Dalibor Martišek: Když matematik střílí vlastní góly

Dne 27. 10. jsem si v MF DNES přečetl článek Oldřicha Botlíka Povinnou maturitou proti lepší matematice a nevěřil jsem svým očím. Něco tak otřesného jsem nečetl už hodně dlouho.


O. Botlík píše, že příklady typu „určete, kolik procent z 15 desetitisícin metru je 6 miliontin metru“ do maturity nepatří. Má pravdu. Ovšem ne proto, že za pár let bude jejich řešení v mobilu, jak píše, ale proto, že něco takového má maturant umět už šest sedm let. A pokud to neumí, nemá na střední škole co dělat.

Podle Botlíka má být žák současnou technikou osvobozen od činností, které mu brání zabývat se důstojnějšími a náročnějšími úkoly. Za příklad takové důstojné a náročné úlohy dává problém Enrica Fermiho, jak odhadnout počet ladičů pian v Chicagu. Tím se ovšem obrátil ve svůj protklad a dal si krásný vlastní gól. Ano, před osmdesáti lety to byl úkol opravdu náročný, ale dnes ho na maturitu bohužel dát nelze. Jednak proto, že málokterý náš maturant je nositelem Nobelovy ceny, a za druhé proto, že dnes je to úkol ještě primitivnější než zatracovaná procenta a s matematikou nemá nic společného. Od matematiky se dnes můžete v tomto případě zcela nedůstojně osvobodit jediným nenáročným dotazem v Googlu. Můžete mít nejen přesný počet chicagských ladičů pian, ale i jejich jmenný seznam.

Textové editory už dobrých dvacet let opravují tvrdá a měkká i-y. Proč žádného češtináře ještě nenapadlo „osvobodit“ žáky od vyjmenovaných slov? Stupnice a prstová cvičení dnes zvládne každý hudební syntetizátor. Proč je tedy, pane Botlíku, žáci konzervatoří tak dřou? Proč dosud nebyli od té otročiny osvobozeni? Vždyť by se hned na první hodině mohli zabývat náročnějšími úkoly a hrát třeba Paganiniho!

Oldřich Botlík tvrdí, že školy neuspěly se zákazem kalkulaček. Mýlí se. Na FSI VUT je zakazujeme dodnes, a to zcela úspěšně. Alespoň tedy u přijímacích zkoušek. A v zájmu studentů. Pro toho, kdo odložil mozek do stroje a je schopen uvěřit, že 3 x 4 = 0.75, není totiž kalkulačka pomocníkem, ale jen další koulí na noze. Osvobozen od násobilky může být paradoxně jen ten, kdo umí násobit.

Kromě toho, že úlohy na procenta nepatří na maturitu, má pan Botlík pravdu ještě v jedné věci. Výuku a školství změní až generační obměna. Staří, zkostnatělí a neschopní učitelé vychovali konstruktéry počítačů a mobilů, do kterých dnešní mladí a „lepší“ matematici s velkou slávou jen přesouvají mozky svých žáků a nazývají to pokrokem. Staří učitelé i jimi vychovaní konstruktéři tak dříve či později odejdou, noví nebudou a to pak bude změna věru pořádná. Jednoho krásného dne se zhroutí internet a bude po pokroku. Lidstvo zemře hlady.

---

V mírně zkrácené podobě vyšlo 29. 10. 2014 v MF DNES

PS: Botlíkův článek v MF DNES sem můžu ofotit (zkusím připojit večer). Díky Honzovi Formanovi a jeho rychlé reakci v diskusi mohu připojit odkaz na původní nezkrácený článek , který jsem do zveřejnění svého článku nečetl (teď jsem dočetl a ve svém textu nemusím měnit ani čárku).

Převzato z autorova blogu na iDNES.cz