Tyto skutečnosti znevýhodňují především žáky z chudých rodin, o čemž svědčí to, že zatímco počet absolventů vysokých škol z bohatších rodin vzrostl od 70. let o 20 %, u studentů z chudých rodin to bylo pouze o 4 %. Autoři zastávají názor, že počet roků ve vzdělávacím procesu je třeba dále zvyšovat a že nastal čas uzákonit 16 let povinného vzdělávání pro všechny. Opačný názor nabízí M. Petrilli v časopise Education Next: podle něj by si Američané měli přiznat, že ne všichni žáci mohou zvládnout vysokoškolské studium a že pro mnoho mladých lidí bude prospěšnější odborná škola nebo komunitní vyšší škola než nedokončené studium na vysoké škole.
Zdroj: Brookings.edu

3 komentářů:
znevýhodňují především žáky z chudých rodin
Neměli by v té Emerice radši ty chudé rodiny nechat zbohatnout?
Jen bych na tomto místě rád oprášil svůj koncept šestnáctileté školní docházky, který je u odborné veřejnosti znám spíše jako Vzdělávací čtyřpytlik:
stupeň věk
0. 03-07
1. 07-11
2. 11-15
3. 15-19
Podle potřeby rozšiřitelný až na dvacetiletý:
4. 19-23
Vidím to stejně tak. Naprostý souhlas.
Já myslim, že neni čas na falešné kompromisy. Jde nám přece o princip celoživotního učení, tedy bych uzákonil rovnou 80 let vzdělávací povinnosti.
Okomentovat