Předpokládám, že vyučující na vysokých školách chtějí za svou práci dostávat mzdu. Nejlépe nějakou hodnotnou. Elektrárna i plynárna patrně také nepromíjí univerzitám částky za odebranou energii. Studenti potřebují skripta, pomůcky, dokonce chodí i na tělocvik. "Potřebují" tedy i míč a bazén. Nic z toho není zadarmo, naopak to stojí velmi mnoho peněz.
Kde se vezmou v situaci, kdy jsme se z 15 procent vysokoškoláků v populaci dostali přes 60 procent? Máme tedy přes 300 tisíc studentů navíc. V situaci, kdy z pár vysokých škol jich najednou máme skoro 100 (pomalu jako Anglie)? Poděkujme "nezávislé" akreditační komisi v čele s paní politoložkou Dvořákovou. Kde se peníze vezmou v situaci, kdy prudce narostl počet pracovníků univerzit a vysokých škol, kdy je spíše pravidlem než výjimkou, že na jednoho studenta berou peníze 2–3 školy najednou – tak, jak se mladí lidé různě přihlašují/odhlašují (a neodhlašují) ke studiu/ze studia. V situaci, kdy výrazný počet studujících nemá dostatečné předpoklady či navštěvuje obory s minimální
poptávkou trhu práce.
Školství hospodař í zhruba se 137 miliardami ročně (druhý největší resort). S 66 miliardami ho stíhá "správa státního dluhu". Prudký nárůst výdajů do školství se asi nedá čekat. Těch 137 miliard ročně platíme v daních všichni. Za celý život se na každého z nás vyšplhá částka k milionu korun. Je to málo? Chcete platit více, aby Růženka mohla sedm let studovat genderová studia, kulturní antropologii, "menežment" správních činností či "řídícího pracovníka ve školství"? Aneb co je správný a spravedlivý systém?
Stát má z těch 137 miliard primárně podporovat základní a střední školy. Ti nejtalentovanější by měli studovat vysoké školy. Pokud má stát dost peněz, měl by podporovat všechny mladé lidi stejně. Tedy pro 19–25leté určit jednotnou částku na rok. Někdo by ji využil ke studiu, někomu (kdo nejde studovat, pracuje a platí daně) by se přičetla třeba ke stavebnímu spoření. Jestli by to nutně znamenalo vznik školného, není jisté. Například na řadě soukromých středních škol se neplatí žádné školné a vystačí si s podobným "ročním poplatkem na studenta". Na druhou stranu vysoké školy jsou nezávislé, samostatné a svéprávné. Rozhodují si o miliardových investicích a podobně – jistě by si mohly samy rozhodnout i o školném.
Zdroj: ODS.cz
3 komentářů:
Některé úvahy V. Klause ml. jsou naposto stupidní.
Že bychom tedy např. podle jeho logiky ukládali peníze dětem, které nebudou mít na základce nárok na asistenta, peníze, které tak nevyčerpají, na stavební spoření?
Pokouším se si to představit. Výsledkem je převládající snažení všech příspěvek získat a propít ho. Nechci obhajovat VŠ, ale i špatná škola je lepší než toto. Pozor, urážka paní Dvořákové má zjevně politický kontext. Všichni si ještě dobře pamatujeme jak se jí málem podařilo zlikvidovat jednu z těch nejhorších VŠ!
Možná by bylo dobré připomenout panu Klausovi, že to byla ODS, která se vždy snažila omezit pravomoci akreditační komise.
Možná by si mohl vzpomenout, jak "nejlepší polistopadový ministr školství" Dobeš úspěšně torpédoval snahy akreditační komise řešit alespoň ty nekřiklavější případy špatně fungujících vysokých škol.
Možná by si pak uvědomil trapnost svých poznámek.
Pokud se vize "rovného příspěvku" týče, jsem nadšen. Nic tak nepotěší, jako představa pravicové strany, která hlásá rovnostářství. Navrhuji uplatňovat tento princip obecně. Třeba stanovit všem občanům stejný příspěvek na léčení a těm, kteří jej nevyčerpají, převést příslušnou částku na soukromý účet. Nemocnice mají právní subjektivitu a určitě by v mnohých případech ani další náklady na léčbu nevybíraly.
A nebo co třeba "rovný důchod", rovný příspěvek na dopravu, ...
Vize spravedlnosti a la ODS jsou bezbřehé.
Okomentovat