Přečtěte si: Máme zvýhodňovat technické obory?

Český průmysl již léta žehrá na nedostatek pracovníků v technických profesích. Náš vzdělávací systém podle představitelů průmyslu upřednostňuje humanitní obory a produkuje málo techniků. Je to pravda a mělo by se s tím něco dělat?


Z diskuse Jiřího Zlatušky, Mikuláše Beka, Jaroslava Hanáka a Jaroslava Millera, která vyšla v sobotní příloze Orientace v Lidových novinách 25. dubna 2015, publikované na EDUin.cz, vybíráme:

Jaroslav Hanák: Je smutné, když vzdělávací systém nehledí na reálnou uplatnitelnost absolventů a v honbě za počtem hlav, protože za nimi jde státní dotace, otevírá obory bez reálné uplatnitelnosti. Náš požadavek je jasný – chceme, aby stát začal pracovat s daty, která má už dávno k dispozici, a na jejich základě vytvářel krátkodobé tří- až čtyřleté výhledy uplatnitelnosti na trhu práce v regionech. Na jejich základě by pak měly kraje možnost ovlivňovat počty otevíraných prvních ročníků odborného vzdělávání. Možnost žáka zvolit si svobodně vzdělávací cestu by tím samozřejmě omezena nebyla.

Jiří Zlatuška: V proporcích všeobecně vzdělávacích středních škol je Česká republika mezi vyspělými zeměmi na nejhorším stupni, navzdory skutečnosti, že právě toto zaměření poskytuje cestu k lepšímu životnímu uplatnění. Podklady o třetině míst v odborném vzdělávání, která nikdy nebudou naplněna, má Česká školní inspekce k dispozici, stejně jako závěr, že zvyšování proporce učňů zvedne nezaměstnanost mladých. Problém neleží vůbec v ignorování dat, nýbrž v tom, že s nimi předseda Svazu průmyslu a dopravy nekorektně zachází. Společnost Trexima, která dlouhodobě zpracovává pro ministerstvo práce a sociálních věcí statistiky týkající se mezd, aktuálně upozornila na to, že řada firem sice pláče, že nemá potřebné profese, ale nedokáže lidem nabídnout peníze, které by se přiblížily aspoň zdálky celostátní úrovni. Zcela absurdní je, že u některých nedostatkových profesí dokonce mzdy za posledních devět let klesly. Nechtěly by náhodou některé firmy volat po zavedení nevolnictví nebo roboty ve firmách Svazu průmyslu a dopravy?

Jaroslav Miller: Pan Hanák se na celou záležitost dívá příliš jednostranně, a to z pohledu průmyslu. Vzdělávací proces má však nekonečně širší cíle i poslání než uspokojovat požadavky průmyslových kruhů, jakkoliv mohou být legitimní. Stejně legitimní jako požadavek na vyšší počet učňů ze strany průmyslu je ovšem i poptávka ze strany mladých lidí a studentů, která je výrazně jiná. Kraje sice mohou otevírat vyšší počty učňovských oborů, avšak je otázkou, zda je naplní. A to nejdůležitější: Pan Hanák argumentuje uplatnitelností na trhu práce. Všechny dostupné statistiky ale jasně ukazují, že uplatnitelnost na trhu práce roste s výší absolvovaného vzdělání. A naopak nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazují lidé s nižšímvzdělánímabez maturity. To je neoddiskutovatelný fakt. To znamená, že budoucí úspěch ekonomiky stojí na motivaci vzdělávat se, flexibilitě, znalosti jazyků, kreativitě a vysoké kvalifikaci v jakémkoliv oboru. Nikoliv v levné pracovní síle a práci bez přidané hodnoty.