Na mediální gramotnost s novou učebnicí

úterý 19. března 2013 ·

Média nejsou obrazem světa a ne vše, co se v nich objeví, musí odpovídat realitě. Tato klíčová věta stojí v pozadí nové učebnice Mediální výchovy, se kterou se žáci druhého stupně základních škol a odpovídajících ročníků gymnázií budou učit od začátku nového školního roku kriticky rozlišovat skutečnost od jejího mediálního obrazu. První ucelenou učebnici mediální výchovy, jež získala doložku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, připravila v učebnicovém Nakladatelství Fraus konzultantka v oboru mediální komunikace Eva Bělohlavá.


Učebnice je živým úvodem do světa médií, jež žáky vedle nezbytné klasifikace a vývoje médií „od kouřových signálů až k internetu“ seznamuje s riziky současného mediálního světa – počínaje kyberšikanou na sociálních sítích přes nedbalé zacházení s osobními údaji až po klamavou reklamu. Děje se tak formou komiksového vyprávění o čtyřech „náctiletých“ spolužácích z jedné redakce školního časopisu, kteří se v jednotlivých příbězích učí na vlastní kůži čelit typickým hrozbám. „Cílem je navodit reálné situace, ve kterých děti musí volit z několika možností. Učí se na základě vlastních chyb a diskuse moderované pedagogem, ve které obhajují svůj postoj,“ vysvětluje autorka učebnice Eva Bělohlavá, která vychází z vlastních pracovních zkušenosti v Centru dětské komunikace ve Vratimově.

Internetové prostředí a zejména sociální sítě jsou pro děti a nejen pro ně mimořádně atraktivní. Slouží jim k získávání nejrůznějších informací, ale hlavně k zábavě. Absence obrany proti některým rizikům, jako je například kyberšikana, sexting, kybergrooming či kyberstalking, souvisí s věkem uživatelů – s jejich nezkušeností, důvěřivostí, určitou otevřeností, touhou někam patřit, být uznáván, někdy se zbrklostí. Pro možnost sdílení osobních údajů, fotografií nebo videí, snadnou přístupnost a přitom anonymitu uživatelů představují sociální sítě nejrizikovější prostředí zejména pro děti základních škol. „S dětmi prakticky procházíme situace, se kterými má na webu zkušenost velká většina z nich. Cílem je, aby jim naskočilo varovné světlo, když je někdo požádá o schůzku, erotickou fotku, nebo by se měly naučit rozpoznat okamžik, kdy se zábava může zvrhnout třeba v kyberšikanu,“ uvádí Eva Bělohlavá konkrétní příklady z některých pasáží učebnice. K šikaně prostřednictvím informačních a komunikačních technologií totiž nejčastěji dochází v důsledku nezvládnutého žertování, nikoli s úmyslem druhému ublížit, a děti si v bezpečném prostředí podle Evy Bělohlavé musí osahat hranici, která mezi oběma polohami vede.

Trojúhelník učitel, žák, rodič. Největší rezervy mají unavení rodiče

V posledním šetření projektu E-Bezpečí uvedlo přesně 90 % oslovených dětí ve věku 11 až 17 let, že má na některé ze sociálních sítí svůj účet. Ačkoli je zřízení účtu na sociální síti Facebook podmiňováno věkem 13 let, děti tuto hranici často nerespektují. „Exaktní čísla o tom, kolik dětí v ČR porušuje věkovou hranici pro registraci na sociálních sítích, nejsou k dispozici vzhledem k neexistenci spolehlivého ověřovacího systému kontrolujícího pravost dat při registraci, ale podle odhadu je to přibližně 58 %,“ říká Jiří Palyza, výkonný ředitel Národního centra bezpečnějšího internetu, jež stojí za projektem Safer Internet. Počet českých dětí, které porušují věkovou hranici pro registraci na sociálních sítích, je tak ve srovnání s dalšími zeměmi Evropské unie nadprůměrný.

Správně by na on-line aktivity dětí měli dohlížet rodiče. Skutečnost je ale odlišná, konstatuje Eva Bělohlavá. „Přetížení a unavení rodiče většinou žádný přehled o tom, co jejich děti na počítači dělají, nemají a nechávají je bez dozoru. Často rodiče s výjimkou těch osvícenějších nemají ani tušení o tom, že počítače nabízejí něco jako rodičovskou kontrolu a zámek. Když jsme v rámci evropského projektu Centrum dětské komunikace Vratimov pro rodiče zorganizovali workshop o sociálních sítích, pro řadu z nich to byly naprosto nové informace. A situace se mění jen velmi pomalu. Po posledních zkušenostech, které jsme získali při setkáních s žáky některých škol na téma ,Komunikujme ohleduplně‘, ve spolupráci se Safer Internetem apelujeme na učitele, aby využívali například třídní schůzky k informování rodičů o možnostech rodičovské kontroly. Možná by se mohli nechat od svého potomka v některých věcech i poučit. Nebyli by potom zaskočeni tím, že si jejich děti na Facebook posílají fotky, na kterých jsou ve spodním prádle,“ vypráví Eva Bělohlavá jeden z příběhů, se kterými má ona a její kolegyně bohaté zkušenosti. Souvisejícím pojmem je digitální stopa, historie, kterou děti na síti vytvářejí a jež může poškodit nejen je, ale i jejich rodinné příslušníky a přátele.
Jako jediná efektivní cesta se ukazuje prevence, vysvětlování možných rizik a trpělivá argumentace. Odborníci se shodují, že dětem na internetu nemá smysl cokoli zakazovat, nebo je dokonce trestat, protože pak na sociálních sítích budou vytvářet účty za zády rodičů či pod falešnou identitou. Učitelé mediální výchovy, kteří sami budou pracovat na zvyšování své mediální gramotnosti, mohou znásobit svůj pozitivní vliv tím, že budou působit nejenom přímo na své žáky, ale zprostředkovaně také na jejich rodiče. Odborníci působící v oblasti bezpečného internetu se shodují, že v poslední době na straně učitelů registrují rostoucí zájem o problematiku mediální výchovy.

Kam s ní? Mediální výchova i do hodin informatiky

Vzhledem k povaze mediální výchovy coby průřezového tématu autorka Eva Bělohlavá doporučuje propojovat její výuku s dramatickou výchovou, s čímž má sama dobrou zkušenost. Tím, že je mediální výchova průsečíkem mnoha disciplin, ale není vyučována samostatně, často bývá zařazována do jiných vyučovacích předmětů – občanské výchovy, češtiny, cizího jazyka, ale také například do výtvarné výchovy, protože právě tady se mohou žáci při vytváření plakátů pobavit o jejich reklamním sdělení.

Nakladatelství Fraus usiluje novou učebnicí o systematičtější přístup k mediální výchově a vidí konkrétní prostor pro její zakomponování do hodin informatiky. „Je logické, když se žáci budou seznamovat s problematikou médií prostřednictvím nových technologií. V informatice se dají nejlépe nasimulovat situace, s nimiž se děti dnes nejčastěji setkávají právě u počítače nebo mobilu,“ argumentuje Jitka Šebková, redaktorka učebnice z Nakladatelství Fraus. Při práci s elektronickými médii je cílem žáky podněcovat k vytváření vlastních informačních sdělení a zapojovat je do tvorby školního časopisu, rozhlasových relací, webových stránek třídy a školy i propagačních materiálů. Žáci přitom procvičují nejen obsahovou, ale i formální stránku – výběr písma, vkládaní grafů, práci s fotografiemi, citují zdroje.

Tomuto záměru vychází vstříc také interaktivní verze učebnice, u níž budou moci učitelé využít ukázky z různých médií a pracovní aktivity v podobě tisknutelných pracovních listů, které žáky ještě více přitáhnou k praxi a umožní jim vlastní mediální produkty snadněji vytvářet a prezentovat. Pro práci s interaktivní učebnicí lze také samozřejmě využívat interaktivní tabule, které jsou dnes prakticky v každé škole, u řady škol dokonce v každé třídě.

[1] Podle rozsáhlého průzkumu organizace E-Bezpečí, která realizuje programy prevence kyberšikany a dalších rizikových komunikačních jevů přímo u dětí základních a středních škol, mělo zkušenost s kyberšikanou v pozici oběti bezmála 60 procent z 12 533 dětských respondentů ve věku 11 až 17 let. Zdroj: http://e-bezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/doc_download/39-nebezpei-internetove-komunikace-3-2011-2012

1 komentářů:

111 TABLET SCHOOL řekl(a)...
19. března 2013 8:23  

Mám osobní zkušenost s tím jak žáci ZŠ zareagovali, nebo spíš nereagovali na líbivou nabídku soutěže na facebooku (byť nebyla neseriózní). Prostě ji nedůvěřovali a zachovali se přirozeně opatrně. Uvědomil jsem si, že i na síti funguje princip, kdy starší předávají zkušenosti mladším a díky síti velmi rychle. Nepodceňoval bych mladé lidi, jsou velmi šikovní. Co se týče moderních médií, mají přehled lepší, než si my učitelé myslíme.

Tím nechci říct, že není potřeba jim opakovaně připomínat zásady bezpečného chování se na síti. To určitě ano.
Komplexní dílo o této problematice bude jistě také přínosem.
M. Šmilňák



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.