Z komentáře Karla Hvížďaly v Český rozhlas Plus vybíráme:
Bohužel nové návrhy Cermatu, které platí již od pondělí 4. května tohoto roku u ústního zkoušení a v roce 2017 předpokládají návrat centrálního opravování studentských slohových prací, jsou v přímém rozporu se zralostí a dospělostí.
Zcela formalizují přístup studenta, který má z předem vybraných děl podle předepsaného minutového manuálu určit žánr, typ promluv, pojmenovat jazykové prostředky a popsat literárněhistorický kontext atd.
A hodnotit podobně slohové práce, dokonce i úvahu, která u nadanějších může přerůst v esej, už je úplně absurdní.
44 komentářů:
Uvádím svůj komentář pod Hvížďalovým blogem na Aktuálně.cz:
Škoda že si K. Hvížďala nedal tu práci, aby si k tématu, o němž se vyjadřuje, něco nastudoval. Třeba jak je to dnes s úrovní řady středoškolských studentů, jak to vypadá s jejich schopností psát a vůbec uvažovat, co opravdu nová maturita požaduje a co je jí v oblasti písemné a ústní zkoušky podsouváno, atd. Z jeho strany je to totéž, jako bych se já jako češtinář autoritativně vyjadřoval k problému chodu webu Aktuálně. Tomu, kdo si chce o maturitě z češtiny udělat zasvěcenější obrázek, doporučuji stránky Asociace středoškolských češtinářů (www.ascestinaru.cz), v rubrice Maturita tam najde materiálů dost a dost. A v nich argumenty vysvětlující, proč je dnešní maturita principiálně mnohem modernější než to, co většinou navrhují její odpůrci. Problém je totiž především v tom, že maturita je nikoli státní, ale pouze tzv. státní - ty nejpodstatnější negativní jevy, jež s ní souvisejí, tzn. podvádění u testů a neschopnost připravit studenta na písemné či ústní vystoupení a fundovaně ho ohodnotit, souvisí jen a jen s konkrétními učiteli. Tomu, kdo v posledních letech neseděl u maturitní zkoušky, kde student zasvěceně analyzoval literární dílo, či tomu, kdo nečetl pěkné maturitní práce, nelze vysvětlit, že řeči o tom, jak Cermat (stát, systém) zabraňuje studentům myslet a učitelům kreativně pracovat, jsou opravdu jen řeči. Jsem to naopak já, kdo v nejrůznějších polemikách marně žádá oponenty, aby svá tvrzení doložili něčím konkrétním.
Učitel žákům před ČJpp:
"Prokrista, zvolte si to nejjednodušší zadání, nesnažte se být originální ani zajímaví, splňte všechny body zadání a hlavně odstavce. Nikdy nevíte jaký trouba sedí v Cermatové potírně, zda neměl zrovna špatný den, zda mu žena v sobotu dala, nebo je to frustrovaný penzista vybíjející vztek na anonymních žácích ..."
Pane Hvížďalo, verim, ze v esejich jste doma, vazim si vasich nekterych kroku a postoju. Mezi ne ale jiste nepatri studium politickych ved v Moskve od r.1967 ani skutecnost, ze jste ochoten se propujcit za tricet stribnych nebo jejich ekvivalent k utokum system hodnoceni spolecne casti maturitni zkousky z ceskeho jazyka. A mame to tu zase - ucitele vyjadruji pocity, ze jejich prace je vic nez jina, ze je to poslani, pan Hvížďala ma pocit, ze esej je neco, co cni nade vsechny kategorie pisemych del a musi tedy logicky pozivat takoveho stupne ochrany, ze nesmi byt hodnocena standardizovanymi kriterii.
Tak se v siutaci, kdy pisete o necem, cemu nerozumite, muze snadno nahrnout voda do vasi profesni lodicky - a to snad s Vasimi zkusenostmi nechcete.
Martin Macháček, autor učebnic fyziky, se kdysi dávno pokoušel ovlivnit pojetí státní maturity z fyziky (když se o ní uvažovalo jako o volitelném předmětu). Na (velmi) krátkou dobu dosáhl toho, že by si maturant mohl ke zkoušce přinést tabulky, libovolné učebnice a knihy, kalkulačku, počítač s Excelem a přístupem k internetu – prostě všechno, co běžně používá, když se doma učí. Případně co by běžně používal, kdyby pracoval jako fyzik bez laboratorního vybavení.
Dozvěděla se to jistá novinářka, kterou to zaujalo, a začala zjišťovat, co na to učitelé. Zavolala tedy na jedno pražské gymnázium, kde dostala k telefonu zástupkyni ředitele s aprobací matematika a fyzika. Stanovisko zástupkyně bylo jednoduché: „To je nějaká hloupost! A z čeho by je potom zkoušeli?“
Myslím, že rozumím tomu, co měl pan Hvížďala na mysli. Ať si maturanti přinesou k maturitní písemné práci z češtiny počítač s připojením k internetu, textový editor s korektorem pravopisu, který bude kontrolovat i interpunkci a shodu podmětu s přísudkem, jakékoli knihy a příručky, které budou chtít, a cokoli dalšího. Když jsou ty povinné znaky funkčních stylů pro některé češtináře tak důležité, mohla by nějaká jejich asociace už konečně vyrobit elektronické šablony. Pokud se maturant rozhodne například vyzvat zastupitelstvo města, aby zakázalo bilboardy a neony na památkách, mohl by si pak u zkoušky stáhnout šablonu otevřeného dopisu.
Šablona by ho upozornila, že i z otevřeného dopisu má být zřejmé, kdo je adresátem, kdy byl napsán a kým, že má být logicky členěn do odstavců, že má obsahovat jasně formulovaný požadavek i argumentaci. U útvarů, kde na tom některým češtinářům záleží nadevše, by pak bylo jasné upozornění, že maturant má používat výhradně minulý (nebo naopak přítomný, či budoucí) čas, že se v textu musí (nebo naopak nesmí) objevit přímá řeč, že se od něj očekávají jeho názory, nebo že se jich naopak musí zdržet. A tak dále.
Smyslem moderních technologií je přece umožnit lidem činnosti, které by bez nich nezvládli, případně by je zvládali obtížně a dlouho by jim to trvalo. Takové řešení by konečně uvolnilo ruce učitelům češtiny, kteří by se pak ve výuce maturantů mohli plně věnovat kultivování jejich schopnosti vnímat a vyjadřovat myšlenky a pocity. Na to totiž kvůli všem těm „formalitám“ leckdy nezbývá čas.
Podobným způsobem se už nějakou dobu maturuje v Dánsku. Ono je samozřejmě hezké a správné, když maturant ví, který Iškariotský souvisí se třiceti stříbrnými. Když to ale neví, může si to dnes snadno vygooglovat. Takových „Iškariotských“ jsou totiž desetitisíce a sporů o to, který to výbavy maturanta patří, a který ne, se nezbavíme nikdy. Je lepší zkoušet maturanty z toho, zda se zjištěnými informacemi dokážou správně pracovat, než z toho, zda je umějí nazpaměť. Když se totiž s nimi budou učit pracovat, mnohé si také zapamatují – zapamatování ale nemusí být primárním (a leckdy jediným cílem) výuky.
Výuka ve školách se totiž bohužel opravdu přizpůsobuje tomu, CO se zkouší u státní maturity a JAK se to zkouší. Rozumní rodiče i učitelé dávali v dobách centrálního hodnocení písemných prací z češtiny tento osvědčený návod: „Zapomeň na jakoukoli invenci. Každý neotřelý nápad bude po zásluze potrestán. Uvědom si, které znaky má mít zvolený slohový útvar, a nastrkej je tam tak přesvědčivě, aby je našel i úplný blbec.“
Ano, ano, nazory pana Botlika jsou vlastne jen opakovane stazenou a vyplnenou sablonou, posun v nazorech a postojich pro zatvrzelost nejvyssi jest nemozny. Nezbyva nez stahnout sablonu pro vyplneni diagnozy.
Já o voze - ty o koze. O. Botlík si vytvořil svoji představu o tom, co umožňuje a k čemu má vést nová maturita s češtiny, a s touto představu vytrvale polemizuje. Že se jeho představa rozchází se skutečností, mu nevadí; jede totiž - jak již uvedla paní Carcy - podle šablony.
Kolego??? Tajný učiteli,
vámi citovaný štěk nějakého mírně přitroublého kolegy se zcela míjí s realitou dneška. Práce z ČJ totiž nejsou hodoceny centrálně - o návratu centrálního hodnocení se teprve uvažuje, jak je v článku zmíněno.
Žádné pronásledování originality a zajímavosti prací se nedělo v roce 2012 a neděje se již vůbec nyní, kdy jsou práce hodnoceny na školách. V mnoha diskusích byly tyto lži a dezinterpretace vyvráceny, ale to vám evidentně nevadí - zřejmě dle zásady kdo chce psa bít... Analogicky vám zřejmě nevadí, že se centrálně hodnotí slohy v cizích jazycích, asi je tam neopravují frustrovaní penzisté a jiní ve výčtu uvedení.
Je zcela jasné, že nejste češtinář a v problematice hodnocení PP ČJL se naprosto neorientujete, jen máte potřebu shazovat koncept společné části MZ a ty, kdo se podíleli na centrálním hodnocení. Když vám to ale udělá radost, poslužte si, kopejte dle libosti.
Učitel, který takto vulgárně mluví se svými žáky a dehonestuje své kolegyně a kolegy, je hulvát a primitiv - mám za to, že pochvalně jej citovat může toliko člověk podobných "kvalit". Pokud citát napsal češtinář, pak je ostudou cechu, tři!!! pravopisné chyby v tak krátkém textu jsou čirou ukázkou odborné inkompetentnosti.
Pro pana Botlíka stran jeho představ o maturitě z češtiny stále platí Boëthiovo "Si tacuisses, philosophus mansisses."
Na (velmi) krátkou dobu dosáhl toho, že by si maturant mohl ke zkoušce přinést tabulky, libovolné učebnice a knihy, kalkulačku, počítač s Excelem a přístupem k internetu
Božínku, Vy jste mi ale drahoušek!
Už někdy počátkem devadesátých let, tuším, jsem žádal, aby žáci mohli u maturity používat všechny svoje práce, které za dobu studia vypracovali a ke klasifikaci odevzdali. Nepřišlo mi právě patřičné, že aby byl žák odzkoušitelný, museli na něj být nasazováni tři i čtyři inženýři. No, neprošlo to.
Jen pro informaci, z ministerstva mi tenkrát odpověděli, že ze znění textu vyhlášky mohou být přísedící až čtyři. Že ale funkce zkoušejícího při zkoušce přeskakovala podle toho, jakou otázku si nebožák vytáhl, nikoho nezajímalo.
Asi jako když před pár lety nechali v odpolední části zkoušek rotovat dva maturantíky v režimu potítko, zkouška, potítko, zkouška, potítko, zkouška, potítko, zkouška bez přestávky s tím, že vyhláška přestávku nepožaduje. Ano. Některé vyhlášky s pitomci prostě nepočítají.
Ale nazpátek. Tak jsem to zavedli tam, kde jsem za průběh zkoušky odpovídal sám. K praktické maturitě si žáci mohli přinést jakoukoli odbornou literaturu. Nedávno jsme na abiturientském večírku vzpomínali, jak si chlapci ke zkoušce přivezli na rudlíku celou knihovnu.
Když jsem byl ještě pedagogicky způsobilý garantovat profilovou maturitní zkoušku z ict, seděli maturanti při přípravě na zkoušku u počítače připojeného k netu, a pro vyšší efektivitu přípravy mohli mít k dispozici i manuály html, css, js a php v tištěné podobě.
Tady ovšem jde, a to myslím především, o co při tom studování, a následně i zjišťování dosažené úrovně, se vlastně jedná. Jestli jde o to, naučit se vařit, nebo jestli o schopnost zabezpečit nějaké jídlo. Normálně přihřátá konzerva svůj účel k zahnání hladu bezesporu splní. Pohlreich vás ale umlátí pánvičkou. Šablony jsou vynikající věc. Jejich používání považuji za naprostou samozřejmost.
Je-li ale naším cílem otevírat u maturity konzervy, pak bych rád pana Botlíka upozornil na skutečnost, že se svým přístupem zaostává v časech poměrně dávných a překonaných. Dnes přece nejde o udělání něčeho pomocí nějakých informačních technologií. Dnes jde o umění
1. najít někoho, kdo něco umí udělat,
2. ukecat jej, aby to udělal,
3. nezaplatit mu za to ani korunu,
4. elegantně jej kopnout do zadku.
Takže jít trošku s dobou by to chtělo. Jsme v jednadvacátém století!!!
Asi jste si toho nevšiml, ale psal jsem o M. Macháčkovi v souvislosti s testy Cermatu pro státní maturitu z volitelného předmětu Fyzika. Tedy na začátku 21. století.
Nikdy by mě nenapadlo upírat Vám světové prvenství ve věci povolených pomůcek u české školní maturity -- šlo mi jen a pouze o tu hloupou reakci dotazované zástupkyně ředitele.
Asi jste si toho nevšimnul, ale svěžest Vašich vzdělávacích inovací vyvanula jako dvacet let staré mýdlo v prádelníku.
K šablonám apod.: Už jsem psal o tom, že je sice pěkné nechat si zkontrolovat pravopis, ale z jistých důvodů je dobré pravopis zvládat, alespoň na jisté úrovni.
Ostatně kdo si zkoušel zadat do vyhledavače různé typy prakticky upotřebitelných výpočtů (např. zjištění obsahu plochy), mohl dojít k závěru, že si vystačí se znalostí matematiky na úrovni prvních tříd ZŠ, vše ostatní mu cosi nebo kdosi spočítá. Přesto se snad shodneme na tom, že i v matematice je lepší některé věci prostě umět. Šablony jsou dobrá věc, ale pokud vám radí např. "využívejte souvětí s poměrem důsledkovým" nebo "využívejte přísně spisovnou slovní zásobu", nezbyde vám, než znovu něco nastudovávat, vyhledávat či si stále něco nechat kontrolovat, a v konečném výsledku píšete text několik hodin místo půlhodiny.
Navíc v případě, že nemáte nápady a neumíte formulovat, jsou vám v češtině šablona a jakékoli pomůcky málo platné - nenapíšete nic jiného než slátaninu. Pokud jste slušný češtinář a máte to štěstí, že vaši svěřenci mají na víc, než je "ohřátí konzervy", nepotřebujete se žáky nic nacvičovat, stačí normálně "vařit", totiž učit. Není-li splněna některá z výše zvedených podmínek, děláte z hodin opičárnu, buď proto, že vám nezáleží na tom, abyste žáky skutečně něčemu naučil, ale na tom, abyste jako úspěšný učitel navenek vypadal, nebo proto, že po vás tu vnější úspěšnost vrchnost chce, případně proto, že je vám líto těch vašich svěřenců, kteří se navzdory omezeným předpokladům upřímně snaží (a skřípete zuby nad vzdělávací politikou, která desetitisíce mladých lidí nesmyslně žene za maturitními vysvědčeními a tituly).
Zrovna opravuji kvintánům první práce, které psali podle maturitního modelu ke knihám, jež přečetli (podle vlastního výběru z dvousetpoložkového seznamu). Psali k výňatkům, které si z knih sami vybrali (výběr byl první fází jejich práce a navazoval na to, jak jsme se předtím učili literárnímu dílu rozumět). Práce odpovídají mým předchozím zkušenostem, někteří se drží výchozí osnovy popisu a výkladu, jiní dokáží napsat ucelený souvislý text, do nějž odpovědi na jednotlivé body osnovy zakomponují. Psát v souvislosti s těmito pracemi o cvičených opičkám může jen blbec nebo ten, kdo se snaží dělat blbce z jiných.
Právě si pročítám zajímavý text Neila Bermela 'Tvary příčestí minulého...' v souvislosti s tvary 'všimnul' a 'všiml' v rámci Pražského a Brněnského mluveného korpusu.
A tak mne při této příležitosti napadlo, jestli kdekterý ohřívač konzerv už zcela zblbnul nebo spíš zblbl.
Gustave, oni se ty písemky již do Cermatu nefaxují na " namátkovou kontrolu? To samé samozřejmě platí zejména pro písemky z aj.
Jo a Gustave, učitelé, kteří se propůjčí k tomu, aby se za mrzký peníz dobrovolně stali nástroji pro státní kontrolu práce svých kolegů, si nějakou tu dehonestaci zaslouží.
Nico Pytlik, 10. května 2015 23:32
Asi jste si toho nevšimnul, ale svěžest Vašich vzdělávacích inovací vyvanula jako dvacet let staré mýdlo v prádelníku.
Jsme tedy zjevně ve shodě v tom, že pojetí české státní maturity z českého jazyka a literatury bylo dávno zastaralé už v době, kdy se o ní začalo uvažovat. (O pojetí české státní maturity z matematiky platí totéž – o ni však v této diskusi nejde.)
Nechápu proto, proč ironizujete mou snahu na to upozornit a přispět alespoň malou troškou k tomu, aby se o jejím smyslu, pojetí a jeho neblahých dopadech začalo uvažovat jinak. Vzhledem k minimálně dvacetiletému zpoždění přece zcela jistě nejde o nijak radikální návrh.
Písemné práce se zcela jistě nefaxují, ale ihned po napsání se skenují - pro případ odvolání. Nějaké kontrolní mechanismy CERMAT zřejmě má, ale nejde o centrální hodnocení. Váš příspěvek ukazuje, že opravdu nejste s danou problematikou obeznámen - ale o to radikálnější názory máte. Nedává vám to dobrou vizitku.
Váš argument stran "propůjčování se" zavání smrdutým podučitelským duchem. V roce 2012 byli mezi hodnotiteli, resp. vedoucími hodnotitelských týmů ČJaL tři nositelé medailí MŠMT - mj. Jiří Kostečka. I jej jste trapně dehonestoval, ač mu pravděpodobně nesaháte ani po kotníky.
Gustave, prave pro radikalizujici se týpky ala Tajny ucitel je centralni a hlavne NEZAVISLE hodnoceni pisemnych praci stejnym impulzem, jako rudej hadr pro bejka. Ve vsech moznych vyznamech teto vazby. Odborarsti stvaci dohaneji pedagogickou nedostacivost silnymi vyrazy, aby se vzapeti schovali do šednouciho stinu velikanu jako Botlik, Steffl, Fertek, Kartous nebo stanuli v zari reflektoru ruznych Lippmanu, Laimesu ci Tajnych ucitelu.
Karel Lippmann z Českých Budějovic je vynikající učitel, paní CARCY. Bydlím na opačném konci republiky, ale (jak je ten svět malý!) znám několik jeho studentů, všichni o něm mluví jako o velké pedagogické osobnosti i mravním vzoru pro mladší generaci.
Gustave, nositelé medailí mšmt mi mohou políbit víte co. Já nehodnotím kolegy podle medailí udělovaných nějakými politiky. Pana Kostečku neznám, tak nemohu vědět kam mu sahám. Nerad bych mu sahal někam, kam by nechtěl.
Celé státní maturity a jejich hodnocení jsou nechutným a zavrženíhodným vyjádřením nedůvěry státu vůči učitelům. Proč stát učitelům, které vzdělal a pustil mezi děti nedůvěřuje při hodnocení je otázkou pro mšmt. Fakt, že toto nevidíte zas nedává dobrou vizitku vám. Cožpak o to, já bych dehonestoval kde koho, jak se věci mají, spíš se sám cítím dehonestován státem a jeho kontrolním mechanismem.
Tajný Učiteli,
na webu ASČ si můžete najít několik odstavců z návrhu na udělení medaile MŠMT J. Kostečkovi. To abyste věděl, jaký je rozdíl mezi Tajným a UČITELEM. A ještě v tomto týdnu tam přibude další jméno oceněného, rovněž s průvodním slovem.
Víte, jediným důvodem, proč vám tady vůbec odpovídám(e), je to, že kbelík špíny, kterou se nevím proč snažíte házet na některé učitele, je skutečně mimořádně veliký. Jinak, jak už jsem vám tuším jednou psal, jsou vaše řeči dobré akorát tak pro Botlíky.
Re: p. Soukal a kbelík špíny
Možná to není z mých příspěvků jasné, ale není mým koníčkem adorovat nositele všelijakých medailí, diplomů, titulů či certifikátů. Kbelík špíny vrhám z gustem a značnou dávkou potěšení na státní zaměstnance, kteří pomáhají udržovat a opravovat nefunkční a byrokratickou mašinérii obsahující státní maturity, státní přijímačky, segregaci, profesní nekompetentnost, falešnou kolegialitu a pitomost. Mimochodem, dal jsem jeden váš příspěvek přečíst studentům k pobavení a řeknu vám, jste lepší než Rohypnol.
To já bych vaše příspěvky nemohl doporučit nikomu.
Tajný mučiteli, máte zajímavé touhy, ale nechte si je za dveře ložnice, kam patří. Zkuste využít velkého bratra "Gůgla", třeba zjistíte, že výš jak po kotníky to dosahování v případě JK určitě nebude. Ocenění se dávají za prokazatelné a dlouhodobé pedagogické úspěchy, nejde o politické gesto.
Přečtěte si Paměti Václava Černého, jejich první díl. Popisuje v nich mj. své studium na lyceu v Dijonu (ve stejném, které vystudoval i J. Voskovec). Maturitu tam skládali u zcela jiných učitelů, a to vysokoškolských. Nechutní a zavrženíhodní žabožrouti, což? Nedůvěřovali učitelům - hanba jim!!! A co na tom, že v drtivé většině zemí Evropy existuje podobná zkouška, jako je ta naše. Vy se zkrátka cítíte být dehonestován.
paní Carcy, centralizace státních maturit je zhovadilost na míru ušitá snaze některých horlivců o odlidštění procesu hodnocení žáků jejich učiteli.
Domnívám se, že jakákoliv snaha o "objektivizaci" hodnocení či plošné srovnávání lidských dispozic je zavrženíhodná deviace. Měření, srovnávání, selekce, výstupní a vstupní kontrola, plošné testy apod. jsou termíny, které si do školství z továren propašovali v zapařených kapsách pomýlení, ale hlasití kontroloři.
Já a nejen já vidím svoji roli v učení a ne v poměřování, v inspiraci, ne v selekci, v objevování individuálních schopností dětí, ne v jejich objektivizaci. Nejsem přenašeč schválených informací, kontrolor, třídič ani bůh, abych dětem zavíral cestu ke vzdělání a posílal je do ministrem protežovaných montoven.
Myslím, že je nás stále více a že suché profesní organizace typu ASČ, jsou minulostí. Nejde o medaile, autority, zlaté Ámose či věhlas, ale o zásadní změnu přístupu k dětem, což v žádném případě neznamená slevovat z požadavků. Jde jen o to uvědomit si, že nelze uplatňovat to stejné archaické měřítko akademické excelence na dítě, které krásně maluje, ale neumí matematiku a na jedince obdařeného matematicko-logickou inteligencí ale postrádajícího schopnost vyjádřit se v cizím jazyce.
Ti učitelé, kteří se spokojí z rolí bezduchého vykonavatele příkazů vadného systému representovaného politickými trafikanty a nostalgickými "profesory", přičemž jsou na každém kroku kontrolování úředníky, mají, co si zaslouží.
Jen pro vaši informaci, čtenost našich stránek výrazně vzrostla a stále roste. A čte se doslova všechno, včetně starších příspěvků. Ovšem nepublikujeme pro suchary, natož Tajné Učitele.
Celé státní maturity a jejich hodnocení jsou nechutným a zavrženíhodným vyjádřením nedůvěry státu vůči učitelům.
Státní maturity jsou důsledkem neschopnosti státní správy ve školství delegovat předsedy maturitních komisí na takové úrovni, aby byli schopni a ochotni garantovat odpovídající úroveň průběhu maturitních zkoušek a především pak naprostého a patrně už nevratného selhání většiny ředitelů středních škol, kteří už dávno zapomněli na smysl svojí existence, to jest řízení a směrování výchovně vzdělávacího procesu, kteří se v marasmu dnešní doby nestydí za úroveň absolventů školy, kde vykonávají už jen funkci jakéhosi šafáře, a pro něž něco jako stavovská čest už nemá hodnotu ani té zlámané grešle.
Pane Tajny Uciteli, hledam tezko slusna slova pro kyble Vasi demagogie o neduverovani chudakum ucitelum, o nespravnosti objektivizace vystupu zkusenych zaku a jejim nahrazeni subjektivnim (vetsinou lokalne motivovanym) hodnocenim podobnych horlivcu, jako jste Vy. S umanutosti srovnatelnou jen s prolhanym mluvcim Ovcackem omilate lzi a vase tvrzeni jsou jen vyrazem vaseho odborneho nadhledu z vysky stojici ploštice. Zvolte si jinou platformu pro vase demagogie, Tajny Ovcacku.
"zlámaná .....", "šafář", ještě že to není určeno maturantům...
Paní Carcy, váš výron postrádá argumenty.
"Myslím, že je nás stále více a že suché profesní organizace typu ASČ, jsou minulostí." - víte, Tajný učiteli, že to vidím skoro stejně? A dost se takové budooucnosti děsím. Když počet "vás" poroste, tak se diletanti tajní stanou diletanty zjevnými - se všemi negativními důsledky, které to bude mít. Vzniknou pak mokré profesní organizace, o nichž zatím někteří mají leda tak mokré sny plné softskills a padesátí odstínů kdovíčeho.
Míjíme se. Zásadně. Nebetyčně. Nepřekonatelně.
Já si myslím, že je lidsky i profesně nesprávné odepřít jinak nadanému dítěti přístup k vysokoškolskému vzdělání dle jeho volby, protože neumí matematiku. Myslím si, že je nesprávné že žák střední školy, který se léta věnuje třeba ornitologii a píše články do odborných časopisů, by neměl dál pokračovat ve studiu protože neumí anglicky na úrovni B1-2 SERRJ. Myslím si, že rvát odlišné lidi do stejných škatulí je prasárna.
Jo a Soukale video http://www.ted.com/talks/ken_robinson_says_schools_kill_creativity
mělo 33,040,173 zhlédnutí.
Není ale pro Soukaly.
"Já si myslím, že je lidsky i profesně nesprávné odepřít jinak nadanému dítěti přístup k vysokoškolskému vzdělání dle jeho volby, protože neumí matematiku. Myslím si, že je nesprávné že žák střední školy, který se léta věnuje třeba ornitologii a píše články do odborných časopisů, by neměl dál pokračovat ve studiu protože neumí anglicky na úrovni B1-2 SERRJ. Myslím si, že rvát odlišné lidi do stejných škatulí je prasárna."
Chudáci ornitologové. Žák, který léta píše články a věnuje se ornitologii na takové úrovni, že z něj bude VŠ ornitologický génius, nemůže být současně takový debil, aby nepochopil základy matematiky.
Může. Myslím, že nazývat středoškolskou matematiku základem je poněkud nadnesené.
Nebo podnesené?
Tajný,
chápu, že vám lezu na nervy, ale nenastal čas léčit si je někde jinde a něčím jiným než rozséváním nenávisti a nesmyslů?
Jsem dojat vaší starostí o mé psychické zdraví. Pomoc vyhledám, jen co mi věcně odpovíte na tři dotazy. Telefon mám při ruce a tetelím se radostným očekáváním vašich odpovědí.
Proč nemůže například výtvarně velmi nadaná žačka studovat na výtvarné vysoké škole, pokud neovládá cizí jazyk, nebo/a český jazyk, nebo/a matematiku na maturitní úrovni?
Pokud jsou učitelé nezpůsobilí hodnotit své žáky, jak to, že jsou způsobilí je učit?
Proč souhlasíte se státními přijímačkami, když víte, že při přijetí nelze predikovat úspěšnost uchazeče u maturity?
"Myslím, že nazývat středoškolskou matematiku základem je poněkud nadnesené. "
Není, i když pravděpodobně toto je jeden z důvodů, proč se proti ní tolik bojuje - mnozí mají mindrák.
Na středoškolské matematice není výrazně nic složitějšího proti základní škole. Je toho akorát víc, ale rozdíl je minimální - aspoň pro ty, kteří POROZUMĚLI matematice (počtům) na ZŠ...
Hele, nevím, jestli to je jen u mne, a nebo v celym barárku, ale mám takový poměrně silný dojem, že mnozí, kteří by dnes iniciovaly vysokoškolské obory i pro méně schopné, a všelijak na ty vš cestičky nematuritně umetli, ještě nedávno sestavovali přehledy vizionářů a hybetalů světových dějin, kteří se bez jakékoli školy obešli, jen proto, aby prokázali, že stačí pár odpoledních kurzů, a je na nobelovku zaděláno.
Ostatně, z jedné strany se špičkový ornitolog třeba bez statistiky nejlépe v angličtině prostě neobejde, a ze strany druhé, nač by člověk, který už na střední škole píše do odborných časopisů, měl mařit čas vysedáváním byť ve vysokoškolských lavicích.
"Proč nemůže například výtvarně velmi nadaná žačka studovat na výtvarné vysoké škole, "
Jinak - když je výrazně nadaná, proč by proboha měla studovat nějakou vysokou výtvarnou školu?
Ať si dělá umění jaké chce a když jej zpeněží, ještě se dobře uživí - a to bez vysoké školy.
Učitelům je VŠ s prominutím údajně na hovno, ale pro negramotné ornitology a výtvarníky je nezbytná?
Aby se naučili číst a psát?
Měli jsme s Pytlíkem podobnou myšlénku...
Proč nemůže například výtvarně velmi nadaná žačka studovat na výtvarné vysoké škole. ¨
"Jinak - když je výrazně nadaná, proč by proboha měla studovat nějakou vysokou výtvarnou školu?"
Protože by se třeba chtěla dále v oboru vzdělávat. Ale nemůže. Prostě to nejde.
Ano, učitelům je Pedfak na nic, nebo lépe řečeno na škodu. Nevím a proto nemluvím o jiných vysokých školách.
Pane kolego Tajný Učiteli,
sama mám snad tisíc a jednu výhradu k současné podobě maturitních zkoušek. Ovšem požadovaná úroveň zvládnutí cizího jazyka (B1) je naprosto přiměřená i pro ty, jimž jazyky zrovna moc nejdou. Didaktický test vyžaduje nikoli obvyklých 60 % správných odpovědí, ale pouhých 44 % (za chybnou odpověď se navíc, mimochodem na rozdíl od SCIO testů, neodečítají části bodů). U slohové práce jsou povoleny slovníky (to u mezinárodních jazykových zkoušek nebývá zvykem), témata jsou zcela běžná (omluva kamarádovi, stručný popis osoby, jíž si vážím, atd.). Ústní část zahrnuje dvacetiminutovou přípravu na potítku, opět se slovníkem, úkolem je např. popis obrázku, pár vět o oblíbeném sportu, simulovaný rozhovor (žádost o radu v informačním středisku atd.). Žáci s dysporuchami mají uzpůsobené podmínky.
Nezlobte se, ale s tímhle si prostě MUSÍ maturant v roce 2015, kdy angličtinu slýchá na každém kroku, poradit. Nota bene, když Vámi zmiňovaný ornitologický génius je pravděpodobně schopen naučit se tisíce latinských odborných termínů, tak že by nezvládl anglicky popsat obrázek rodinky na výletě u jezera? Tomu nevěřím :-).
Měli jsme s Pytlíkem podobnou myšlénku...
Podobnou, a třeskutou, pane Anonymní, tře-sku-tou.
Ona se vyloženě vkrádá. Na to nemusí být ani ta vysoká škola.
Ostaně jednostranně zatížené, a druhostranně nedovyvinuté lidi je nezbytné zavčasu a bezpodmínečně podrobit nekompromisní inkluzi.
Chápete, že prohlášení typu "tak to ale vůbec není!" a
"proč by jednostranně nadaní lidé měli/potřebovali studovat na vš" nejsou argumenty.
Okomentovat