Bohumil Kartous: Ďábelský antisociální svět podle redaktora sportovní rubriky

Deník Blesk dělá ze čtenářů idioty "v jejich vlastním zájmu"

Mnohdy není možné jednoduše říct, kde končí polemika a začíná řízený spin či jen primitivní demagogie. Deník Blesk poskytl - dokonce prostřednictvím textu pana šéfredaktora - dokonalý příklad hodný ke studiu v oblasti mediální teorie. Způsob, jakým Blesk zcela diskredituje jakoukoliv rozumnou debatu o tzv. inkluzi, by měl být zkoumán z hlediska možného porušení zákona kvůli šíření poplašné zprávy. Podle trestního zákoníku by mohl jít šéfredaktor Blesku až na pět let do vězení. Před tím by ale bylo záhodno prověřit jeho trestní odpovědnost, jelikož jeho veřejný projev může být zároveň důkazem o tom, že s ohledem na své kognitivní omezení (rozpoznávací schopnosti) trestně odpovědný být nemůže.

Jestliže se Daniel Veselý podivuje nad tím, že česká média legitimizují extremistické názory, pak je nutno podotknout, že samy aktivně vytvářejí naprosto neuvěřitelné konspirace, které jsou motivovány čistě ekonomickými zájmy.

Stalo se tak dokonce prostřednictvím rubriky "Slovo šéfredaktora Blesku". Tím je Radek Lain, o jehož vzdělání, erudici či znalosti věci lze dohledat pouze tolik, že od prvopočátku své mediální kariéry působí v Blesku a že se jako redaktor věnoval sportu. Jaké má ten člověk vzdělání se zjistit nedá, ale vzhledem k tomu, že se náročnému povolání sportovního redaktora Blesku věnoval už od 90. let (podle dostupných informací), pravděpodobně nic, co by stálo za zmínku.

Tento člověk, o němž se z historie nedá dohledat jediný záznam o tom, že by se blíže zabýval tématem vzdělávání, respektive jakýmkoliv intelektuálněji náročnějším tématem vůbec, překvapivě zplodil slohové cvičení s názvem Stop škodlivé inkluzi. V textu se dopouští zcela zjevných manipulací naprosto neslučitelných se skutečností, jako že třeba Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) je "servisní organizací ministerstva školství", že inkluze je "ambicí několika úředníků", že "učitelům je nabízeno držhubné v podobě 10 % navýšení platu", že inkluze staví ředitele před dilema, v němž musí "obětovat svoji školu" atp.

Jde o kontinuum hlouposti, z níž se vymyká pouze informace o tom, že ministerstvo školství není schopné představit smysluplný plán provedení reformy. Ostatní tvrzení, z nichž nejvýše ční "ďábelském antisociálním programu řízeném ministryní školství Kateřinou Valachovou", jsou buď halucinace, nebo velmi špatně podaná konspirace.

Skutečnost se snažili na pravou míru uvést na včerejší tiskové konferenci zástupci Bleskem "diskreditované" ČOSIV, společně s Marií Gottfriedovou, ředitelkou ZŠ Trmice , která inkluzivní vzdělávání dlouhodobě realizuje, Janou Strakovou z Akademie věd ČR či Jiřím Zlatuškou, předsedou školského výboru sněmovny.

Už jen to, že řada lidí, kteří se vzdělávání profesně a na akademické úrovni dlouhodobě věnují, musí vyvracet bludy trousené zcela nezodpovědně nějakým pologramotným manažerem bulvárního média, stojí za zamyšlení nad stavem českého mediálního diskursu. Tvrzení o "ďábelském antisociálním programu" pak zcela zjevně otevírá otázku, zda není v rozporu s trestním zákoníkem, konkrétně § 357, odst. 1, v němž se praví: "Kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti."

Tvrdit, že novelizace školského zákona (ve znění doplňujících právních předpisů), která má vstoupit v účinnost 1. 9. 2016, je "ďábelským antisociálním programem řízeným ministryní školství", je nutno dokázat. Není-li toho šéfredaktor Blesku schopen, jde s největší pravděpodobností o naplnění skutkové podstaty poplašné zprávy, která klamně vzbuzuje obavy z jakési celospolečenské újmy, již novela přivodí.

Otázkou zůstává, proč vlastně deník s reputací Blesku vede demagogickou kampaň proti reformě vzdělávání. Nejsnazším vysvětlením je, že Blesk prostě zjistil, že většina veřejnosti je skeptická vůči začleňování dětí se speciálními potřebami do běžných škol. Stejně jako v případě imigrační krize se snaží monetizovat hysterii plynoucí z nevědomosti a izolace české společnosti v důsledku nízké úrovně jazykových schopností a ochoty získávat informace odjinud. Vysvětlením může být i to, že jde o záměrnou kampaň, za kterou stojí určitý zájem a peníze. K takovému tvrzení ale scházejí potřebné důkazy a - zcela upřímně - i možný "investor".

Věřme tedy, že jde jen o tupost a prvoplánovou taktiku média s nulovým kreditem. O projev čirého pomatení kapitána lodě bláznů...

Převzato z Britských listů