Státní moc s buldočí silou a za využití všech pák rozjíždí projekt plošného testování žáků na ZŠ. Z laického pohledu může zdůvodnění, že ho potřebujeme, znít lákavě a laicky je snadné uvěřit tomu, že přispěje ke zkvalitnění výuky. Při bližším ohledání faktů ale vidíme něco absolutně odlišného.
Z článku Tomáše Houšky v Bigbloger.Lidovky.cz vybíráme:
Testy neověřují ani nezjišťují kompetence žáků
Jde o úzce vytržený fragment obsahu vzdělávání, který nemá oporu ve standardech. Je prokazatelná opakovaně ověřená malá korelace mezi studijními předpoklady žáků a výsledky podobných testů. K tomu je nutné přičíst, že i úspěšný žák může jeden test vytržený z kontextu zkazit. Výsledky testu nejsou tedy ani spolehlivou informací o tom, jestli žák má či nemá předpoklady k dalšímu studiu.
Z pohledu přínosu pro žáka a poskytování zpětné vazby o jeho pokroku v rámci edukativního procesu je realizace plošného testování nesmyslná a její přínos aproximuje nule.
Žák nepotřebuje být srovnáván s ostatními žáky, z pohledu pedagogiky a pedagogické psychologie je klíčové posuzovat pokrok žáka vůči jemu samotnému.
Obsahově mnohem hodnotnější a pro kvalitu vzdělávání důležitější je bezprostřední reflexe daná kantorem a v písemné formě realizovaná např. kriteriálním hodnocením. Pokud bychom v této oblasti měli o něco usilovat, je to osvěta mezi rodiči, která by jim pomohla pochopit smysl a podstatu kriteriálního hodnocení ve školách.
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
13 komentářů:
Testy nesrovnávají žáky (ani třídy ani školy) mezi sebou - porovnávají je s požadavky minimálního standardu. Ano, zabírají jen úzký výsek stávajících standardů, ale standardy se i z podnětu realizátorů testování rozšíří (mimo jiné i o produktivní dovednosti), v budoucnu bude vzniklý systém využíván mnohem častěji k užším, výběrovým (z hlediska testovaných škol i z hlediska sledovaných témat) šetřením.
PS
Pane Houško. Já si vás docela vážím. Obzvlášť za práci, kterou jste odvedl jako ředitel židovských Lauderových škol, respektive gymnázia Or chadaš. Vaše komentáře k plošnému testování jsou ale velmi jednostranné a ignorují řadu reálných faktů, opakují pořád stejné nesmysly, které už byly mnohokrát vyvráceny a tak. Bylo by to na dlouhou diskuzi.
Přečetl jsem si původní článek a nelze souhlasit s řadou věcí. Neustále náš systém bojuje s tím, že nikdo nechce prosadit alespoň kontrolu základních znalostí či dokonce i kompetencí. Z osobní praxe máme zkušenosti s výběrem dětí na víceleté gymnázium, a stále více dětí chodí jako přerostlé ego, bez toho aniž by mělo základní znalostí (mimo jiné, přestupy či přihlášky na naše gymnázium z Lauderovi školy jsou mrháním přihlášky, tyto děti řadu základních znalostí postrádají). Obdobní situace je z bilingvních základních škol. Tyto děti čtou na úrovni 2. a 3. třídy, o ostatních předmětech nemluvě. Nutně musíme začít z kontrolou, která se musí rozvíjet ve smyslu zpětné vazby a srrovnání přidané hodnoty v uzlových bodech vzdělávání. Neustále tlaky proti testování mají v podtextu snahu: nic nezjištěno - vše v pořádku, rochněme a plkejte dál. Jak české! Jenzen
Nedomnívám se, že by v článku zmíněné argumenty byly dosud kýmkoliv relevantně vyvráceny. Pokud tedy vyvrácení nechápeme jako pouhé opakované tvrzení, že něco nějak není. Osobně chápu vyvrácením tvrzení, podložené argumenty dokládajícími samotné tvrzení.
Všechno jsou akorát úžasný kecy. Viděl jste někdo testy z matematiky? Např. z učiva 9. ročníku v nich nebylo vůbec nic ... jakou zpětnou vazbu tedy toto testování poskytne pro matikáře v 9. ročníku? A na základě 2-3 otázek z rozsahu 4 let usoudit, jak se se žákem pracuje? A jak bude probíhat kontrola práce rodiny se žákem. Bez průběžné domácí přípravy se nelze obejít. A jak prosím, donutíte rodiny slabých žáků (jejichž rodiče většinou bývají s přístupem ke vzdělání stejní jako jejich děti). Je zvláštní, že třeba někteří šikovní žáci při hodině řeší mnohem komplikovanější příklady a pak mají chybu v mnohem lehčí. Znamená to snad nekvalitní práci učitele. Je mi z celého humbuku okolo testů na zvracení ... Rád byh věděl, kolik odborníků prosazujícíhc testy (včetně bývlého ministra Dobeše) někdy učil na běžné ZŠ. Možná by pak tyhle ptákoviny sám zrušil
Pane PS, pusťte si záznam brífingu a uslyšíte, že porovnávat se bude.
Anonymní z 21. května 2012 18:09, zvláštně vyznívá Vaše kritika plná hrubek!
Např. z učiva 9. ročníku v nich nebylo vůbec nic
Promiňte, ale o to vůbec nejde. Standardy neříkají, kdy se co má učit, nýbrž to, že tu a tu věc má patnáctiletý žák umět.
Jan Hučín
Promiňte, ale v které třídě se má učit učivo základní školy, které v květnu žák deváté třídy ještě umět nemusí?
Učím totiž na střední, tak abych se mohl připravit. :-)
Testonáví nebo jiné zjištění statu quo vzdělání je velmi nutné. Rozcházet se můžeme jen ve výběru metody. Mezi školami jsou tak velké rozdíly, že by se měl tento stav změnit. Z jedné školy do druhé přijde žák s krásnou klasifikací.nicméně znalosti v porovnání s novou jsou i o 3 stupně horší. Školy si chtějí udržet žáka a tak klasifikují velmi mírným způsobem. Pokud to takhle půjde dál, rozdíly se budou jen prohlubovat. Navíc některé učivo jednotlivých škol na sebe ani nenavazuje.
Mezi školami jsou tak velké rozdíly, že by se měl tento stav změnit. Z jedné školy do druhé přijde žák s krásnou klasifikací.nicméně znalosti v porovnání s novou jsou i o 3 stupně horší.22. května 2012 6:51
Podle mne toto dokazuje pouze rozdíl v klasifikaci jednotlivých učitelů, který může být i v rámci jedné školy.
Každá generace si ztěžuje na mláděž, myslím, že toto téma není výhradně pedagogické. Je to téma pro:sociology, psychology - psychoterapeuty, historiky, religionistiky, ... (a čky).
Pokud má testování sloužit jako potvrzení těm, kteří toto nereflektují, vnímám to jako zneužívání dětí!
Při čtení RVP pro základní školy jsem nenašel ani slovo o tom, co žák musí znát. Učivo je pouze prostředek pro rozvíjení kompetencí. Kde tam najdu změnu?
Tichý
Tichý
Pokud si dobře vzpomínám, tak slova jako "znát, umět, vědět" a podobně, byla při tvorbě ŠVP zakázána používat.
:-)
Takže změnou ŠVP požadované změny vzdělávacího (edukačního) procesu dosáhnouti nelze.
Pro hanu magdalenu:Každá generace si ztěžuje na mláděž. Chybička se vloudila.
Ale nejde o jeden předmět a také to není obecná záležitost, ale i tak dost rozšířená. Není asi úplně správné brát v úvahu jen kvantitu, přestože vím, že záleží i na lokalitě a sociálním složením žáků. Takové rozdíly kdysi nebyly. Ano existovaly a existují rozdílné nároky vyučujících i na stejné školy i v rámci jedného předmětu. Tomu by měly čelit i předmětové komise. Nikdy však k úplnému sjednocení nedošlo, toho jsem si vědoma.
Okomentovat