„Přijetí zákona o dětských skupinách s příslibem okamžité novelizace je příliš vysoké riziko,“ píší dětské organizace vládě

Premiér a zástupci vlády dnes dostali na stůl otevřený dopis od organizací ohrožených zákonem o dětských skupinách (Asociace lesních mateřských škol, Člověk v tísni, Česká rada dětí a mládeže, Unie center pro rodinu a komunitu). Kontroverzní zákon, který by byl likvidační pro stovky zařízení, se bude znovu projednávat zítra (tj. 31. října 2014). Organizace chtějí volitelnou registraci k dětským skupinám. Petici na jejich podporu podepsalo během uplynulých tří týdnů více než 16 000 lidí.


Všechny organizace znovu vysvětlují, že nemají výhrady proti vzniku dětských skupin. „Jakákoli další alternativa je důležitá, ale ne za cenu ohrožení stávajících zařízení,“ uvádí autoři otevřeného dopisu. Poslanecká sněmovna bude rozhodovat o prezidentském vetu z 8. října. Pokud Sněmovna prezidenta přehlasuje, zákon vejde v platnost ve verzi, která ukládá všem provozovatelům pravidelné péče o děti stát se do roka dětskou skupinou, což ohrožuje provoz stovek organizací. Vláda se proto zavázala, že pokud se tak stane, předloží hned novelu, ve které bude ukotvena dobrovolnost registrace k dětské skupině. „Návrh je už hotový a všechny koaliční strany si jej prostudují tak, aby mohl být podán,“ řekl začátkem tohoto týdne předseda lidovců Pavel Bělobrádek. To je ale podle autorů dopisu příliš tenký led. „Připouštíte, že jste prosadili špatný zákon. Zdůvodníte to nutností odstartovat vznik dětských skupin, tedy nové formy, ale stávající formy uvrhnete do hluboké nejistoty,“ tvrdí autoři.

Bezpečným řešením je podle nich přijmout veto a pro rychlý vznik dětských skupin předložit nový zákon obsahující klíčovou volitelnost registrace k dětské skupině. „Tato varianta je jistotou. Je vyjádřením respektu k pestrosti předškolní péče a k lidem, kteří v této oblasti působí. Oddálí přijetí zákona o stejnou dobu jako by v první variantě prodloužilo nejistotu stávajících poskytovatelů,“ vysvětluje Aleš Sedláček z České rady dětí a mládeže.

Podle výzkumu slaďování rodinného a pracovního života ve Středočeském a Plzeňském kraji, který zveřejnil Svaz průmyslu a dopravy, jsou dětské skupiny pouze doplňkovou službou, která nebude pro každého. Měsíční náklady na poskytování péče v dětské skupině totiž dosahují až osmi tisíc korun. Rodič si pak může na dani odečíst 900 korun. „Ti, kteří nemají na soukromé školky či alternativní péči, ovšem nebudou již dnes platit daň z příjmu, tedy nebudou ani moci uplatnit tuto slevu. Forma dětské skupiny pro ně bude finančně nedostupná,“ vysvětluje Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni.

Podepsané organizace doufají, že ve Sněmovně převládne věcná polemika nad reálným přínosem a riziky současné verze zákona před snahou prosadit jej za každou cenu. „Odvaha vystoupit, popsat problematiku, uznat dopad v celé šíři a spolupracovat, třeba i s opozicí, jsou činy, které veřejnost zejména v oblasti prorodinné politiky dokáže ocenit,“ uvádějí autoři dopisu.

Asociace lesních mateřských škol byla založena roku 2011. V současnosti sdružuje 120 organizací pečujících o 2500 dětí. Lesní školky vzdělávají děti v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem stejně jako klasické MŠ. Přidanou hodnotou jsou lepší sociální vztahy díky menšímu kolektivu dětí, posilování obratnosti pohybem v terénu a posílení obranyschopnosti celoročním pobytem na čerstvém vzduchu. Pedagogický koncept lesních MŠ je ve světě běžný již 100 let – v Norsku je integrovanou součástí celého vzdělávacího systému, v Německu je nyní 1500 lesních školek, které byly modelem pro Českou republiku.

Česká rada dětí a mládeže je dnes jediná reprezentativní platforma, jež sdružuje a podporuje valnou většinu celostátních a zároveň i mnoho regionálních a místních organizací dětí a mládeže, představujících více než 200 000 individuálních členů. Slovo “rada” vystihuje obě funkce organizace, jejichž vyvážení je pro dlouhodobou stabilitu ČRDM stěžejní. Znamená jednak možnost diskutovat demokraticky uvnitř mládežnického hnutí jeho problémy a potřeby a tyto pak otevřeně komunikovat a zastupovat vůči orgánům státní správy (samosprávy) a politické reprezentaci, jednak rozvinutý odborný kredit, který je nabízen a ve velkém měřítku také využit ze strany rodičovské i odborné veřejnosti a partnerů napříč státním i neziskovým sektorem.

Společnost Člověk v tísni vznikla v roce 1992 v okruhu válečných zpravodajů a novinářů, kterým už nestačilo jen přivážet ze zahraničních cest informace o probíhajících válkách, a začali do oblastí konfliktů vyvážet pomoc. Postupně se Člověk v tísni etabloval jako profesionální humanitární organizace s cílem pomáhat v krizových oblastech a podporovat dodržování lidských práv ve světě. Během dvaceti let své existence se Člověk v tísni stal jednou z největších neziskových organizací ve střední Evropě, začal se také věnovat oblasti vzdělávání a pomoci lidem žijícím v sociálním vyloučení.

Centra (mateřská, rodinná, komunitní) a další organizace, zabývající se prací s komunitou a prorodinnými tématy - a to napříč celým věkovým spektrem cílové skupiny - začala vznikat již krátce po roce 1989. Unie center pro rodinu a komunitu vznikla v roce 2011 na základě potřeby jednotlivých organizací jednotně hájit společné zájmy v oblastech, které se rodin a komunit týkají a to jak v lokálním tak celospolečenském měřítku (jedná se např. o témata: občanská angažovanost, vzdělávání, práce s potřebnou rodinnou, legislativní změny, projektové síťování napříč organizacemi, dobrovolnictví, práce s předškoláky, školáky a dospívající mládeží, integrace, náhradní rodinná péče, rovné příležitosti atd.). Unie center pro rodinu a komunitu se v tomto směru snaží být pro své členy dobrým lídrem, pro společnost kvalitním konzultantem a pro partnery inspirativním kolegou.