Z článku sociologa Stanislava Bilera v Hospodářských novinách vybíráme:
Že to budou zrovna průmyslníci, kdo odmítnou teorii o nabídce a poptávce je poměrně překvapující. Nicméně předpoklad, že jejich neschopnost či neochotu nabídnout svým zaměstnancům adekvátní podmínky a ohodnocení bude suplovat stát generováním nadbytku vyučených, kterým nic jiného nezbude, je prostě chorobný.
Bohužel Český stát neopouští sociálně-inženýrské tendence, kdy chce v podstatě kvótně určovat počet vyučených na základě omezení přístupu k všeobecnému středoškolskému vzdělání. Svaz lobujícího průmyslu bude asi potěšen, děti však mají smůlu.
K celému problému se přitom přistupuje od konce. Místo zatraktivnění učňovského školství a celkové rekonstrukce jeho zuboženého stavu, se vytváří násilný tlak, jak mu zajistit adekvátní počet žáků. Cesta k učňovským oborům je přitom slepá a dostat se z ní k dalšímu vzdělání je mimořádně obtížné. Zatímco ve Finsku - kterým se ještě v opozici oháněl Chládek při kritice Dobeše než na všechno zapomněl - můžete po absolvování praktických škol pokračovat na vysoké škole, v Česku v podstatě končíte. Pokud jste si v 15 letech vybrali špatně, vaše chyba. Ale život nakonec není tak dlouhý, tak to nějak přetrpíte.
4 komentářů:
Výstižné, pravdivé, skvěle napsané.
Aha - volání po šikovných řemeslnících je pouhé pokrytectví, kterým se zastírá, že všem jde jen o jedno - teplé místečko s velkým platem za vysokoškolský titul. Takže kecy o osobní odpovědnosti střídají kecy o rovných šancích.
A já naivně myslel, že jednotné přijímací zkoušky mají říci, že jsou nepodkročitelné hranice; že státní maturita říká, že se všechno koupit a obelhat nedá ...
to Krtek
Volání po šikovných řemeslnících nejde ve svobodné společnosti naplňovat tím, že někomu nakážeme, že má jít na řemeslo.
Kromě toho ovšem naprostá většina dnešních šikovných řemeslníků, je šikovných mj. proto, že jsou na to dost bystří. A kdyby se rozhodovali dnes, nejspíš by šli raději na obor s maturitou a třeba i na vysokou školu, a při své bystrosti by nejspíš i složili potřebné zkoušky. Možná, z těch, co by neprošli přijímačkami, by byli řemeslníci, ale jen málokterý by byl opravdu šikovný.
No a co se týká "že se všechno koupit a obelhat nedá ...", to je v této společnosti dost iluzorní přání. A víte, že během těch 12 let, co se o státní maturitě jen mluvilo, a už byly pochybnosti o tom, že to jde "koupit nebo obelhat", odmaturovalo kolem 1 miliónu lidí. Už jen to ukazuje, že vrátit maturitě bývalý kredit je nemožné. A podle mého i zbytečné. Nic víc než minimální středoškolská zkouška, to už nikdy nebude.
Ve srovnání s touto iluzí se mi "rovnost šancí" zdá hodně silný argument- Zkuste si vy sám představit, že vaše bystré dítě má špatného učitele matematiky (A vy jí neumíte), a nedostane se na vybranou školu.
A nakonec "kecy". Já nevím, není to zbytečně silné slovo. Mně se ten článek zdá dobře napsaný i dobře vyargumentovaný. Že se vám závěry nelíbí, ještě neznamená, že jsou nesprávné. A pokud se vám zdají nesprávné, vyvraťte buď východiska nebo logiku argumentace.
No, napsano je to ucelove, nikoli skvele. Blabolit o tom, jak ministri skolstvi podlehli lobbingu svazu prumyslu je hloupost, pokud autorovi nedochazi, kdo ze zamestna avsolventy toho zubozeneho skolstvi. A brojit proti kvotam je moc pekne, zvlaste v situaci, kdy nam evropske centralni socialisticke urady prikazuji kvoty na zeny ve vedoucich funkcich. Neni daleko doba, kdy budou stanoveny i kvoty na 4% slozku populace a nepochybne i na podil nabozenskych smeru. Pokud totiz stat (a narod) nebude celit toxickym napadum Bruselu, bude si muset i pan Steffl zkousnout nejakou tu kvotu.
Okomentovat