Článek navazuje na stejnojmenný příspěvek, který byl na stránkách České školy publikován v pátek 22. května 2015. Ten se týkal problematičnosti úlohy 24 didaktického testu společné části maturitní zkoušky z českého jazyka. Co je podstatou námitky? Úloha prověřuje znalosti, které by podle závazného katalogu požadavků k maturitní zkoušce prověřovat neměla. Někteří studenti tak ne vlastní vinou mohli dosáhnout horšího výsledku, než by si zasloužili. Mohli tak být poškozeni v celkovém hodnocení maturitní zkoušky.
Příběh má pokračování. Autor článku se obrátil na Cermat s žádostí o přezkoumání a přehodnocení zařazení sporné úlohy do didaktického testu. Zdůvodnění podnětu se shoduje s argumentací, která je uvedena ve zmíněném pátečním článku na České škole. Pouze tvrzení o neexistenci konsenzu ohledně rozsahu základního literárního přehledu byl v žádosti rozveden odkazem na vyjádření G. Baumgartnerové, metodičky českého jazyka a literatury Cermatu. Ta k literární historii v didaktickém testu uvádí: „Bylo by samozřejmě ideální, kdyby všichni středoškolští češtináři dospěli v tomto směru ke konsenzu, vzhledem k jejich počtu (mimo jiné) je to však nereálné.“
Ředitel Cermatu J. Zíka se k věci vyjádřil, pointa příběhu není překvapivá:
„Není pochyb o tom, že vybraní spisovatelé jsou reprezentativní a jsou zcela jednoznačně součástí základního přehledu o vývojovém kontextu české literatury.“
„Všechny úlohy byly před zařazením do testu samozřejmě podrobeny důkladné revizi, na níž se podíleli středoškolští učitelé ČJL, zástupci Ústavu pro jazyk český, Ústavu pro českou literaturu a Národního ústavu pro vzdělávání. Všichni se shodli na tom, že výše zmíněné úlohy ověřují základní vědomosti, jimiž by měl maturant disponovat. Ke stejnému závěru došla také Nezávislá odborná komise, která dne 13. 5. 2015 posuzovala mj. soulad didaktického testu s katalogem požadavků.“
Na námitku vyjadřující odůvodněné pochyby Cermat odpovídá není pochyb. Jednoduše řečeno: Zkoušení autoři jsou základní, protože jsou jednoznačně základní. Proč? Protože si to myslí zadavatelé testu. Odpověď na otázku, proč by si to měli myslet i všichni češtináři a jejich studenti, chybí.
Pokud učitel, který připravuje své studenty k maturitě, některého z Cermatem vyžadovaných autorů neučí, protože podle něj nepatří k základním, nelze trestat studenta s tím, že měl vědět, že základní je (nemá to totiž kde zjistit). Cermat se tak ve svém stanovisku nevypořádává se stěžejní námitkou sporu: Žák má být zkoušen z toho, co se učil nebo se měl učit. Naopak nesmí být zkoušen z toho, co se učit neměl a nemusel.
V názvu článku je problém označen jako zdánlivě okrajový. Zdánlivě, protože ve skutečnosti je klíčový. Mimo jiné proto, že nerespektování uvedené zásady – žák může být zkoušen z toho, co se učí, ne z toho, co se neučí – vede k oprávněným pocitům křivdy, nespravedlnosti, nedůvěry v maturitu, nedůvěry ve školský systém.
Co zbývá?
Cermat se nevyrovnává s důvody, které byly vzneseny, naopak je pomíjí. Nadále proto trvají odůvodněné pochybnosti, že úloha 24 není v souladu s:- platným katalogem požadavků k maturitní zkoušce;
- právem žáka na spravedlivé ohodnocení výsledků jeho vzdělávání.
Maturanti, kteří tyto pochybnosti odůvodněně sdílejí, mohou podat žádost o přezkum maturitní zkoušky na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
.png)
79 komentářů:
Dobře, Vaší argumentaci rozumím. Ale vysvětlete mi, který z autorů v úloze podle Vás mezi známé a základní autory nepatří?
Ke Krtkovu komentáři
V první části článku (z pátku 22. května) se píše: Například z hlediska „tzv. nesmrtelnosti díla básnického“ náleží k základním autorům patrně jen Hrabal a Kundera. Ostatní jsou nezákladní...
Domnívám se, že právě tito dva tam patří. Dodávám čtyři věci: 1. mezi základní, ne mezi "známé a základní"; 2. to, že je označuji jako základní, neznamená, že by se o těch ostatních nemohlo ve škole mluvit; 3. je to subjektivní názor, jiní učitelé mohou mít a mají jiný, a to je dobře, protože rozmanitost je plodná; 4. z uvedených důvodů je naprosto nevhodné ověřovat znalost autorů formou didaktického testu, který je společný pro všechny maturanty v zemi.
"Jednoduše řečeno: Zkoušení autoři jsou základní, protože jsou jednoznačně základní. Proč? Protože si to myslí zadavatelé testu."
Opravdu je to tak, jak píšete? Patří tedy mezi zadavatele testu instituce, které jsou vyjmenovány zde: „Všechny úlohy byly před zařazením do testu samozřejmě podrobeny důkladné revizi, na níž se podíleli středoškolští učitelé ČJL, zástupci Ústavu pro jazyk český, Ústavu pro českou literaturu a Národního ústavu pro vzdělávání. Všichni se shodli na tom, že výše zmíněné úlohy ověřují základní vědomosti, jimiž by měl maturant disponovat."???? Ti všichni jsou tedy pomýlení?
Mimochodem zadavatelé (testu) jsou učitelé školy, v níž se test píše, jejich činnost popisuje § 40 a požadavky na jmenování § 42, bod (2)Vyhlášky č. 177/2009 Sb. Ti nemají vliv naprosto žádný.
Vy jste vysvětlil, proč považujete za základní autory Hrabala a Kunderu a ne ostatní v úloze uvedené? Nevšiml jsem si. Zmínit názevm Šaldovy eseje imho nestačí.
Jsou jediné dvě cesty, jak těmto věčným (a jistě i v budoucnu nekonečným) debatám zabránit:
1. Vydat katalog požadavků, který bude obsahovat úplně všechny znalosti, dovednosti a další kompetence vyžadované u zkoušky. Až do nejmenšího detailu. Kdo to všechno stoprocentně zvládne, má jistou jedničku. Kdo jen zčásti, bude mít známku horší.
Ano, znamená to katalog tlustý jak učebnice, napěchovaný jmény, daty a vztahy. Bude tam muset být nejen Jidáš a Kundera, ale také všechno ostatní, co se kdy objeví v testech.
2. Jakéhokoliv katalogu požadavků se úplně vzdát a veřejně vyhlásit, že maturitní testy vznikají jako dílo jakési "Rady Moudrých a Pomazaných". Tato tajemná (nebo veřejná) skupina autorit bude všeobecně vnímána jako nezpochybnitelná (něco jako předsednictvo ÚV KSČ v minulosti). A vše, co si usmyslí, bude svaté. Maturant buď jimi připravený test zvládne, nebo ne. Odvolání nebude možné, protože tak pravili Moudří a Neomylní.
První varianta zní absurdně, druhá ještě více (i když právě ona se nejvíce blíží současné metodě tvorby testů).
Pamatuji si dobu, kdy se na přelomu let 1999 a 2000 připravovaly první maturitní katalogy pro tehdy ještě celou řadu zkoušek. Několik autorských týmů se logicky pokusilo o první variantu. Některé z nich velmi úspěšně - vznikly tak historicky úplně první (a poslední) seznamy všeho, co by měl maturant z daného předmětu znát a umět. Jakkoliv byly výsledkem bouřlivých debat a kompromisů, konečným důsledkem bylo panické zděšení ministerských úředníků a poslanců ze školského výboru: Takhle tlusté katalogy přece nemůžeme předložit veřejnosti! Co by tomu novináři řekli! Takže se například seznam kostí, které má maturant identifikovat, nakonec smrskl do věty "zná základní části opěrné soustavy". Prostě paskvil.
Letos by podobné pokusy zákonitě dopadly stejně. Takže výsledkem i nadále budou gumové "pseudokatalogy", které si každý může interpretovat po svém, a testy vytvořené tajemným "Spolkem vševědoucích", kteří se "tak ňák" shodnou, co by maturanti "měli znát". Jakékoliv "jidášské" připomínky se napasují na nějakou šikovně pružnou větu z katalogu a koza navždy zůstane celá.
Bude to trvale zdrojem problémů a neznalá veřejnost tomu i nadále bude tleskat.
Ke komentáři J. Krátkého
1. Výraz zadavatelé je použit v neterminologickém smyslu, ve významu autoři testu (včetně těch, kteří se podíleli na „důkladné revizi“).
2. „Ti všichni jsou tedy pomýlení?“
Ne, nejsou pomýlení. Vyjadřují nějaký svůj názor ohledně rozsahu středoškolského učiva, cituji-li z odpovědi na Krtkův komentář, je to subjektivní názor, jiní učitelé mohou mít a mají jiný, a ještě cituji z publikovaného článku, pokud učitel, který připravuje své studenty k maturitě, některého z Cermatem vyžadovaných autorů neučí, protože podle něj nepatří k základním, nelze trestat studenta s tím, že měl vědět, že základní je (nemá to totiž kde zjistit).
Pokud vyjádření o pomýlenosti mělo sugerovat, že autor článku se prezentuje jako ten, kdo ví, a ostatní jsou pomýlení, ujišťuju čtenáře, že tomu tak není, pokud někdo má v dané věci jiný názor, znovu cituji z odpovědi na Krtkův komentář, je to dobře, protože rozmanitost je plodná.
3. „Vy jste vysvětlil, proč považujete za základní autory Hrabala a Kunderu a ne ostatní v úloze uvedené? Nevšiml jsem si. Zmínit názevm Šaldovy eseje imho nestačí.“
Odpovídám na poněkud zmatenou otázku: Pokud je řečeno, že Hrabal a Kundera podle autora článku náleží z hlediska „tzv. nesmrtelnosti díla básnického“ k základním autorům, pak z toho, předpokládám, logicky vyplývá, že ostatní jsou podle autora nezákladní, protože z hlediska „tzv. nesmrtelnosti díla básnického“ k základním autorům nepatří. Znovu ale opakuju: kdo je smrtelný a kdo nesmrtelný, je výrazně subjektivní rozlišení, možná by se dalo mezi češtináři dojít ke konsenzu, že Hrabal a Kundera jsou ti zatím nesmrtelní, možná ne.
Patrně jste se ale ptal na smysl zmíněné Šaldovy eseje v daném kontextu. Je tam toho napsáno hodně, a tak vyjímám kousek:
„Rok co rok tisknou se desetitisíce sbírek lyrických, novel, románů, dramat… a snad všichni jejich původcové jsou přesvědčeni, že díla jejich nezhltí po máchovsku mluveno ‚času vztek‘, že přeplují přes něj na druhý břeh. Zatímco jejich skutečný osud praví: veliká většina z vás je mrtvě narozena; jiná, stejně velká, jsou efemery, mušky jednodenní, které zhynou se slunce západem; malá jen menšina z vás bude čtena, hrána, nazírána rok, deset, dvacet, třicet, padesát let, aby nakonec byla přec jen prázdným jménem v čítankách, katalozích, soupisech, dějinách a obtěžovala marně paměť školáků, a za dalších padesát nebo sto let vypadne i z nich na velkou radost mozků soustavně přetěžovaných.“
"Vyjadřují nějaký svůj názor ohledně rozsahu středoškolského učiva, cituji-li z odpovědi na Krtkův komentář, je to subjektivní názor..."
Ten názor nebude zase tak subjektivní a nelze ho srovnávat s názorem jednoho učitele (nemyslím to teď osobně). Autoři a posuzovatelé testu nestavěli na zelené louce, nýbrž reflektovali stav dnešního poznání literatury; přinejmenším zástupci Ústavu pro českou literaturu (když už tedy pomineme, že k práci na testu jsou zváni učitelé s jistým kreditem), by měli být garanty toho, že se do testu nedostali autoři "mrtvě narození", "mušky jednodenní" apod.
Každý učitel může mít na jednotlivé autory svůj názor, před časem například jedna středoškolská češtinářka hrdě vyhlašovala, že svým studentům prezentuje Karla Čapka jako špatného autora. Nicméně to neznamená, že může ignorovat skutečnost, že Karel Čapek významně ovlivnil domácí literární i společenské dění, že je to autor hojně překládaný a ve světě oceňovaný, tudíž ho při výuce nelze vypustit - studentům by byly zamlčeny podstatné literárněhistorické skutečnosti.
Ještě se vrátím k citátu z F. X. Šaldy: O spisovatelích uvedených v otázce 24 se s úctou hovoří nejen třicet, ale spíše padesát let, a skutečně nejsou "prázdnými jmény", alespoň nikoli pro ty, kteří jsou schopni číst. Možná za sto let z literatury vypadnou, ale to se bude týkat až maturitní zkoušky pro rok 2115.
Osobní reakce na komentář J. Soukala
Pane Soukale, po jednom z Vašich posledních prohlášení „… jsou dnes J. Lukáš a O. Botlík jako Bratři v triku nebo Tip a Ťap“ musím přiznat, že nejsem schopen brát Vás nadále příliš vážně. Přesto dovolte, abych Vás tímto oslovil na poněkud osobnější rovině.
Váš komentář má povahu prohlášení: Autoři testové úlohy mají pravdu, hlásím se k nim. Jejich názor není „zase tak subjektivní“, je trochu/hodně/zcela (?) objektivní. Testovaní autoři jsou zkrátka důležití, a nelze je vypustit.
Váš komentář pomíjí podstatu publikovaného článku, možná by byl na místě spíš text povahy argumentativní. Pane Soukale, zkoušejte se zamýšlet nad postatou problému. V konextu vašeho komentáře to pro Vás zjednoduším zdůrazněním jen jedné věty článku: „Pokud učitel, který připravuje své studenty k maturitě, některého z Cermatem vyžadovaných autorů neučí, protože podle něj nepatří k základním, nelze trestat studenta s tím, že měl vědět, že základní je (nemá to totiž kde zjistit).“ Ostatní zatím nechte klidně být.
Vím, že máte nutkavou potřebu rychlých konfrontačních reakcí. Zkuste se ale svobodně rozhodnout, že nebudete odpovídat hned, dokonce nemusíte vůbec, samozřejmě ale můžete. Poraďte se s někým, třeba to proberte v ASČ. Zamýšlejte se…
Na závěr dovolte prosbu (je myšlena vážně): Hledal jsem na stránkách ASČ seznam jejích členů. Určitě tam někde je, nemůžu ho ale najít. Prosím o pomoc.
V přijetí výše uvedené rady moc nevěřím. Myslím, že napíšete na adresu autora článku něco promyšleně a šťavňatě nepěkného, na posledně položenou otázku mi ale prosím odpovězte věcně.
Pane Lukáši,
nemohu vám doporučit nic víc, než abyste si můj příspěvek pořádně pročetl. Přemýšlejte prosím jen o mých formulacích, nikoli o svých parafrázích. Pak snad dojdete k odpovědi na to, co vás trápí. Nestane-li se tak, nedá se nic dělat, více už vám nepomůžu.
Seznam členů na stránkách nenajdete a ani ho zveřejňovat nebudeme, ledaže by si to členové přáli.
Ke komentáři J. Soukala
J. Soukalovi děkuji za přesvědčivý komentář.
Všem tajným členům ASČ za jejich příspěvky pod oběma články o jednom zdánlivě okrajovém problému maturity z češtiny.
Jiřímu Lukášovi:
Ad 1) Ve veřejně publikovaném textu, který se věnuje problematice maturit, očekávám z pochopitelných důvodů terminologickou přesnost, aby nemohlo dojít k nedorozumění - tím Vás ovšem nepeskuji; jen mě to zaráží vzhedem k tomu, jak často a rád ukazujete na nedostatky u ostatních.
Ad 2) Chápu Vaši argumentaci, ale obávám se, kam by její uplatnění vedlo. Něco z toho naznačil komentář J. Soukala a příklad s nohama v lavici. Analogicky by šlo argumentovat v případě, kdy žák osloví učitele vulgarismem "čuráku" - ve školním řádu toto slovo není zapovězeno a doma tak běžně mluví. Nevím, jestli to je správná cesta, a trochu se i obávám, že i kdyby třeba soud rohodl, že CERMAT chybu neudělal, Vy to stejně nebudete akceptovat, protože " nelze trestat studenta s tím, že měl vědět, že základní je (nemá to totiž kde zjistit).“
Ad 3) Otázku za zmatenou nepovažuji. Mohu ji ale přeformulovat jinak, resp. rozdělit do dvou: Proč patří Hrabal a Kundera k základním autorům? Proč ostatní uvedení autoři k základním nepatří? Odpověď typu "z hlediska tzv. nesmrtelnosti díla básnického" je nic neříkající, asi jako kdybyste napsal "z hlediska marxistické dialektiky". Čekal jsem alespoň nástin konkrétního zdůvodnění - literárněteoretického (kritického). Analogicky odpověď typu jestliže jedni patří, tak zbytek nepatří, ignoruje ono PROČ, na základě čeho jste je vyřadil.
Pokud píšete, že nejste schopen brát Josefa Soukala po jednom z jeho posledních prohlášení vážně, nedáváte si jako diskutér příliš dobrou vizitku. Podotýkám, že Josef Soukal má nezpochybnitelné bohemistické renomé, což se o Vás zatím říct nedá (BB Google je velmi skoupý), takže by možná nebylo od věci, kdybyste omezil svůj mentorský tón, který užíváte ve svém připěvku z 27. května 2015 11:47 - věru Vám ne(pří)sluší.
Pane Lukáši,
vaše příspěvky se od těch botlíkovských opravdu neliší, alespoň co se týče úrovně komunikace. Máte pravdu, Tip a Ťap bylo nevhodné přirovnání, chovali se sice občas jako rošťáci, ale určitě k nim nepatřila žlučovitost a třeskutě nezábavné pokusy o ironii, na nichž byste si s OB mohli postavit živnost.
Co se týče "tajnosti" našich členů, podobně přihlouplou reakci jsem očekával. Ne každý ředitel školy a ne každý učitelský kolektiv snese odlišné názory, např. na novou maturitu a hodnocení žáků. Pokud byste měl zájem rozšířit své znalosti o konkrétních formách šikany, napište.
Ještě jedna osobní reakce na komentář J. Soukala, ostatním čtenářům se omlouvám za příspěvek, který se nevztahuje k tématu článku.
1. „Tip a Ťap bylo nevhodné přirovnání, chovali se sice občas jako rošťáci, ale určitě k nim nepatřila žlučovitost a třeskutě nezábavné pokusy o ironii, na nichž byste si s OB mohli postavit živnost.“
Projekce je psychologický jev objevený Sigmundem Freudem po roce 1890, který jej využíval jako nedílnou součást psychoanalytické terapie. Freud jej popsal jako obranný mechanismus ega spočívající připisování vlastních negativních charakteristik jiným osobám: člověk na ně tyto vlastnosti projikuje jako na filmové plátno. (Wikipedie)
2. „Co se týče "tajnosti" našich členů, podobně přihlouplou reakci jsem očekával. Ne každý ředitel školy a ne každý učitelský kolektiv snese odlišné názory, např. na novou maturitu a hodnocení žáků.“
My jsme tomu dřív říkali zbabělost a PŘIHLOUPLE jsme to nepovažovali za kladnou vlastnost.
Pane Lukáši,
opět jste četl nepozorně: Otázku zveřejnění jmen jsme nikdy v ASČ neřešili (z důvodů, jež jsem uváděl výše), ale nikde jsem nekonstatoval, že by se některý ze členů ASČ se svým členstvím tajil - ani o tom nevím. Jediné, co mohu najisto konstatovat, je, že se naši členové nebáli jít s kůží na trh ani ve vypjaté atmosféře r. 2012, když psali do sdělovacích prostředků příspěvky uvádějící na pravou míru některá manipulační či přímo lživá tvrzení týkající se centrálního hodnocení písemné práce; že se tato názorově odlišná vyjádření médiím "nehodila", je věc jiná.
Jinak o zbabělosti se lehce žvaní, když se názorově vezete na vlně, která je momentálně společensky "in"a hrozíte vám nanejvýš to, že se veřejným angažmá sám ztrapníte.
... hrozí...
Samozřejmě mám na mysli pozdější členy, ASČ tehdy neexistovala.
Vážený pane Lukáši,
je mi ctí ocitnout se ve Vaší společnosti. O to víc, že to konstatuje člověk s takovým renomé, jaké požívá PŘEDSEDA Asociace středoškolských češtinářů (ASČ). Považte: PŘEDSEDA!
Před dvěma dny jsem Vás na jiném místě varoval, že jste se právě dostal na seznam nežádoucích osob vedený Asociací pro uvádění protistátních výroků o školství na pravou míru.
A vidíte – už je to tady!
Já si skandál s hodnocením maturitních písemných prací na jaře 2012 dobře pamatuji. Spolu s „harmonizací“ výsledků obtížnějšího maturitního testu z matematiky vedl k odvolání tehdejšího ředitele Cermatu a k urychlené novelizaci školského zákona, která vrátila hodnocení písemných prací do škol a zrušila celou vyšší úroveň státní maturity bez náhrady.
Letos na 1. dubna zveřejnil EDUin text, ve kterém se píše, že celá ASČ má devět členů. Řekl bych, že těch, kteří v roce 2012 centrální hodnocení hájili v médiích, nebylo o moc víc. Současný PŘEDSEDA ASČ si dal na EDUinu hodně záležet na tom, aby dementoval aprílovou informaci, že ASČ vyloučila svého bývalého předsedu, protože přestal vyučovat na střední škole.
Informaci o pouhých devíti členech ASČ však nedementoval, ačkoli by to neznamenalo prozrazení identity žádného z nich, a tudíž ani zvýšené nebezpečí, že budou na svých pracovištích šikanováni. Vycházejme tedy z toho, že je jich DEVĚT.
I s PŘEDSEDOU.
Znovu ke komentáři J. Soukala
Tak teď už fakt nevím.
„Seznam členů na stránkách nenajdete a ani ho zveřejňovat nebudeme, ledaže by si to členové přáli.“
Pokud si to asociace, tj. sdružení členů, nepřeje, tak se jejich seznam zveřejňovat nebude. „Zveřejňovat ho nebudeme“ – z toho vyvozuji, že se asi sdružení členů rozhodlo, že si zveřejnění nepřeje. Pokud o seznam členů asociace někdo zvenčí požádá, tak se mu to neřekne, bude to pro něj utajovaná informace, bude to tajné.
„Ne každý ředitel školy a ne každý učitelský kolektiv snese odlišné názory, např. na novou maturitu a hodnocení žáků. Pokud byste měl zájem rozšířit své znalosti o konkrétních formách šikany, napište.“
Toto vyjádření chápe tazatel jako důvod nezveřejnění členů ASČ. Špatně? Pokud dobře, pak si tazatel dovoluje potvrdit označení takového postoje slovem zbabělost.
„... nikde jsem nekonstatoval, že by se některý ze členů ASČ se svým členstvím tajil...“
To tazatel taky nekonstatuje (nic o tom neví, protože neví, kdo je členem ASČ), pouze poděkoval všem tajným členům ASČ, protože jsou pro něho tajní, protože mu asociace nechce sdělit, kdo je jejím členem.
„...opět jste četl nepozorně.“
Identifikujte prosím místo, kde čte tazatel nepozorně.
Dodávám:
Domnívám se, že dotaz ohledně členů ASČ je v kontextu diskuze k publikovanému článku relevantní. Řeší se zde mj. i seznam základních autorů a děl (kánon), k němuž ředitel Cermatu J. Zíka uvádí: „V současné době v tomto směru spolupracujeme s PhDr. Jiří Kostečkou, Ph.D., a členy Asociace středoškolských učitelů [domnívám se, vzhledem k tomu, co je uvedeno v pokračování citace, že zde je nepřesnost, místo učitelů má být češtinářů], kteří připravují návrh seznamu. Do připomínkového řízení se zapojí také také Ústav pro českou literaturu a další češtináři, kteří nejsou členy ASČ.“
Pane Botlíku,
vyčetl jste počet členů z aprílového textu, na který jsem reagoval aprílovým textem. Vy z toho vyvozujete neaprílové závěry. To mnohé vysvětluje. Beru všechna vaše vyjádření jako jeden permanentní trapný apríl.
Pane Lukáši,
už jsem zde uváděl, že ohledně spolupráce na kánonu Cermat neoslovil ASČ, ale pouze jednotlivce z jejích řad. Měl byste se naučit vnímat to, co čtete.
Ještě jednou uvádím, že jsme o zveřejnění seznamu členů nikdy nejednali. Ono "nebudeme" se týká mé zodpovědnosti editora stránek ASČ; důvody jsem vysvětlil, jsou podložené zkušeností těch, kterým sympatie k nové maturitě a k aktivitám ASČ vynesly existenční hrozby a další formy šikany. Jak sám píšete, nevíte nic o tom, že by naši členové své členství tajili. Věřím, že vzhledem k uvedeným skutečnostem vezmete svá urážlivá vyjádření zpět.
Je zvláštní, jak pozorně O. Botlík sleduje to, co se týká ASČ, a jaké detaily si pamatuje - dokonce i ty, které jsem jako autor citovaného textu úplně pustil z hlavy. Pak mu ovšem nemohou zbýt síly na to, aby se alespoň pokusil hlesnout, když poukážeme na jeho omyly a diletantismus; čerstvě viz personifikace nebo slohová výuka. Možná ale ví, že by to tisíce čtenářů stránek ASČ či České školy vůbec nezajímalo. Koneckonců, oficiálně se nechá představovat jako "vzdělávací odborník" či "expert", a od těch myslím nikdo nic dobrého nečeká.
K poslednímu komentáři J. Soukala
1. „... už jsem zde uváděl, že ohledně spolupráce na kánonu Cermat neoslovil ASČ, ale pouze jednotlivce z jejích řad. Měl byste se naučit vnímat to, co čtete.“
Snažím se vnímat, co čtu. To, na co odkazujete, znělo: „V komisi pro úpravu katalogu jsem byl já; je možné, že výchozí materiály připomínkovali i někteří další naši členové, v tuto chvíli si to nevybavuji.“ Čtu tady, že jste spolupracovali (minulý čas) na úpravě katalogu. O tom, že spolupracujete (přítomný čas, alespoň J. Zíka hovoří o probíhající činnosti) taky na kánonu, jste zatím nemluvil. Měl byste vědět, co říkáte.
2. „... důvody jsem vysvětlil, jsou podložené zkušeností těch, kterým sympatie k nové maturitě a k aktivitám ASČ vynesly existenční hrozby a další formy šikany.“
No, víte, pane Soukale, tomuhle právě jsme dřív říkali zbabělost a PŘIHLOUPLE jsme to nepovažovali za kladnou vlastnost.
3. Pane Soukale, předsedo ASČ, můžete mi prosím sdělit počet členů asociace, které předsedáte? Zveřejnění takové informace myslím nikoho neohrozí. (Poznámka: Pokud informaci nebudete chtít poskytnout, nabízí se zde pro Vás elegantní východisko, můžete říct, že vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, především ve druhém bodě, se s takovými lidmi, jako je J.L., nebudete vůbec bavit.)
...jsou podložené zkušeností těch, kterým sympatie k nové maturitě a k aktivitám ASČ vynesly existenční hrozby a další formy šikany.“
No vidíte, a já myslel, že nová maturita je jaksi oficiální, uzákoněnou a nediskutovatelnou realitou, kterou ředitelé prosazují a kritika které se tvrdě trestá existenčními hrozbami atp...
Pane Lukáši,
ad1: Vynechal jste "ASČ není poradním či konzultačním orgánem Cermatu, nevydává svá oficiální stanoviska pro Cermat." a "K chystanému katalogu se vyjadřuji z vlastní iniciativy."
Máte pravdu v tom, že jsem se vyjadřoval ke katalogu a že jsem v poslední větě místo kánon omylem napsal katalog. Pro jistotu tedy jinými slovy říkám to, co je z textu vyvoditelné: Ani v případě kánonu ASČ jako sdružení neposkytuje Cermatu poradenské služby.
Ad2: Chcete říct, že je z mé strany zbabělost, když chráním své kolegy před možnou šikanou?
Obecně k šikaně to, co jste si už mohl přečíst: Jinak o zbabělosti se lehce žvaní, když se názorově vezete na vlně, která je momentálně společensky "in" a hrozí vám nanejvýš to, že se veřejným angažmá sám ztrapníte.
Ad3: Podle první věty to vypadalo, že jste si snad vzpomněl na to, že komunikovat se dá i slušně. Tuto informaci samozřejmě neutajujeme, má ji k dispozici např. ČT: V tuto chvíli máme 24 členů a 1 hosta. Dalších 6 sympatizantů, kteří nesplňují podmínky členství, s námi spolupracuje.
Tajný,
vy jste vůbec mimo realitu.
Ke komentáři J. Soukala
K bodu 1: Ano, v pořádku. Ještě bych snad očekával něco jako: Omlouvám se, pane L., že jsem Vám tak nehezky řekl, měl byste se naučit vnímat to, co čtete.
K bodu 2: Pane Soukale, dobře víte, co chci říct (nebo když ne Vy, tak věřím, že čtenáři těchto stránek ano). Chci říct, a teď použiju jiné slovo, jímž se ale to předcházející vyjádření o zbabělosti nevylučuje, že je nedůstojné, že na stránkách ASČ není seznam hrdých členů ASČ, protože se bojí. A ještě jednu věc chci říct, totiž že šikana a existenční hrozba v souvislosti s členstvím v nějaké organizaci typu učitelské asociace, nebo dokonce jen sympatie k ní, je jistě nezákonné jednání, asi trestné jednání. Jak pojmenovat neřešení takové věci, protože se člověk bojí?
K bodu 3: Děkuji za informaci.
Pane Lukáši,
vzhledem k tomu, že jste mé vyjádření zkreslil - nebude teď řešit, zda záměrně - považuji svoji odpověď k bodu 1 za dostatečnou.
Co se týče bodu 2, připomněl jste mi kádrováky z polistopadového období, kteří zpětně hodnotili chování těch, již si před revolucí dovolili mít jiné názory. A co se týče "nezákonného jednání" a "neřešení situace", jsou vaše slova mimořádně pokrytecká a falešná, alespoň pro všechny, kteří mají zkušenost např. s tím, jak obtížně se vydírání dokazuje. Etika zjevně nebude vaše silná stránka.
Pokouším se o přibližný odhad, i výchozí údaje jsou spíše přibližné.
Podle oficiálních školských statistik pracovalo ve středním školství v roce 2014 asi 31 tisíc pedagogických pracovníků včetně vedoucích zaměstnanců, kteří vyučovali asi 370 tisíc žáků. Při průměrném počtu 20 žáků ve třídě by to znamenalo cca 18,5 tisíce tříd. Kdyby se úvazek jednoho češtináře naplnil v průměru v pěti třídách, znamená to 3,7 tisíc češtinářů. Ve skutečnosti je jich mnohem víc kvůli dvou- a víceoborovým aprobacím. Řekněme 8 tisíc středoškolských češtinářů, s chybou řekněme ± 1 tisíc středoškolských češtinářů.
Opravdu velká přesila. V médiích, na České škole ani na EDUinu to tak věru nevypadá.
Snad naposled ke komentářům J. Soukala
Pane Soukale, vzpomínáte si, jak jsem Vám psal o projekci? Tam jste to myslím moc nepobral. Přiblížím Vám to jednodušeji: „Kdo to říká, toho se to týká,“ říkají si naše malé děti. Je to takové naivní, ale hezké. A rozumějí tomu. Současně chci ještě připomenout, co jsem zde psal o něco výš: Pane Soukale, po jednom z Vašich posledních prohlášení „… jsou dnes J. Lukáš a O. Botlík jako Bratři v triku nebo Tip a Ťap“ musím přiznat, že nejsem schopen brát Vás nadále příliš vážně. No. Vy si to určitě myslíte, o J.L. samozřejmě, taky, že jo?
Ostatní nechme na posouzení čtenářům těchto stránek.
Ještě jednou děkuji předsedovi ASČ a všem jejím neznámým/tajným členům za diskuzní příspěvky k článku.
V médiích a na EDUinu je to přesila JEDNOTLIVCŮ, kteří - pokud vím - nemají mandát zastupovat NIKOHO KROMĚ SEBE. A často píší o věcech, kterým nerozumí.
Je otázkou, proč by 1000 češtinářů mělo být v opozici k ASČ, obzvlášť, když to v médiích vypadá tak, jak píše O. Botlík.
Další otázkou je, proč ona údajná přesila nedokáže - až na občasné pokusy SUČJL - vyprodukovat texty, které by uváděly články členů na pravou míru (to je, pane Botlíku, v poslední době vaše oblíbené spojení), obzvlášť když média rozhodně nejsou např. nové maturitě příznivě nakloněna a EDUin dá minimálně od r. 2012 prostor každému, kdo se jakkoli otře tu o maturitu, to o funkční stylistiku; je přitom jedno, zda se dotyčný dokáže vůbec vyjádřit tak, aby bylo poznat, že je češtinář.
Poslední otázkou je, proč zrovna ASČ jen a jen vlastními silami dokázala vybudovat web, který dnes musí regulovat svůj růst, protože by potřeboval samostatného redaktora.
Tolik poznámky konfrontující Botlíkovy dezinterpretace s realitou.
Pane Lukáši,
vy mně bohužel moc legrační nepřipadáte. Stejně jako O. Botlík, s nímž - nemohu si pomoct - si v opravdu nezadáte.
A ještě k vašemu poděkování: Nevím, co jste pobral vy, ale valná většina diskutujících se dá už na základě velmi prostého posouzení příspěvků z členství v ASČ bezpečně vyloučit. Myslím, že nakonec by vám na spočítání našich členů (včetně mne) stačily prsty na jedné ruce, a ještě by vám jich několik zbylo.
Kolego Lukáši, mohl byste upřesnit svůj věk? Rád bych měl jasno v tom, která doba je ta "dřív". Soudím, že jste tu předlistopadovou v žádném případě jako dospělec neprožil, tudíž pravděpodobně používáte optiku malého dítěte, spadá-li ono dřív právě do těchto let. To by leccos vysvětlovalo. Již jednou jsem také podotkl, že jsem si nevšiml vašich aktivit na poli bohemistickém (resp. na žádné jsem nenarazil), takže bych na vašem místě dikci svých příspěvků podrobil jisté revizi.
Váš jízlivě mentorský tón (podučitelský, řekl bych slovy Václava Černého), urážení členů ASČ a to, že o sobě píšete rád ve třetí osobě, naznačují - pokud se po vašem vzoru pustím do vod psychoanalytických - nevybojovaný oidipský boj v anální fázi s důsledky, o nichž píše MUDr. T. Rektor zde: http://bit.ly/1ckhUY4
Pane Botlíku, vytáhnout v diskusi aprílový článek a šermovat s ním, to je opravdu "unapetitlich". Takové čecháčkovské duševní mrzáctví. Co ovšem čekat od někoho, kdo se veřejně pyšní tím, že se směje vědecké teorii funkčních stylů, která se vyučuje na VŠ a najdete ji v drtivé většině učebnic od ZŠ po VŠ...
Člověk může vystupovat
jako jednotlivec BEZ MANDÁTU ZASTUPOVAT KOHOKOLI KROMĚ SEBE,
nebo
jako jednotlivec S MANDÁTEM, třeba jako PŘEDSEDA Asociace STŘEDOŠKOLSKÝCH ČEŠTINÁŘŮ.
Přeji panu PŘEDSEDOVI, aby jeho vystupování S MANDÁTEM na stránkách České školy, EDUinu i v médiích přineslo v příštích deseti letech raketový nárůst počtu členů ASČ. Nejméně o 100 %!
Přece jen, se všemi těmi čísly v pozadí, není MANDÁT jako mandát.
Ke komentáři J. Krátkého
1. Čtyřicet devět let.
2. Úspěchy žádné.
3. Podučitelství? U Václava Černého: „Čemu říkám čecháčkovství? A říkám tomu také podučitelství. A české chalupnictví. Říkám tak neuvěřitelné směsi intelektuální nedochůdnosti a mravní či charakterové slabosti…“ – No, nevím.
4. Anální fáze oidipovského boje? „A vytvoří si penis jiný, krásný, velký. Obrovský. Z toho nejcennějšího, co má. Z hoven.“ – Hm.
Pane Krátký, vy jste taky členem ASČ?
Nu, pane Botlíku, teď jste opravdu komický. Až budete schopen věcně pípnout k věcným vyjádřením členů ASČ k vašim eskapádám na téma výuky češtiny, přijďte, můžeme se pobavit o tom, jak vzniká respektované a funkční profesní sdružení. A třeba i o tom, kdo má jaký mandát a hlavně odborný a mravní kredit. Zatím si na našem webu můžete přečíst třeba slohovky primánů a přemýšlet o tom, proč dokážou psát tak zajímavě, když podle vašich teorií byli podrobeni nemožné výuce. Takže v tuto chvíli beru vaše výkřiky jako vyjádření nuly, která ani na jednom z těchto polí nic nedokázala; nuly s mandátem zastupovat jen svůj bohemistický amatérismus.
Jsem, kolego, jsem. Proč vás to zajímá?
Pokud jste během let prožitých do r. 1989 byl v PO SSM, poté v SSM, pokud jste chodil do průvodů 25. února, 1. května a 7. listopadu, pokud jste nebyl zapojen do aktivit disentu, pak jste patřil k mlčící šedé zóně, tak jako my ostatní, kteří jsme drželi hubu a krok. Dělat ze sebe v takovém případě soudce je právě případ podučitelství či čecháčkovství. Své o něm věděli Borovský, Sabina, Hácha, Kubišová a další.
Ke komentáři J. Krátkého
Pane Krátký, to byla řečnická otázka, přece.
Pane Krátký z šedé zóny, já jsem, víte, oním „dřív“ vůbec nenarážel na předlistopadovou dobu. To jste si do mě jaksi vinterpretoval.
Pane Krátký, naprosto ze sebe soudce nedělám. Od toho má člověk svědomí. Zopakuju, co jsem řekl: Chci říct, a teď použiju jiné slovo, jímž se ale to předcházející vyjádření o zbabělosti nevylučuje, že je nedůstojné, že na stránkách ASČ není seznam hrdých členů ASČ, protože se bojí. A ještě jednu věc chci říct, totiž že šikana a existenční hrozba v souvislosti s členstvím v nějaké organizaci typu učitelské asociace, nebo dokonce jen sympatie k ní, je jistě nezákonné jednání, asi trestné jednání. Jak pojmenovat neřešení takové věci, protože se člověk bojí?
Pane Lukáši,
soudce ze sebe fakt nedělejte, nikdo to po vás nechce a nikdo si nemyslí, že byste měl právo někoho soudit. Snad byste si měl nejprve srovnat se svým svědomím, proč si ke své kritice vybíráte ty prvky zkoušky, které směřují k tomu, aby maturita byla pro studenty skutečně spravedlivá. Dnešní stav a s ním spojené maturitní podvody vám zřejmě nevadí, alespoň jsem se o tom od vás zatím nic nedočetl. Nebo jsem snad něco přehlédl?
Ke komentáři J. Soukala
Pane Soukale, články, ke kterým se zde vyjadřujete, se týkají SPRAVEDLNOSTI úlohy 24 DT MZ 2015. V tomto ohledu jste přehlédl naprosto všechno. Znovu Vás vyzývám: zamýšlejte se...!
Pane Lukáši,
takže jsem se nepřehlédl? Já jen, abychom vaše příspěvky k maturitě zasadili do kontextu.
Ke komentáři J. Soukala
Pane Soukale, promiňte, zapomněl jsem reagovat na vznesený problém, jestli mi vadí „dnešní stav a s ním spojené maturitní podvody“. Je to obdobné jako v případě nezákonného jednání ohledně členství v učitelské asociaci. Pokud víte o nějakých podvodech u maturity, je potřeba to řešit. A teď to myslím vážně. Jedná se o trestný čin a neohlášení trestného činu je taky (domnívám se) trestným činem. U nás ve škole se nic takového neděje a neznám případ školy, kde by se podvádělo. Slyším o tom od Vás poprvé, takže jste se o tom ode mě opravdu nemohl nic dočíst. Jestli třeba u Vás ve škole se děje něco nedobrého (neříkám ale, že to tak je, nevím ani, kde působíte), opravdu to řešte. Pokud máte konkrétní informace o nějakých mírnějších, netrestných formách maturitních podvodů, řešte je taky. Jste předseda učitelského sdružení.
"Pokud víte o nějakých podvodech u maturity, je potřeba to řešit. A teď to myslím vážně. Jedná se o trestný čin a neohlášení trestného činu je taky (domnívám se) trestným činem. U nás ve škole se nic takového neděje a neznám případ školy, kde by se podvádělo. Slyším o tom od Vás poprvé, takže jste se o tom ode mě opravdu nemohl nic dočíst."
Myslím, pane Lukáši, že lépe než tímto příspěvkem už jste se představit nemohl.
Pane Lukáši, myslím, že (nejen) pan Soukal občas zaměňuje pojem podvádění s elementárními projevy lidskosti. Uvedu příklad. Žák z hmotně dobře zajištěné rodiny, který strávil rok na studiích v Anglii a hovoří plynule na úrovni C2 SERRJ, nastaví zákonitě u maturit laťku velmi vysoko, ovšem žák, který tu možnost neměl a dosáhl za cenu tvrdé práce úrovně B1 je u ústní maturitní zkoušky posuzován ve srovnání s premiantem. Řekne se, že přece nemůže dostat jedničku, byť podal odpovídající výkon v rámci možností výuky, zázemí, hodinových dotací a kvality učitele, protože bohatost jeho výrazových prostředků není srovnatelná s oním premiantem. Nynější zkouška srovnává nesrovnatelné, přičemž se velkohubě ohání objektivitou.
Ke komentáři J. Soukala
Už jsem díky komentáři Tajného učitele pochopil, kam jste, pane Soukale, mířil. Chtěl jste říct, že autor článku je diletant a trochu trouba, nenapsal nic o dnešním stavu maturity, nepíše vůbec, neangažuje se. A teď žvaní. Taky tak trochu chcete zdůraznit své NEZPOCHYBNITELNÉ BOHEMISTICKÉ RENOMÉ. Že jo? Udělám Vám radost: Je to tak. Nic jste nepřehlédl. Jak jsem psal v reakci na J. Krátkého – úspěchy žádné.
Jasně. A stejné chyby, o kterých CERMAT mluvil, jsou způsobeny zázrakem nebo učitelem matematiky, který dokonale s chybami připravil maturující. Pane Lukáši, s některými podvody ani Cermat nedokázal nic udělat. A to už nemluvím/e, nepíšu/eme o UJAK, plzeňských právech, ..., kde vše skončilo stylem "vlk se nažral a koza zůstala celá". A vy najednou - když víte o podvodu, žalujte.
Pane Lukáši,
vaše analýzy jsou úplně zbytečné. Chtěl jsem vyjádřit pouze to, že buď žijete na Marsu, nebo skutečnost zastíráte záměrně.
„Pane Lukáši,
[…] Snad byste si měl nejprve srovnat se svým svědomím, proč si ke své kritice vybíráte ty prvky zkoušky, které směřují k tomu, aby maturita byla pro studenty skutečně spravedlivá."
(J. Soukal, 28. května 2015 11:06)
Pokud se nepletu, heslo „Když se kácí les, létají třísky.“ u nás propagoval Klement Gottwald. Bojovníci „za světlé zítřky“, ať už žijí v jakékoli době, možná ale opravdu nechápou, že spravedlnosti nelze dosáhnout nespravedlnostmi a jejich ignorováním.
Já jsem si letos „ke své kritice vybral“ úlohu 22 testu z Matematiky. Měla odhalit žáky, kteří ze vzorce pro povrch kužele použijí i část pro obsah podstavy. Kritizoval jsem ji za to, že autor nepoužil zcela jednoznačnou (a běžně používanou) matematickou formulaci, která by mohla zabránit sporům. Zadání tak umožňovalo dvojí výklad: podle jednoho výkladu (matematického) obsah podstavy započítán být musel, podle druhého (řekněme „lidového“) započítán být neměl.
Shodli se na tom mj. učitel matematiky na základní škole, středoškolský učitel matematiky na matematickém GChD, bývalý učitel matematiky a ředitel Gymnázia PORG, matematik s dvacetiletou praxí v oblasti testování výsledků vzdělávání v matematice, univerzitní profesor informatiky a bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně. A také pan PŘEDSEDA.
Na EDUinu dnes jeden maturant uvedl, jak MŠMT reagovalo na jeho žádost o přezkoumání výsledku testu týkající se úlohy 22.
„V zadání úlohy 22 je napsáno, že se jedná o čepici. Nezávislá odborná komise MŠMT ve svém stanovisku k didaktickému testu uvedla, že úloha č. 22 byla správně zadána. Formulace a použitá terminologie je zcela v souladu se standardní středoškolskou terminologií, a nemohla proto vést k nesprávnému pochopení.“
Ředitel Cermatu se veřejně vyjádřil jak k "Jidášovi" (proti němu nic nemám ani já), tak k "čepici", a obě úlohy byly podle něj naprosto v pořádku. „Obě dopadly v podstatě velmi dobře. U Jidáše je průměrná úspěšnost téměř padesát procent. S čepicí je to stejné, má padesátiprocentní, tedy průměrnou úspěšnost. Nebyly to žádné chytáky ani úlohy, které by byly mimo.“
„Ta diskuze v médiích byla naprosto mimo mísu,“ dodává.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/vysledky-maturitni-zkousky-dgi-/domaci.aspx?c=A150515_093225_domaci_zt
Když jsem požádal Cermat o informace, kolik žáků uvedlo v úloze o čepici některou z pěti nabízených odpovědí, odmítl s odůvodněním, že jde o údaje získané při zjišťování výsledků vzdělávání. „To odůvodnění Cermatu je naprosto mimo místu,“ dodávám.
Některé ročníky státní maturity jsem nesledoval, ale nejméně ve třech z pěti (2011, 2012 a 2015) se vyskytly vadné úlohy – nejen v matematice, ale i v češtině nebo fyzice. Cermat i MŠMT to pokaždé cynicky ignorovaly.
Domnívám se, že SLUŠNÝ ČLOVĚK SE SVĚDOMÍM, který spolupracuje s Cermatem na státní maturitě, má za takové situace jen jedinou možnost: SVOU SPOLUPRÁCI OKAMŽITĚ UKONČIT.
Zvláště jde-li o učitele. Pokračování takové kolaborace je podle mého názoru v příkrém rozporu s etikou učitelského povolání.
Pane Botlíku,
kdyby nebylo řady vašich nevybíravých útoků na Cermat a hlavně na podstatu a smysl centrální maturity, a kdybych zaznamenal, že jste se někdy za své manipulace omluvil, snad bych se vašimi výzvami zabýval. Takto mne nechávají naprosto chladnými a slova o slušnosti a svědomí považuji pouze za doklad toho, že web snese všechno.
Pokud jsem kdy s počínáním či rozhodnutím Cermatu nesouhlasil, vyjádřil jsem to veřejně i v rovině osobní korespondence. Rozhodnutí o úloze s čepicí považuji za vážnou chybu, jakkoli nejsem v dané oblasti odborník.
Je to ovšem chyba jen těžko srovnatelná s tím, do jakého odborného a především etického marasmu se propadla maturita na školách. Tento stav nemůže vyhovovat žádnému zodpovědnému a slušnému učiteli; vyhovuje pouze "expertům" bez jakékoli zodpovědnosti.
Pan PŘEDSEDA se přece vůbec nemusí zabývat mými výzvami.
Úplně postačí, když se bude zabývat svým svědomím.
Má na vybranou: buď se přihlásit k němu, anebo ke Gottwaldovu heslu.
Pane Botlíku, jste ostrý kritik práce druhých, konkrétně CERMATu, což je naprosto v pořádku. Ve svém příspěvku zde z 28. května 2015 18:39 opětovně kritizujete nekvalitní zadání úlohy č. 22 v letošním DT z matematiky. Zajímalo by mě proto, kdy se vyjádříte k příspěvku z diskuse proběhnuvší na stránkách EDUin, který ukazuje, že testy Vaší firmy mají podobné nedostatky, jež kritizujete u CERMATu. Konkrétně jde o tuto pasáž:
"Závěr „odborného“ posudku pak patří možná tak do blogu. Formulaci „Jejím hlavním nedostatkem je předstírání, že tímto způsobem se matematika používá v reálném světě. Nepoužívá – a toto předstírání pomáhá matematiku u žáků diskreditovat.“ by pak bylo možno stejně tak vztáhnout na tuto úlohu testu fy Kalibro: „Sára si v novinách přečetla, že dvojnásobná olympijská vítězka Martina Sáblíková trénuje v průměru 2 hodiny denně. Spočítej, kolik hodin tréninku je to za půl roku. (počítej, že měsíc má 30 dní a Martina trénuje každý den)“ – záleží přece na tom, od kdy do kdy onen půl rok trvá, kolik měsíců má 30, 31 (v případě února nepřestupného roku 28 dnů) – tak je nutno počítat v reálném životě, ne průměrovat na 30. Na čtenáří nechám posouzení logiky takovéto argumentace, stejně jako faktu, že text v závorce začíná malým písmenem a není ukončen interpunkčním znaménkem."
Berte tento můj příspěvek jako výzvu.
Naštěstí nežijeme v době Gottwaldů, čehož asi O. Botlík želí - před časem vyjádřil touhu "věšet za koule do průvanu" -, takže moje "volba" může počítat se standardními opravnými prostředky (byť nenapraví úplně vše). Zato Botlíkova cesta vede do pekel zcela spolehlivě a neodvolatelně.
Za prvé, pane Krátký, Kalibro není moje firma a nemám v ní žádnou majetkovou ani jinou účast.
Za druhé, citovaná úloha nemá s nedostatky úlohy 22 o čepici nic společného. Problém úlohy o čepici je v tom, že měla nachytat maturanty, kteří spočítají povrch celého kužele (tj. včetně podstavy) podle vzorce v tabulkách. Autor však zadání připravil tak, že jeho matematická interpretace vede na výpočet včetně podstavy, zatímco jeho "lidová" interpretace vede na výpočet bez podstavy. Úloha o M. Sáblíkové sloužila jako diagnostický nástroj pro učitele žáků 3. ročníku základní školy. Po tak malých dětech rozhodně nelze chtít zmiňované úvahy a postupy. Vědí, že rok má 12 měsíců, a zadání obsahuje jasnou instrukci, aby počítali s 30 dny v každém měsíci. Takové zjednodušené úvahy jsou běžnou součástí numerických odhadů prováděných nejen v matematice. Dávání obou úloh do souvislosti je asi stejný blábol jako kritika, že text v závorce začíná malým písmenem a není ukončen interpunkčním znaménkem.
Za třetí, zkopíroval jste sem už na druhé místo text diskutujícího, který na EDUin píše pod nickem Perun. Já jsem na EDUinu oznámil, že přestávám na jeho příspěvky odpovídat. Bývají obvykle hloupé a pokládám to mj. za ztrátu času. Protože i on má tendenci "uvádět protistátní výroky o školství na pravou míru", domnívám se, že je rovněž členem Asociace středoškolských češtinářů.
Za čtvrté, dokud budou členové ASČ nebo Asociace jako celek spolupracovat s Cermatem v situaci, kterou jsem popsal výše (18:39), nebudu nadále odpovídat ani jim.
A konečně za páté, pan PŘEDSEDA tu nedávno psal cosi o žalování. Připadá mi, že jak jemu, tak Vám už dávno došly věcné argumenty. Nenarazil jsem na ně už opravdu velmi dlouho. Řekl bych proto, že ASOCIACE STŘEDOŠKOLSKÝCH ČEŠTINÁŘŮ I NĚKTEŘÍ JEJÍ ČLENOVÉ A PŘEDSTAVITELÉ si budují úplně jiné než bohemistické renomé.
Myslím, že to odmlčení přežijeme, koneckonců na řadu našich argumentů přestal O. Botlík odpovídat už dávno, podle zásady - když už nemohu přijít ani na to, čím bych se vykroutil, budu se tvářit, že neexistují.
Ještě jsem nějak nepochopil ono renomé. Vydáváme snad "odborná stanoviska" k tomu, co není naším oborem a čemu nerozumíme? Pojímáme některého oponenta v botlíkovském duchu jako třídního nepřítele, kterého je třeba zničit, a podněcujeme proti němu svatou válku? Aspirujeme na nejvyšší arbitry ve věcech vzdělávacích, či snad dokonce jiných? Podřizujeme své názory tomu, co zrovna zastává vrchnost nebo co je zrovna společensky výhodnější? Hlásíme se o funkce?
Ad 1) Ano, určitě, jak taky jinak, žádná jiná účast.
"Nástroje, které potřebuje každá škola
PROJEKT KALIBRO
Autoři
Oldřich Botlík, David Souček" (http://www.kalibro.eu/index.php?lang=cz&sec=about_us)
"Oldřich Botlík
Pane Šimbovský,
pošlete mi to prosím na kalibro@kalibro.cz a napište tam, že je to pro mě. Předají mi to.
Díky. OB" (http://www.eduin.cz/tiskove-zpravy/tiskova-zprava-v-maturitnim-testu-z-matematiky-se-opet-vyskytla-sporne-zadana-uloha/#comments)
Takže žádná jiná účast - asi tak, jako že Andrej Babiš již dnes nemá nic společného s Agrofertem.
Ad 2) V tom příspěvku šlo o fakt, že jste u úlohy z CERMATU kritizoval - JAKO HLAVNÍ NEDOSTATEK - "předstírání, že tímto způsobem se matematika používá v reálném světě. Nepoužívá – a toto předstírání pomáhá matematiku u žáků diskreditovat." Jenže stejně odtržená od reálného života je i úloha Kalibra a v tom a jenom v tom si jsou obě úlohy rovny. Co jejím autorům bránilo dát dětem k dispozici kalendář, z něhož by jasně vyčetly, kolik dnů má který měsíc? V žádném případě nehájím mizernou práci, kterou tvůrci CERMATu a validační komise vzhledem k dané úloze předvedli, měla být zneplatněna, ale po mém soudu Perun přesně vystihl, že kritizuje něco, co lze vytknout i úlohám vzešlým z Kalibra, což působí jako pokrytectví.
Pokud máte dojem, že dodržování ČSN pro úpravu písemností je blábol, pak na to sice máte právo, ale vypovídá to o vás také leccos nelichotivého. Ve svém posudku k úloze 22 jste uvedl: "Je smutné, když jeden státní test zkouší žáky z českého jazyka,
druhý státní test se proti němu prohřešuje a oba přitom vznikly ve stejné státní organizaci." - analogicky se úloha Kalibra prohřešuje ignorancí ČSN i pravidel českého pravopisu - zkouší v testech i češtinu a děti mate tím, že text v závorce po větě ukončené interpunkčním znaménkem začíná malým písmenem a není interpunkčním znaménkem ukončen). Opět tedy kritizujete u CERMATu to, co Kalibro, v němž jistě nemáte žádnou účast, samo dělá. To je kvintesence pokrytectví.
Ad 3) Kdo se podívá do diskusí na EDUinu, zjistí, že Perun argumentuje logicky, že vás zatlačil do kouta, a to tak, že jste z diskuse utekl jako malý kluk, neschopen odpovědět, resp. uznat, že jste neměl ve své kritice pravdu - zájemci mohou nahlédnout sem (http://www.eduin.cz/clanky/mf-dnes-povinnou-maturitou-proti-lepsi-vyuce-matematiky/comment-page-1/#comments)
Ad 4) Hle, čistý případ uplatnění kolektivní viny. Víc není nutno dodávat.
Ad 5) Žalování a pomlouvání bohužel patří do vaší diskutérské výbavy - důkaz je zde:
" Například zde na EDUinu se v diskusích často agresivně projevuje skupina velmi netolerantních učitelů češtiny, kteří se tváří, jako by byli nositeli nějaké jediné pravdy o výuce češtiny. Všechny, které si výuku představují jinak, jenom neustále napadají. Kdyby měli být opravdu reprezentativním vzorkem češtinářů, musel bych konstatovat, že R. Kvačková má naprostou pravdu. Reprezentativním vzorkem nejspíš nejsou. Ale domluvili se, že to tady budou hlídat a systematicky otravovat klima. A tak jsou víc vidět. Pokud se R. Kvačková utvrdila ve svých názorech na základě jejich příspěvků, vlastně se jí ani moc nedivím." (http://www.eduin.cz/clanky/lidove-noviny-zpusob-jakym-se-na-ceskych-skolach-uci-materstina-je-pro-pubertalni-deti-k-nepreziti/)
Vaše renomé - když už se pouštíte do hodnocení jiných - hezky shrnul tento příspěvek:
Blogger L. řekl(a)...
Kdykoliv vidím jméno Botlík, povzdychnu si a přeskočím na další článek. :/
26. května 2015 10:44 (http://bit.ly/1PRMTNK)
JK nechápe ani to, že když se zeptá na "moji firmu", odpovím mu po pravdě, že v ní nemám žádnou účast -- majetkovou (tj. podíl na základním jmění) ani jinou (nejsem jejím zaměstnancem). Nemám ani žádnou jinou firmu, s níž by si Kalibro mohl splést, a nejsem nikde zaměstnán.
Když se chtěl zeptat, zda mám něco společného například s úlohou o M. Sáblíkové, měl si jako bohemista dát víc záležet.
Jak jsem napsal již dříve, neustále mě udivuje, jak nepřesně někteří členové ASČ zacházejí s českým jazykem. Myslím, že to udivuje i některé jiné bohemisty.
Na závěr
Botlíkovský duch není to, o čem zde hovoří předseda ASČ J. Soukal. To je názor pana předsedy. Předsedy, který předsedá, nevíme komu.
Jsem přesvědčen, že botlíkovský duch, jak jsem zmínil už na začátku diskuze k publikovaným článkům, je schopnost logického a argumentativního myšlení.
Prosím čtenáře, aby v tomto duchu posuzovali a posoudili diskutované problémy maturity z češtiny.
Pane Botlíku,
formulujte přesně. Napsal jste "nemám v ní žádnou majetkovou ani jinou účast." Nahlédneme-li do SSJČ, dočteme se: "účast, -i ž.
1. (na čem; při čem; v čem) osobní přítomnost při něčem; činné přispění, součinnost, spolupráce; podíl 2 (na čem): ú. zaměstnanců na schůzi; velká ú. na premiéře; otevření výstavy za osobní ú-i umělce; ú. při brigádnických akcích; ú. na obraně státu; ú. odborníků na (n. v) plánování; ú. v odboji; ekon. finanční ú. v podniku; ú. na zisku"
Podtrhuji "osobní přítomnost při něčem; činné přispění, součinnost, spolupráce" - vy s Kalibrem evidentně spolupracujete, účastníte se jeho činnosti, činně k ní přispíváte. Ve větě jste ovšem užil větný zápor, "který popírá platnost celé věty; jím se celý obsah věty prohlašuje za neexistující, neplatný, nemožný, nežádoucí a p. Záporná předpona (záporka) ne- se tu připojuje k přísudkovému slovesu nebo k výrazu, který je jádrem přísudku neslovesného, na př.: Nemáme času nazbyt. To není pravda. Neřekl nám to. Netřeba se znepokojovat (=není třeba se znepokojovat)."
Dokonce jde o obecný zápor, který "popírá obecně, t. j. za neplatné se prohlašují všechny možné případy, jichž se zápor týká" (podrobněji zde: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4062). Tím pádem to nejsem já, kdo zachází s jazykem nepřesně, ale vy. Je mi líto.
Za symptomatické považuji, že se nvyjadřujete k jádru příspěvku, ale de facto k margináliím.
Neměl jsem ráno čas zabývat se otázkou (ne)respektování normy ČSN 01 6910 Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. Na stránkách Ústavu pro jazyk český AV ČR, vrcholné to bohemistické autority, se píše toto:
Je ČSN 01 6910 obecně závazná?
České technické normy nejsou obecně závazné a to platí i pro ČSN 01 6910. Nevyplývá-li to z jiných předpisů včetně interních předpisů organizací, smluvních vztahů či jiných dohod mezi uživateli, je užití české technické normy dobrovolné. (zdůraznil OB)
Pokud si někdo myslí, že jsem se snad ve svém příspěvku z 28. května 2015 21:13 distancoval například od úlohy o M. Sáblíkové, (údajné chyby v ní byly jádrem Perunova příspěvku), není mu myslím pomoci.
Pane Botlíku, prohráváte na body.
Tak ještě jinak:
1) "odborný posudek matematika a spoluautora úloh testového systému Kalibro Oldřicha Botlíka" (Zdroj: http://www.ceskaskola.cz/2015/05/eduin-v-maturitnim-testu-z-se-opet.html)
2) komentované výsledky projektu Kalibro (Zdroj: http://www.kalibro.cz/Broz565.pdf)
3) a naposledy Oldřich Botlík, autor projektu Kalibro (Zdroj: http://www.eduin.cz/audio-a-video-archiv/udalosti-komentare-oldrich-botlik-jiri-kuhn-a-marcel-chladek-o-maturite-z-matematiky/)
Takže Kalibro Projekt nemá s Oldřichem Botlíkem nic společného. Nevadí Vám v tom případě, že všude jste s ním spojován?
Pane Lukáši,
opravdu se "schopnost logického a argumentativního myšlení" projevuje trapným patláním se v počtu členů ASČ? Nebo v tom, že je nutné někomu zuřivě omlátit o hlavu jeho předsednictví nebo členství v ASČ?
P.S. Nejsem členem ASČ.
Krtku, krtku
už i Vy? Prosím, zamyslete se nad sebou.
První bod mé odpovědi se týkal mé domnělé "firmy". Já se přece, jak ostatně uvádíte i Vy, ke svému spoluautorství projektu Kalibro (což je něco jiného než firma) hrdě hlásím – nemám se za co stydět. Musel bych být padlý na hlavu, kdybych se něco takového pokoušel utajit: půlka škol v republice má výsledkové brožury s mým jménem a na každém výtisku každého testu je moje jméno uvedeno za značkou copyrightu. Už dávno mě nepřekvapuje, že se nad tím nezamyslel J. Krátký, než začal prohledávat slovníky. Nebo Gustav. Víte, já jim takhle umožňuji, aby se veřejně znemožnili sami. Proč jste se ale nad tím nezamyslel Vy?
Prozradím Vám teď sladké tajemství: autorem oné úlohy o Martině Sáblíkové jsem já. Úplně, ale úplně sám. Z toho, že na ní připadá něco špatného nějakému anonymnímu Perunovi, určitě nevyplývá, že na ní něco špatného je.
Úloha prostě ověřovala, zda žáci dokážou zpracovat údaje 12 měsíců, půl roku, 30 dní v měsíci a 2 hodiny denně. To je na třeťáky docela dost – před pěti lety uvedlo správný výsledek jen 27 % žáků. Celkem 12 % žáků uvedlo například výsledek 60 (=30 krát 2), celkem 9 % žáků uvedlo výsledek 180 (zapomněli správný počet dní vynásobit číslem 2). Četnost všech ostatních chybných výsledků se pohybovala kolem 2 % nebo níže. Zažil jste za pět let státních maturit, že by se Cermat s učiteli libovolného maturitního předmětu podělil o podobné údaje z nějaké úlohy?
Testování Kalibro poskytuje mnohem podrobnější údaje všem zúčastněným školám už 20 let: dokonce v členění podle velikosti sídla školy, podle nejvyššího dosaženého vzdělání rodičů, podle prospěchu a podle pohlaví žáků či podle regionu. Za každou úlohu, za každou položku nabídky. Žáci i učitelé mají k dispozici odůvodnění správných odpovědí, učitelé a ředitelé škol komentář k výsledkům.
Kdyby měli třeťáci pracovat s kalendářem, jak si naivně představuje Perun, trvalo by jim to aspoň půl hodiny a uspělo by jich jen pár. A učitelé by se té úloze vysmáli. Kdybych chtěl ověřovat, zda třeťáci umějí zacházet s kalendářem, udělal bych to. Takové úlohy se ale v testech Kalibro obvykle objevují teprve u páťáků.
Kalibro bezesporu poskytuje spoustu údajů, ale k čemu ty údaje vlastně škola (učitel, žák, rodič) potřebuje? Zatímco Cermat se samozřejmě musí ohlížet na RVP, Standardy nebo Katalogy, Kalibro si jen tak hraje, pohrává, ba vnucuje svoji zcela soukromou představu toho, co by měl umět žák té či oné třídy v tom či onom předmětu. Kdybychom odtřihli hlavičku, nepoznáme, kterému ročníku je test určen. Takže ta spousta opěvovaných údajů je nakonec k ničemu.
Dnes večer jsem už asi trochu natvrdlý.
To, že "Cermat se samozřejmě musí ohlížet na RVP, Standardy nebo Katalogy", mu nějak brání v tom, aby každoročně zveřejňoval podrobné anonymizované výsledky maturitních testů a písemných prací? Nebo odůvodnění správných odpovědí na testové úlohy? Jako u testů Kalibro?
Případně vysvětlení, co která maturitní úloha ověřuje a jak to vyplývá z Katalogu?
Kdyby to byl Cermat udělal, nemusel by pan Jiří Lukáš psát své dva články.
Úloha o čepici taky mohla končit otázkou "Má čepice dno?" a její nabídka mohla obsahovat položky "(A) má, (B) nemá, (C) nelze rozhodnout".
Kdyby byl Cermat ve svém vysvětlení (které by standardně publikoval současně s testy) uvedl, že úloha ověřovala schopnost žáků porozumět textu a v Klíči správných odpovědí bylo uvedeno (C), tak neřeknu ani popel.
Vysvětlení, co úloha ověřuje, je velmi důležité pro posouzení její kvality.
Pokud měla skutečná úloha o čepici ověřit hlavně dosazení do vzorce, pak (při zmateném zadání) nemá smysl rozlišovat mezi žáky, kteří počítali se dnem, a žáky, kteří počítali bez dna.
Pokud měla skutečná úloha o čepici nachytat žáky, kteří počítali se dnem, pak by se měl Cermat s jejím autorem rychle rozloučit. Ať se mě raději nikdo neptá, jaký trest by si podle mého názoru zasloužil...
Zdeněk Sotolář řekl(a)... 29. května 2015 21:37
Kalibro si jen tak hraje, pohrává, ba vnucuje svoji zcela soukromou představu toho, co by měl umět žák té či oné třídy v tom či onom předmětu.
Řekl byste pane Sotoláři, že Škoda Mladá Boleslavi nám vnucuje svoji představu o tom, jak má vypadat vůz střední třídy? Nespíš ne, že. Stejně tak ovšem Kalibro nikomu nic nevnucuje, o koupi testů musí rozhodnout ředitel a musí za ně také zaplatit.
ale k čemu ty údaje vlastně škola (učitel, žák, rodič) potřebuje?Inu i to je otázka spíš pro školu, ředitele, učitele. Oni si ten test kupují, a pokud s testy Kalibro mají zkušenost, možná si je kupují právě kvůli těmto informacím.
Cermat se samozřejmě musí ohlížet na RVP, Standardy nebo Katalogy, Kalibro si jen tak hraje,
Cermat se musí řídit tím, co mu stát stanovil. Za to se ovšem nemusí starat o peníze, které jeho zaměstnanci dostanou ať maturita dopadne jakkoliv. Vám možná připadá, že si Kalibro jen tak hraje, protože o penězích se ve školství moc nepřemýšlí. Váš plat bude nejspíš skoro stejný, ať se snažíte nebo ne, protože prostor pro odměny má ředitel malý a peníze odněkud z kraje přijdou tak jako tak. Slouží vám ke cti, že i tak se snažíte.
Všechny debaty o kvalitě testů Kalibro nebo našich by se ovšem náramně zjednodušily, kdyby si maturitu měly školy od Cermatu kupovat. Vychází to asi 2500 Kč na žáka. Je to sice velmi hypotetická úvaha, ale opravdu si myslíte, že by si je nějaká škola koupila, kdyby si místo toho mohla vybrat dejme tomu Vektor nebo testy od Kalibra (cena obojího by patrně vzrostla kvůli utajování, ale ne na dvojnásobek, takže bychom byli pořád na malých stokorunách). Nebo žákům zaplatit za 850 Kč dvě Národní srovnávací zkoušky z češtiny (kdysi jsme je dělávali) a matematiky nebo cizího jazyka - na rozdíl od maturity ovšem u NSZ nemusí na škole nikdo hnout prstem.
"Má čepice dno?"
Představa čepice se dnem, neuchopená mnohými pokušiteli vš studií, kteří nemají právě pod čepicí, vejde bezesporu do dějin.
Jen takový námět k úvaze. Není dnem kuželovité čepice spíš její plášť, a sporná podstava kužele pak jejím víkem?
Vycházím z pojetí čepice coby přepravního kontejneru na třešně.
Pane Botlíku, napsl jste, že v Kalibru nemáte žádnou majetkovou ani jinou účast. Vy, který píšete články o tom, co znamená být v souladu, pitváte kdekteré slovní spojení, pak ignorujete solidní lingvistickou analýzu z níž vyplývá, že jste formuloval nepřesně. Jistě, nehodí se vám do krámu, takže to přejdete, nepřiznáte, že byste se mohl mýlit. Jste tedy jen obyčejný POKRYTEC
Vaše vysvětlení toho, co úloha ověřuje, je sice hezké, ale neřeší problém, který JK, resp. Perun, nastínil - že úplně stejně jako úloha 22 z dílmy CERMATu jen předstírá, že tímto způsobem se matematika používá v reálném světě.
Ke komentari Zd. Stolare
"Pane Lukáši, opravdu se "schopnost logického a argumentativního myšlení" projevuje trapným patláním se v počtu členů ASČ? Nebo v tom, že je nutné někomu zuřivě omlátit o hlavu jeho předsednictví nebo členství v ASČ?"
Ne ne, pane Stolari. To je zase neco jineho. To je to, co jste pekne pouzil ve sve asi recnicke otazce. Schopnost mirneho ironickeho pristupu ke svetu.
Gustave, myslel jsem, že tohle už jsme vyřešili dávno.
28. května 2015 21:13 jsem odpověděl mj. toto: (Páťáci) "Vědí, že rok má 12 měsíců, a zadání obsahuje jasnou instrukci, aby počítali s 30 dny v každém měsíci. Takové zjednodušené úvahy jsou běžnou součástí numerických odhadů prováděných nejen v matematice." Tučné zdůraznění jsem udělal až tady, speciálně pro Vás. (Zmiňuji to jen pro případ, že by mi někdo chtěl nějakými analýzami dokazovat, že necituji úplně přesně. A všimněte si prosím, že věty v závorce začínám velkým písmenem a končím interpunkčním znaménkem.)
Když chce člověk například odhadnout, jak dlouho pojede autem z Prahy do Brna, může volit různé matematické modely té situace. Například, ve smyslu Perunova návrhu, se může zabývat tím, jestli pojede až z Dejvic, nebo jen z Chodova (a kam musí dojet v Brně, které neznám, a tak můžu "pragocentricky" uvádět jen příklady ze začátku cesty). Může zkoumat, zda je nějaký rozdíl mezi tím, jestli pojede ve dne, nebo v noci, v sobotu odpoledne nebo v pondělí ráno. Jestli pojede prázdným moderním silným autem, nebo plně naloženou starou škodovkou. Zda bude pršet, sněžit, nebo bude hezky. Zda pojede po dálnici, nebo jinudy. Třeba přes Karlovy Vary. Za dobu, než by všechno zohlednil, by mohl do Brna dojít pěšky. A kdyby si trochu pospíšil, možná by stačil dojít i zpátky.
Všechno tohle rozhodování mu může ušetřit instrukce, že cesta bude 200 km dlouhá a může počítat s průměrnou rychlostí 100 km/h. To je zcela regulérní matematický postup -- matematické modely mohou být různě přesné. Za uvedených předpokladů pojede člověk autem z Prahy do Brna 2 hodiny. Za předpokladů uvedených v úloze o Martině Sáblíkové je to 360 hodin tréninku za půl roku.
Problém úlohy o čepici je úplně jinde.
Perun se zkrátka šťourá v něčem, co je zcela irelevantní. "Solidní lingvistická analýza" ostatně taky. Ano, udělal jsem velkou chybu, že jsem se snažil J. Krátkému vysvětlit, jak jsem svou odpověď k "firmě" myslel. Vůbec mě nenapadlo, že si naivně myslí, že snažím popřít svou spojitost s projektem Kalibro. Proč, to jsem už také vysvětlil. Já totiž, zjevně na rozdíl od něho, defaultně předpokládám, že lidé nelžou.
Měl jsem ho poslat do háje hned. Ale já, pokrytec, jsem to neudělal, i když bych mu tím mohl ušetřit hledání v SSJČ. On by ale stejně hledal...
A kdyby Vám, Gustave, ani tohle vysvětlení nepomohlo, nabízím další, neuměle "češtinářské".
Jde o to, že v určité komunikační situaci mohou lidé své komunikáty vytvářet s různou mírou přesnosti. (Můžete si ty komunikáty představovat jako jazykovou analogii matematických modelů o cestě z Prahy do Brna). Přesnost modelů (matematických i jazykových) obvykle závisí nejen na složitosti popisované situace, ale mj. na mentální úrovni účastníků té komunikace, případně na tom, jaké cíle v té komunikační situaci sledují.
Vaši kolegové mě onehdy vášnivě přesvědčovali, že na fingování reportáže v maturitní písemné práci není nic špatného. Já jsem namítal, že podstata reportáže přece není v dodržení nějakých formálních znaků, ale mj. v myšlenkovém úsilí spojeném s výběrem výseku reality, kterého se reportáž bude týkat, v tom, aby reportér porozuměl situaci i tomu, jak ji vnímají její účastníci. A samozřejmě rovněž v zohlednění myšlení čtenáře.
Možná, že problém je v přílišném důrazu na ty formální znaky. Mně jde mnohem víc o myšlení. Ale nepíšu to sem kvůli tomu, abyste se k problematice vyjadřoval. Já už vím, že v tomhle se nejspíš neshodneme.
Pane Botlíku,
Vaše ohražení proti spojení s firmou je asi stejné jako "to není moje škola", když jsem spojován se školou, kde učím. Proto jsem mu nerozumněl a nerozumím. Pořád.
Krtku,
když myslíte....
Dívám se na to, co jste napsal a jak jste to napsal, a napadá mě už jen jediné.
Nevadí škole, kde vyučujete, že jste s ní spojován?
Pane kolego Krtku,
jak vidno, někteří lidé se zkrátka nikdy nemýlí, resp. nikdy nepřiznají, že by se zmýlit mohli nebo že něco nezvládli dobře atd. Pokud je - třeba ve vší slušnosti - upozorníte, že Vás o své pravdě nepřesvědčili, tak jste to u nich projel.
Řekl byste pane Sotoláři, že Škoda Mladá Boleslavi nám vnucuje svoji představu o tom, jak má vypadat vůz střední třídy? Nespíš ne, že. Stejně tak ovšem Kalibro nikomu nic nevnucuje, o koupi testů musí rozhodnout ředitel a musí za ně také zaplatit.
Samozřejmě, že nám Škoda vnucuje svoji představu. Budu se asi opakovat, ale testy Kalibro netestují to, co se skutečně v jednotlivých ročnících českého jazyka učí. Když se test Kalibro jmenuje ČJ 7, je to jen jakási fiktivní přestava a zbožné přání obou autorů o češtině v 7. ročníku. Pokud si to někdo kupuje s plným vědomím této skutečnosti, budiž. Ale je to opravdu tak? Uvědomují si to všichni? A pro ně to tady říkám. Kdyby Škoda Mladá Boleslav napsala o nějakém autu stejně nepřesnou informaci, šlo by možná o klamavou reklamu. Žádný ředitel to neplatí ze svého.
Oni si ten test kupují, a pokud s testy Kalibro mají zkušenost, možná si je kupují právě kvůli těmto informacím.
A já jsem prostě přesvědčen (nemaje ovšem statistických důkazů), že ty informace na školách k ničemu nejsou a k ničemu nevedou. Záliba v Kalibru vznikla v době povinné autoavaluace: ředitel prostě potřeboval mít štos papírů, aby měl co předložit chtivé inspekci. A ten zvyk tu zůstal. Stačí zadat Kalibro do vyhledavače a ihned vyskočí autoavaluace. Má Kalibro nějaká data, jak se těmito daty pracuje? Rád se nechám přesvědčit o omylu.
Cermat se samozřejmě musí ohlížet na RVP, Standardy nebo Katalogy, Kalibro si jen tak hraje,
Já měl ale na mysli především to, že si Kalibro jen tak hraje s obsahem testů pod krycím názvem Český jazyk. Kdyby je pojmenoval Čtenářská gramotnost Level 1(2,3,4), neměl bych co napadat. Rozumíte už, co myslím?
Všechny debaty o kvalitě testů Kalibro nebo našich by se ovšem náramně zjednodušily, kdyby si maturitu měly školy od Cermatu kupovat. Vychází to asi 2500 Kč na žáka. Je to sice velmi hypotetická úvaha, ale opravdu si myslíte, že by si je nějaká škola koupila, kdyby si místo toho mohla vybrat dejme tomu Vektor nebo testy od Kalibra (cena obojího by patrně vzrostla kvůli utajování, ale ne na dvojnásobek, takže bychom byli pořád na malých stokorunách). Nebo žákům zaplatit za 850 Kč dvě Národní srovnávací zkoušky z češtiny (kdysi jsme je dělávali) a matematiky nebo cizího jazyka - na rozdíl od maturity ovšem u NSZ nemusí na škole nikdo hnout prstem.
A jsme zase u NSZ a já budu opět opakovat své námitky o jejich dikriminačním charakteru, protože ne každý si může dovolil výdaje, které se nabalují na přípravu na tyto testy. Myslím, že v některých zemích takový byznys (testy a příprava) není dokonce legální. Donuťme Cermat pracoval lépe, tj. kvalitněji a levněji, to ano, ale proč by měla jakákoliv soukromá firma parazitovat na přijímačkách nebo maturitách? A mimochodem: přesně to vyčítám mnoha školám, že na přijímačkách nemusí hnout ani prstem.
A kdy reportér porozumí situaci, přijde chvíle, aby to vše zachytil. A tady přicházejí ke slovu ty formální znaky. Jako vždy.
Ale souhlasím dokonce s tím, že reportáž není nejvhodnější útvar k maturitní písemce. (Pokud ji přímo nezadám jako fiktivní.)
A není ta Sáblíková v úloze o Sáblíkové nakonec úplně zbytečná?
"Vysvětlení, co úloha ověřuje, je velmi důležité pro posouzení její kvality."
To je přesně podstata zpackané úlohy Kalibro, o níž jsem zde už několikrát psal.
Okomentovat