Novela školského zákona přináší mj.
- Povinný poslední ročník školky,
- jednotné přijímací zkoušky a
- povinnou maturitu z matematiky.
Zahraniční zkušenosti
Keňa – kontrolní skupinaNizozemská charitativní organizace ICS financovala koncem 90. let v Keni program na podporu vzdělávání. Nadace ovšem neměla dost peněz na nějaké celoplošné operace. Naštěstí! Proto začala v malém. A moudře si ke každé akci vytvořila kontrolní skupinu škol. Děti v Keni neměly učebnice, a tak první nápad byl náhodně vybraným školám je dodat. Logické, že? Porovnáním výsledků v kontrolní skupině se ale ukázalo, že celá akce nepřinesla prakticky žádný výsledek. Druhý pokus – dodávka výukových tabulí s abecedou, čísly, koloběhem malárie apod. Zase nic. Až třetí operace přinesla skutečně významný efekt. Podávání pilulek proti průjmovým onemocněním. Nejlevnější, nejúčinnější. Ukázalo se totiž, že problém není ve škole, ale v tom, že tam děti kvůli častým průjmům nechodí.
Aby bylo jasno, rozhodně nenavrhuji, aby českým žákům byly podávány léky, jakékoliv. Z tohoto příkladu si však můžeme vzít poučení i pro nás. Za prvé: řešení problémů v tak složitém systému jako je školství, může někdy spočívat v úplně nečekaném místě, a to, co se nabízí jako první, často nemusí fungovat. Význam učebnic se ukázal jako iluze. A za druhé, bez kontrolní skupiny nepoznáme, že naše opatření třeba nefunguje a že trvale dáváme peníze do něčeho neužitečného či dokonce škodlivého. Kolikpak takových věcí je v našem školství?
Finsko a Dánsko – s rozmyslem postupně
Ve finském školství zahájili zásadní reformu. Namísto předmětů chtějí výuku koncentrovat do komplexních projektů. Jistě to je zajímavý a moderní přístup, psalo se o něm i u nás. Nechci zde zkoumat jeho přínosy, ale ukázat, jakým způsobem o reformách Finové uvažují. Především, začali jen se dvěma regiony. Taková reforma je totiž složitá věc, a ve Finsku si jistě promysleli, jak na to. Změna vyžaduje nejen proškolení učitelů a vysvětlování rodičům, ale je třeba vyškolit i školitele a provést řadu dalších věcí. A to by se nedalo udělat kvalitně v celém Finsku najednou. Navíc se nepochybně objeví nejrůznější nečekané problémy a překážky, a i ty se budou jistě lépe řešit v malém rozsahu. Ostatní regiony mají zatím jen povinnost vyzkoušet si takovou výuku dvakrát za rok. Teprve až se projekt odzkouší, odladí, a vše bude připraveno, zavede se v celém Finsku. Zase poučení pro nás: nevyzkoušené a nové věci není nutné zavádět najednou, na menším vzorku lze věci domyslet, odladit a hlavně snížit riziko neúspěchu.
Podobně jako ve Finsku uvažovali i v Dánsku, kde již několik let zavádějí maturitu, při které maturanti zpracovávají písemnou část na počítači, a to navíc s plným přístupem na internet. Zkoušku přizpůsobují reálným podmínkám řešení problémů, práci s informacemi i informačními zdroji a aplikaci znalostí tak, jak je to v současných podmínkách běžné v životě i v práci. A opět nechám stranou, že je takový přístup rozumnější než naše zastaralé pojetí. Zajímavý je ovšem způsob implementace. Začali v roce 2010 s několika experimentálními školami, postupně umožnili zapojení školám, které měly zájem se přidat, a nakonec přešli na systém, kdy si každý maturant může vybrat, zda bude maturovat s využitím internetu, nebo postaru. Teprve poté dojde k plošnému zavedení. Nedaly by se i u nás podobně zavádět změny státních maturit?
Norsko – Porozumět souvislostem
Česká republika je z devatenácti zemí OECD první v šetření ICILS počítačové gramotnosti. Nikdo ale neví proč. Jediné, co se zdá jisté – že ze školy to naše děti neumějí. Doprovodné dotazníky totiž ukazují, že ve všech školních parametrech zaostáváme. Např. ve využívání výukových aplikací v hodinách. Norové jsou na tom podobně. Na rozdíl od nás ale ustavili výzkumnou skupinu, která souvislosti podrobně zkoumá. Ano, Norsko je bohatá země, má ropu. Může si to dovolit.
Možná by ale i u nás bylo účelnější nejprve investovat pár desítek miliónů do výzkumu souvislostí a analýzy dat, jimiž disponujeme, než vydávat stovky milionů, či dokonce miliardy ať už z operačních programů či rovnou ze státního rozpočtu za nepřipravené celoplošné projekty, jejichž výsledek pak ani neumíme porovnat s tím, kdybychom nedělali nic. A příklady: státní maturity, kariérní řád, jednotné přijímací zkoušky, povinnost pedagogického vzdělání učitelů bez ohledu na jejich odbornou kvalifikaci a kvalitu učitelské práce, povinný druhý cizí jazyk, povinné plavání, tablety do škol, atd. atd.
Současný chaos ve školství je z velké části způsoben tím, že většina opatření se zakládá spíše na dojmech a pocitech, snad někde na expertizách, ale už ne na datech, analýzách, dopředu promyšlených postupech či v malém odzkoušených procesech.
A u nás
Povinný poslední ročník školky - do školky dnes nechodí asi 10 % dětí, ale asi jen pětina z nich je problematických, těch, kvůli kterým to celé zavádíme. Kvůli asi 1500 dětí ukládáme povinnost pro 110 000. Analýzy, zda to celé bude fungovat, nemáme. Kritéria, jak poznáme, zda jsme uspěli, také ne. Ale zavedeme to. Pocitů a dojmů máme totiž plno. Zde dokonce nezávislá analýza existuje. Vyplývá z ní, že fungovat to nebude a navrhuje jiné řešení.Jednotné přijímací zkoušky - nevíme přesně, jaký cíl vlastně jejich zavedením stát sleduje. Ministr Chládek to vysvětloval snahou omezit neúspěšnost u maturit. Že takto to fungovat nemůže, jsem analyzoval zde. Třeba nemám pravdu, ale to by musel někdo vyvrátit. MŠMT na tento rozbor nereagovalo a dál trvá na svém. Analýzy, zda to celé bude fungovat, nemáme. Kritéria, jak poznáme, zda jsme uspěli, také ne. Ale zavedeme to. Pocitů a dojmů máme totiž plno.
Povinná maturita z matematiky - vůbec nevíme, co se v roce 2020 po jejím spuštění stane. Nikdo nezkoumal, co vlastně z matematiky umějí ti, co z ní nematurují a proč z ní nematurují. A vůbec také nevíme, zda to přinese kýžené zlepšení znalostí maturantů v matematice. Ano, na první pohled to tak vypadá, ale to učebnice v Keni vypadaly taky. Analýzy, zda to celé bude fungovat, nemáme. Kritéria, jak poznáme, zda jsme uspěli, také ne. Ale zavedeme to. Pocitů a dojmů máme totiž plno.
Proč proboha všechny tyhle věci nejprve nevyzkoušíme na malém vzorku a nevyhodnotíme výsledky? Už pět let konáme státní maturity. Stojí to stamilióny korun, čas nervy učitelů i žáků. Noviny jsou toho plné. Ale je to stejné. Dokonce ani po pěti letech nevíme, zda, jak a kde to vzdělávacímu systému prospělo, a kde naopak uškodilo. Dokonce ani nevíme, zda maturanti dnes umějí víc než před pěti lety. Nevíme. Pocitů a dojmů ovšem máme plno.
Analýzy, zda to celé bude fungovat, jsme na začátku neměli. Kritéria, jak poznáme, zda jsme uspěli, také ne.
Převzato z autorova blogu na Aktuálně.cz, diskutujte, prosím, především tam.
22 komentářů:
K tomu, aby byly vykonány studie, měření a vyhodnocení připravovaných i existujících reforem, je potřeba delšího časového období než je to volební. Časová náročnost těchto studií se nepotkává s průměrnou expirační dobou zaměstnanců mšmt, kteří by podobné rešerše koordinovali a implementovali.
Pro potřeby fluktujících ministrů a jejich stranických lídrů je mnohem výhodnější vykazovat akčnost a sbírat volební body pomocí mediálně vděčných plošných opatření, které, ač neukotvené ve výzkumu, dokazují že "něco děláme". Celý systém tak není zaměřen na skutečný a dlouhodobý pokrok ve školství, nýbrž na volební zájmy stran, které rezort na pár měsíců dostaly na hraní. Že tím kredit státu jako garanta vzdělání dlouhodobě trpí, je evidentní. Je to patrné na rétorice učitelů ve sborovnách, kteří vedení rezortu, včetně čši, vnímají jako otravný hmyz, arbitrárně znepříjemňující každodenní život.
"Kritéria, jak poznáme, zda jsme uspěli, také ne."
A není to snad pro politiky zcela ideální?
A jaké máme studie a analýzy ke zrušení Přílohy RVP???
"Časová náročnost těchto studií se nepotkává s průměrnou expirační dobou zaměstnanců mšmt"
To si nejsem jist: mám naopak pocit, že někteří zaměstnanci si tykali ještě s Nejedlým. Jiná věc je ovšem expirační doba ministrů.
Význam učebnic se ukázal jako iluze.
Význam učebnic ve škole, do které děti nechodí, protože mají průjmy, se ukázal jako iluze.
S výukovými tabulemi to samé v bledě modrém.
Jak snadné je dostat se s argumentací na úroveň "prehistorického" vtipu o sovětském vědci, který objevil, že po utržení všech nožiček cvičená blecha ohluchne (protože nereaguje na povel "skákej")...
Jen jsem se tak podíval na diskusi k blogu o významu přijímaček pro maturitu, které podle O. Šteffla nikdo nezpochybnil. Samozřejmě zpochybnil, a OŠ k tomu neřekl ani ň. A tak je to se u tohoto vzdělávacího byznysmena se vším, například s reformami ve Finsku - pokud vím, začínaly tvrdou centralizací, mj. důrazem na kvalitní formální (vysokoškolskou) přípravu učitelů.
Čímž neříkám, že obecné stesky na počínání MŠMT nelze sdílet. Ale to víme všichni.
Opravuji formulační nedostatek: Podle O. Šteffla JEHO ZÁVĚRY údajně nikdo nezpochybnil.
V programu Konference Škola pro budoucnost, budoucnost pro školu nevidím náměstka paní ministryně pro vzdělávání, NÚV, NIDV atd. Bude to spíš diskusní posvěcení jakési ideově politické prezentace než odborná konference? J. Týř
PS: "Budoucnost je to, co ničí přítomnost" řekla Brigitte Bardotová ve filmu A Bůh svořil ženu (1956)
Ministryně odmítá, že bychom se měli vracet k osnovám, ale zároveň říká: „Je třeba zpřesnit rámcový vzdělávací program z hlediska toho, co je třeba učit, a jak je to třeba učit." To je vlastně ještě horší zpráva, protože "co" jsou osnovy a "jak" bylo zatím vždy v rukou učitelů. Co se vlastně bude zpřesňovat tak pořád nevíme.
11. října 2015 15:31
Dozajista se včlení obsah přílohy LMP do RVP ZV a do RVP-ŠVP budou doplněny informační, matematická, čtenářská, přírodovědná,.. gramotnost. Každý ministr se přece musí nějak profilovat.
A p. Valachová fedruje etickou výchovu.
Politika dojmů, pocitů a iluzí
A tak se po dnešní primové Partii z tohoto obrazu Ondřej Šteffl poměrně obstojně nevymanil. Nepatřičně nespisovná řeč vybalancovaná patřičně bodrým projevem, pointu postrádající přezkoušení ministryně školství, tisíckrát omletá klišé o lecčems. Což ovšem platí o všech přítomných. Tedy až na moderátora té povedené besedy.
Už někdo učinil statistické šetření na téma ještě únosné četnosti neurotických projevů u pedagogických pracovníků a odborníků na vzdělávání vůbec?
Pan Šteffl vypadal jako blázen. Dokonce začínám být rozpolcen, když vidím, jak kritizuje paní ministryni. Vyvolává to ve mně dojem, že to snad dělá dobře...
(pominu-li inkluzi)
Vyvolává to ve mně dojem, že to snad dělá dobře...
Vaším mluvčím nejsa, přesto upřesňuji, že ministryně školství.
Pedagogická věda a pedagogická scientologie
Rovněž si myslím, že argumentace pana Onřeje Šteffla obsahuje vedle racionální argumentace kontrolní skupinou také určité prvky laciné demagogie. Například:
- Paní ministryně v Partii na Primě 11.10.2015 správně uvedla, že. zodpovědná víceletá pilotní ověřování přijímacích zkoušek v mnoha SŠ jsou vlastně prací s dostatečně reprezentativní zkušební a kontrolní skupinou.
- Rovněž v případě povinného posledního ročnku mateřské školy byla myslím argumentace paní ministryně věcně správná a korektní.
- Význam učebnic se podle Šteffla ukázal jako iluze ve srovnání s účinností proti průjmových pilulek ... Dalo se čekat, že toto myslím dost účelově demagogické tvrzení (faktické míchání jablek a hrušek) mnozí překroutí, což se bohužel i dost trapně stalo.
Demagogie tzv. pedagogických aktivistů je myslím prolnutá se ziskovou a neziskovou sférou snažící se vedle dotací sáhnout si i na rozpočtové peníze pro školství. To, že MŠMT a jím řízené organizace (a také, až na občasné výjimky, vědecké týmy pedagogických fakult) neumí (nebo snad nechtějí či nemohou?) těmto tendencím účinně čelit, je myslím dost zjevné.
Důležitou věcí je otázka, jaký je stav pedagogické vědy v ministerstvem řízených organizacích a také na pedagogických fakultách. I tady myslím bohužel platí, že základní platy VŠ pedagogů jsou malé a že jejich zainteresovanost na různých projektově dotovaných aktivitách je velká. Existuje však, doufám, stále ještě něco jako etika vědecké práce projevující se např. i ve schopnosti odlišit pedagogickou vědu od pedagogické scientologie.
J. Týř
"Vaším mluvčím nejsa, přesto upřesňuji, že ministryně školství."
Správné upřesnění, děkuji. Nesoustředil jsem se.
Ještě ke Štefflovi. On je teď v situaci, kdy prostě nesmí chválit státní školství v žádném směru.
Byl by podnikatelsky sám proti sobě.
Těm protiprůjmovým pilulkám rozumím. Výsledky žáků se zlepšily, když se snížila jejich nemocnost. Krom toho, pointa spočívala spíš v doložení přípravy promyšlené školské reformy metodou pokusu a omylu. Tedy až na potřetí a s platností pro oblasti se závadnou pitnou vodou.
Byl by podnikatelsky sám proti sobě.
Tak. Podnikatelský program založený na vymezení se vůči konkurenci.
Na takové vecpání se do poslanecké sněmovny něco obdobného zpravidla stačí.
Sysifos: Scientologie
Viz http://www.sysifos.cz/index.php?id=slovnik&act=zobrazit&idd=&pismeno=&vyraz=1189080820&heslo=Scientologie
Domnívám se, že mnohé znaky toho, co jsem označil jako pedagogickou scientologii, odpovídají specifikaci scientologie na severu Sysifos.cz.
Jiří Týř
Český klub skeptiků SISYFOS
Skepticismus
Český klub skeptiků SISYFOS je součástí světového skeptického hnutí, které vzniklo v r.1976 v USA z iniciativy desítek vědců a filozofů, mezi nimi několika nositelů Nobelových cen jako reakce na vzestup iracionality ve společnosti...
Statut pro udělování výroční ceny Sisyfa Bludný balvan
... Pro zvýraznění přínosu jednotlivců i různých spolků k matení české veřejnosti a rozvoji blátivého způsobu myšlení zřizuje Český klub skeptiků Sisyfos výroční ceny, tajně vyhlašované vždy 17. března následujícího roku, v den výročí vzniku (r. 1995) Sisyfa...
Do Parlamentu myslím pedagogická scientologie nesměřuje.
J. Týř
"Paní ministryně v Partii na Primě 11.10.2015 správně uvedla, že. zodpovědná víceletá pilotní ověřování přijímacích zkoušek v mnoha SŠ jsou vlastně prací s dostatečně reprezentativní zkušební a kontrolní skupinou." Jde ale zatím o ověřování čeho? Jen technologie, nikoli cílů.
Okomentovat