V Česku patří učitelé k nejhůře placeným profesím s vysokoškolským vzděláním. Vyšší mzdu, než v průměru dostávají učitelé, má v jiných profesích 70 až 90 procent univerzitně vzdělaných zaměstnanců. Vyplývá to ze studie „Být, či nebýt učitelem“ think tanku Idea-Cerge EI Národohospodářského ústavu.
Z článku Jiřího Vavroně v Novinky.cz vybíráme:
Malá finanční atraktivnost učitelské profese se projevuje v tom, že se schopní lidé do této profese příliš nehrnou, upozorňuje studie. Podle jejích autorů Daniela Münicha a Jana Straky je ale třeba brát v potaz i tzv. náklady ušlých příležitostí. Plat v určitém oboru totiž musí být zajímavou alternativou k ostatním pracovním příležitostem.
Studii jsme přinesli téměř před rokem:
Daniel Münich a Jan Straka: Být či nebýt učitelem: platy českých učitelů pohledem nákladů ušlých příležitostí a širší souvislosti
Přečtěte si: Nejhůře placení vysokoškoláci jsou v ČR učitelé
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
DISKUSE
Témata článků
1:1
(22)
analýza
(25)
anketa
(101)
Aplikace
(109)
audio
(148)
Bezplatně
(102)
BYOD
(34)
causy
(1049)
CERMAT
(578)
CLIL
(18)
cloud
(22)
Česko mluví o vzdělávání
(58)
ČŠI
(699)
čtenářství
(31)
dětské skupiny
(52)
digitální vzdělávání
(44)
diskuse
(65)
dokument
(1094)
domácí výuka
(28)
dotační program
(21)
DUM
(205)
DVPP
(59)
DZS
(39)
e-knihy
(323)
e-learning
(31)
EDUin
(852)
ESF
(807)
eTwinning
(32)
EU peníze školám
(257)
evaluace
(13)
FAQ
(87)
fejeton
(3)
festival
(22)
financování
(310)
glosa
(13)
gramotnosti
(48)
hodnocení
(108)
hodnocení aplikací
(41)
ICT
(1907)
infografika
(40)
informatické myšlení
(35)
informatika
(60)
inkluze
(1194)
inovace
(30)
internetová bezpečnost
(57)
interview
(173)
IWB
(32)
Jak na DUM
(16)
Jazyky pro děti
(1)
kariérní řád
(178)
kniha
(1180)
knihy
(1253)
komentář
(227)
konektivismus
(13)
konference
(197)
konkursy
(7)
konstruktivismus
(19)
kulatý stůl
(55)
kurikulum
(28)
licence
(7)
matematika
(298)
metodika
(39)
migrace
(87)
ministryně školství
(222)
mládež
(2)
MOOC
(35)
MPSV
(61)
MŠMT
(4611)
myšlenkové mapy
(10)
NAEP
(14)
Národní rada pro vzdělávání
(16)
neformální vzdělávání
(15)
nezaměstnanost
(26)
NIDM
(58)
NIDV
(228)
nová maturita
(1305)
novela
(69)
NÚOV
(55)
NÚV
(321)
odbory
(45)
odkazy
(271)
OECD
(114)
OER
(25)
ombudsman
(40)
online
(174)
OP VK
(24)
OP VVV
(67)
open source
(23)
Ostatní
(6)
otevřený dopis
(42)
pedagogicko-psychologické poradny
(41)
Pedagogika
(1364)
petice
(19)
PIAAC
(8)
PIRLS
(13)
PISA
(119)
polemika
(1885)
pozvánky
(1810)
PR článek
(1612)
práce s talenty
(37)
praktické školy
(25)
právní poradna
(339)
prezentace
(66)
profese učitele
(50)
prognózy
(16)
program
(64)
projekt
(506)
projekty
(231)
průzkum
(53)
Přečtěte si
(2698)
přednáška
(27)
předškolní ročník
(75)
předškolní vzdělávání
(103)
Přijímačky
(216)
PSP
(80)
recenze
(30)
redakce
(16)
regionální školství
(94)
RVP
(627)
satira
(44)
SCIO
(317)
sexuální výchova
(21)
SKAV
(148)
sociální sítě
(110)
soukromé školy
(165)
soutěž
(498)
standard
(127)
statistika
(100)
Strategie 2020
(46)
stravování
(50)
střední školy
(369)
studie
(33)
Škola21
(3)
školství
(2922)
tablety
(113)
TALIS
(19)
TEDx
(10)
testování
(568)
TIMSS
(39)
tipy
(16)
tisková zpráva
(2808)
top
(122)
trh práce
(156)
učebnice
(39)
Učitelský spomocník
(169)
ÚIV
(3)
UJAK
(25)
video
(685)
Volby 2013
(40)
VÚP
(53)
vyhláška
(41)
výzkum
(283)
vzdělávací politika
(551)
vzdělávací technologie
(61)
vzdělávání
(184)
zákon o pedagogických pracovnících
(64)
Zprávy
(4268)
Knihkupectví
Využijte nabídku pro školy a učitele od Albatrosmedia.cz!
Slevy a akce na knihy přímo od nakladatele. Kompletní nabídka více než 7000 titulů z produkce Albatros Media. Vše skladem, rychlé dodávky zboží.
Nejčtenější články
Články dle data
Učitelské listy
Nabídka práce
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
12 komentářů:
Podle reakcí diskutérů na Novinkách se mi opět potvrdilo, že největším odborníkem na školství je každý, kdo kdy seděl ve školní lavici.
Vy máte čas a nervy číst články na Novinkách? A dokonce číst diskuse?
Myslím, že i černý humor má své meze...
Průměrný hrubý měsíční plat učitelů základních a středních škol se podle věku pohybuje v rozmezí od 23 do 29 tisíc korun
Tomu tedy nerozumím ani za mák. Podle Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance (pedagogičtí pracovníci, pozn. Pytlik) uvedené v § 5 odst. 5 je to ve 12. třídě přesně od 20,6 do 25,15 tisíců korun. To znamená, že průměrně je to o dva a půl až pět tisíc víc. Pokud to je pravda, pak tu musí být nezanedbatelný počet učitelů, kteří mají výrazně vyšší plat, než je v kraji zvykem. Chci věřit tomu, že jsou to právě ti, bez nichž by naše školství už dávno zkolabovalo. Škoda přeškoda, že jim to ti podměreční kazí.
Existuje nějaká studie, která by stanovila míru úměrnosti mezi výší platu učitele a kvalitou zkompetentnění a zkonkurenceschopnění jeho žáků? A udělal už někdo průzkum o tom, podle jakých kritérií ředitelé pracují s nadtarifní složkou platu, jak podklady kvalitě práce učitelů získávají, jak je vyhodnocují, jak motivují ty, kteří pokulhávají, jak jim pomáhají ke zlepšení a k prospěchu žáků i celé školy.
Myslím si ovšem, že to nikoho nezajímá, a proto také prosté přilití peněz do nefunkčního systému žádné výrazné zlepšení stavu nepřinese.
Teď si vzpomínám, jakkoli to vypadá jako od věci, jak na jednom ministerstvu v dobách, když se tak hodně šetřilo, ušetřili reorganizací, a ty ušetřené peníze si pak rozdělili v odměnách za to, že tak hezky ušetřili.
Na naší VŠ se na všech katedrách propouštělo a snižovaly platy - zrušily se osobní příplatky, to už před 3 lety, a máme nejnižší tarif. Já před penzí mám necelých 19 čistého. Celý život učím nad 18 hod. týdně, zdarma praktikuji na ZŠ pár hodin, o prázdninách se stále dělaly povinné atestace=tituly, celkem tři. O průměrném platu v ČR se mi nezdá. A že máme jistotu, jak někdo píše? No to sedí, u nás se propouští stále.
Učí pouze nadšenci (odhaduji to do 10%) a pak ten zbytek, kterému nic jiného nezbývá. Začíná to být o hubu, protože náklady na nájem, energie, vodné a stočné, základní potraviny,... se začíná pomalu a jistě blížit čistému platu učitele.
Do průměrného platu se počítají platy všech, t.j. včetně ředitelů. My jsme na škole měli taky vysoký průměr, ale bez vedení jsme byli hluboko pod průměrem. Bratr učil na gymnáziu a měl nepoměrně vyšší plat než já na ZŠ při stejném počtu přímé vyučovací povinnosti, já navíc specializační příplatek. Začínala jsem na SOU a měla jsem vyšší plat (po dvou letech praxe!) než moje matka, ředitelka MŠ! Rozdíly jsou markantní i mezi kraji.
K diskusi na Novinkách:
Tento národ si školství, které má, zaslouží. ;-)
Ono samozřejmě také hodně záleží na tom, jak obětavě kdo pracuje. Na ministerstvech, například, dřeli jako koně, a tak si přerozdělili čtvrt miliardy zcela oprávněně. Nakonec, není to ani jeden celý kilometr dálnice. To, že se na malá nemocná a hendikepovaná nebožátka musejí organizovat sbírky, aby se jim aspoň trošku ulehčilo v jejich údělu, je jiná věc.
Šmejdů všude dost. Přesto věřme, že vylepšování společného rozpočtu skrzevá odměny podřízeného zaměstnance není jevem běžným.
Společnost postupně přechází od "co není zakázáno, je povoleno" k pojetí kompetence jako libovůle. Že existují kategorie jako třeba dobré mravy, už nikoho nezajímá. Mnohé normy byly formulovány v době, kdy se formulátoři mylně domnívali, že vyšší mravní principy se nutně nemusejí promítat úplně do všeho, protože je minimálně společenští reprezentanti mají v sobě. Vůbec nepočítali s tím, že by se k "rozhodovacím procesům" dostali sebestřední panáci a buřti. A tak se klidně stane, že se amnestie vztahují na kdekoho, vládou se pověří kde kdo a imunita činitelů je vymezena hranicí pozemku, na kterém stojí sněmovna a senát, včetně vzdušného prostoru a podloží do hloubky dvou kilometrů.
Vzhledem k tomu, že školská priorita je jen iluzorní, použitelnost absolventů škol pořád ještě nikoho nezajímá. To se jen tak pantem mele. A tak se možná jediným kritériem pro přerozdělování nadtarifů, o kterých si rozdělovači myslí, že to jsou peníze v jejich vlastnictví, stala s konečnou platností jen míra loajality.
Doporučení:
Zjistěte si objem mzdových prostředků, odečtěte od něj počet členů pedagogického sboru vynásobený dvěma a půl tisíci a rozdíl podělte počtem pedagogů. Vyjde vám minimální průměrný nadtarif. Porovnáním s výplatní páskou si ujasníte svoji příslušnost k páté fakultě našeho školství čar a kouzel, to jest Řiťolizu.
22. července 2013 21:09
23. července 2013 0:12 - poste.restante
Část společnosti si vybere k vybití svých negativních emocí jistou nepřizpůsobivou menšinu a zřejmě stejní jedinci si vyberou učitele (učit umí každý, dávali nám pětky, už od podstaty je nemáme rádi,..). Všichni víme jaký "materiál" učíme a jak vypadá IQ některých. Ignorant
se formulátoři mylně domnívali, že vyšší mravní principy ...
Tak jest. A neviditelná ruka trhu - ta tu s námi zamávala, a šmátrá furt, potvora.
"...a jak vypadá IQ některých."
Někdy mi připadá, jako by se všichni čtyřkaři a repetenti všech věkových kategorií denně shromažďovali na Novinkách, aby si tam ve vzácné shodě podebatovali. Je to poučné, člověk tak pozná duši lidu; o ní si naivní intelektuálové minulých dob zhusta činili iluze, jelikož neměli ten internet.
"člověk tak pozná duši lidu"
Kolik tak lidu nemá internet? Něco mi říká, že právě oni mají duši v pořádku, protože jsou tak trochu mimo tento svět. Ale už jsou jich jen zbytky.
Okomentovat