Je to o tom, že mě učení neotrávilo, že mě to pořád baví, to si děti musí odnést. Nechci jim nutit hodně konkrétních znalostí, když nevím, které budou potřebovat, říká o nové Scioškole Ondřej Šteffl.
DVTV: Děláme z učení práci, i odměna je špatně, kritizuje šéf Scio
čtvrtek 2. dubna 2015
·
Štítky:
SCIO,
soukromé školy,
video
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
2 komentářů:
Yes, your highness. I will join the dark side.
Proč se prý děti v 7. třídě nechtějí učit? (viz rozhovor pana Šteffla pro DVTV). To je jasné. Protože jsou prostě v pubertě. Stačí jen letmo nahlédnout do kterékoli vývojové psychologie. Řada výzkumných studií byla v předchozích letech věnována mimo jiné i dynamice měnících se preferencí a stylů učení, kterou lze zaznamenat u žáků v jednotlivých ročnících na základní a střední škole (Price, 1980; Campbell, 1990). Některá statisticky významná zjištění ukázala, že:
- žáci 1. – 4. třídy ZŠ zvládají školní učivo s vyšší mírou efektivity, jestliže je při osvojování školních dovedností v rámci vyučování kladen zvýšený důraz na haptický a pohybový styl učení, zatímco u žáků v 5. – 6. třídě je osvojování školních dovedností ve vysoké míře podporováno pomocí zejména zrakového a sluchového stylu učení,
- vysokou potřebu učit se s vrstevníky vykazují žáci zejména v 6. – 8. třídě ZŠ, a naopak nejnižší potřeba učení se se spolužáky je patrná u žáků na střední škole,
- k významnému poklesu školní motivace dochází u žáků v průběhu 7 – 8. třídy ZŠ, ale v dalších ročnících primárního a sekundárního vzdělávání je tento pokles vystřídán zvýšeným zájmem o studium, který je provázen vyšší preferencí širšího spektra studijních dovedností, technik a strategií učení,
- ve vyšších ročnících primárního a zejména pak v průběhu sekundárního vzdělávání jsou žáci daleko méně motivováni učiteli k učení a jejich školní úspěšnost je v daleko větší míře ovlivňována individuální motivací samotných žáků, úrovní jejich studijních dovedností a návyků a v daleko menší míře institucionálním vlivem samotné školy,
- ve vyšších ročnících základní školy je školní motivace sice daleko více ovlivňována postojem spolužáků k učení, přesto však většina žáků 9. tříd ZŠ a žáků středních škol vykazuje zvýšenou potřebu osvojit si efektivní techniky a strategie učení, které jsou pro ně zárukou vyšší efektivity a školní úspěšnosti, než v předchozích letech školní přípravy.
- nízká úroveň studijních dovedností a studijních návyků žáků je ve významné míře ovlivňována vysokým počtem žáků ve třídách, nízkou odbornou kvalifikací učitelů, kolísající úrovní výuky s pomocí nekvalitních učebnic, ale stejně tak i nízkou mírou kontroly školních výsledků žáků ze strany jejich rodičů.
Okomentovat