Přečtěte si: Kudy mizí vzdělávání ze škol

O budoucnosti školy jako instituce se všude mluví s jistou obavou. Pomyslná zeď je plná čertů s tablety, chytrými brýlemi a on-line kurzy otevřenými pro nespočet zájemců, kteří by jinak svěřili své vzdělání do rukou školského systému. Někdo zavírá oči, aby neviděl, jak technologie proměňují všechny oblasti společenského a individuálního světa, někdo říká „OK, je třeba se adaptovat“. Někdo to už dokonce i dělá. Řada škol na Novém Zélandu přijala existenci chytrých zařízení jako prostou skutečnost a místo popírání toho, že se Země točí, hledají způsoby, jak dát technologiím ve vzdělávání místo. Nemusí k tomu mít příliš mnoho „železa“, žáci si v drtivé většině nosí vlastní. V silném kontrastu k tomu, většina českých škol svým žákům používání chytrých zařízení výslovně zakazuje. Pevně doufejme, že nevytáhnou učebnice z dob, kdy se všeobecně soudilo, že Země byla stvořena za sedm dní…


Z článku Boba Kartouse v EDUin.cz vybíráme:

Vysoké školy v ČR nejeví sebemenší známky pocitu ohrožení. O otevřených on-line kurzech slyšelo jen několik jedinců a zdá se, jakoby se vše odehrávalo v poněkud jiném časoprostoru. Vzhledem k tomu, že české vysoké školy nezatěžují své studenty břemenem školného, nemusejí se zdánlivě obávat ani konkurence v podobě soukromých poskytovatelů vzdělávání. Jsou tu umné triky, jako je změna postupových kritérií během studia – studenti dříve vyhazovaní po prvním ročníku jsou ponecháni „v klidu“ až do neúspěšného konce bakalářského studia, přičemž po celou dobu jejich pobývání z nich jdou škole peníze na hlavu. Tak se vysoké školy brání realitě a tedy celkové redukci. Nicméně to je stále totéž strkání hlavy do písku před skutečností, že uchazečů více nebude.