Pavel Böhm: CERMAT odhalil pouze jednu z chybných úloh v maturitním testu z fyziky

Rád bych upozornil na to, že test z fyziky obsahuje (přinejmenším) dvě vážné chyby, a to v úlohách 2 a 3. Problém v úloze 2 CERMAT odhalil až po takzvané zpětné validaci, ačkoliv jde o školáckou chybu, kterou by správně provedená oponentura úloh měla odhalit ještě před umístěním v ostré verzi testu.


Je tam ovšem ještě jedna závažná chyba, na kterou CERMAT nepřišel ani před testem, ani po něm, přitom se rovněž jedná o "školáckou chybu". Jedná se o úlohu 3, podrobněji k těmto chybám níže. Kromě toho test obsahuje řadu nešikovností, ale o tom nyní psát nechci - patrně v dohledné době vznikne na Katedře didaktiky fyziky MFF UK podrobný rozbor celého testu, kde na ony nešikovnosti rovněž upozorníme.

CERMAT utajuje i věci, které by vůbec tajit nemusel. Například zadání úloh a klíče správných odpovědí mohly být na internetu ihned po dopsání testů. Veřejnost by tak mohla brzy a zcela zadarmo upozorňovat na chyby, kterých je i letos v testech dost. A studenti by měli mnohem více času účinně se bránit. Nyní mají údajně na námitky pouhých pět dní, což je naprosto nedostatečná doba na to, aby někdo kvalifikovaný zpracoval oponentský posudek testu a poradil studentům, ve kterých úlohách je CERMAT případně mohl poškodit.

K chybně zadaným úlohám:

Jednou ze základních dovedností matematiků i fyziků je návyk vycházet jen z těch předpokladů, které opravdu platí. Když tedy dostanou úlohu „Teploměr ukazuje na Zemi 36,6 °C. Kolik ukazuje na Měsíci? (A) 36,6 °C, (B) –80,6 °C, (C) 50,6 °C, (D) 130 °C“, mají říci, že teploměr může ukazovat cokoli. Pokud někdo vybral možnost (A), nejspíš si do zadání svévolně přidal informaci, že teploměr měřil tělesnou teplotu třeba Neila Armstronga. Tahle informace ale v zadání chyběla.

Úloha č. 3 testu z fyziky byla podobná. „Siloměr umístěný na povrchu Země ukazuje údaj 120 N. Který z následujících údajů by přibližně ukazoval siloměr umístěný na povrchu Měsíce? (A) 20 N, (B) 75 N, (C) 120 N, (D) 192 N.“ Správná odpověď je, že siloměr může ukazovat cokoli. Například kdyby jen na Zemi i na Měsíci natahoval pružinu o stejnou délku, ukazoval by pokaždé totéž. Pokud někdo vybral možnost (A), nejspíš si do zadání svévolně přidal informaci, že na siloměru visí závaží o hmotnosti cca 12 kg. Tahle informace ale v zadání chyběla. Udělal to i sám autor úlohy. Potom snížil tíhu závaží na Měsíci šestkrát kvůli menšímu tíhovému zrychlení a za jedinou správnou odpověď označil (A). Chybně – správnou odpovědí mohou být všechny položky nabídky.

Další informaci si CERMAT svévolně přidal dokonce i v „zahřívací“ úloze č. 2. Ta vychází z grafu závislosti dráhy automobilu na čase. Graf začíná časem 15 s, automobil se po dobu 60 s pohybuje rychlostí 72 km/h a dalších 105 s stojí. Zadání se ptá, který popis pohybu automobilu odpovídá grafu. Správná odpověď: žádný. Domnívám se (spekuluji), že CERMAT označil původně za správnou odpověď položku (C) Jede rychlostí o velikosti 72 km/h po dobu 75 sekund a pak zastaví. To ale správná odpověď být nemůže, protože touto rychlostí jel automobil podle grafu pouze 60 s. O tom, co se dělo prvních 15 s, nevíme nic.

Je dobře, že když už tato chyba nastala, CERMAT na ni přišel aspoň dodatečně. Důvěryhodnost kvality procesu, při kterém vznikají maturitní otázky, to ovšem nezvedá ani v nejmenším.