Přijďte si ve čtvrtek poslechnout debatu o tom, jak máme ověřovat, co se děti ve školách naučily.
Praha, 2. dubna 2013 – Šestiměsíční kampaň Česko mluví o vzdělávání pokračuje dalším kulatým stolem, tentokrát na téma hodnocení ve školách. Šest diskutujících bude spolu s publikem hledat odpovědi na otázky, čemu vlastně hodnocení ve škole slouží, jak lze ve vzdělávání hodnotit jiné oblasti než znalosti a jak vůbec poznáme, že žák dosahuje těch cílů, které jsme si předsevzali.
Debaty se zúčastni:
- PhDr. Lucie Dobešová, psycholožka a lektorka Respektovat a být respektován
- Mgr. Petr Kubala, facilitátor a trenér, Prázdninová škola Lipnice, Česká cesta, s.r.o.
- Mgr. Anne-Marie Matthijsen, ředitelka holandské školy Stichting Nederlands Onderwijs Praag
- PhDr. Eva Micková, metodička a konzultantka RPIC-ViP, s.r.o.
- Mgr. Bc. Jiří Trunda, ředitel ZŠ Vratislavova, Praha 2, pracovník Centra školského managementu Pedagogické fakulty UK
- Mgr. Ivana Zejdová, učitelka na Waldorfské škole Semily
Akce se koná od 10.00 v aule ZŠ Vodičkova 22, Praha 1. Délka akce 2 hodiny 30 minut.
Web kampaně najdete na www.ceskomluvi.cz.
18 komentářů:
"Vysvědčení může být bez známek i slovního hodnocení"
Nikdo z těchto pseudoodborníků nikdy neučil a zřejmě nepracoval v žádné firmě. Tito lidé jsou absolutně odtrženi od běžného života. Ve firmě, kde taky pracuji, znamená pětka - je nespolehlivý, jeho produktivita práce je nízká, intenzita práce je na nízké úrovni, v práci je málo aktivní, nevykazuje známky zlepšení, špatně zvládává některé specializované činnosti, v kolektivu neoblíbený, narušuje průběh pracovní doby pokřikováním, je neukázněný při činnostech vyžadujících soustředění,.,..Všude se známkuje a hodnotí. Ve firmě nikoho nezajímá, že dotyčný je dyslektik, dysortografik, dyskalkulik, má IQ 70. Firma v zájmu svého zisku a přežití na trhu tyto jedince automaticky vyřazuje.
V řadě zemí nedáte ani ránu bez výborných referencí - nezaměstná vás nikdo. Klidně zrušme školní hodnocení, stejně ani dnes už nemá váhu, je mnohdy zkreslené ve prospěch dítěte a rodičů. Ale pak ať nikdo neříká, že škola děti nepřipravila na život. Tam velmi rychle vyjde najevo, že pracovník neumí pořádně číst, je nepořádný, nedochvilný, neumí se učit, přizpůsobovat požadavkům firmy, nemá disciplinu a tisíc dalších věcí. Hlavně že to vše máme v klíčových kompetencích.
Vyměnil bych pořadí s ministry za jejich plat.
A co kdyby se tak přihlásila normální učitelka z normální školy? Třeba z Ostravy, Teplic, Mostu, Břeclavi? Co si někdy pozvat takové?Snad by ministerstvo mělo mít finanční prostředky na proplacení jízdného a uvonění ze zaměstnání? Já už mám dost různých Chládků, Feřteků a dalších" expertů"!!
Jiří
Jsou to akce, aby se někteří neučící jedinci ve školství uživili.
Jediná zástupkyně učitelů je tam z Waldorfské školy. To myslíte vážně? to už je WŠ u nás tolik, že je lze považovat za typické reprezentanty škol, a zrovna v otázkách známkování? Není už náhodou předem známý - rozměj dohodnutý - výsledek schůze?
Ptala jsem se učitelů z několika škol, jaký mají názor na Česko mluví... Všichni svorně řekli, že jejich starosti a čas na mluvení by opravdu chtěli mít. Nedokážou si představit, že by se při své vytíženosti mohli těchto sedánků účastnit a také problémy, které spolek eduinů řeší - např.neznámkování o pololetí apod. jsou jim trochu k smíchu a někdy i k pláči...
Šest diskutujících bude spolu s publikem hledat odpovědi na otázky
Nu, popřejme diskutujícím, aby ty odpovědi našli a nemuseli si doplňovat svoje pedagogické vzdělání. A spolu s nimi doufejme, že nikoho z publika nenapadne se jich zeptat, co do teď v oblasti vzdělávání pohledávali, když v tom mají hokej.
Představa vyvědčení bez známek i slovního hodnocení mne naplňuje až nezřízeným optimismem, že život i nadále bude zajímavý a pestrý. Horší je představa knedlavepřezela bez zelí, vepřového a knedlíků.
Není dobré se v našich úvahách a vizích omezovat. Ptám se tedy:
Potřebujeme vůbec nějaká vysvědčení?
Léta nevyslyšeni Pytlici volají: Zrušme klasifikaci!
Dodávám - proč se omezovat. Zvolejme svobodněji: "Zrušme ..."
Tak jo. Můžeme udělat ze školy soutěž o to, kdo je lepší. Vlastně přesně to pořád děláme. Jenže máme obrovské problémy s tím, že se tam neúspěšným nelíbí. Když už chcete něco rušit, proč nezačnete zrušením, povinné školní docházky. Zároveň ale musíte vymyslet, co s těmi, kteří odpadnou?
Ještě před zrušením klasifikace nevyslyšeni volali Pytlici po zrušení povinné školní docházky.
Zároveň nemusíme vymýšlet vůbec nic. Stačí vysoké, odolné ploty, aby nevzdělaní pocházeli hlady před nimi.
Byla by to jejich volba.
Jenže máme obrovské problémy s tím, že se tam neúspěšným nelíbí.
Myslím, že jste trefil hlavičku. Ale pojďme to nejdřív řešit v době po ukončení školní docházky. Nemluvím o těch, kteří nemohou. Lidé se od zvířat liší jen tím, že pomáhají svým hendikepovaným. Mluvím o těch, kteří nechtějí. Jsou neúspěšní a nelíbí se jim to. Navrhněte pro ně nějaké řešení! Myslím, že kolega Blaha ho tu nabízí stále dokola. Tak jako školství by se mělo měnit podle toho, co je očekávaným cílem na konci cesty. Čili od vysokých po mateřské. Pak i školu měňme podle toho jaké očekáváme její výstupy. Je to spokojený blboun nejapný?
A co tedy na tom vysvědčení bude vlastně napsáno? Cožpak by tam bylo jen jméno žáka a seznam předmětů, které absolvoval? Nebylo by lepší potom žádné vysvědčení nevydávat? Bylo by to stejně zbytečné, protože by nemělo žádnou vypovídací hodnotu.
Jak může proboha něco takového někoho vůbec napadnout?
Uzavírám klasifikaci ve čtvrtém ročníku a těm, co mají pocit, že uzavření ročníku ja nároková položka, se nelíbí, že je nechci pustit , nebudou-li umět určit hodnotu sin/cos/tg, vyřešit lineární rovnici, upravit jednoduchý výraz pomocí vzorečku ze ZŠ, apod. - "my se potřebujeme připravovat k maturitě". Zrušením zkoušení, vysvědčení v pololetí jakožto varování, kam je zavede občasná přítomnost ve škole a sem tam naznačený zájem, to můžeme úplně zabalit. Jo, kdybychom ve škole rozdávali za známky peníze, studenti si mohli o přestávce či v hodině zakouřit, ..., to by byl jinší zájem;-)
Můžeme udělat ze školy soutěž o to, kdo je lepší. Vlastně přesně to pořád děláme.
Nezlobte se, ale tak tomu přece není. Pokud zadávám písemku, pak jsem nikde nestanovil, že vítěz smí být jen jeden. Když napíše třetina žáků písemku na plný počet bodů, pak dám třetině jedničky. Neprovádím žádnou korekci na Gaussovo rozložení. Známka přece hodnotí žákův výkon a současně poskytuje zpětnou vazbu o úrovni zvládnutí učiva.
Jenže máme obrovské problémy s tím, že se tam neúspěšným nelíbí.
A to je špatně? "Neúspěch" přece má žáka motivovat k větší aktivitě. Pokud žák učivo nezvládá, měl by se přece více snažit, více studovat, procvičovat. Pokud toho není schopen, nechť zvolí takový typ oboru či školy, na který jeho schopnosti stačí. Což je zároveň odpovědí na otázku, co s těmi, kteří odpadnou. Když nemá žák schopnosti na vystudování gymnázia, pořád ještě může získat výuční list jako zedník.
Jistě, není to "spravedlivé" a je to negativní motivace. Stejně jako není "spravedlivé", že já se nemohu živit jako modelka.
S tou modelkou jste mi, pane poste.restante, připomněl, že jsem se chtěl zeptat už dávno, ale vždycky na to zapomenu:
Jak žáky hodnotí, u všech všudy, na konzervatořích?
Okomentovat