České učitelstvo stárne, je placené zhruba stejně jako v Argentině, ale mělo by snad dle ministerstva získat větší kariérní perspektivy.
Čísla, grafy, slova, věty, trendy. Ministerstvo školství (MŠMT) zveřejnilo studii České školství v mezinárodním srovnání s odkazem na publikaci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Čtení je to zajímavé – k dispozici je na ministerských stránkách, ale kopii přikládáme i v příloze PDF. Kromě mediálně nejatraktivnějšího sdělení, že učitelské sbory stárnou a nejsou v Česku nijak pěkně odměňované, přináší studie i pozitivnější zprávu. Dlouhodobě se lidem vzdělání vyplácí, přináší benefity a chrání před nezaměstnaností.
O to záslužnější by zřejmě bylo (dobře směřované) navýšení prostředků pro české školství. Z údajů totiž vyplývá, že 34 zemí OECD vydává na vzdělávání v průměru 6,2 procenta HDP, přičemž ČR se řadí mezi sedmičku těch, kdo dávají méně než pět procent – dle ministerstva 4,8 procenta HDP. Stostránková studie, kterou zpracovala Michaela Kleňhová, se zabývá všemi typy vzdělávání – od předškolního až po terciární či „celoživotní“. ČESKÁ POZICE vybírá několik stěžejních poznatků, k nimž se v budoucnu blíže vrátíme:
Celý článek na webu ČESKÁ POZICE
O to záslužnější by zřejmě bylo (dobře směřované) navýšení prostředků pro české školství. Z údajů totiž vyplývá, že 34 zemí OECD vydává na vzdělávání v průměru 6,2 procenta HDP, přičemž ČR se řadí mezi sedmičku těch, kdo dávají méně než pět procent – dle ministerstva 4,8 procenta HDP. Stostránková studie, kterou zpracovala Michaela Kleňhová, se zabývá všemi typy vzdělávání – od předškolního až po terciární či „celoživotní“. ČESKÁ POZICE vybírá několik stěžejních poznatků, k nimž se v budoucnu blíže vrátíme:
- Veřejné a soukromé investice do vzdělávání významně rostly v mnoha zemích OECD i v době ekonomické recese. Například mezi roky 2008 a 2009 vzrostly výdaje vlád, podniků, studentů a jejich rodin do vzdělávání ve 24 z 31 zemí OECD s dostupnými daty.
- Země OECD profitují ze zvyšující se míry účasti žen ve vzdělávání. Podíl žen, jež mohou očekávat, že v během života vstoupí do terciárního vzdělávání, vzrostl z 60 procent (2005) na 69 procent (2010), zatímco podíl mužů pouze ze 48 na 55 procent.
- Země zaznamenaly obrovský pokrok v rozšiřování předškolní péče a vzdělávání nejmladší populace. V průměru vzrostla účast tříletých dětí ve vzdělávání z 63 procent (2005) na 69 procent (2010) a čtyřletých ze 77 na 81 procent.
- Pozornost vyžaduje narůstající počet 15–29letých, kteří nejsou ani ve vzdělávání, ani zaměstnaní – tato skupina se nazývá „NEET“ populací (neither employment, not in education). Podíl těchto lidí činil v roce 2010 v zemích OECD 16 procent.
- V minulých 30 letech vzrostl podíl obyvatel s terciárním vzděláním. V zemích OECD má v průměru 38 procent mladých ve věku 25–34 let vysokoškolské vzdělání, zatímco ve věkové skupině 55 až 64 let pouze 23 procent.
2 komentářů:
A to jsme investovali 100 mld (EU investovala) do skokoveho zlepseni skolstvi :-)))))))
No a proč by české učitelstvo nestárlo? Je to vcelku logické, protože při snižování počtu tříd a rušení škol dochází k tomu, že za ty, kteří odešli do důchodu, se mladí neberou a ti, kteří na školách zůstanou, stárnou - jak jinak. Oni ti mladí by dneska i šli do školství pracovat, bo pracovních míst mimo školství je málo. Jenže ouha, ona ta místa nejsou ani v tom mizerně financovaném školství.
Okomentovat