V rámci výzkumu studenti střídali dva různé způsoby zadávání domácích úkolů. Jeden způsob spočíval v zadání úkolu jednou za týden, úkol byl oznámkován a vrácen v následujícím týdnu. Druhý způsob, označovaný jako „intervence“, zahrnoval tři principy kognitivní vědy, které podporují učení a zvyšují dlouhodobé zapamatování látky:
- opakované připomenutí látky – kromě domácího úkolu studenti dostali další dva kratší úkoly v hodině na stejné téma,
- načasování – místo spojení všech okruhů probíraných v jednom týdnu do jednoho úkolu byly zadávány okruhy postupně v průběhu tří týdnů,
- zpětná vazba – místo hodnocení až po týdnu proběhla zpětná vazba okamžitě v hodině.
Výzkum sledoval dvě skupiny studentů, kteří měli střídavě tradiční zadání úkolů a zadání „intervenční“. Výsledky studentů byly o 7 % lepší pro okruhy, kde pracovali s domácími úkoly metodou intervencí. Výzkumu se účastnili studenti inženýrství.
Zdroj: Phys.org
Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání provedlo výzkumné oddělení společnosti Scio.
5 komentářů:
Tak především domácí úkoly jsou přežitek, je to týrání dětí. Když mají úkoly, nemohou běhat na čerstvém vzduchu a jsou deprimované.
"Výzkumu se účastnili studenti inženýrství."
Musely být úkoly podepsané od rodičů?
drobné změny ve způsobu zadávání domácích úkolů
A on si tady dnes ještě někdo dovolí zadat domácí úkol?
Zdá se, že výzkumníci ze Scia přišli poněkud s křížkem po funuse.
Domácí úkoly vyvolávají úzkost téměř u každého, kdo je bere vážně. Kdo je nevypracuje, cítí úzkost před ostatními, patrně z důvodu ponížení.
Nucený charakter domácích úkolů mění učení v práci.
'Prosím účastníky diskuse, aby svůj příspěvek začali vždy písmeny BLB. V minulých blozích, jsme tak hned viděli, kdo diskutuje...'
BLB
A co na to finské školství? A co polské? A co EDUin? Jak se v tom mám vyznat? Tak mají se zadávat úkoly nebo nemají?
Zdá se, že spíš sedí: "Větší změny v zadání DÚ přinesly drobné zlepšení". Je 7% snad hodně? Je to statisticky významný rozdíl?
QW/BLB - ono je jedno, ze prezentovana "zajimavost ze zahranicnich zdroju" je marginalni ptakovina. Hlavnim cilem je vytvaret pocit, ze Scio vi vsechno, co se deje ve svete skolstvi a proto by jim meli ctenari neschopni vlastniho usudku naletet na vsechny zvasty, kterymi masivne zaplavuji media.
Napriklad v Tadzikistanu se ukazalo, ze deti, ktere sedi ve tride blize k Dusanbe, maji celkove vysledky o 0,3% jine nez deti, ktere sedi smerem na sever. A o tom Scio mlci, zaslepeno anglicky psanymi blaboly.
Okomentovat