Stanislav Šimandl: 1x5 pochybností o cestě ke zkvalitnění školství, 1. část

pondělí 18. února 2013 ·

V této sérii článků se zabývám pouze těmi programovými kroky z prohlášení MŠMT, které se týkají základního a středního školství tak, jak je představil pan ministr.

Prvním bodem byla stejná kvalita výuky pro všechny děti, viz rámeček:


Nadpis se zdá být naprosto logickým cílem. Modře psané upřesnění, nemyslím, že kroky pod nápisem mají charakter nějakého plánu, jak se k cíli dostat, však působí dojmem poněkud prázdného prohlášení.

Již v prvním odstavci se setkáváme s jednotným normativem typu peníze na žáka. Ten ovšem neobsahuje žádné, v nadpise deklarované, hledisko kvality. Naopak, jedná se o čistě kvantitativní poměr a jako takový se stal naopak zdrojem, z něhož pramení nekvalita. Jedná se totiž o výraznou podporu soutěživosti škol v počtu "hlav", nikoli kvalitě vzdělávání. Celá léta se prosazoval názor, že kvantita souvisí s kvalitou v tom smyslu, že většina rodičů si chce vybrat pro svoje dítě lepší školu. Ano, tak snad to funguje na úrovni víceletých gymnázií, ale při absenci přijímacích zkoušek na drtivou většinu středních škol, není divu, že rodič žáka základní školy se rozhoduje pro jistotu. Tedy co možná nejlepší známkový průměr a podle něj se orientuje často při přestupu dítěte na takovou základní školu, která jeho poptávku uspokojí. Takové kritérium pak vede naopak k radikálnímu snižování úrovně vzdělávání. Nejeden učitel byl postaven před volbu dát horší, ale odpovídající známku a odchodu žáka na jinou školu, což při hraničním počtu žáků ve třídě má poměrně závažné důsledky. Druhou možností je vyhovět tlaku... Řešením by bylo povinné zavedení jednotných přijímacích zkoušek s nepřekročitelnými kritérii pro vstup na střední školu. Očekával bych aspoň nějakou snahu o mix kvality a kvantity při konstrukci normativu pro školy. Jednotný normativ je způsob rozdělení finančních prostředků, nepomáhá ovšem shodné kvalitě výuky pro žáky a neobsahuje prvek motivace pro její zvyšování. Snad by bylo možné vycházet z faktu, že škola dostává svoje prostředky za posun ve vědomostech žáků v závislosti na jejich schopnostech, nikoli pouze za "obsazenou židli".

V druhém odstavci je zmíněna podpora škol v malých obcích, jen už se nedočteme jakým způsobem. Jistě, že zřizovatel má možnost podpořit tu "svoji" školu, ale beru-li v úvahu předchozí odstavec, není mi jasné, jakou představu pan ministr má. Bude tedy jednotný tarif s tím, že bude docházet k nějakému přerozdělování dalších prostředků na úroveň zřizovatelů škol? Nebo snad dojde pouze k prázdné proklamaci škol v malých obcích? Proti tomuto bodu mluví slova předsedy vlády o nutnosti další optimalizace, nebo ta se týká jen středních škol?? Nevím, záměry pana ministra se mi v tomto bodě zdají poněkud mlhavé.

Až úsměvně na mě působí odstavec třetí v porovnání s tím prvním. Na jedné straně deklarujeme stejnou podporu všem žákům, na straně druhé individuální přístup ke každému dítěti. Učil jsem již v době, kdy pro žáky s případným znevýhodněním byla zajištěna finanční podpora ve formě nároku školy na zvýšený normativ. V té době bylo snad na každé škole vidět budování všech možných tříd a center zaměřených na "lapení" právě tohoto zvýšeného normativu. V žádném případě bych si ovšem nedovolil nějak paušálně říct, že školy tohoto zvýšení nějak zneužily. Naopak, bylo uděláno kus dobré práce, pro danou skupinu žáků. Je také ovšem pravdou, že po zrušení nároku na tento zvýšený normativ, na mnoha školách došlo k redukci takto zaměřených center. Chci tím říct, že na tiskové konferenci, kde byl zdejší plán představen, se pan ministr velmi zdráhal slíbit nějakou vyšší finanční podporu a bez ní to prostě nejde. S jednotným a to poměrně nízkým normativem na žáka tak, aby bylo seškrtáno maximum, prostě nelze vyhovět požadavku na nějak zvlášť individuální přístup a to ve stále více se zaplňujících třídám (viz odstavec 1).

Celkově lze, podle mého názoru, bod č. 1 hodnotit jako politickou, poněkud prázdnou, deklaraci o tom, jak by "něco" snad "mělo" vypadat, bez nějakého hlouběji promyšleného postupu a vzájemné provázanosti jednotlivých bodů. Je ovšem možné, že existuje jakýsi plán, který pan ministr nedokázal vyjádřit.

Převzato s laskavým souhlasem autora z noviny.sista.cz

4 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
18. února 2013 7:33  

V příspěvku mi trochu chybí názor, jakým způsobem zakomponovat kvalitu do normativu. Dle hodnocení ČŠI? Všichni víme, že toto hodnocení je především o kvalitě "papírů" a ne o kvalitě výuky. Či snad podle počtu hlásících se žáků? Také toto kritérium by bylo zavádějící. Logicky se na malých obcích bude žáků hlásit méně. U středních škol (zvlášť učilišť) jsem mnohdy svědkem, že žák jde cestou menšího odporu. Jde raději na školu, kde po něm nic moc nechtějí a nemusí se moc namáhat.
Já bych třeba mohl namítat, že máme školu na severu v horách, kde je velmi nevlídno a jistě mnohem víc protopíme než škola na jihu v nížině - že bychom na to měli dostat víc peněz.
Chci tím říct, že stanovit naprosto objektivně a spravedlivě normativ na žáka je velmi náročné. A kvalita ve školství je věc objektivně velmi těžce měřitelná a její zapracování do normativu téměř nemožné.
Myslím, že by se měl normativ stanovit tak, aby se za něj dal odučit na slušné úrovni a za slušných podmínek ŠVP. Myslím,, že to snad jinak ani nejde.

Anonymní řekl(a)...
18. února 2013 8:09  

"Snad by bylo možné vycházet z faktu, že škola dostává svoje prostředky za posun ve vědomostech žáků v závislosti na jejich schopnostech, nikoli pouze za "obsazenou židli"."

V této věci jsem skeptik. V sociálně vyloučených oblastech (rychle nám těchto ghet přibývá)můžete měnit ředitele a učitele každý rok. Mám obavy, že k posunu nedojde. Snad ještě nebudeme trestat tyto školy tím, že dostanou díky "testům" nižší normativ. Stále jsem přesvědčen o tom, že provádění jakýchkoliv změn ("reforem") bez přísunu dostatečného množství financí nevede ke kýženému cíli.

Anonymní řekl(a)...
18. února 2013 11:35  

Díky za článek - poměrně výstižně popisuje floskuloidnost ministerských deklarací.
V jednostránkovém PR materiálu bych snad odpustil neexistenci představy jak záměrů dosáhnout, ale plytkostí a nekonkrétnosti je charakteristický i obšírný ministerský materiál s honosným názvem "Situační zpráva k reformě financování regionálního školství".
I zde se mluví o kvalitě, aniž je kvalita definována, o rovnosti podpory, i když je současně navrhována např. různost normativů pro žáky ZŠ málotřídních a úplných, o podpoře škol v malých obcích, i když u těch nejmenších je z nějakého důvodu navrhováno snížit tzv. doplňkovou částku k normativu a rovněž se hovoří o podpoře integrace žáků se spec. vzdělávacími potřebami, ale ani náznakem není uvedeno jak, za jakých podmínek, v jaké výši a jak nárokově.
A to nejzákladnější?
Je užíván termín normativ podpory vzdělávání žáka, aniž je popsán vzorec (způsob, postup) jak výši normativu odvodit.
A ještě poznámka ke kvalitě.
Ta stojí a padá s učiteli a jejich motivací. Zde platí selský rozum a úsloví o "dání krávě do držky, aby dala do dížky..."
Prostě bez peněz to nepůjde a nesmysl s kariérním řádem to nevyřeší.

Anonymní řekl(a)...
18. února 2013 14:25  

Selska uslovi jsou jedna vec a vzdelanostni spolecnost vec druha. Jde i o kontext.
Prece se nebudeme domahat nadtarifnich slozek tupym fyzickym nasilim. Jeste nebyly vycerpany vsechny moznosti dohody.
Navic je to genderove nevyvazene. Vite vy vubec, kolik volu o platovych zalezitostech rozhoduje?
Sedych

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.