Rozdíl ve výsledcích zkoušek GCSE (General Certificate of Secondary Education) je o 25 % horší u žáků s nárokem na bezplatné obědy oproti ostatním. Ve vynikající škole úspěšně složí zkoušku z pěti předmětů 50 % žáků s nárokem na obědy oproti 75 % ostatních, v dobré škole je to 39 % oproti 64 %, téměř přesně stejný rozdíl je zachován i ve škole nevyhovující. Autor studie poukazuje na to, že za rozdíl ve vzdělávacích výsledcích nelze vinit selhání školy, a uvádí, že příčiny je třeba hledat v rodinném zázemí, komunitě a skupinách vrstevníků. Další zpráva pravicového think tanku Policy Exchange varuje před zaváděním přísnějších minimálních standardů pro první stupeň plánovaných na rok 2016, které dále zvýší nároky a mohou znamenat propad až 3000 škol do skupiny nevyhovující.
Zdroj: The Independent
Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání provedlo výzkumné oddělení společnosti Scio.
1 komentářů:
Je zvláštní, že tento článek nevyvolal žádnou diskusi. Schválně jsem pár dnů čekal, co vznikne a nedočkal se, tak to zkusím.
Ten výzkum, jestli ho lze přenést i do jiných zemí (nenapadá mě, proč ne), ve mně vyvolává řadu nepříjemných otázek. Např. je sázka na podporu nejslabších žáků, která nám je předkládána z Finska, opravdu správná? Není vyšší úroveň úspěšných zemí v testech dána kulturou společnosti a rodiny, když ani vynikající školy neumí zmenšit rozdíly mezi dětmi? Je kritika českého školství za nenapravování rozdílů mezi dětmi oprávněná? Pokud jsou v Česku mezi dětmi větší rozdíly než jinde a škola je nemůže srovnat, neměli bychom se zaměřit na sociálně slabé rodiny a ne nutit školy dělat něco, co ani udělat nejde? Neměli bychom se zaměřit na celkové zlepšení všech škol bez rozdílu a ne nechat odcházet ty dobré do „dobrých“ škol a ty ostatní nechat v „obyčejných“ školách? Zatím fakt nevím, co vy na to?
Okomentovat