(Ne)jednotné přijímačky na SŠ a „Vládní“ rada pro vzdělávání

V meziresortním připomínkovém řízení je nyní novela školského zákona, která upravuje podobu přijímání na SŠ, podobu tzv. Národní rady pro vzdělávání, povinný předškolní rok vzdělávání a maturitu.


Ačkoliv médii proběhla zpráva, že přijímací zkoušky na SŠ budou sice povinné, ale nikoliv jednotné, v aktuálním návrhu zákona se s jednotnými kritérii stále počítá. Ředitel SŠ je také povinen zohlednit výsledky předchozího vzdělávání. Novela dále upravuje podobu Národní rady pro vzdělávání a prodlužuje povinné vzdělávání o rok v mateřské škole. Možnost individuálního vzdělávání zahrnuje, ale ne pro každého rodiče.

Přinášíme přehled nejvýraznějších změn.

V § 34 návrhu je ustaveno faktické posunutí povinné školní docházky s počátkem od 5 roku života dítěte. Ačkoliv tato úprava vzbudila na veřejnosti značnou diskusi, předkládaný zákon počítá s plošným zavedením povinnosti. Zákon nicméně umožňuje individuální vzdělávání (a tedy i zařazení dítěte do dětské skupiny, což však není explicitně stanoveno). Zákonní zástupci však budou muset doložit technické a prostorové podmínky, seznam vzdělávacích pomůcek a to, že vzdělávající osoba má maturitu. Za plnění povinnosti se považuje i docházka do přípravné třídy na ZŠ. Na mateřských školách bude, jakým způsobem budou individuální vzdělávání ověřovat a také způsob omlouvání dětí z docházky.
Komentář EDUin: Zavedení povinného vzdělávání od 5 let je výraznou změnou v systému vzdělávání. Je v pořádku, že existuje možnost individuálního vzdělávání, nicméně jistou nedůvěru vzbuzuje stanovení podmínek, které bude muset rodič prokázat. Z možnosti vzdělávat děti doma jsou vyloučeni lidé bez maturity, což může být vnímáno jako diskriminace. Bude velmi důležité, jak konkrétní podmínky upraví prováděcí právní předpis.

Kompletně nový § 60 nově upravuje způsob přijímání ke studiu na SŠ. Byť se v médiích objevila informace, že přijímací zkoušky nakonec nebudou jednotné, v projednávané verzi se o „jednotných kritériích“ přímo hovoří (odst. 2). V odst. 4 je pak stanovena povinnost zahrnout mezi kritéria vždy přijímací zkoušku z českého jazyka a literatury a matematiky. Povinnost konat přijímací zkoušku platí pro obory s maturitou. Podmínky má vyjasnit prováděcí právní předpis. § 60d de jure stanovuje, že jednotná kritéria (MA, ČJ) tvoří minimálně polovinu výsledku a stanovuje také povinnost zahrnout do hodnocení výsledky z předchozího vzdělávání. § 61 upravuje podmínky pro přijímání na víceletá gymnázia podle přijímání na SŠ.
Komentář EDUin: Dostupné informace o tom, jak budou kritéria přijímacích zkoušek specifikována, se poněkud liší, což je při tomto stavu rozpracování zákona velmi překvapivé. Trváme na tom, že pravomoc určit podobu a obsah přijímacích zkoušek by měl ředitel školy, tento návrh zákona to ale zásadně mění. Opět bude velmi záležet na znění prováděcího právního předpisu.

Dle § 78 se novou součástí tzv. společné části maturitní zkoušky mají stát také tzv. matematika rozšiřující a cizí jazyk rozšiřující. Předpokládaným důvodem je nabídnout vysokým školám možnost zahrnout výsledky této rozšiřující (náročnější) zkoušky do hodnocení přijímacího řízení na VŠ.
Komentář EDUin: Snaha ministerstva školství „vtáhnout“ VŠ do maturit tak, aby zohledňovaly jejich výsledky v přijímacím řízení, dlouhodobě selhává. Ani matematika, ani cizí jazyky nepatří v přijímacím řízení k nejfrekventovanějším zkouškám. Už jen z tohoto důvodu je znovuzavádění dvoukolejné maturity koncepčně nejasné. Ministerstvo pravděpodobně ani nepředjednalo s VŠ jejich postoj.

Národní rada pro vzdělávání je zakotvena v § 172. Podle platného návrhu by měl být předsedou rady premiér a místopředsedou ministr školství. Počet členů i jejich jmenování stanoví status rady. Status rady schvaluje vláda.
Komentář EDUin: Z původního záměru vytvořit expertní „radu starších“, která bude tvořit přirozený korektiv záměrům ministerstva, nezbylo nic. Současný návrh je plně poplatný politickému zadání aktuální vlády a rada bude nepochybně sloužit nikoliv k tomu, aby korigovala, ale posvěcovala.

Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Ať už jde o povinný poslední rok předškolního vzdělávání nebo přijímačky na SŠ, těžko hodnotit, dokud nebudou známy prováděcí právní předpisy. Fakt, že na poslední chvíli dochází k neočekávaným změnám, nesvědčí o koncepční práci. Národní rada pro vzdělávání nakonec zdegenerovala do podoby orgánu podporujícího vládní politiku. Škoda, zbytečně promarněná šance.“