Dagmar Navrátilová: Studium cizích jazyků by mělo dostat zelenou

pátek 17. května 2013 ·

Vyjádření první místopředsedkyně strany LIDEM – liberální demokraté Dagmar Navrátilové k poslaneckému návrhu novely zákona o státní sociální podpoře.

Zítra se bude ve sněmovně projednávat ve druhém čtení poslanecký návrh novely zákona o státní sociální podpoře, což může být poměrně důležitá zpráva pro letošní maturanty, kteří se nedostali na vybranou vysokou školu.

Vyhláška exministra Dobeše č. 28/2012 Sb. vyřadila totiž jednoleté denní pomaturitní jazykové kurzy z terciárního vzdělávání. V praxi to znamená, že účastníci těchto kurzů, kteří dosud mohli využívat statusu studenta, by ho od nového školního roku již nezískali. Tím by nejen přišli o mnohé „studentské výhody“, ale museli by si především platit zdravotní pojištění.

Připouštím, že nejde o příliš systémové opatření. Dokud ovšem bude v naší republice dle statistik každý pátý učitel cizího jazyka nekvalifikovaný, jazyková úroveň našich studentů se bude zvyšovat jen stěží a jejich následná uplatnitelnost na pracovním trhu se nebude zlepšovat. Proto pokládám za rozumnější, když čerstvý maturant, který se nedostal na vybraný obor, věnuje rok intenzivnímu studiu cizího jazyka, než aby se zaregistroval na úřadu práce, případně se přihlásil na vysokou školu, o kterou v podstatě nemá vůbec zájem.

Z toho důvodu jsem připojila svůj podpis k tomuto poslaneckému návrhu a doufám, že projde úspěšně legislativním procesem v co nejkratším čase.

Zdroj: LIDEM



11 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
17. května 2013 10:36  

Nejhorší je ovšem některým vysvětlit, že nejprve musí umět něco jiného a pak až teprve budou potřebovat ten jazyk. Z toho pak vyplývá, že upřednostňovat na školách výuku jazyků na úkor ostatního, může být značně krátkozraké. Hubou se prostě všechno urvat nedá.

Anonymní řekl(a)...
17. května 2013 20:49  

Základní škola musí mít řád a musí být jasné, co chceme. Zatím to vypadá, že každý, kdo chodil do školy, musí vykřiknout svůj "neomylný" názor.

Anonymní řekl(a)...
18. května 2013 10:59  

Studium matematiky musí dostat zelenou. Jiná cesta prostě není. Žák ovládá AJ a neumí matematiku, fyziku, chemii,.. Na trhu práce je neumístitelný.

Anonymní řekl(a)...
18. května 2013 11:55  

No, máme-li děti dobře připravit na emigraci... tak potřebují i tu matiku, i ty jazyky. Ale taky píli, a tu u nás nepěstujeme.

Anonymní řekl(a)...
18. května 2013 16:51  

S výukou cizích jazyků se musí začít už ve školce, jinak to bude pořád stejné. Všichni se ve školách už 23 let učí nějakému cizímu jazyku, ale nikdo žádný pořádně neumí. Na středních školách by pak mohli být žáci vyučováni třeba v odborných předmětech anglicky či německy ap. Pak to možná bude mít nějaký výstup v podobě dobře zvládnutého cizího jazyka a zároveň i slušných znalostí z odborných předmětů.
Nevím, kde učí nekvalifikovaně cizí jazyky. Dnes je situace na trhu práce taková, že my učitelé němčiny jsme bohužel bez práce. A učitelů angličtiny je už také více než žáků a těžko shánějí práci.
BP

Anonymní řekl(a)...
18. května 2013 18:44  

Přesně tak.

Jirka řekl(a)...
18. května 2013 20:27  

my učitelé němčiny jsme bohužel bez práce

Učitelé němčiny si teď přijdou na své, ale situaci ve výuce jazyků to ještě zhorší. Ve školce by se mělo začínat, ale s rodilým mluvčím nebo alespoň s někým, kdo mluví výborně, aby děti hned od začátku nepochytaly chyby, které se už neodnaučí. Pak na ZŠ angličtinu jako univerzální cizí jazyk pro všechny a na střední ať si vyberou další. Když se pořádně naučí učit se ten první, pak zvládnou podle potřeby jakýkoliv. Předpokládám, že nejvyšších stupňů vzdělání dosáhnou jen patřičně nadaní jedinci. Jinak pokračujeme v pohádce Jak nám na ministerstvu zabouchli Bránu jazyků před nosem.

Anonymní řekl(a)...
19. května 2013 8:14  

Druhý jazyk až na střední škole je pozdě. Ideální je 7. - 8. třída, jak ukazují školské systémy ve světě.
Jinak souhlasím, že jazyk bez znalostí v ostatních předmětech a oblastech nepomůže pro lepší uplatnění v životě.

Jirka řekl(a)...
19. května 2013 13:55  

Druhý jazyk až na střední škole je pozdě.

Nevím, co ukazují a dokazují školské systémy ve světě, a tak se ptám. Z jakého důvodu je pozdě? Napadá mne jen opotřebovanost mozků, a pak mi není jasné, jak se mladé mozky vydrží těch dalších padesát let přizpůsobovat požadavkům zaměstnavatele, trhu práce a světa kolem. Myslím, že nejhorší variantou je zapomenout špatně vybraný jazyk, až zjistím, že jsem si v 7. třídě špatně vybral a přesto měl štěstí, že jsem mohl na střední škole pokračovat. Když jsem opouštěl vysokou školu se státnicí z jazyka, radila mi učitelka, abych přečetl alespoň stránku denně každého jazyka, který nechci zapomenout. Po nástupu do zaměstnání jsem se učil rychle jiný, protože jsem ho potřeboval a k užití prvního nebyla příležitost a na oživování nebyl v praxi čas. Proč chcete takhle plýtvat pro celou populaci. Nestačí jen nesplněné plány středoškoláků a vysokoškoláků. Už raději nemluvím o tom, jestli jsou jim školy jejich požadavky schopny plnit. A ještě jeden příměr na závěr. Většina z nás během školní docházky narazila na nějaký práh svého nadání (výtvarná nebo hudební výchova, dílny, tělocvik, matematika). Proč po takové zkušenosti někteří lidé stále předpokládají, že jazykovým nadáním jsou všichni vybaveni nadprůměrně?

Anonymní řekl(a)...
19. května 2013 15:20  

...že jazykovým nadáním jsou všichni vybaveni nadprůměrně

Mateřský jazyk se naučí každý, i debil. To je ale spojeno s dennodenním neustálým používáním. Učit se cizí jazyk je částečně věc rozumu a pochopení, ale z větší části věc nácviku, drilu, automatizace dovedností a návyků. Proto se jej naučí i negramot, bude-li hodně mluvit v cizím prostředí cizím jazykem. Ale k podmínkám u nás. Pro našince je to hlavně o motivaci, tedy potřebnosti učení se jazykům. Angličtina mladé přitahuje, zatím ano, takže tam je důležitý předpoklad splněný. U mnohých to ale jako motiv nestačí - jsou příliš líní procvičovat, bez čehož to nejde. Pro tyto je chyba nutit je do dalšího jazyka. Prostě - kdo nemá studijní předpoklady aspoň průměrné, nechť se do druhého jazyka nenutí - je to ztráta času. Pokud se mu někdy v životě bude nějaký (další) jazyk hodit nebo jej potřebovat (silná motivace), tak se do toho dá. Jinak je to mrhání časem a energií. Druhý jazyk pouze volitelně!
U angličtiny ale bez diskuse povinně.

Jirka řekl(a)...
20. května 2013 9:42  

Děkuji za jiný pohled na věc, který ale v důsledku vede ke stejnému závěru. Už se těším, až místo povinné výuky druhého cizího jazyka, bude stát dotovat povinné jazykové pobyty, kde žáci nasají tu tolik potřebnou motivaci. Možná se jim i bez pomoci rodičů otevřou nové obzory a zjistí, co by v životě chtěli dělat. Já jsem jako kluk chtěl tolik šplhat a dělat salta na kruzích, ale obstojně mi šel jenom basketbal a házená. Učitelé viděli moji snahu, a tak jsem ve škole tolik netrpěl.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.