Ministryně školství Kateřina Valachová chystá zásahy do plánované povinné maturity z matematiky. Bohužel, její návrhy hlavní problém patrně nevyřeší. A tím je kvalita maturitní zkoušky na našich středních školách a studentů, kteří jsou k ní puštění.
Osobně souhlasím s myšlenkou povinné maturity z matematiky, která měla být zavedena již dávno. Maturanti by měli ukázat, že jsou mj. také schopní počítat a logicky myslet. Zároveň bych však připomněl, že už dnes má většina studentů se zvládnutím matematiky zjevně veliké problémy. Dokonce i dobrovolná státní maturita z matematiky, u níž se předpokládá, že ji budou skládat především lidé s hlubším zájmem o předmět, odhalila celý problém v plné nahotě. Necelá čtvrtina letošních maturantů z matematiky totiž vyhořela.
Ukazuje se, že řada maturantů nejspíše není schopná použít při výpočtu ani trojčlenku nebo základní logické uvažování. Z logiky věci vyplývá, že počet repetentů by byl výrazně vyšší, pokud by byla maturita z matematiky povinná. Na místě je proto i diskuse o tom, jak zlepšit výuku matematiky a koho k maturitě vlastně pustit. Nebo snad chceme, aby počet neúspěšných maturantů ještě narostl?
Současné návrhy paní ministryně školství na zavedení dvouúrovňové maturity z matematiky nemohu podpořit. Státní maturita má být plošným testováním všech studentů středních škol a má mít tedy stejnou úroveň pro všechny. A je na diskusi, jaká ta úroveň má být. Zkrátka, každý by měl prokázat stejné znalosti, a to znalosti elementární. A pokud je matematicky výše nadaný, bude mít lepší známku než ten, komu matika nejde.
Považuji proto za naprostý nesmysl, aby zkouška připravovaná centrálně měla ještě odlišnou úroveň. Má-li být cílem společné maturity ukázat, že studenti umí počítat a řešit úlohy, laťka by měla být nastavena pro všechny stejně! Pokud nebude existovat jednotná úroveň, pozbývají státní maturity naprosto smysl. Zavedením nižší obtížnosti se znalosti maturantů rozhodně nezlepší a degradace této zkoušky se ještě zvýší. Proto bych paní ministryni doporučil dvakrát měřit, než jednou řízne. Těch, co bez znalosti matematiky a logiky jen řezali, už bylo hodně a máme jich plné zuby.
Tomáš Zdechovský, poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL
Zdroj: Neviditelný pes
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
6 komentářů:
Zdá se, že se pan europoslanec plete. Poslední verze je snad taková, že 2 úrovně maturity z M (i když o tom pí ministryně snad uvažovala).
"Dokonce i dobrovolná státní maturita z matematiky, u níž se předpokládá, že ji budou skládat především lidé s hlubším zájmem o předmět" - i to ukazuje malou orientaci p. europoslance. Volímenší zlo.
S povinnou maturitou z M příliš nesouhlasím, i když jsem učitel M nebo snad právě proto. Není mi jasné, proč pan europoslanec ( a nejen on) od ní čeká zázraky.
Maturita je zkouška dospělosti osvědčující, že vedle profilujícího předmětu má její absolvent nebytné znalosti i z hlavních všeobecně vzdělávacích předmětů, které mu dávají nadhled a schopnosti pro životní tvořivou flexibilitu a také výchozí předpoklady pro studium na VŠ. Těmi maturitou ověřovanými všeobecně všeobecně vzdělávacími kompetencemi nechť myslím jsou znalost mateřštiny, cizího jazyka a matematiky jako nezbytného základu pro systémové myšlení. Maturita není/neměla by být automaticky fungující vstupenka na VŠ.
Výše citované kompetence mají maturitou prokazovat absolventi širokého spektra SŠ. Maturita by myslím neměla být jednotná pro všechny typy SŠ. V tom případě by totiž musela být cílena na jakýsi průměr a byla by příliš hrubým a tudíž nevhodným měřicím nástrojem. Byla by příliš náročná např. pro některé odborné a a umělecké školy a příliš snadná např. pro gymnázia.
Měříme-li širší výkonové spektrum, musíme volit vhodný měřicí nástroj. U měření teploty je to všem jasné: Pro měření venkovních teplot používáme teploměr např. od -50 do 50 °C, pro pokojové teploty stačí rozsah -5 až 40 °C, pro lékařský teploměr je rozsah ještě mensí, např. 30 až 45 °C. Proč to není jasné i u maturit?
Používat citlivější měřicí nástroje měření prodražuje, ale výsledky takového měření jsou použitelnější (a v případě maturit myslím také spravedlivější a více motivující pro maturanty samé).
Jiří Týř
Gaussova křivka charakterizující rozložení nadání lidí svým tvarem připomíná obrys hory Říp. Má poměně plochý vrchol a relativně strmé boky, přičemž extrémy (hluboký deficit nebo vysoce nadprůměrné nadáni) má malé procento populace.
Chceme-li být i v budoucnu vzdělanou a konkurenceschopnou demokratickou společností, neměli bychom myslím odpírat průměrně a lehce podprůměrně nadaným žákům všeobecné SŠ vzdělání, tedy maturitu. Myslím proto, že cca 60% podíl maturantů v populaci odpovídá společenským i individuálním potřebám.
Něco jiného platí myslím pro VŠ vzdělání. Vysokoškoláci by měli vykazovat výrazně nadprůměrné schopnosti. Pokud by např. polovina maturantů absolvovala VŠ, bylo by za výše uvedeného předpokladu cca 30% vysokoškoláků.
Mít maturitu nebo VŠ neznamená nárok na klotové rukávy.
Jiří Týř
To, že někdo proleze střední školou, neznamená, že je středoškolsky vzdělán.
Střední školu nemusíme spojovat jen s maturitou, může existovat ještě další způsob výstupu.
S 30 procenty souhlasím, je to přesně počet těch, kteří by pak mohli jít na VŠ.
Kvalita prolézání je všeobecný problém. Nechceme-li být v době sílící informatizace a robotizace trvale zemí podbízející se levnou pracovní silou, měli bychom myslím dát dostatečně velké části populace nadhled, flexibilitu a pracovní motivaci už v ZŠ a SŠ. Kvalita vzdělávání stojí peníze i úsilí státu. České školství je hrubě podfinancované. Podívejme se do statistik Úřadů práce. Je tam větší poptávka po profesích s výučním listem nebo po zaměstnáních s maturitním a vyšším vzděláním? Problémem je myslím kvalita vzdělávání obecně. Demokracie v době sílící informatizace a robotizace potřebuje myslím víc odborně a všeobecně vzdělaných lidí. Brát z hromádky pro všechny školy peníze, dávat je na stipendia pro vybrané učební obory a omezovat odborné maturitní vzdělávání - to považují za krajně nesystémové opatření blížící se jakémusi podivnému lobbysmu. Jestli jsem včera dobře slyšel, Moravskoslezský kraj taková stipendia nedává a dává tu možnost zaměstnavatelům. Takovému přístupu fandím. J. Týř
J. Týř
dvakrát měřit, než jednou řízne
Začínám se přiklánět k názoru, že po letech nikam pořádně nevedoucího přeměřování, začíná být načase začít žactvo zase řezat. Nejlépe hlava nehlava bez pardonu.
Okomentovat