Přečtěte si: Na učňák nepůjdu ani za peníze. Bez maturity je člověk nic, říkají žáci

pátek 17. dubna 2015 ·

Zájemci o střední školy si tento týden poprvé zkusili napsat jednotné přijímací zkoušky. Snaha, aby plošné testy dostaly více dětí do učebních oborů, však zatím nevychází.


Z článku Markéty Březinové v iDNES.cz vybíráme:

Do učňovských oborů, které škola rovněž má, naopak nechce skoro nikdo. Právě proto, že se všichni dostanou na ty maturitní. Škola bude ráda, když letos naplní jednu spojenou třídu obráběčů a zámečníků.

„Učební obor je ta poslední volba,“ vysvětluje učitel odborných předmětů výpočetní techniky Zdeněk Pokorný. A potvrzují to i žáci, kteří se trousí z učeben. Nepřemýšleli o vyučení? Nechápavě kroutí hlavou. Nikoho z nich to ani nenapadlo. „Bez maturity je člověk nic,“ říká rozhodně Jakub Fejfar, který se hlásí na strojírenství.(...)

Nalákat žáky do učení se krajům nedaří ani masivní propagací, ani velmi štědrými „dárky“. Platí učňům třeba už jen za to, že chodí do školy a „nezlobí“. A to měsíčně až pět set korun. Další peníze mohou získat za jedničku či dvojku z odborného výcviku na závěrečném vysvědčení – od pětistovky až po tři tisíce korun v posledním ročníku. Přesto těchto „motivačních výhod“ žáci v praxi moc nedostávají – často mají výsledky špatné.

47 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...
17. dubna 2015 v 12:54  

Bez maturity je člověk nic,“ říká rozhodně Jakub Fejfar

Možná by mohl někdo mládenci Fejfarovi prozradit, že člověk je nic bez znalostí a dovedností. Ledaže by se hodlal uplatnit v politice.
Ale do poslanecké sněmovny se vejde jen dvěstě tatrmanů. Pak je tu ještě šance propracovat se na politikova kamarádíčka.

Jana Karvaiová řekl(a)...
17. dubna 2015 v 14:20  

A co takhle se ,mládeži, začít víc učit a snažit?
napadlo je to vůbec?

Ondřej Šteffl řekl(a)...
17. dubna 2015 v 21:18  

Stát ale vlastně celý svět nastavil taková pravidla, že pan Fejfar má pravdu: Bez maturity je člověk nic! U nás je maturita třeba na kdejakou živnost od kosmetičky, přes realitnbího makléře až po policajta. Třeba v Austrálii jde na vysoké školy skoro 90 % polačního ročníku, takže asi musí mít maturitu, že. A co by tam bude chudák český vyučenec dělal. A co bude člověk bez maturity dělat, až si třeba za 10 let bude chtít dodělat VŠ.

Dost možná, že všechny tyhle věci nejsou z oken školy vidět, ale pan Fejfar to ze svého hlediska celkem správně vidí.

A jestli se na střední škole něco naučí, a to by měl, to závisí hlavně na té škole a na učitelích. On by se třeba i snažil, když bude vědět proč a bude mu to dávat smysl.



Elena řekl(a)...
17. dubna 2015 v 21:35  

Pokud v Austrálii jde na VŠ 90% ročníku, jakou asi budou mít ty školy úroveň? Dost těžko bude mít 90% jakéhokoliv národa inteligenci na VŠ, že? Brzy tak ale asi dopadneme také, už teď má maturita úroveň téměř výstupu ze základní školy - to proto, aby ji zvládlo 90% populačního ročníku. Smutné

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
17. dubna 2015 v 21:46  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Zdeněk Sotolář řekl(a)...
17. dubna 2015 v 21:47  

A co bude člověk bez maturity dělat, až si třeba za 10 let bude chtít dodělat VŠ.

Dodělá si maturitu. V čem vidíte problém?

Nicka Pytlik řekl(a)...
17. dubna 2015 v 22:59  

Dodělá si maturitu. V čem vidíte problém?

Tak normálně by to člověka napadlo. Ale zřejmě to z nějakého důvodu nejde. Jinak by přece pan Šteffl takovým způsobem neargumentoval.
To je jako s těmi přijmačkami na střední školu. Jak mnozí konzultanti dovozují, uchazeč nemá svůj den, čímž je do konce svého života vyobcován ze společenství vzdělanců.
V každém případě mi vůbec není jasné, proč člověk musí absolvovat základní školu, aby mohl jít na střední, proč si nemůže udělat maturitu, aniž by do té střední kdy chodil, proč k přijetí na školu vysokou musí mít maturitu, a proč musí mít komplet vysokou školu, aby mohl vykonávat mnohé profese. Fakt mi to hlava nebere.
Hele, přečtu si pár příruček, nějaký ten kurz, postahuju informace z netu, a jedu...

Ondřej Šteffl řekl(a)...
17. dubna 2015 v 23:05  

"Dodělá si maturitu. V čem vidíte problém?"

Předně ten problém vidí pan Fejfar, ne já. A odhaduji, že to ho vidí v tom, že dělat teď učňák je ztráta času, když si může udělat maturitu.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
17. dubna 2015 v 23:08  

Eleně. Školy budou mít úroveň velmi, velmi různou. Od špičkových, po ty pro se slabšími předpoklady, ale i ti poslední mají možnost se do 22 či do 25 let vzdělávat.

Mnozí jsou přesvědčení, že to hlavní je kvalita maturity, či vš titulu. Já si myslím, že hlavní je, aby se každý mohl vzdělávat.

Unknown řekl(a)...
17. dubna 2015 v 23:25  

A to jako v čem by se měl vzdělávat? Zvláště takový člověk,který má snížené kognitivní schopnosti, nebo takový, který má spíše praktickou inteligenci a školní učení ho vůbec nebaví? Nebylo by levnější a pro něj možná lepší, poslat mu to maturitní vysvědčení poštou?

Na jedné ze svých přednášek nám jeden známý a slavný pan profesor řekl: " Já se možná ještě toho dočkám, že každý boxer v ringu bude doktor filosofie".
No, nedočkal se, ale zdá se, že vývoj k tomu směřuje.

Nicka Pytlik řekl(a)...
17. dubna 2015 v 23:32  

Od špičkových, po ty pro se slabšími předpoklady

Doporučuji vřele vyzkoušet si nějakého chirurga se slabšími předpoklady.
Třeba stavařům se slabšími předpoklady padají mosty na projíždějící vlaky nebo se jim boulí čerstvé dálnice. Ale ta obhájkyně, která hájila to vylité hovado, co zabilo děvče čekající na autobusové zastávce tím, že dívka měla uskočit, ta měla určitě předpoklady silné.
Tedy Vy zase perlíte, pane Šteffle. A to ještě není ani konec dubna.

Nicka Pytlik řekl(a)...
17. dubna 2015 v 23:45  

dělat teď učňák je ztráta času

No, v určitém věku se to člověku tak jevit může. Já s přibývajícím věkem lituji, že jsem se spíš nevyučil nějakému řemeslu. Začínám cítit potřebu, aby po mně něco hodnotného zbylo.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
17. dubna 2015 v 23:52  

Nico Pytlík
"Doporučuji vřele vyzkoušet si nějakého chirurga se slabšími předpoklady."

Asi jste něco přehlédl, nebo si vymyslel, ale v jak řečeno v Austrálii nastupuje na školy po maturitě (u nás nazývané vysoké) 90 % ročníku, ty školy jsou různé. Nikde jsem ovšem neslyšel, že by v Austrálii byla nějaká nízká úroveň chirurgů.

Motat pane Pytlíků páté přes deváté je někdy zábavné, ale někdy jsou to prostě hlouposti.

Ondřej Šteffl řekl(a)...
17. dubna 2015 v 23:54  

" Nebylo by levnější a pro něj možná lepší"

Já nevím, ale co je lepší, bych nechal na něm. A levnější je určitě gymnázium než učební obory.

Nicka Pytlik řekl(a)...
18. dubna 2015 v 0:09  

že by v Austrálii byla nějaká nízká úroveň chirurgů.

Jo, takhle! Špatně jsem to pochopil. Já nikdy v Austrálii nebyl. Nejdál v Almatě. A to je přece jen trošku jiný svět.
A které že vysokoškolské studijní obory jsou, pane Šteffle, vhodné pro studenty se slabšími předpoklady? Jen pro představu...

Josef Krátký řekl(a)...
18. dubna 2015 v 8:28  

Zřejmě ty obory, kolego Pytlíku, na které se dostanete za pomocí Scio testů.

Tajný Učitel řekl(a)...
18. dubna 2015 v 9:32  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Tajný Učitel řekl(a)...
18. dubna 2015 v 9:36  

I pětkař potřebuje všeobecné vzdělání. Všeobecné vzdělání znamená rozhled a schopnost orientace ve světě. Nejvíce nezaměstnaných není z řad středoškoláků s maturitou a není to náhoda. Pracovní trh pro vyučené je otevřen levným přistěhovalcům z východu. Nehodnotím zda je to dobře či špatně, nicméně dochází k podobnému rozdělení pracovního trhu, jako tomu bylo v poválečné západní Evropě. "Domorodci" si vymezují nárok na lépe placené kancelářské a kreativní pozice a hůře placené služby nechávají přistěhovalcům. Mimochodem, totéž se děje ve zmíněné Austrálii. Tohle je dlouhodobý trend. Chládek chce, za těchto předpokladů, posilovat profese potřebné pro průmysl a služby, čímž evidentně pouze posílí masu nezaměstnaných, pokud aktivně a účinně nezamezí ekonomické mobilitě v rámci EU. Nezaměstnaný učeň zůstane na krku státu, protože si nedovede poradit, jelikož nemá rozhled pramenící z všeobecného vzdělání. Já nejsem analytik, ale toto je evidentní.To znamená,že Chládek je:
a: zmanipulován lobbysty
b: nerozumí ničemu
c: má špatné poradce
d: vše dohromady

obyčejná učitelka řekl(a)...
18. dubna 2015 v 10:12  

Třeba stavařům se slabšími předpoklady padají mosty na projíždějící vlaky nebo se jim boulí čerstvé dálnice.
Jestli se nepletu, je tu řeč o vysokoškolácích - a ty mosty padají a silnice se boulí ne kvůli projektům, ale kvůli šlendriánu a práci těch "méně vzdělaných", kteří to přímo staví! Kdyby byli alespoň trochu vzdělaní, věděli by, že nelze jen tak někde něco ubrat...

školní učení ho vůbec nebaví
Předpokládám, že ten na školu vůbec nepůjde, a když půjde, třeba ho to začne bavit.

Já s přibývajícím věkem lituji, že jsem se spíš nevyučil nějakému řemeslu.
Zrovna tento týden jsem na toto téma vedla diskuzi se svými čtvrťáky. Stručně - když se budu vzdělávat (čím více, tím lépe), jako dospělý budu mít možnost svobodné volby. Vzdělaný člověk se rozhodně v dospělosti stane rychleji šikovným řemeslníkem, protože mu to myslí a zná souvislosti, než nástrojař učitelem nebo právníkem. A prosila bych, aby se v diskuzích vynechalo srovnávání s lékaři, protože to je povolání (a studium) se zcela unikátním postavením (proto taky nelze medicínu vystudovat "večerně", na rozdíl od jiných VŠ).

Unknown řekl(a)...
18. dubna 2015 v 10:40  

V některý zemích se do terciárního vzdělávání započítává všechno možné, například pedikérské kurzy.Pak se snadno vykazuje, kolik má ta země "vysokoškoláků".

Jana Karvaiová řekl(a)...
18. dubna 2015 v 10:45  

Přistěhovalci - je rozdíl mezi vyučeným a dobrým řemeslníkem a dělníkem v montovně. V montovně opravdu mohou pracovat přistěhovalci a lidé s menším vzděláním. Dobrý tesař, truhlář apod. nevznikne náhodou.
Mluvíme tu o populaci s rozpětím IQ od 70 do 1750.Opravdu má někdo dojem, že všichni tito jedinci jsou schopní pojmout a opravdu zvládnout učivo střední školy s maturitou ,popř. i vysokou? Často se argumentuje, že v Austrálii či USA je x % vysokoškoláků. přitom mnohé jejich vysokoškolské obory jsou sotva na úrovni našich maturitních. Takže nesmíme směšovat jabka a hrušky.Myslím, že všeobecný návrh mnoha odborníků k tomu, aby kde kdo měl vysokou plyne z toho, že všem začíná být jasné, že odkládání doby zaměstnání nějak posune nezaměstnanost. práce není dostatek a lidí přehršle.místo, aby se vymýšlely sociální programy typu za stejný plat méně práce (kratší pracovní týden), jde se na to přes školství. lidi s nízkým nebo nižším IQ stejně nebudou provádět kvalifikované práce. proč je nutit studovat 12 a více let? Stále trvám na myšlence mnohých zde diskutujících - každý typ vzdělání by měl mít nepodkročitelnou laťku. A místo toho vydíme, že někteří už stěží podlézají a mě to trochu i uráží. manžel kdysi studoval a předkládal vysvědčení z gymplu z roku 1982. Jeho kolega, tzv. rychlokvaška, na maturitním oboru(rok 1999) měl o hodně lepší vysvědčení než on a proto lepší ohodnocení bodové u přijímaček. já toho pána doučovala a nevěřila jsem, že maturu udělá(něco neuvěřitelného, nechci ani popisovat). A udělal!! I s tím, že klidně napsal: babyčka s dedou šly do opchodu.
Takhle nějak si to představujeme?
Jo,pán dnes dělá ,radši si sedněte, ředitele školy.Ha,ha.
A pro kverulanty - vědomosti má stále stejné.

Unknown řekl(a)...
18. dubna 2015 v 10:45  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jana Karvaiová řekl(a)...
18. dubna 2015 v 10:45  

Překlep - IQ 150 a ne 1750(takové bych chtěla mít).

Jana Karvaiová řekl(a)...
18. dubna 2015 v 10:48  

A ještě - vidíme.
mezi děláním knedlíků a psaním diskuse se mi nedaří. Tak aspoň abych nezvorala ty knedle...

Unknown řekl(a)...
18. dubna 2015 v 11:09  

Aciť, že gymnázia jsou levnější než střední odborná učiliště a střední odborné školy s technickým zaměřením.Proto se také lépe provozují v soukromých rukou.
Podobně jako vysoké školy humanitní.Těžko si někdo pořídí soukromou VŠCHT.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
18. dubna 2015 v 12:52  

Mnozí jsou přesvědčení, že to hlavní je kvalita maturity, či vš titulu. Já si myslím, že hlavní je, aby se každý mohl vzdělávat.

A copak nemůže? Teda když chce?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
18. dubna 2015 v 13:22  

A co by tam bude chudák český vyučenec dělal.

Třeba to, co dělají za slušné peníze v Německu a Rakousku. Nebo Irsku.

Tajný Učitel řekl(a)...
18. dubna 2015 v 14:35  

Proč musí vzdělavatelé vzdělávaným neustále stavět nějaké laťky, vysvědčení, diplomy, certifikáty nebo minima? P

Život přece není velká pardubická, kde ti nejschopnější (z nejvyššími studijními předpoklady) se dostanou do čela, přičemž nechají ty, kteří nepřeskočí některou laťku v prachu zapomnění. Vítězí univerzitní akademik s co nejdelším titulem.

Měříme stejným metrem akademického úspěchu i ty děti, kterých kvality jsou někde úplně jinde. Protože je ale studijní výsledek jediným validním měřítkem, my učitelé tyto kvality nevidíme, nebo se je cíleně snažíme předělat v studijní předpoklady.

Lékař či právník při promoci demonstroval schopnost přečíst, zapamatovat si a reprodukovat tisíce informací ze skript nic víc, nic míň.

Unknown řekl(a)...
18. dubna 2015 v 15:56  

Pokud by lékař po promoci nedisponoval ničím jiným než stránkami našprtaným z učebnic a neměl by spoustu praktických dovedností, neměl by asi ve zdravotnictví co dělat.
S těmi právníky je to možná trochu jinak...

Jana Karvaiová řekl(a)...
18. dubna 2015 v 18:36  

Takze tu vsechno zavedeme na cestne slovo,pane tajemny?Nebo jaka je vase vize?

Ondřej Šteffl řekl(a)...
18. dubna 2015 v 19:00  

A které že vysokoškolské studijní obory jsou, pane Šteffle, vhodné pro studenty se slabšími předpoklady? Jen pro představu...

Vy zřejmě nečtete povinnou literaturu: http://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=17360

Ondřej Šteffl řekl(a)...
18. dubna 2015 v 19:04  

Povinná literatura na proklik zde.

Tajný Učitel řekl(a)...
18. dubna 2015 v 19:27  

Moje vize je základní a střední všeobecné vzdělání pro všechny. Umění, rukodělné práce, tanec a hudba jako rovnocenné, předměty těm "klasickým". Specializace navíc. Univerzity financované dílem studenty, otevřené všem. Maturitu a přijímačky nahradit souhrnným portfoliem dovedností a zkušeností. Vzdělání není komodita, která se měří, reguluje, hlídá či třídí. Vzdělání je příprava pro žití.
Stát garantuje rovný přístup ke vzdělání. Kontrola kvality je chiméra. Kvalitu stát garantovat nemůže jinak než investicí do přípravy učitelů a školství obecně.

Jirka řekl(a)...
18. dubna 2015 v 19:47  

my učitelé tyto kvality nevidíme

O kterých kvalitách je řeč? Rád bych rozvíjel třeba schopnost komunikovat. Zeptat se, když nerozumím, požádat o pomoc, zapojit se do hry, společného úkolu. Jsem vděčný i za stále dobrou náladu a upřímně míněný pozdrav. Chtěl bych pomáhat překonat hendikep a cvičit základní dovednosti tak, aby je mohli v životě použít. Hledám každý náznak talentu pěveckého, malířského, modelářského, hereckého atd. Přesto jsem stále přesvědčen, že u všech dětí neuspěji. Příliš to ovlivňuje prostředí, ze kterého dítě přichází, jeho povaha, ale dávám panu Tajnému učiteli za pravdu, také rozdílný přístup učitelů, se kterými dítě přichází do kontaktu.

S těmi právníky je to možná trochu jinak...

Já doufám, že i dobří právníci umí domyslet důsledky svého konání. Dobrá škola pro ně začala vstupem do dětského kolektivu a každým konfliktem, kterým prošli. Ty našprtané bichle jim pomáhají v rychlejším a lepším rozhodování. Díky znalostem vidí širší souvislosti.

Nicka Pytlik řekl(a)...
18. dubna 2015 v 21:33  

Vy zřejmě nečtete povinnou literaturu

Včera jsem se zastavil v Obi, abych si udělal jasno o nabídce betonových směsí pro hobíky. U palety byla ale cenovka k nějaké maltě. Zeptal jsem se tedy na tu cenu poblíž lelkujícího prodavače. Ten mne odbyl slovy, že se snad můžu podívat na cenovku. Takový trouba.
Buďte tak hodný, pane Šteffle, neodkazujte mne na svoje texty, a normálně tu napište, které vysokoškolské studijní obory jsou podle Vás vhodné pro studenty se slabšími předpoklady.

Unknown řekl(a)...
18. dubna 2015 v 23:07  

Přidám taky zkušenost. Potřebovala jsem vyměnit nábytek v jenom pokoji.
Ikea mě vybavila několika velkými krabicemi, abych si to prý složila.Protože mám humanitní vzdělání a trpím dyspraxií, nebyla jsem toho mocná.
Ikea mi operativně nabídla, že mi pošlou na to odborníka. Nejprve přišel odborník na celkem malou komodu. Sestavoval to celé odpoledne a u kafíčka se mi svěřil, že předpokládal, že bude dělat manažera a ne sestavovat blbé komody.Druhý den přišel odborník na velkou šatní skříň. Typovala jsem to po minulých zkušenostech na práci do konce týdne, ale on byl za několik málo hodin v hotov. Informoval mě, že je vyučený truhlář a takováto práce že je pro něj brnkačka....

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
19. dubna 2015 v 9:03  

VŠ s menšími nároky? Možná by stačilo sledovat studia našich politiků. Třeba Bendy.

Nicka Pytlik řekl(a)...
19. dubna 2015 v 9:44  

VŠ s menšími nároky?

Ne! Ne vš s menšími nároky. O to tady nejde.
Jde o vysokoškolské studijní obory vhodné pro studenty se slabšími předpoklady.
To je podstatný rozdíl!

Unknown řekl(a)...
19. dubna 2015 v 11:20  

Pane Nico Pytliku, v podobném vysokoškolském oboru jsem jednou externě učila. Ale neříkal si tak, měl docela atraktivní jméno.
Studenti si přáli diktovat učivo do sešitu a jenom co, co se bude zkoušet. Seznam povinné i doporučené literatury odmítli s tím, že číst knížky stejně nemají čas. Být zkoušení si přáli "zaškrtávacím testem".
Vydržela jsem tam 2 měsíce.

Nicka Pytlik řekl(a)...
19. dubna 2015 v 11:31  

Rád bych to slyšel od pana Šteffla, protože on o tom mluví, jako o předpokladu fungujícího vzdělávacího systému.

krtek řekl(a)...
19. dubna 2015 v 11:52  

Obětoval jsem se a příslušnou literaturu jsem si prostudoval. A pochopil jsem, že jde o jazykovou školu s ekonomickým minimem, aby si truhlář připravil ekonomickou rozvahu a obchodoval se zahraničím.
---
Ale jak znám své "pappenheimské", tak jde o to, že SŠ mají poskytnout všeobecné vzdělání a vysoké školy naučit řemeslo. Takže kromě ČVUT/UK/UP/MU/VŠE/VŠCHT budeme mít VŠT, VŠS, čti vysokou školu truhlářskou a vysokou školu strojnickou.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
19. dubna 2015 v 14:04  

"vysokoškolské studijní obory vhodné pro studenty se slabšími předpoklady"

Vždyť říkám. Stačí sledovat naše politiky...

jir řekl(a)...
19. dubna 2015 v 18:39  

http://zavladsky.blog.idnes.cz/c/458799/upadek-statniho-skolstvi-je-systemovy.html

Josef Krátký řekl(a)...
19. dubna 2015 v 19:38  

A tady máme jednu krásnou lahůdku od EDUinského Boba Kartouse, který vidí jasně, jak ostudné je české školství a co jsme my učitelé za holotu: http://www.blisty.cz/art/77161.html

Jirka řekl(a)...
19. dubna 2015 v 20:28  

Ještě, že Britské listy mají v záhlaví doušku, že skutečnost je vždy složitější. Pan Kartous se na to ve svých článcích zřejmě spoléhá.

Unknown řekl(a)...
19. dubna 2015 v 20:32  

A teď si představte, že tyhle nehoráznosti, pomluvy a lži na nás někdo pravidelně práská do Bruselu. Kdo asi? Na to by měly být paragrafy.
A pan Kartous by si měl napsat test z učiva základní školy praktické.

Jan Hučín řekl(a)...
20. dubna 2015 v 9:31  

Ad krtek:
Díky za obětavé přečtení :)

Myslel jsem, že výuka cizího jazyka je standardní součástí SŠ. Pokud ekonomické minimum není zahrnuto ve výuce, není problém si ho dodělat na nástavbě. A ještě připomínám, že tu máme taky VOŠ.

Pokud by bylo pro praktické uplatnění v životě nutné studovat VŠ, je něco špatně. To "něco" se projevuje třeba tak, že i na recepční se dnes požaduje maturita. Inflace v plné parádě.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.