Ondřej Neumajer: Finové opět reformují školství – ruší předměty a intenzivně zavádějí digitální technologie

pondělí 29. února 2016 ·

Nová reforma školství zahájená v roce 2015 ve Finsku přináší revoluci, o jejíž základech se v Česku zatím příliš nediskutuje. Článek se snaží upozornit na skutečnost, že jedním z klíčových prvků této reformy je změna uskutečňovaná prostřednictvím digitálních technologií – ty mohou hrát v učení a vzdělávání několik důležitých rolí.


Intenzita využívání digitálních technologií ve školách je ve Finsku ve srovnání s ostatními státy OECD podprůměrná, viz například poslední publikace zaměřující se na výsledky PISA v kontextu používání digitálních technologií [1]. Finsko, které je v globálním měřítku vnímáno jako následováníhodný vzor tvorby a realizace vzdělávací politiky státu, spustilo v roce 2015 novou reformu školství.

Web, který o této reformě v anglickém jazyce pojednává, má velmi příhodný název: Phenomenon based learning – teaching by topics [2]. Nová reforma totiž revolučně potlačuje tradiční vzdělávací předměty a zavádí vzdělávání založené na fenoménech. Jako příklady fenoménů, prostřednictvím kterých se žáci učí, uvádí Evropskou unii, média a technologie, vodu nebo energii. Tyto fenomény jsou chápány a studovány žáky jako holistická (celostní, neizolovaná) témata v jejich reálném kontextu ve světě, který nás obklopuje. Informace a dovednosti, které se k nim váží, jsou žáky objevovány a osvojovány překračováním hranic tradičních vzdělávacích předmětů, na které jsme ze škol po století zvyklí. Jedná se tedy o konstruktivistický model založený na projektových a badatelských metodách.

O této revoluci jistě ještě hodně uslyšíme – mohlo by se totiž jednat o bezprecedentní změnu v paradigmatu učení, a tím pádem také v organizaci celého vzdělávacího systému. Taková změna vykračuje na opačnou stranu, než je směr, ke kterému se snaží mnozí čeští pedagogičtí výzkumníci české školství nasměrovat, resp. navrátit [3]. Odklon od tradičně pojatých akademických předmětů a jejich oborových didaktik by například znamenal v podstatě konec pedagogických fakult v jejich současné podobě, založené na předmětových katedrách. Této apokalyptické představy se ale rozhodně nemusíme v Česku v nejbližší době obávat, možná se jí nemusí obávat ani Finové. Jak v článku pro The Washington Post upozorňuje finský výzkumník a expert na vzdělávací systémy Pasi Sahlberg [4], díky decentralizovanému systému finského školství bude záležet především na učitelích ve školách, jak se k těmto novinkám postaví.

Hlavní pozornost bude finská reforma patrně strhávat avizovaným přechodem od předmětů k fenoménům. Web reformy ale kromě tohoto pilíře zmiňuje ještě dva další klíčové prvky: vytváření školy budoucnosti a změna prostřednictvím digitálních technologií. V kostce a srozumitelně přibližuje všechny tři pilíře Bořivoj Brdička v článku Stanou se nám Finové nedostižným vzorem? [5]. Právě digitalizace vzdělávání v zemi, která se v minulosti stavěla k ICT ve školách spíše střídmě, je velký posun, kterému se chci více věnovat.

Změna prostřednictvím technologií

Třetí pilíř webu zabývajícího se finskou reformou se věnuje změně prostřednictvím digitálních technologií, využívá původních textů Pasi Silandera, které vychází z kapitoly Digitální pedagogika jeho knihy How to Create the School of the Future [6].

Hned v úvodu upozorňuje na skutečnost, že digitalizace vzdělávání musí přinášet do pedagogiky přidanou hodnotu. Vždy by digitální technologie měly přinášet nové a účinnější postupy učení a vzdělávání a to tím, že umožňují dělat aktivity, které by bez digitálních technologií dělat možné nebylo. Nikoli jen nahradit pero nebo tabuli jejím elektronickým ekvivalentem. Možná se to zdá školometské, ale stačí krátký pohled do výuky českých škol, abychom se ujistili, že přesně tuto zkušenost se nám dlouhodobě nedaří v širším měřítku učitelům zprostředkovat. Mnozí učitelé používají digitální technologie k podpoře tradičních pedagogických přístupů (projektor místo tabule, elektronický test místo písemného atp.) a taková je patrně i všeobecně nejrozšířenější představa používání počítačů ve škole. Plný potenciál digitalizace v učení a vzdělávání spočívá ale právě ve změně pedagogického přístupu a je určitě dobrou zprávou, že i v Česku je stále více učitelů, kteří technologie využívají tímto způsobem. Takový můžeme bez okolků označit za inovativní.

Role digitálních technologií v učení a vzdělávání

Digitální technologie mohou v učení a vzdělávání zastávat množství rolí. V českých školách dnes drtivou většinou převládá využití jakožto zprostředkovatele informací, tedy v podobě média a informačního zdroje. Finové ale ve své reformě poukazují na další role, které by měly napomoci k naplnění jejich nové reformy.

Médium

Digitální technologie hrají roli média, prostřednictvím kterého jsou výukové materiály distribuovány. Takové materiály mohou být vytvářeny samotným učitelem nebo je lze nalézt na internetu. Materiálů vhodných pro učení a vzdělávání je v digitální podobě na internetu stále větší množství, může se jednat o digitální učební materiály (v Česku označované jako DUM), videa na videoserverech nebo elektronické časopisy.

Informační zdroj

Jednou z hlavních činností na internetu je vyhledávání informací. Internet nejsou jen webové stránky, dnes to jsou především sociální média, sociální sítě. Ne náhodou je internet považován za největší knihovnu světa. Existují i speciální encyklopedické zdroje, jako je nejznámější Wikipedie, která je encyklopedií se svobodným obsahem, kterou vytvářejí dobrovolníci na principech spolupráce. Ve všech těchto zákoutích internetu lze informace vyhledávat a pracovat s nimi.

Komunikace

Slovo komunikační začalo být vkládáno do sousloví informační technologie (IT) poté, co se ukázalo, že komunikace v elektronických sítích jde dále, než je jednosměrné šíření informací. Počítačové sítě a internet nám umožňují využívat elektronickou poštu, uskutečňovat audio- či videohovory. Žáci mohou komunikovat vzájemně mezi sebou nebo s učitelem. Tyto technologie ale mohou přivést do třídy formou videohovoru alespoň na chvíli i experta na nějakou problematiku, kterou žáci zrovna probírají. Dnešní počítače pro uživatele už vlastně moc nepočítají (alespoň to jejich uživatelé přímo zpravidla nepozorují), zato plní roli univerzálního komunikačního média.

Nástroj na tvorbu – tvořivý nástroj

Nejlépe se využívání digitálních technologií ve vzdělávání zhodnotí, pokud jsou využívány jako nástroj na tvoření. Ideálně takového obsahu, který slouží svému autorovi nejen k učení, ale i k dalším cílům. Může se jednat o psaní textů, kreslení obrázků, komponování hudby, a to jak na stolním, tak přenosném počítači včetně tabletu či chytrého telefonu. Velkým tématem je pořizování a střih videí. Pokročilejší aktivity s autorskými nástroji obsahují tvorbu interaktivních materiálů, ve kterých se někdy využívá programování a algoritmizace.

Zveřejňování, publikování a šíření

Web a sociální sítě umožňují zveřejnit práci, na které se podílelo více žáků. Může se jednat o online časopis, vlastní písničku či videoklip. Takové publikační výstupy mohou být motivací pro žáka – výsledek své školní práce nedělá jen proto, aby si jej přečetl učitel a oznámkoval jej, ale může jej sdílet i s lidmi mimo třídu a školu.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Finsko v roce 2015.

Ostatní články seriálu:


16 komentářů:

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
29. února 2016 0:21  

Jestli my bysme raději neměli to Finsko pustit k vodě.

Oni jak budou v těch reformách kličkovat, tak my budeme lítat od zdi ke zdi, jako spadený žokej za koněm. Pro něho je taky lepší se pustit a koně si chytit v klidu "potom".

Nico Pytlik řekl(a)...
29. února 2016 1:02  

ruší předměty a intenzivně zavádějí digitální technologie

A co jako? To my zakazujeme technologie a intenzivně zavádíme výchovné předměty.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
29. února 2016 6:18  

"Odklon od tradičně pojatých akademických předmětů a jejich oborových didaktik by například znamenal v podstatě konec pedagogických fakult v jejich současné podobě, založené na předmětových katedrách." Takže se i na PdF budou učit celky jako voda, média, technologie, energie etc. a absolvent bude aprobován pro jejich výuku? To by byl opravdu ráj na zemi, jako u nás v padesátých. Leč vážně - jak si potom představují profesní přípravu učitelů? V čem budou vzděláváni (kromě pedagogických a psychologických nauk)? Mají snad ve Finsku dojem, že dnešní učitelé mohou být renesančními polyhistory, ovládajícími do potřebné hloubky celé klastry bývalých předmětů? Neplácá tady spíš autor článku, co mu slina na jazyk přinese, a své představy nevydává za fakta?
"O této revoluci jistě ještě hodně uslyšíme" - toho se docela bojím, ne slyšení, ale samotného fenoménu revoluce, ten většinou nevěstí nic dobrého. A ještě víc se obávám nadšených apologetů, kteří se budou snažit finský model přenášet jinam - navzdory faktu, že sami Finové před tím varují (viz článek Chyby globálních reforem...). Holt máme pořád v krvi heslo "Sovětský svaz - náš vzor", jen ten svaz pružně měníme za jiné země.

m vanek řekl(a)...
29. února 2016 8:49  

Že by jeli podle hesla: Bude me lepší a ještě lepší, když už jsme nejlepší na celém světě.
Bude mě zajímat, jaké výsledky bude mít Finské školství za pár let. Řeči a plány jsou jedna věc, ale nejdůležitější je prakjtická stránka realizace reformy (Tvůrci ŠVP by mohli vyprávět). Obávám se ale, že k naší škodě i kdyby radikálně snížili úroveň vzdělávání, pořád budou mít lepší výsledky jako české školství.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
29. února 2016 9:26  

Na druhé straně - dejte jim stejné množství financí jako českému školství, poštvěte na ně ČŠI, Feřteka s Kartouzem a spol. a budou ještě horší než my...


Musíte vidět svět pozitivně.

:-)

Fanda Moudry řekl(a)...
29. února 2016 9:43  

Dopadne to naprosto stejně jako s množinovou matematikou v osmdesátých letech 20. století. Ne všechny "revoluce" se podaří. Taktéž se obávám toho, aby Tomáš, Bohuš, Kateřina a spol. nepodlehli tomuto mámení. Do toho pak zdatně zapojíme inkluzi a bude vymalováno.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
29. února 2016 17:48  

Fanda Moudry řekl(a)... 29. února 2016 9:43
Dopadne to naprosto stejně jako s množinovou matematikou...
Proč myslíte? Máte pravdu, že "všechny "revoluce" se podaří", třeba VŘSR ;-).
To, co dělají ve Finsku, je odvážné, ale opřené o řadu vědeckých poznatků. To sice neznamená, že se to povede, ale také ne, že se to nepovede.
Jaká rizika vidíte vy?

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
29. února 2016 17:59  

ale opřené o řadu vědeckých poznatků.

A to co, co se děje u nás je opřené o co? O Laurenčíkovou, Kartouze a ...?

Ondřej Šteffl řekl(a)...
29. února 2016 18:30  

Anonymni z 21:30 řekl(a)... ale opřené o řadu vědeckých poznatků.

U nás není o vědecké či odborné poznatky a důkazy (evidence based policy) opřené nic. O tom jsme psal jinde.

Ale jinak bych navrhoval držet se tématu. O inkluzi se diskutuje jinde.

Nico Pytlik řekl(a)...
29. února 2016 20:59  

Ale jinak bych navrhoval držet se tématu.

Návrh je to zdařilý. Ale co s tím?
Tak třeba já dávám do bramborového salátu nakrájené jablko. Hezky to ten salát odlehčí.

Fanda Moudry řekl(a)...
29. února 2016 22:45  

"Jaká rizika vidíte vy?"

Stačí aplikovat dejme tomu na matematiku, fyziku,...Dozajista všichni víme, že jde o návaznost jednotlivých fází a věkovou přiměřenost. Vše je závislé na motivaci studenta. Zda se chce vzdělávat nebo nechce. Ono namítnout, že většina žáků je nakloněna objevování, řešení problémů, pozorování, napodobování... je problematická. Kdo dokáže procentuálně vyjádřit o jakou většinu jde? Rizika jsou v tom, že ani za použití digitálních technologií nemusíme dojít ke kýženému cíli. Systém izolovaných celků, které se budou za pomocí učitele-průvodce rozvíjet a rozbíhat do jednotlivých oborů je tak vhodný pro starší studenty. Mladší žáci si musí vytvořit jistý základ z kterého budou vycházet do budoucna. Ten je nezbytně nutný. Jakých metod a forem práce použijeme je jen a jen na učiteli. Někde jsem četl, že tento systém byl zkoušen nejdříve na několika školách a zpočátku mu nebyla nakloněna většina pedagogů. I v současnosti se k tomuto vyjadřuje ne moc pozitivně docela slušná část finských učitelů. Ve Finsku jsem doposavad nebyl, pač se do bývalého projektu Comenius finské školy nehlásily.

tyrjir řekl(a)...
2. března 2016 10:15  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
2. března 2016 10:50  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
tyrjir řekl(a)...
2. března 2016 13:08  

...V případě regionálního školství představilo MŠMT blíže změny financování a kariérní řád, od kterých si slibuje cílenost investic do vzdělávání a zvýšení kvality vzdělávání. Důležitá je kontinuita v posilování kapacit mateřských a základních škol a co nejlepší využití evropských peněz.

O znovuobnovení skutečného ohodnocení učitelů a nepedagogických pracovníků budou jednání pokračovat, MŠMT pracuje i s výhledem rozpočtu. Vyjednávání jsou nyní na počátku. Ministra financí Babiše zajímá především zacílení financí pro posílení školství a předvídatelnost výdajů ve výhledech. Shoda panuje v podpoře investic pro zkvalitnění sítě mateřských a základních škol a podpora sportování dětí a mládeže.


Dovoluji si panu ministrovi financí popřát silné nervy a pevnou avšak neskrblickou ruku při vyjednáváních na téma "znovuobnovení skutečného ohodnocení učitelů a nepedagogických pracovníků" a na téma "co nejlepší využití evropských peněz" , která jsou nyní na počátku... :)))

J.Týř


Viz např.
http://www.ceskaskola.cz/2016/02/stanislav-stech-myty-fakta-o-spolecnem.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/02/msmt-zasady-karierniho-radu.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/01/reakce-msmt-na-tz-eduin-ke-spolecnemu.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/02/martin-odehnal-inkluze-v-kocourkove.html

Feudalismus - lenní systém
http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisloclanku=2005081601
Bitva na Bílé hoře 8.listopadu 1620
http://icv.vlada.cz/cz/tema/8-listopad-1620-bitva-na-bile-hore-77738/tmplid-560/
http://www.bellum.cz/bitva-na-bile-hore.html

http://www.ceskaskola.cz/2016/02/prectete-si-forum-k-inkluzi-zastupci.html#comment-7012353246974445886

Inkluze se nedá zastavit, ať se nám to líbí, nebo ne, znělo od expertů
http://www.ceskaskola.cz/2016/02/prectete-si-inkluze-se-neda-zastavit-at.html#comment-2628971923150082376

Studio ČT24: Mýty a fakta o inkluzi
http://www.ceskaskola.cz/2016/02/studio-ct24-myty-fakta-o-inkluzi.html

tyrjir řekl(a)...
2. března 2016 13:13  

Citace viz MINISTRYNĚ VALACHOVÁ JEDNALA S MINISTREM BABIŠEM O ROZPOČTU
http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/ministryne-valachova-jednala-s-ministrem-babisem-o-rozpoctu

tyrjir řekl(a)...
2. března 2016 13:53  

Pasi Sahlberg upozorňuje na hlavní příčiny úspěchu finského vzdělávacího procesu. Jedná se zejména o vysokou důvěru společnosti v učitele a ředitele, kteří jsou vnímáni jako odborníci ve svém oboru. Ve Finsku mají totiž učitelé stejný status jako doktoři nebo právníci. Dále je to podpora učitelů při aplikaci nových nápadů a přístupů ke vzdělávání, které podněcují přirozenou zvědavost, představivost a kreativitu studentů. Vzdělávací proces se zaměřuje na rozvoj osobnosti dítěte ve všech jeho složkách. Dalším důležitým rysem finského školství je velmi kvalitní příprava učitelů na jejich budoucí povolání. Ve Finsku musí mít všichni učitelé magisterský titul, jehož získání je plně dotováno státem. Učitelé jsou vybíraní z nejlepších deseti procent absolventů bakalářských studií a tomu také odpovídá jejich plat.

Závěr

Finský vzdělávací systém je velmi kvalitní a funkční. Opírá se mimo jiné o národní povahu a historickou zkušenost Finů. Logicky tedy není snadno přenositelný. Ani tento systém však není ideální. Velkým nevyřešeným problémem Finska je například dnes v celé Evropě aktuální masivní imigrace obtížně integrovatelných cizinců. Ti vytvářejí uzavřené komunity, takže v některých místech tvoří děti imigrantů (které nemluví finsky) až 20 % žáků ve třídě.

Pokud chceme posouvat naše školství vpřed, bylo by vhodné se poučit ze všeho, co je ve finském vzdělávacím systému funkční a co můžeme použít. Nesmíme ale vidět finský vzdělávací systém jen jako bezchybný a dokonalý. Rozhodně bychom však měli pochopit, že se vynikající vzdělávací systém nutně nemusí držet jen většinově přijatých postupů, jako je GERM. Že může mít úspěšnou vlastní vzdělávací politiku. Finové nás zas a znovu přesvědčují, že to dokáží. V posledním roce se rozhodli realizovat zcela novou reformu školství tentokrát v plné míře integrující digitalizaci. O ní si povíme příště.


http://spomocnik.rvp.cz/clanek/20545/CHYBY-GLOBALNICH-REFOREM-SKOLSTVI-PODLE-SAHLBERGA.html

Finsko přistoupilo k reformám na základě primární motivace - chtěli zlepšit veřejné školství. Na reformě se podíleli učitelé a reformy Finové zajistili ze státního rozpočtu. Je to tak i v Česku?!

J.Týř

Viz též
http://www.ceskaskola.cz/2016/02/pavel-roubal-strategie-digitalniho_25.html

PS: Nahoře jsem to omylem smazal (komentář 2. března 2016 10:50), tak to sem dávám znovu.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.