vzdělávacího programu nejde. Naprosto zbytečně se ruší příloha, protože minimální požadavky v návrhu jsou docela náročné. I když se mně zdá, že jsou skoro celé obšlahnuty z příručky. Výstupy jsou však náročnější. Tvůrcům nového RVP moc prostoru zřejmě nezbylo. Na jedné straně museli zahrnout příručku, na straně druhé si aspoň trochu museli "zachovat tvář" a pro veřejnost představu, že se jedná o školu běžného vzdělávacího proudu. Učím jak na druhém stupni ZŠ, tak na průmyslovce. Zajímá mě především ufinancovatelnost inkluze a z morálního hlediska pak škodlivost plošné inkluze na všechny žáky .
Okomentovat